Rozhovor 19,20
Začátečník na cestách - rozhovor 19,20
Tento rozhovor se odehrává v autobuse. Přijdete do autobusu a zjistíte, že vám někdo sedí na místě. Bavíte se s ním a zjistíte, že od sedí na správné sedačce a ten kdo si spletl sedadlo, jste vy.
Nebo naopak, sedíte na svém místě a někdo za vámi přijde a bude tvrdit, že mu sedíte na místě. Vy musíte jednoduše obhájit svou pozici a domluvit se s ním, ikdyž on tvrdí, že sedíte špatně.
Tady si ten cestující plete číslo 13 s číslem 30. “Thirteen” a “thirty.”
“Thirteen” má dlouhou koncovku [týn]. “Thirty” má krátkou [ty].
Věty jsou krátké, na pár slov. Žádná těžká gramatika. Používáte anglická slovíčka jako “tohle” a “moje.”
Na začátku rozhovoru cestující používá přítomný čas průběhový “You are sitting,” protože popisuje, co se děje právě teď.
ENGLISH
A: Excuse me. This is my place.
B: Really?
A: Yes. You are sitting on my place.
B: What number do you have?
A: I have number thrirteen.
B: OK and what number is this?
A: This is thirteen.
B: I am sorry but this is not thirteen.
A: It must be number thirteen.
B: This is number thirty. Three, zero.
A: I see. I am sorry.
B: No problem.
A: Where is number thirteen?
B: It must be this way.
A: Thank you.
ČESKY
A: Promiňte. Toto je moje místo.
B: Opravdu?
A: Ano. Sedíte na mém místě.
B: Jaké číslo máte?
A: Mám číslo třináct.
B: Dobrá a jaké číslo je toto?
A: Toto je třináct.
B: Lituji, ale toto není třináct.
A: To musí být číslo třináct.
B: Toto je číslo třicet. Tři, nula.
A: Vidím. Omlouvám se.
B: Žádný problém.
A: Kde je číslo třináct?
B: Musí to být tudy.
A: Děkuji.
Na této kartičce se procvičují slovíčka “tudy,” “nula” a “sedět.”
Toto je jeden z padesáti podobných rozhovorů.
Photo by Annie Spratt on Unsplash