Není problém číst, že? Existuje mnoho učebnic, ze kterých můžete číst.
Ale pokud jde o aktivní znalost, učebnice vás nenaučí mluvit. Nebo ano?
Problémem je mluvení. Ale jak se tedy rozmluvit?
Prozradím vám, jak jsem se rozmluvil já. Asi se tohle řešení nebude líbit všem, ale je to to nejúčinější řešení.
Odjel jsem do ciziny. Abych se tam domluvil, musel jsem prostě nějak mluvit. Byl jsem nucen mluvit, když jsem se chtěl něco dozvědět. Když jsem se chtěl na něco zeptat, musel jsem mluvit anglicky, protože to byl jejich hlavní jazyk. Nikdo česky nemluvil a čeština mi tam byla k ničemu.
Mluvil jsem a taky jsem chodil na angličtinu do školy, kde jsem se učil mluvit správně. To je nejlepší kombinace: praxe a teorie. Oboje. Škola mě naučila gramatice a novým slovíčkům, což jsem potom procvičoval s lidmi, které jsem potkal.
Chvíli to trvalo, ale anglicky jsem se naučil tak, že jsem se potom nebál mluvit anglicky s nikým.
Ale co když nemůžete teď všeho nechat a odjet do ciziny?
Ne každý se může sbalit a odcestovat. Možná by to pro něj nebylo to nejlepší řešení. Má práci, rodinu, kamarády, atd.
Nemusí odjíždět do ciziny, ale měl by napodobit úspěšné a fungující schéma: praxe a teorie.
Měl by se vzdělávat pomocí kurzů a anglických materiálů nebo knih. To co každému vyhovuje. Pak by měl do toho zapojit praxi. Měli byste si najít čas na opravdové mluvení a vyzkoušet si, co jste se naučili. Praxe je váš test, jestli se učíte dobře anebo ne. Pokud nejste s výsledkem spokojeni, tak je načase něco změnit.
Nebo můžete mluvit anglicky s učitelem na hodině. To je takový mezikrok před mluvením s cizinci a dodá vám to větší sebedůvěru.
Příliš mnoho teorie a žádná praxe z vás mluvící lidi neudělá. Naopak pouhá praxe vás může zanedlouho odradit, protože nebudete mluvit správně. Oboje do sebe zapadá a dobře funguje.
Takhle jsem se anglicky naučil já. Neradím nic jiného ani vám. Každý den pro to něco udělejte. Můžete to dokázat a mluvit anglicky.