To už se nedávají kovové klíče od pokoje?
Ubytováváte se na hotelu a ptáte se na váš klíč. Nedostanete kovový klíč, ale kartu, díky které si otevřete váš pokoj.
Přesně tohle se vám může v cizině přihodit. Jak to zvládnete?
Umíte se anglicky zeptat na číslo vašeho pokoje a jak se zeptat, když vám něco nesedí. Jak anglicky vysvětlit, co máte na mysli a jak si obhájit svůj názor.
Občas si studenti angličtiny pletou číslo 30 a číslo 40. Tyto věci si můžete procvičit v následujícím anglickém dialogu.
Nejdříve si zopakujeme pát jednoduchých slovíček a procvičíme si je ve větách.
Poslechněte a procvičte si své znalosti v tomto jednoduchém a praktickém rozhovoru. (Až 8 minut poslechu) Poslouchejte a učte se.
SLOVÍČKA A VĚTY V ČEŠTINĚ
opravdu
Ona je opravdu šťastná.
Toto letiště je opravdu velké.
Já opravdu žiju v Africe.
Mluvíte opravdu anglicky?
Budete opravdu jíst toto jídlo?
dát
Dejte mi klíč, prosím.
Dám vám 2 eura.
Dejte mi čas.
Nemohu vám dát můj telefon.
Dejte mi dva lístky.
třicet
Patnáct a patnáct je třicet.
Je to pokoj třicet šest.
Mému bratrovi je třicet sedm roků.
Je to třicet metrů odtud.
Třikrát deset je třicet.
SLOVÍČKA A VĚTY V ANGLIČTINĚ
really
She is really happy.
This airport is really big.
I really live in Africa.
Do you really speak English?
Will you really eat this food?
give
Give me key, please.
I will give you €2.
Give me time.
I cannot give you my phone.
Give me two tickets.
thirty
Fifteen and fifteen is thirty.
It is the room thirty-six.
My brother is thirty-seven years old.
It is thirty metres from here.
Three times ten is thirty.
A: What number is my room?
B: It is the room thirty-six.
A: OK. Forty-six.
B: No-no. Not forty-six but thirty-six. It is three six.
A: OK. Thirty-six. Thank you.
B: You are welcome.
A: Can you give me the key?
B: Here is the card.
A: I don’t want a card. I need the key to my room because I want to open the door.
B: We don’t have metal keys in our hotel. You will open your room with this card.
A: Really?
B: You must use the card and the door will open.
A: OK. Which way is the room thirty-six?
B: This way, sir.
A: Jaké je číslo mého pokoje?
B: Je to pokoj třicet šest.
A: Dobrá. Čtyřicet šest.
B: Ne-ne. Ne čtyřicet šest, ale třicet šest. Tři šest.
A: Dobrá. Třicet šest. Děkuji.
B: Není zač.
A: Můžete mi dát klíč?
B: Tady je karta.
A: Já nechci kartu. Potřebuji klíč k mému pokoji, protože si chci otevřít dveře.
B: My nemáme kovové klíče v našem hotelu. Vy si otevřete pokoj s touto kartou.
A: Opravdu?
B: Musíte použít kartu a dveře se otevřou.
A: Dobrá. Kterou cestou je pokoj třicet šest?
B: Tudy, pane.