Skutečné cestování

Skutečné cestování - opravdová jistota

Jsou dva druhy cestovatelů. Jeden skutečný a ten druhý cestuje prstem po mapě.

Nemám nic proti lidem, co nevytáhnou paty z domu, ale tito lidé toho o skutečném světě moc neví.

Já mám rád lidi, kteří se dokážou sbalit, vyrazit mimo hranice všedních dní a jet někam za dobrodružstvím. Třeba na dovolenou do Thajska, Argentiny nebo Indie. A dokonce někteří z nich si mohou dovolit tam pobýt několik měsíců nebo i pár let.

Nemyslete si, není to jednoduchá věc. Každý nemá kuráž na to, aby opustil teplíčko svého bytu nebo domečku.

Je velice snadné vzít v obýváku ovladač od televize, zmáčnout tlačítko a podívat se na nějaký dokument z cizí země. To dokáže i malé dítě. Na tom není nic odvážného. Mnoho lidí to dělá. A pak vám dokonce ještě tvrdí, jak to všechno zná protože to viděl v televizi nebo na YouTube.

Jenže na vlastní oči neviděli nic. Viděli prd.

Proto obdivuji lidi, kteří si naplánují svou cestu nebo dovolenou a na vlastní kůži zažijí atmosféru cizí země, kultury a památek, které jsou z televize nebo z počítače nepřenosné.

Tito dobrodruzi potom vědí, o čem mluví. Tito cestovatelé mají opravdové zážitky, opravdové vzpomínky, protože poznávají svět.

A z toho vyplívá jejich jistota. Nikdo jim nenabulíkuje, jakými penězi se platí v Indii a kolik peněz si mohou maximálně vybrat z bankomatu. Vědí jak chutná jídlo, protože si vzpomenou, jak je pálil jazyk, když jedli kořeněné jídlo.

Vědí, jak se cítili, když poprvé sedli do taxíku a měli strach, jestli tu jízdu přežijí.

Takovéto zážitky jsou skutečné, opravdové. Dávají člověku jistotu, jak to na světě chodí. Kde se co jí, jací lidé tam žijí, jakou mají pleť, jakým jazykem hovoří.

A o to jde. Mnoho lidí se spokojí se zážitky, které získají z televize nebo z internetu. Tito “cestovatelé,” kteří cestují jen prstem po mapě, monitoru nebo obrazovce, nic o životě na tomto světě neví. Neposlouchejte je, až vám budou tvrdit, co se dějě v Americe, Indii nebo Japonsku.

Raději se bavte s lidmi, co mají opravdové zážitky. Protože tito lidé jsou mnohem rozumnější, chytřejší a zábavnější.

Proč to píšu?

Souvisí to s angličtinou. Angličtina je nejrozšířenější jazyk na této planetě. Ať se nám to líbí nebo ne.

Ten, kdo mluví anglicky se domluví ve většině částí světa. Ne všude, ale skoro všude.

A ten, kdo se učí anglicky, má možnost poznat svět. Ten, kdo anglicky neumí, je hodně omezen.

Kdo neumí anglicky je odkázán jen na češtinu nebo na jiný jazyk. Ten kdo umí jenom česky má velmi omezené možnosti. Jak to?

Je závislí na ostatních. Pokud chce cestovat, musí mít průvodce, který ho v cizině provede a vše za něj vyřídí.

Proto je angličtina důležitá. Ale nejen v zahraničí můžete využít angličtinu. I v Čechách se vám angličtina může hodit.

Pokud umíte anglicky, můžete se bavit s cizinci, kteří jsou u nás a ptát se jich, jak to chodí v jejich zemi. Nemusíte se spoléhat na ostatní, až vám to přeloží.

Proto mám rád angličtinu. Dává mi svobodu a možnosti, které bych neměl, kdybych anglicky neuměl a v angličtině se nezdokonaloval.

Už se těším, až zase vyjedu za hranice a budu mluvit s cizími lidmi. Těším se, až na vlastní oči uvidím lidi z jiných koutů světa. Pak budu mít nové zážitky, o kterých budu moc přemýšlet a na které vzpomínat.

Přeji vám hodně skutečných životních zážitků.