Skype Rezacova
A: Ahoj. Toto není americká letecká společnost, že?
B: Ne, madam. My jsme z Anglie. Jak vám
můžeme pomoct?
A: Já jsem stará paní, ale chci navštívit mého
vnuka v Evropě.
B: My létáme do Evropy.
A: Ale let zabere 7 hodin. Já můžu zůstat
v letadle 5 hodin. Ne 6 nebo 7 hodin.
B: Teď to není problém. My můžeme letět
z New Yorku do Londýna za čtyři hodiny.
A: Opravdu? Jak je to možné?
B: S tornádem za naším letadlem, let zabere
4 hodiny a 50 minut.
A: To je fantastické. Můžu navštívit mého vnuka.
Jaký čas je další tornádo? Omlouvám se,
další let?
B: Další tornádo bude příští čtvrtek.
A: Já chci sedadlo u okna.
A: Čau. Jak se máš?
B: Skvěle a ty?
A: Jsem připraven na výlet.
B: Fajn. Můžeme se setkat (o) deset minut později?
A: Žádný problém. Ve 2:10?
B: Ne. (O) deset minut později.
A: Dvě hodiny. Deset minut později….. to je 2:10.
B: Ne. Později. Ne. Dříve.
A: Později nebo dříve?
B: Já nevím. Jsem zmatený.
A: V kolik se chceš setkat?
B: Můžeme se setkat v 1:50.
A: Skvělé. Uvidíme se v 1:50 na náměstí.
B: Václavské náměstí?
A: Ano. Pod koněm.
B: Uvidíme se pod koněm.
A: Jacku? Můžeš mi pomoct?
B: Jistě. Co potřebuješ?
A: Potřebuju zaplatit za můj pokoj, ale
nemám hotovost.
B: Můžeš zaplatit kartou?
A: Ano, ale nemám na svém účtu s kartou
peníze. Mám peníze na jiném účtu v té
samé bance.
B: OK. Pokud tomu dobře rozumím, máš ve
tvé bance dva účty a musíš převézt peníze
z prvního účtu na účet, kde máš kartu. Je to
správně?
A: To je přesně, co potřebuju.
B: OK. Udělej to.
A: Wi-fi teď nepracuje (nefunguje). Musím
zapnout mobilní data, ale nevím jak to udělat.
Je to pro mě komplikované.
B: Rozumím. Dovol mi ti pomoct.
A: Čau. Můžu se ubytovat?
B: Ano. Potřebuji váš cestovní pas.
A: To je ten problém.
B: Jaký je problém?
A: Já zde mám rezervaci. Moje jméno je
Frank Cleverless.
B: Ano, pane Cleverless. Máte rezervaci
v našem hotelu.
A: Můj cestovní pas je v mém kufru.
B: A kde je váš kufr?
A: Je na letišti.
B: Potřebujete taxík pro váš kufr?
A: Ano, prosím.
B: Zavolám taxíka. Můžete tady položit vaší tašku
a můžete navštívit město. Teď je 1 odpol.. Váš
kufr tady bude ve 3. Pak se můžete ubytovat.
A: Děkuji. Uvidíme se ve tři odpoledne.
A: Čau. OK. Tento mp3 přehrávač. Pěkné. Je to vše?
B: Ano. To je všechno.
A: Potřebujete powerbanku?
B: Ne, nepotřebuju powerbanku.
A: Fajn. Chcete nějaké tužkové baterie?
B: Tužku? Nepotřebuju tužku. Já jsem v obchodě
s elektronikou, že?
A: Ano. Tohle jsou elektronické tužkové baterie.
B: Já používám normální pero. Nepotřebuju
na to baterky.
A: Tohle nejsou baterky na tužku. Nazývají se
“tužkové baterie,” protože jsou malé.
B: Opravdu?
A: Ano. Jsou to baterie na foťáky a malé
elektronické věci.
B: Chápu. Ne. Nepotřebuji tužkové baterie.
A: Fajn. Bude to 110 dolarů.
A: Jste připraven na let horkovzdušným balónem?
B: Nejsem si jistý.
A: To musíte vyzkoušet, pane.
B: Já nevím. Není to nebezpečné?
A: Kdepak. Je to bezpečné.
B: Co potřebuju?
A: Jestli chcete vidět východ slunce blízko
Melbourne, potřebujete se vzbudit brzo.
B: To není problém.
A: Skvělé. Naučíte se o horkovzdušných balónech
a můžete také pomoct zabalit balón.
B: Ty brďo. Jaká je cena tohohle?
A: Je to 270 dolarů.
B: Rakouských…… pardon, australských dolarů?
A: Ano. Můžete platit kartou.
B: Tady je moje karta. Uvidíme se zítra ráno.
A: Čekám na mojí manželku. (teď)
B: Vaší Wi-fi?
A: Ne. Mojí manželku.
B: Chápu.
A: My budeme lyžovat z vrcholu dolů.
B: Z vrcholu dolů?
A: Ano. Vrtulník nás vezme na vrchol a my
budeme lyžovat dolů. A pak znovu, nahoru
a dolů, nahoru a dolů.
B: Ty brďo. To je vzrušující. Lyžujete rád na
čerstvém sněhu?
A: Ano, lyžuju. Dnes je krásné slunečné počasí.
My si to užijeme. Co budete dělat vy?
B: Já budu celý den na recepci.
A: Ale máte ráda vaší práci, že?
B: Ano. Já ráda vidím a pomáhám rozdílným
lidem.
A: Promiňte. Vidím, že máte kufry.
Vy pravděpodobně chcete jet na letiště.
B: Ano. Co se děje? (je špatně)
A: Vy čekáte na špatném nástupišti. (teď)
B: Tento vlak metra nepojede do centra?
A: Ne. To nepojede do centra města.
B: To je dobře, protože my nechceme jet do
Downtownu. My chceme jet do centra.
Pak chceme změnit vlak metra a jet na
letiště.
A: Letiště JFK?
B: Ano.
A: Centrum a centrum města jsou ta samá místa.
Centrum my nazýváme “centrum města.”
B: Centrum města? OK. Kde je druhé nástupiště?
A: Musíte jít dolů tudy a pak znovu nahoru. Je to
jednoduché.
B: Děkuji. To je od vás milé. Nashledanou.
A: Čau. Proč přijíždíte do Austrálie?
B: Já jsem turista.
A: Jak dlouho chcete zůstat?
B: Dva týdny.
A: Máte s sebou nějaké ovoce?
B: Já mám ostružiny.
A: Otevřete vaší krosnu a položte všechno na pult.
B: OK. Tady to je. Moje krosna je prázdná.
A: Já nevidím žádné ovoce. Kde jsou ostružiny?
B: To je můj chytrý telefon. Je to BlackBerry.
A: Váš chytrý telefon nevypadá jako ovoce. Příště
řekněte, že máte chytrý telefon.
B: Omlouvám se. Řeknu.
A: My tady chceme chytré lidi. Vítejte v Austrálii.
B: Děkuji.
A: Omlouvám se, ale kde je Mount Everest?
B: Tudy nahoru, pane.
A: Děkuji. Je tam z vrcholu pěkný výhled?
B: Tipuju, že to je nejlepší výhled na světě.
A: To je nejvyšší místo na světě, že?
B: Ano. Je to mezi 8 a 9 tisíci metry vysoké.
A: Je možné jít pěšky na vrchol toho místa?
B: Tipuju, že to je možné. Nepotřebujete letadlo
nebo vrtulník. Proč chcete jít pěšky nahoru
k vrcholu?
A: Chceme udělat fotku. Je tam nahoře chladno?
B: Ano, to je. Mínus třicet.
A: To není problém. My máme hodně oblečení.
B: Jaké je vaše jméno, pane?
A: Moje jméno je Edmund Mountainary a tohle
je můj kamarád Tenzing Norway.
B: Ty brďo.
A: Pardon. Co to děláte? (teď)
B: Cože?
A: Vy tady nebudete kouřit, že?
B: Ano, budu.
A: Vidíte tady nějaké popelníky?
B: Já nevím. Nemám brýle. Já nevidím dobře.
A: Vidím. V tomto voze nejsou žádné popelníky.
B: Já jsem v autě? Tohle není vlak?
A: Ano. Tohle je vlak. Vůz je jedna část vlaku.
Nazývá se to “vůz” a my v jednom sedíme.
B: Aha. Tady v tomto vlaku musí být místo,
kde můžu kouřit.
A: Můžete se zeptat revizora, jestli tenhle vlak má
kuřácký vůz nebo místo, kde můžete kouřit.
B: Kde on je?
A: Jděte doleva a pokračujte.
A: Co je tamto?
B: To je místo pro nemocnici. Oni to staví. (teď)
A: Vidím, že to místo je velmi rušné. Příští rok
budete mít tady novou nemocnici.
B: Příští rok? Kdepak. Příští týden.
A: Ani náhodou. Nemůžete postavit nemocnici
v jednom týdnu. To není možné.
B: V Číně je to možné. My můžeme postavit,
co chceme.
A: To je skvělé. Vaši lidé jsou velmi rychlí.
B: Ano. My jsme velmi rychlí stavitelé.
A: V našem městě my máme problém postavit
plavecký bazén. To zabere čtyři roky.
B: Ty brďo. To musí být obrovský plavecký bazén.
A: Kdepak. To je normální veřejný plavecký bazén.
B: Čtyři roky? Proč?
A: My někdy děláme věci komplikované.
A: Ahoj. Máte lidské maso?
B: Spláchnout? Ano. Záchod je tudy. Udělejte vaší věc a pak to spláchněte.
A: Ne, ne. Lidské maso. Víte. Jíst.
B: Jste lidožrout?
A: Ne. Já nejsem lidožrout. Proč?
B: Protože chcete jíst lidi.
A: Já nechci jíst lidi. Já mám rád lidi.
B: Proč chcete lidské maso?
A: Protože chci vařit guláš a potřebuju maso.
B: Lidé mají maso.
A: Opravdu? A zvířata?
B: My to nazýváme “meat.”
A: Aha. Omlouvám se. Já potřebuju maso.
B: Jděte tudy rovně a nakonci zatočte vpravo.
Tam najdete maso.
A: Ahoj. Můj let je ve 2 odpoledne.
B: Vteřinku, pane.
A: Já musím jít rychle k odletové bráně.
B: Můžu vidět váš palubní lístek?
A: Jistě. Zde je můj palubní lístek a můj průkaz.
B: Lituji, pane. Jste (jdete) pozdě.
A: Pozdě? Ne. Musím jít rychle k odletové bráně.
Musím chytnout můj let ve 2 odpoledne.
B: Nechytnete váš let ve 2 odpoledne. Odletová
brána je teď zavřená. Příště musíte přijít dříve.
A: Příště? Let nemá zpoždění nebo něco?
B: Ne. Další let je ve 4 odpoledne. Zaplatíte €120.
A: 120 euro?
B: Ano. Chcete sedět u okna?
A: Ano. Je to byznys třída?
B: Ne. Za 120 euro nemůžete dostat byznys třídu.
A: Prosím, neležte pod tím palmovým stromem.
B: Proč ne?
A: Vidíte ty kokosy tam nahoře?
B: Ano. Já rád kokosy.
A: To je skvělé, ale kokos není moc hezký,
když spadne na vaší hlavu.
B: To mě může zabít nebo co?
A: Jistě, že může.
B: Ten kokos nespadne na mojí hlavu.
A: Jste si jistý?
B: Já nevím. Jste si jistý?
A: Ne, ale je to nebezpečné, ležet pod tou palmou.
10 lidí umře každý rok na našem ostrově,
protože kokos spadne na jejich hlavu.
B: OK. OK. Najdu si jinou palmu. Nechci
umřít pod tímto palmovým stromem.
A: To je velmi dobrý nápad.
A: Promiňte. Můžu se vás na něco zeptat?
B: Jistě.
A: Čekáte také na autobus?
B: Ano, čekám.
A: Víte, jestli ten autobus přijede?
B: To je dobrá otázka. Někdy autobus přijede
a někdy nepřijede.
A: Jak je to možné?
B: Pokud nemáme benzín, autobusy nepřijíždí.
A: To je tady normální?
B: To je na Kubě normální. Máme na všechno
hodně času.
A: A co děláte, když autobus nepřijede?
B: Jdu domů a přijdu další den. Můžete jít domů
se mnou a můžeme jít na karneval. Můžeme
najít nějaké hezké dámy, tancovat a pít rum
nebo Mojito.
A: Pěkný let, že?
B: Ano, to je.
A: Jste na dovolené nebo na obchodní cestě?
B: Jsem v práci, ale není to typická obchodní cesta.
A: Co to je?
B: Já jsem profesionální cestující.
A: Profesionální? Vy dostáváte peníze za cestování?
B: Ano. Já cestuju a společnosti mě platí.
A: Jak je to možné? Já cestuji, ale musím platit.
B: Já nejsem normální cestující. Já píšu reporty.
Píšu co vidím. O časech letů, jestli musím
dlouho čekat nebo jestli je servis dobrý nebo
ne, víte.
A: A firmy vám za tohle platí?
B: Ano. Musím se opatrně dívat na malé detaily.
Je to práce.
A: Líbí se mi vaše práce. To je velmi zajímavé.
A: Omlouvám se, ale co se děje? (co je špatně)
B: Já jsem ošklivá.
A: Prosím?
B: Já jsem ošklivá.
A: Ne. Vy jste velmi hezká.
B: Ano, já vím, ale jsem ošklivá.
A: Ošklivá? Jste naštvaná?
B: Ano. Jsem ošklivá. Omlouvám se, naštvaná.
A: Proč jste rozlobená?
B: Chci jíst. To je proč jsem ošklivá. Ne naštvaná.
A: Jste hladová?
B: Ano, naštvaná nebo hladová. Musím čekat,
ale chci jíst. A moje výslovnost není správná.
A: Rozumím. Máte ráda míchaná vajíčka?
B: Ano. Cokoliv.
A: Tady máte.
A: Jak se máte?
B: Jsem zaneprázdněný.
A: Jste připraven na váš výlet do Jižní Koreje?
B: Ano. Ve čtvrtek poletím do Soulu.
A: Dnes je úterý. Dva dny a budete v letadle. Není
to vzrušující?
B: Ano, je to vzrušující.
A: Máte všechno?
B: Tipuju, že mám všechno. Není to můj první let.
A: Potřebujete vízum do Jižní Koreje?
B: Ne. Je to šestidenní pobyt. Nepotřebuju vízum.
A: Ale potřebujete pas, že?
B: Ano, potřebuju pas. Mám pas… Počkejte
minutku. Můj pas je starý. Já nemám čas
udělat nový pas. Nemůžu letět. To je hrozné.
A: Vy jste malíř, že?
B: Ano. Já jsem malíř. Co děláte vy?
A: Zkuste hádat.
B: Tipuju, že vy jste detektiv.
A: Kdepak. Já nejsem detektiv.
B: Vy můžete být… Vy můžete být řidič taxi.
A: Ani náhodou.
B: Vy musíte být policista.
A: Lituji. Já nejsem policista.
B: Já opravdu nevím. Co děláte?
A: Já jsem revizor.
B: Revizor? Ale vy teď nepracujete, že?
A: Ano, pracuji. Máte lístek na vlak?
B: Ne. Ale můžu vám dát můj obraz. Není to
dokončené. Jméno obrazu je Avignon…
Omlouvám se, moje jméno je Picasso.
A: Ahoj. My tady máme rezervaci. Víkendový pobyt.
B: Vy nemůžete zůstat? Proč?
A: My máme rezervaci. Víkendový pobyt.
B: Ano. Vy zde máte rezervaci. To je správně.
Proč nemůžete zůstat? Máte rezervaci
v jiném hotelu?
A: Vy nerozumíte. My máme víkendový pobyt
v tomto hotelu. Sobota a neděle. To je víkend.
B: Aha. Sobota, neděle. Víkend. To je stejná
výslovnost “víkend” a “my nemůžeme.”
A: Výslovnost? Co to je?
B: Každé slovo má zvuk. To je výslovnost.
A: Aha. Rozumím.
B: Skvělé. Jaké je vaše jméno?
A: John Weekend.
B: To je nový vtip?
A: Kdepak. Moje jméno je John Weekend.
A: Ahoj. Já chci jedno víno.
B: Lituji. Tohle není restaurace, ale vlakové nádraží.
A: Já vím. Já chci jet do vína.
B: My neprodáváme alkohol. Jestli chcete být
opilá, musíte jít do restaurace.
A: Ne. Vy nerozumíte.
B: Samozřejmě, že nerozumím. Vy chcete víno
na prodejně jízdenek.
A: Já vím že tohle je prodejna jízdenek. Já si chci
koupit lístek do vína. Víno je město v Austrálii.
B: Lituji. Vy jste v Evropě. My neprodáváme lístky
na vlak do Austrálie.
A: Omlouvám se. Ne Austrálie, ale Rakousko.
B: Aha. Rakousko. To není víno, ale Vídeň.
A: Ano. Vídeň. Chci Vídeň.
B: OK. 884 korun, prosím.
A: Koruny? O můj bože. Já nemám koruny.
A: Ahoj. Mluvíte anglicky?
B: Jistě. Mluvím.
A: Mám otázku. Vidím, že jste štíhlý. Posilujete?
B: Ano. Posiluju doma a obvykle mi to zabere
patnáct minut denně.
A: Já nemám rád posilování. Co jíte?
B: Jím hodně rýže.
A: Já nemám rád rýži. Co ještě jíte?
B: Jím ryby a zeleninu.
A: Fuj. Nemám rád ryby a zeleninu.
B: To je zajímavé. Co jíte?
A: Mám rád hranolky, brambůrky, kolu, rychlé
občerstvení a koblihy.
B: To je proč jste tlustý.
A: Ano, já vím.
A: Promiňte. Co je to za jazyk?
B: To je maltština.
A: Maltština? Co to je?
B: To je spojení angličtiny, italštiny a aerobiku.
Pardon arabštiny. Lidé z Malty mluví maltsky.
A: Kde je Malta?
B: Je to malý ostrov blízko Itálie. Na Maltě žije
půl milionu lidí. Šedesát procent mluví italsky,
ale úřední jazyk je maltština a angličtina.
A: To je zajímavé. Vy jste z Malty?
B: Ne. My jsme z Kalifornie.
A: Opravdu? Jak tohle všechno víte?
B: Já jsem detektiv.
A: To je zajímavé. Jaké je vaše jméno?
B: Moje jméno je Columbo a toto je moje
manželka Columbina.
A: Jaké pivo chcete?
B: Pivo? Ne, díky.
A: My máme skvělé víno. Chcete nějaké víno?
B: Kdepak.
A: Žádný problém. Máme alkoholické nápoje.
Chcete vodku nebo rum?
B: Lituji, ale ne.
A: Chápu. Máme úžasné šampaňské. Chcete
šampaňské?
B: Ne. My pijeme něco jiného.
A: Je dobré začít s koňakem. Trochu koňaku, OK?
B: Lituji. My nepijeme žádný alkohol.
A: Proč nepijete žádný alkohol?
B: Není to dobré pro naše zdraví.
A: Rozumím. Máme nápoj z vajec. Chcete trochu
vaječného likéru?
A: Můžu se vás na něco zeptat?
B: Jistě.
A: Kudy do Grand Canyonu?
B: Máte dvě silnice, kterými můžete jet. Jedna je
kratší a ta druhá je delší.
A: Kolik mají mil?
B: Ta kratší cesta je 80 mil a ta delší je 200 mil.
Lidé obvykle jezdí tou kratší cestou.
A: Já nemám rád kratší cesty. Pojedu tou delší
cestou. Má to místo jméno?
B: Jistě. Je to Severní okraj.
A: Já znám Řím v Itálii.
B: V Itálii mají Rome, R-O-M-E. Toto je Rim. R-I-M.
A: Aha. Co to je?
B: To je konec něčeho. Musíte zastavit u okraje.
Jestli budete pokračovat, spadnete a zabijete se.
A: Rozumím. Zastavím u Říma.
A: Promiňte. Je to složité, použít tady veřejnou
dopravu?
B: Ne. Není to složité.
A: Na kolik minut je ten lístek?
B: Je to na 90 minut.
A: Můžu jet na stejný lístek tramvají a také
podzemní dráhou?
B: Ano. Můžete jet autobusem, tramvají
a podzemní dráhou na ten samý lístek.
A: To je jednoduché.
B: Ano, ale pamatujte si jednu věc.
A: Co to je?
B: Nejprve si koupíte lístek, ale pak musíte
dát ten lístek do malého oranžového stroje.
To vytiskne čas na váš lístek.
A: Kde jsou tyto malé oranžové stroje?
B: Najdete to v tramvajích nebo autobusech
a u vchodu do podzemní dráhy.
A: Potřebuju lístek na vlak. Můžu platit eurama?
B: Ne. Nemůžete. Potřebujete české koruny.
A: To nemám. Můžu si tady vyměnit peníze?
B: Ne, ale máte bankomat 30 metrů odtud.
Podívejte. Vidíte to?
A: Bankomat? Co je bankomat?
B: To je stroj na hotovost. Můžete jít k tomuto
stroji a dát vaší kartu do toho. To vám dá
hotovost, české koruny. Pak můžete zaplatit
váš lístek na vlak.
A: Jaká je cena lístku na vlak do Prahy?
B: Potřebujete zpáteční jízdenku?
A: Ne. Jednosměrnou jízdenku.
B: OK. To je 169 českých korun.
A: To je sedm euro, že?
B: Já nevím.
A: Žádný problém. Já se vrátím.
A: Promiňte. Tento vlak má zpoždění, že?
B: Ano. My máme 24 minut zpoždění.
A: My máme problém. Pokud máme 24 minut
zpoždění, my nechytneme náš vlak v Táboře.
B: To je pravda.
A: Může ten druhý vlak na náš počkat v Táboře?
B: Lituji. Ten druhý vlak na vás nepočká.
A: Pak budeme čekat 4 hodiny. To není dobré.
B: To je zlý. 4 hodiny je hodně času.
A: Co můžeme udělat? Nechceme čekat 4 hodiny.
B: Můžete si vzít taxi.
A: Taxi? My musíme platit za taxi?
B: Ano. Budete platit za taxi a naše vlaková
společnost vám později dá peníze zpátky.
A: Můžete nám dát nějaký dokument?
B: Ano. Tady je speciální číslo pro vás.
A: Nazdar. Já chci sýrburger a kolu.
B: Chcete dvojitý sýrburger?
A: Ne. Sýrburger a kolu.
B: OK. Chcete velkou kolu?
A: Ne. Chci malou kolu.
B: OK. Chcete hranolky?
A: Ne. Děkuji.
B: Žádný problém. Chcete zmrzlinu nebo
mléčný koktejl?
A: Ne. Děkuji.
B: Chcete salát nebo kávu?
A: Ne. Chci sýrburger a malou kolu. To je
všechno.
B: OK. Tady nebo jít? (sebou)
A: Tady. Jaká je cena?
B: Je to 3 eura.
A: Promiňte. Je toto hlavní autobusové nádraží?
B: Ne. Hlavní autobusové nádraží je další zastávka.
A: Je lepší vystoupit z autobusu tady nebo na
hlavním autobusovém nádraží?
B: Kam chcete jít?
A: My chceme jít na náměstí.
B: To je jedno, kde vystoupíte z autobusu.
A: Opravdu?
B: Můžete vystoupit tady nebo na hlavním
autobusovém nádraží. To je stejné. Je to
desetiminutová procházka odtud a
také z hlavního autobusového nádraží.
A: OK. Musíme být na náměstí v 1:30 odpoledne.
B: Máte hodně času. Můžete jet na hlavní
autobusové nádraží. Odkud jste?
A: My jsme z Malajsie.
B: Malajsie? Ano, Sandokan. Pamatuju si. Vaše
angličtina je velmi dobrá.
A: Vítejte v našem hotelu.
B: Děkuji. Mám tady rezervaci. Moje jméno
je Lukas Knife.
A: Váš pokoj je připraven, pane Knife.
B: Skvělé. Kde to je?
A: Tady je karta od vašeho pokoje. Číslo je 209.
Je to tudy.
B: Kde přesně to je?
A: Je to tudy nahoru. Na konci chotby jděte
doleva. Vedle okna najdete výtah.
B: Děkuji. Můžete mě vzbudit v 6:30?
A:Jistě. Na vaší kartě najdete heslo k naší Wi-fi.
Nemůžete kouřit v našem hotelu. Snídaně je
od 7 do 7:45.
B: Rozumím. Děkuji.
A: Užijte si váš pobyt.
B: Uvidíme se později.
A: Vítejte v Las Vegas.
B: Děkuji.
A: Budete hrát ruletu, karty nebo hrací automaty?
B: Já jsem unavený z dlouhého výletu.
A: Žádný problém. Máme pro vás hodně her.
B: Já nechci hrát. Já jsem unaven.
A: Unaven? Žádný problém. Vše co potřebujete
je, nějaké peníze.
B: Já chci ležet. Kde můžu ležet?
A: Můžete lhát u stolu. Můžete sedět a hrát poker.
Nejlepší hláři jsou nejlepší hráči pokeru.
B: Vy nerozumíte. Já nechci sedět u stolu. Já
chci jeden pokoj a chci spát.
A: Vy chcete spát v Las Vegas?
B: Ano.
A: Lidi hrají ve Vegas. Tohle město nikdy nespí.
B: Já vím. Já budu hrát zítra.
A: Čau. Je tohle pult, kde si můžu koupit potraviny?
B: Nemůžete si tady koupit koně, ale můžete si
koupit potraviny.
A: OK. Můžete mi dát, šunku, vejce, sýr, mléko
a tmavou čokoládu?
B: Jistě. Tady to je.
A: Skvělé. Můžete mi dát chleba, špagety,
brambory a hnědou rýži?
B: Ano. Tady to je.
A: Dobrá. Můžete mi dát sůl, brambůrky a hrášek
v plechovce?
B: Jistě. Tady to je.
A: Fajn. Máte rajčatovou omáčku?
B: Kořeněnou nebo nekořeněnou?
A: Kořeněnou samozřejmě.
B: Tady máte.
A: Fantastické. Tady jsou peníze. Nashle.
A: Promiňte. Nevidím tady žádný jídelní lístek.
B: To je pravda. Nemáme tady teď jídelní lístek.
A: Žádný problém. Jaká je cena předkrmu?
B: Předkrmy jsou od tří do sedmi euro.
A: Děkuji. A hlavní chod?
B: Hlavní chod je od osmi do osmnácti euro.
A: Dobrý. A salát?
B: Saláty jsou od šesti do sedmi euro.
A: Fajn. Jaký máte salát?
B: Lituji. Nemáme žádné předkrmy, hlavní
chody nebo saláty. To je proč vy tady
nemůžete vidět žádné jídelní lístky.
A: Proč nemáte žádná jídla?
B: Všichni naši kuchaři jsou na pláži. Oni surfují
každé ráno. Musíte počkat.
A: To je zlý. Jak dlouho musím čekat?
B: Tři hodiny.
A: Jsem unavená.
B: No tak. Můžete pokračovat.
A: Ne. Já chci sedět tady.
B: My na vás nemůžeme čekat. Vy to víte.
A: Ano. Vy půjdete nahoru do kopce, že?
B: Ano. Potřebujeme jít nahoru. Na kopci je lepší
výhled.
A: Já vím. A vy přijdete zpátky touto cestou.
B: Ano. Vy nechcete jít s námi nahoru?
A: Ne. Já zůstanu tady a budu odpočívat.
Nepotřebujete na mě čekat. Až přijdete
zpátky, já se k vám zase přidám.
B: Vy opravdu nechcete jít na tamten kopec?
A: Ne. Budu sedět tady, budu odpočívat, budu jíst
nějaké ovoce a budu fajn.
B: OK. Uvidíme se později.
A: Uvidíme se později, aligátore.
A: Promiňte. Tohle jídlo je hrozné.
B: Hrozné? Proč?
A: Já nemůžu jíst tohle jídlo, protože je to velmi,
velmi, velmi kořeněné. V mojí puse je oheň.
B: Ty brďo. Nechte mi to vyzkoušet. Ano, je to
kořeněné. Moment. Tady je jiné jídlo. Zkuste to.
A: To je dobré, ale je to také velmi, velmi kořeněné.
B: Chápu. Já to vezmu. Mohu vám dát něco jiného.
Moment, prosím.
A: V mojí puse je oheň.
B: Tady je něco jiného. Zkuste to.
A: OK. To je lepší, ale je to také velmi kořeněné.
B: Lituji, ale indická jídla jsou normálně kořeněná.
A: Cože? Já jsem v Indii? Tohle není Yemen? Já
mám velký problém.
B: Proč, pane?
A: Moje žena mě tady může najít.
A: Promiňte. Kde je nejlepší výhled na tohle město?
B: Nejlepší výhled je z věže.
A: Můžeme jet nahoru výtahem?
B: Ne. Tohle je stará věž a nemá to výtah. Věž má
226 schodů.
A: 226 schodů? To je hrozný. Můžou pro mě udělat
výtah?
B: Je zdravé jít nahoru. Pak budete mít nejlepší
výhled na město.
A: Není to nebezpečné?
B: Ne. Můžete jít první. Váš manžel půjde
pod vámi.
A: Co když spadnu?
B: Žádný problém. Spadnete na vašeho manžela.
A: OK. Můžu to zkusit. Jaká je cena?
B: Jsou to 2 eura.
A: Skvělé. Pojďme.
A: Vidím, že poletíte s aerolinkou Ranní Kufr.
B: Ano, ale my budeme mít business třídu.
A: Vy máte business třídu?
B: Ano. Na naší dovolené budeme spát v hotelu,
“Nejlepší Výhled,” víte. Budeme mít pokoj
v 10. patře.
A: My budeme ve stejném hotelu, ale náš pokoj
je v 12. patře.
B: Vy budete na 12. patře?
A: Ano. To je poslední patro s nejlepším výhledem.
B: Chápu. My máme dovolenou se vším všudy.
A: My také máme se vším všudy, plus zdarma
masáž každý den.
B: Vy máte zdarma masáž, ale my máme zdarma
50 loterijních lístků. Jestli vyhrajeme, můžeme
si koupit tento hotel.
A: Jestli si koupíte tento hotel, budu zvracet.
B: Můžete zvracet, ale ne v našem hotelu.
A: Pasová kontrola, pane. Máte nějaký alkohol
nebo cigarety?
B: Dobré odpoledne. Ano. Mám nějaké cigarety.
A: Můžete mi to ukázat?
B: Žádný problém. Je to dárek pro mého kamaráda.
A: Chápu. Nemůžete mít deset balíčků cigaret.
B: Ne? Kolik můžu mít?
A: Můžete mít čtyři balíčky cigaret.
B: Co můžu dělat?
A: Musíte zaplatit daň za šest balíčků.
B: Platit? Ne. Já to tady vykouřím. Já vykouřím
všech šest balíčků. To je 120 cigaret.
A: Tady nemůžete kouřit. Musíte zaplatit daň nebo
musíte jet zpět a znovu se vrátit se čtyřmi
balíčky cigaret.
B: Já pojedu zpátky a budu kouřit jako fabrika.
A: Můžete si dělat, co chcete, pane.
A: Děkuji za zavolání. Chcete si pronajmout auto?
B: Ne. Chceme si pronajmout dvě malé motorky.
Jaká je cena na jeden den?
A: Je to 100 euro na den.
B: Co potřebujeme?
A: Potřebujete řidičák na auto. My vám ukážeme,
jak používat naše motorky. Zabere to dvacet
minut.
B: To je skvělé.
A: Můžete si také vypůjčit helmu, pokud to nemáte.
B: Ne, nemáme.
A: Žádný problém. Je to zdarma. Také vám
ukážeme zajímavá místa a pláže, které můžete
navštívit.
B: Úžasné. My jsme v hotelu, “Unavený Host.” Víte
kde to je?
A: Ano. My vás vezmeme z a do vašeho hotelu.
B: Děkuji. Uvidíme se zítra.
A: Čau. Jak se dnes máte?
B: Máme se fajn.
A: Máte na dnešek nějaké plány?
B: Chceme navštívit nějaké banky.
A: Banky. OK. Pár bank je blízko našeho hotelu.
B: Dobrá. Jak daleko jsou?
A: Hlavní banka je na náměstí. To je 400 metrů.
B: Je v tomto městě malá banka, která má hodně
peněz?
A: Jedna banka je na konci města.
B: Znáte jejich otevírací dobu a jestli můžeme před
bankou zaparkovat?
A: Můžete zaparkovat před bankou a banka je teď
otevřená.
B: Úžasné. Je v této bance ochranka?
A: Cože?
A: Promiňte. Můj manžel je venku.
B: Já tady nemůžu zastavit.
A: Jsem uvnitř autobusu, ale můj manžel je venku.
B: Ano, já to vidím.
A: Můj manžel je venku. Já chci také jít ven.
B: Rozumím. Váš manžel je venku.
A: Můžete zastavit autobus? Chci jít ven.
B: Lituji. My tady normálně zastavujeme krátce.
A: Co teď můžu dělat?
B: Musíte jet s námi na hlavní autobusové nádraží.
A: To je vtip?
B: Ne, madam.
A: Jak je to daleko?
B: Je to 500 metrů. Pak můžete jít pěšky zpátky.
A: Opravdu tady nemůžete zastavit?
B: Ne. Prosím, sedněte si.
A: Ahoj. Chcete banány, jablka nebo maliny?
B: Ahoj. Máte nějaký chleba?
A: Ne, nemám, ale mám pomeranče nebo citrony.
B: A sýr?
A: Ne. Prodávám ovoce a zeleninu. Můžete si tady
koupit rajčata, brambory, cibuli nebo okurku.
B: Vidím. A máte nějaké mléko?
A: Ne, nemám mléko. Prodávám ovoce a zeleninu.
B: Rozumím. Můžu si od vás koupit nějakou rybu?
A: Lituji. Jste na ovocno-zeleninovém trhu. Tohle není
obchod s potravinama. Prodávám ovoce a
zeleninu.
B: OK. OK. Máte vajíčka?
A: Ne, ale mám pár pistácií.
B: Opravdu? Jaká je cena?
A: Pro vás je to zdarma. Můžete si to vzít. Nashle.
A: Dobré ráno.
B: Dobré ráno.
A: Chceme navštívit nějaká místa, co nejsou daleko.
B: Máte mapu?
A: Ne. Máte jednu?
B: Ano. Tady to je.
A: Jak daleko je toto náměstí?
B: To je 300 metrů.
A: Fajn. Jak daleko je tento most?
B: To je 700 metrů.
A: 700 metrů. A jak daleko je tohle muzeum?
B: Je to jeden a půl kilometru.
A: OK. A jak daleko je toaleta?
B: To je 20 metrů tudy, ale není to na mapě.
A: Děkuji. Začneme s toaletou.
B: Dobrý nápad.
A: Ahoj. Žijete tady?
B: Ano. Proč?
A: Znáte, tady kolem, nějakou dobrou restauraci?
B: Ano. Jděte tudy 200 metrů.
A: To je dobrá restaurace, ale jejich příloha je
brambory nebo knedlíky.
B: Chápu. Jděte tamtudy 300 metrů.
A: Děkuji. Tamto je také dobrá restaurace, ale jejich
příloha je hranolky nebo bramborové knedlíky.
B: A co chcete?
A: Víte, my jsme štíhlí lidé z Asie a potřebujeme jíst
rýži.
B: Chápu. Jděte rovně 400 metrů.
A: Znáte jméno té restaurace?
B: Ano. “Štíhlá Rýže.”
A: Úžasné. Děkuji vám.
A: Ahoj. Můj kufr tady není.
B: A nikdy nebude.
A: Cože? Proč?
B: Omlouváme se, ale váš kurf je ztracen v
Bermudském trojúhelníku.
A: Moje staré spodní prádlo je ztraceno v
Bermudském trojúhelníku?
B: Ano. Já vím, že je to pro vás problém.
A: To je vtip?
B: Ne, není. Tady karta pro vás s 500 eury. Můžete
si koupit nové věci a oblečení.
A: Jestli tomu dobře rozumím, můj kufr s mými
starými věcmi je ztracen a já si můžu koupit
nové oblečení s touto kartou?
B: To je pravda.
A: Koupím si nové spodní prádlo. Můj manžel bude
šťastný. Tohle je skvělá letecká společnost.
B: My chceme šťastné cestující.
A: Promiňte? Čtete anglicky?
B: Samozřejmě. Vy ne?
A: Ne. Já mluvím anglicky, ale nečtu anglicky.
B: To je zajímavé.
A: Vidíte tyto šipky?
B: Ano, vidím.
A: Můžete to pro mě přečíst?
B: Na levých šipkách jsou náměstí, hrad, kostel a
muzeu.
A: Kdepak. Je to všechno?
B: Na pravých šipkách jsou radnice, vlakové
nádraží, turistické centrum a policie.
A: Kdepak.
B: Na šipkách se směrem rovně jsou podzemka a
pivovar.
A: A WC?
B: Lituji. Žádná šipka se směrem na WC.
A: Čau. Potřebujete pomoct?
B: Ano, můj kufr je těžký.
A: Já vám můžu pomoct. Pro mě to není problém.
B: Ty brďo. Vidím, že jste silný muž. Já jsem štíhlá
blond modelka a tento kufr je na mě těžký.
Posilujete?
A: Ano. Chodím do posilovny.
B: Vidím to na vašich pažích. Kde je vaše sedadlo?
A: Mám sedadlo 23.
B: Já mám sedadlo 24. To je skvělé. Tohle je skvělý
výlet. Jaké je vaše jméno?
A: Já jsem Arnold a vy?
B: Já jsem Pamela. Ráda vás poznávám.
A: Rád vás poznávám, Pamelo.
B: Líbí se mi vaše angličtina.
A: Opravdu? Já mluvím trochu anglicky.
B: Vy jste velmi roztomilý.
A: Jak se máš, Tome?
B: Ne dobře.
A: Proč? Co se děje? (Co je špatně?)
B: Příští týden pojedu na dovolenou.
A: To je skvělé, že?
B: Ne. Budu mluvit anglicky, ale mluvím trochu
anglicky.
A: To pro tebe nebude obtížné.
B: Já nevím. Budu mluvit s hodně lidma. Pomoz
mi, Jacku.
A: Neciť se špatně. To bude OK.
B: Cítím se špatně, protože budu mluvit s
číšníkama, taxikářema a kapitánama.
A: Ty poletíš, ale nebudeš mluvit s kapitánama.
B: Ne, ale budu ho poslouchat v letadle. Taky budu
mluvit s recepčníma a prodavačema.
A: Chápu. Zavolejmi a já ti pomůžu.
A: Dobré ráno, pane.
B: Dobré ráno. Co je nového?
A: Musím se naučit anglicky.
B: Je dobré mluvit anglicky. Proč chcete mluvit
anglicky?
A: Protože cestuju a lidi mluví anglicky.
B: To je pravda. Ale vy mluvíte anglicky.
A: Já mluvím trochu anglicky. Já chci mluvit lépe.
B: Vaše angličtina je dobrá.
A: Ne. Moje angličtina není dobrá. Cítím se hloupě, když musím mluvit anglicky.
B: Aha. Já můžu říct, “Pokračujte.” Jděte za
novými lidmi a ptejte se na otázky. Mluvte,
mluvte, a mluvte a vaše angličtina bude lepší.
A: OK. Zkusím to.
B: Dobrá. Teď, prosím ukliďte tu podlahu.
A: Samozřejmě, uklidím.
A: Vítejte v našem obchodě.
B: Děkuji. Já si chci koupit kufr. Budu poprvé
cestovat a potřebuju kufr, víte.
A: Jste na správném místě.
B: Opravdu? To je skvělé. Já budu mít svůj první
kufr. Jsem šťastný.
A: Jakou chcete velikost?
B: Velikost?
A: Ano. Kufr malé, střední nebo velké velikosti?
B: Já nevím. Můžete mi pomoct?
A: Jaké věci si vezmete s sebou?
B: Věci? Vezmu si své doklady, spodní prádlo, boty,
kalhoty, trička a bundy.
A: Fajn. Vy…
B: Také si vezmu vitamíny, lžíci, nůž a ručník.
A: Chápu. Potřebujete kufr střední velikosti.
B: To je skvělé. Počkejte. Já tady nemám peníze.
A: Můžete mi pomoct sbalit si?
B: Samozřejmě.
A: Já nevím, co potřebuju.
B: Potřebujete doklad, jako průkaz totožnosti.
A: Mám to. A pak?
B: Pak potřebujete nějaké spodní prádlo.
A: Fajn. Mám to.
B: Potřebujete boty, kalhoty, trička a bundy.
A: OK. Mám to.
B: Pak potřebujete nějaké vitamíny, lžíci, nůž a
ručník.
A: Ano. Mám to. Počkejte. Kam si dám všechny tyto
věci?
B: Máte kufr?
A: Ne. Co to je?
B: Musíte si ho koupit. To je věc na cestování, kam
si můžete dát všechny tyto věci.
A: Vy také nemůžete spát?
B: Ne. Není možné spát v tomhle hluku.
A: Odkud to přichází? (teď)
B: Přichází to z posledního pokoje na tamté straně
hotelu.
A: Co? Můj pokoj je na konci druhé strany tohoto
hotelu.
B: Opravdu? A vy nemůžete spát?
A: Když spím, spím dobře. Není jednoduché mě
vzbudit.
B: Tady na recepci vidím patnáct hostů a oni
všichni nemůžou spát.
A: Patnáct hostů nemůže spát?
B: Ano. Tenhle chrápač je hroznej. Musíme ho
zabít. Omlouvám se. Vzbudit.
A: Ano. Pojďme to udělat. Před hotelem je karavan.
Můžeme ho dát tam.
A: Dobře se vyspěte.
B: Děkuji vám. Mám na vás otázku.
A: Co je to?
B: Můžete mě ráno vzbudit?
A: Samozřejmě. V kolik?
B: Potřebuju jet na letiště v 6 ráno. Můžete mě
vzbudit v 5 ráno?
A: Ano. Žádný problém. S jakou leteckou
společností poletíte?
B: Je to letecká společnost “Ranní Kufr.”
A: Cože?
B: Ano, já vím. Můžu mít (dostat) snídani v 5:30?
A: Normálně ne, ale náš kuchař pro vás může
připravit míchaná vajíčka.
B: Skvělé. Děkuji. Dobrou noc.
A: Dobře se vyspěte, pane.
B: Teď budu.
A: Jste tam? Ahoj! Jste tam?
B: Omlouvám se. Já obvykle nemluvím s lidmi,
když jsem na toaletě.
A: Já vím. Já také nemluvím v této situaci, ale mám
tady malý problém.
B: Co potřebujete?
A: Tady není toaletní papír a já nevím, co dělat.
B: Vy jste ve špatné situaci, že?
A: Ano, jsem. Potřebuji vaší pomoc.
B: Opravdu?
A: Ano. Můžete mi hodit nějaký toaletní papír?
B: Žádný problém. Tady máte.
A: To je velká pomoc. Děkuji vám mockrát.
B: To je normální. Příště já můžu být ve stejné
situaci.
A: Máte pravdu.
A: Mám otázku ohledně víza.
B: Ano. Co chcete vědět?
A: Potřebuju vízum do Velké Británie?
B: Ne, nepotřebujete, ale potřebujete vízum do
Spojených Států.
A: OK. Co potřebuju udělat?
B: Musíte jít na internet a najít tuhle webstránku.
A: Je to v angličtině?
B: Ano, je to v angličtině, ale na druhé webstránce
najdete překlad.
A: Tohle je složité.
B: Není to složité. Můžete to udělat doma.
A: Jak?
B: Můžete si udělat nějaký čas, připravit si dobrou
kávu a bude to OK.
A: Děkuji. Pokusím se.
A: Nazdar. Znáte toto místo?
B: Ano, znám. Proč?
A: Tamto jsou sluneční hodiny, že?
B: Na zdi?
A: Ano. Víte proč na nich není správný čas?
B: Já nerozumím.
A: Teď je 2:30, že?
B: Ano, je.
A: Ale ty sluneční hodiny ukazují 1:30.
B: Vidím. To je, protože je letní čas. Ty sluneční
hodiny ukazují 1:30, ale my máme 2:30.
A: Rozumím.
B: Víte, je jednoduché změnit čas na vašich
hodinkách nebo chytrém telefonu, ale není
jednoduché změnit velké namalované sluneční
hodiny za zdi tamtoho domu ze 17. století.
A: 17. století? To je zajímavé.
A: Jaký je tvůj plán na víkend?
B: Chci vzít mojí rodinu do Aqua parku.
A: Nechoď tam o víkendu.
B: Proč ne?
A: Je lepší tam jít v úterý nebo ve středu. Nebude
tam mnoho lidí.
B: Opravdu?
A: Ano. Vaše děti si to užijou, protože nebudou
čekat u vodních skluzavek.
B: To je dobrý nápad.
A: To bude skvělá relaxace pro tebe i tvojí rodinu.
B: Jaká je otevírací doba?
A: Aqua park je otevřen od 10 ráno do 10 večer.
B: Znáš cenu?
A: Rodinný vstupenka na jeden den je 80 dolarů.
B: To není špatné. Děkuju.
A: Máte rád naše pivo?
B: Ano. Je skvělé. Silné, ale skvělé.
A: Chcete druhou sklenici?
B: Ano. Co jiného je skvělé ve vaší zemi?
A: My děláme dobrá auta.
B: Jaké je jméno toho auta?
A: Škoda.
B: Opravdu? To je zajímavé. Já jsem z Číny a vidím
tohle auto v naší zemi.
A: Opravdu? V Číně?
B: Ano. Má to zajímavé logo.
A: Ano, je to zelený.
B: Je to šíp s křídly, ale je to jako hlava indiána.
A: Ty brďo. Já tohle nevím. Vy znáte hodně věcí o
Škodě.
B: Děkuji.
A: Kde je záchod?
B: Lituji. Oni teď čistí záchod. Nemůžete ho použít.
A: Potřebuju kyblík, rychle.
B: Proč potřebujete kyblík?
A: Jestliže mi nedáte kyblík, budu zvracet na
podlahu.
B: Moment, prosím.
A: Je to naléhavé.
B: Nemám kyblík, ale zde je taška.
A: Děkuji v….
B: Jste v pořádku?
A: Teď je to lepší. Omlouvám se za vaší tašku. Co to
je? Louis Vuitton?
B: Žádný problém. To není moje taška. To je taška
mojí šéfové.
A: Řekněte vaší šéfové, že se omlouvám. Nashle.
A: Ahoj. Můžu vám pomoct?
B: Tohle se mi líbí.
A: Na tohle je třicet procent sleva.
B: Děkuji. A tamto?
A: Můžete mít na to padesát procent slevu.
B: Děkuji. A tamto?
A: To je nejlepší. Můžete na to mít sedmdesát
procent slevu.
B: Ne, děkuji.
A: Cože? Sedmdesát procent není pro vás dobré?
B: Máte něco bez (s ne) slevy?
A: Ne. Dnes je černý pátek a my máme slevu na
všechno.
B: Děkuji, ale nekupuji věci, které mají slevy.
Uvidíme se zítra.
A: Počkejte. Zítra je černá sobota.
A: Musíme dát spropitné, že?
B: V restauraci rychlého občerstvení?
A: Ne. Dnes půjdeme do restaurace a musíme
dát dýško číšníkovi.
B: To je pravda.
A: Kolik procent?
B: Je normální dát patnáct procent.
A: OK. Patnáct procent je normální?
B: Ano. Když je servis velmi dobrý, můžete dát
dýško dvacet nebo třicet procent.
A: A když servis není dobrý?
B: Pak můžete dát pět nebo deset procent.
A: Rozumím. Kde můžu koupit kalkulačku?
B: Nepotřebujete si kupovat kalkulačku. Máte ji ve
vašem chytrém telefonu.
A: To je pravda. Děkuji.
A: Jak dlouho to zabere?
B: Já nevím. Zaplatíte tady a vezmete si vaše jídlo
u dalšího pultu.
A: Pultu?
B: Ano. U tohoto pultu vy platíte a u dalšího pultu
si vezmete vaše jídlo. Vidíte tamtu ženu v bílém
tričku?
A: Ano, vidím jí.
B: Ona stojí (teď) za pultem a dá vám vaše jídlo.
Musíte počkat.
A: Já musím čekat v restauraci rychlého
občerstvení?
B: Pane, nebudete čekat dlouho.
A: Já nerad čekám dlouho.
B: Na vašem lístku je číslo. Až uvidíte tohle číslo na
obrazovce, jděte k tamtomu pultu.
A: Děkuji.
B: Žádný problém. Další prosím.
A: Ahoj. Jste odtud?
B: Ano. Proč?
A: Víte, jak přejít ulici?
B: Ano. Jaký je problém?
A: Je tady hodně aut.
B: To je v Indii normální.
A: Je to nebezpečné.
B: Není to nebezpečné, ale musíte být opatrná.
A: Můžete mi pomoct přejít ulici?
B: Ano. Jděte vedle mě.
A: OK. Vidím tady hodně lidí, hodně aut a hodně
věcí.
B: Vy nejste odtud, že?
A: Ne. Já jsem z Aljašky. My nemáme hodně lidí. My
máme hodně sněhu.
B: Aljaška musí být krásné místo.
A: OK. Jaká je cena lyžařské permanentky?
B: My máme dvě rozdílné lyžářské permanentky
na jednu sezónu.
A: Jaké jsou?
B: Ta první je za 400 dolarů.
A: Můžu lyžovat každý den?
B: Ano. Ale ne o zvláštních svátcích.
A: Já chci lyžovat, když mám dovolenou nebo když
nejsem v práci.
B: Rozumím. Svátky jsou také speciální dny, když
lidi nechodí do práce, jako víkendy.
A: Chápu. Já chci lyžovat v těchto dnech.
B: Můžete si koupit druhou lyžařskou permici za
700 dolarů a můžete také lyžovat o svátcích.
A: Chci ten druhý ski pass. Budu hodně lyžovat.
B: Fajn. Jaké je vaše jméno pane?
A: Sněhulák.
A: Děkuji, že jste mě vzal.
B: Žádný problém. Kam cestujete?
A: Nejprve chci navštívit mého kamaráda v Lyonu.
B: Vy budete stopovat do Lyonu?
A: Ano. Miluji stopování. Je to můj koníček.
B: Proč?
A: Nepotřebuju platit za autobus nebo vlak.
B: Není stopování nebezpečné?
A: Ne. Není to nejrychlejší metoda cestování, ale já
si to užívám.
B: Zastavujete hodně aut?
A: Ano. Víte, já nemám děti a nejsem ženatý.
B: Máte práci?
A: Ano. Jsem počítačový odborník, ale pár měsíců
v roce stopuju.
B: To je zajímavé.
A: Ahoj. Prodáváte vitamíny?
B: Ano, prodáváme.
A: Chci koupit vitamíny A, S a D.
B: My nemáme vitamín S.
A: Omlouvám se. Ne S, ale C.
B: OK. Tady to máte.
A: Děkuji. Počkejte. Tohle není, co já chci. Já chci
vitamín A.
B: Tohle je vitamín A.
A: Tohle není, co já chci. Já chci……..moment,
prosím. A, B, C, D, E. Omlouvám se. Chci vitamín
E. Ne A.
B: OK. Tady je vitamín E.
A: Děkuji. Moje hláskování není správné.
B: Vidím. Máte všechny vitamíny, které chcete?
A: Ano, mám.
A: Ahoj. Můžete nám pomoct změnit náš let?
B: Podívejme se. Co chcete změnit?
A: My chceme letět o dva dny později.
B: OK. Budete platit 100 euro navíc.
A: To je pro nás hodně peněz.
B: Můžete letět do Vídně. Budete platit 40 euro, ale
budete cestovat déle.
A: To není problém. Máme rádi cestování. Jak
můžeme cestovat z Vídně?
B: Vlak je za 60 euro a autobus je 30 euro. Který je
pro vás lepší?
A: Autobus je fajn.
B: Potřebuju vaše “cc” podrobnosti.
A: Moje co?
B: Podrobnosti o vaší kreditní kartě?
A: “Cc” podrobnosti. Chápu. Tady to máte.
B: Děkuji.
A: Vítejte znovu.
B: Čau. Pamatujete si mě?
A: Ano, pamatuju si vás. Happy Buddha, že?
B: Ano. Pamatujete si to velmi dobře.
A: Děkuji. Nepamatuju si všechny lidi, ale vás si
pamatuju.
B: Máte něco nového?
A: Samozřejmě. Máme Stress Killer.
B: Ty brďo. Co je v tom?
A: Pomeranče, jablka, borůvky a jahody.
B: To je přesně, co dneska potřebuju. Jaká je cena?
A: Jsou to 4 eura, pane.
B: Tady to máte.
A: Děkuji. Tady je váš Stress Killer. Mějte pěkný den.
B: Uvidíme se příště.
A: Ahoj. Mluvíte anglicky?
B: Ano, mluvím.
A: Odkud jste?
B: Původně jsem z Palm Beach.
A: Kde to je?
B: To je město na Floridě s mnoha plážemi.
A: Žijete tam?
B: Ne. Žiju na Long Beach.
A: Kde to je?
B: To je město v Kalifornii. Také to má hodně
pláží. Odkud jste vy?
A: Já jsem z a žiju v Třebíči.
B: Máte tam také hodně pláží?
A: Ne. My nemáme moře, ale máme hodně vína.
B: Zajímavé.
A: Ahoj. Jste tam?
B: Ano, proč?
A: Musím jít na záchod teď.
B: Můžete použít jiný záchod?
A: Ne. Vidím jeden záchod a to je ten záchod,
který používáte. (teď)
B: Ano. Používám to. Musíte počkat. (teď)
A: Já nemůžu čekat. Je to naléhavé, prosím.
B: Naléhavé? Nemůžete počkat pár minut?
A: Ne. Musím použít záchod teď nebo…
B: Co můžu dělat?
A: Skončete a spláchněte.
B: OK. OK.
A: Rychle!
B: Tady máte.
A: Děkuji. Ne! Tady není toaletní papír!
A: Promiňte. Co je tohle "deli?"
B: Deli je obchod nebo místo v obchodě, kde
můžete koupit sendviče a saláty.
A: Chápu. Mám rád sendviče.
B: My máme sendviče tady nebo pro vás mohu
udělat čerstvý sendvič.
A: Čerstvý sendvič? Dobrá.
B: Jaké ingredience chcete?
A: Dejte mi kuře, prosím.
B: OK. Kuře. Chcete máslo?
A: Ano. Máslo, kuře a trochu tohohle salátu.
B: OK. Překrojit v půli?
A: Překrojit v půli?
B: Ano. Chcete tu bagetu překrojit v půli?
A: Bagetu? Já chci sendvič.
B: Tohle je taky sendvič.
A: Lituji, ale vy nemůžete mít vaše plechovky piva
v letadle.
B: Ne?
A: Ne. Já vezmu tyto plechovky.
B: Cože? Já si chci koupit plechovku piva.
A: Lituji, ale jste opilý.
B: Já si chci koupit kelímek nebo sklenici piva.
A: Nemohu vám prodat alkohol, protože jste opilý.
B: Jsem trochu opilý. To pro mě není problém.
Já můžu vypít hodně piva.
A: Lituji, ale lidé v letadle nemůžou být opilí.
B: Co můžu dělat?
A: Můžete si koupit jídlo nebo nealkoholické
nápoje.
B: Fajn. Máte pstruha na pivě?
A: Ne, pane.
A: Promiňte. Co je to za letadlo?
B: To je Boing 737.
A: To není velké letadlo, že?
B: Ne. To má 200 sedadel pro 200 cestujících.
A: To není hodně sedadel.
B: Ne. To má 33 řad. Tři sedadla nalevo a tři
sedadla napravo v každé řadě..
A: To není na dlouhé lety, že?
B: Ne. To je pro kratší lety. Dvou, tří, čtyř
hodinové lety.
A: Chápu. To je zajímavé.
B: Létáte rád?
A: Ano. Užívám si létání.
B: Mě se líbí, když letadlo vzlétává.
A: Také se mi to líbí. Užijte si váš let.
B: Užiju.
A: Co je špatně, pane policisto?
B: Vy nenosíte bezpečnostní pás, madam.
A: Bezpečnostní pás? Ne, protože modelky
nenosí bezpečnostní pásy.
B: Musíte nosit bezpečnostní pás, když řídíte.
A: Já vím, ale můj modní návrhář nedělá
sedadlové pásy. To je proč já to nenosím.
B: To je problém, madam.
A: Já neznám tento módní styl. Počkejte. Vy jste
policista, ne odborník na módu, že?
B: To je pravda. Já jsem policista a vy musíte
zaplatit 20 dolarů, protože to je poprvé.
Příště budete platit 30 dolarů.
A: Je tohle módní policie?
B: Ne. Tohle je normální policie.
A: To je šílené. Zde je $20. Musím si promluvit s mým
módním návrhářem o bezpečnostních pásech.
B: Udělejte to. Bezpečn. pás je pro vás dobrý.
A: Promiňte. Můžete nám pomoct? Máme
problém pod naším autem.
B: Já nejsem odborník na auta.
A: To není problém s autem, ale s hadem pod
naším autem.
B: Černý pasažér ve vašem autě?
A: Ne. Mám fotku tohoto hada. Podívejte se.
B: Vidím. To je v Austrálii normální. Počasí je v
těchto dnech šílené a hadi přichází z přírody,
protože je horko.
A: Hadi nemůžou chodit. Oni nemají nohy.
B: Oni nemají nohy, ale jsou 2 metry dlouzí.
Musíte zavolat odborníka na hady z místní
zoo.
A: Můžete zavolat tohoto odborníka?
B: Ano. Jeho jméno je Jack Snake Dundee.
A: Je on filmová hvězda?
B: Ne, ale on je dobrý odborník na hady.
A: Promiňte. Já nevím, jak použít ten záchod pro
kosmonauty.
B: Ano. My máme moderní záchod v našem
vlaku.
A: Já vidím tlačítka se slovy pod tím.
B: Já vám můžu pomoct. Půjdete k záchodu a
dotknete se otvíracího tlačítka. Pak půjdete
dovnitř a dotknete se zavíracího tlačítka.
A: OK. A pak?
B: Pak použijete záchod. Až skončíte, dotknete
se splachovacího tlačítka.
A: OK. Splachovací tlačítko.
B: Pak umývací tlačítko a umyjete si vaše ruce.
Pak znovu otevírací tlačítko a půjdete ven.
A: A tlačítko na toaletní papír?
B: Musíte použít toaletní papír a papírový ručník
(s) vašima rukama.
A: Děkuji.
A: Skvělé. Tady je moje tma v hrnku.
B: Vaše co?
A: Moje káva.
B: Rozumím. Tma v hrnku. Pěkný vtip.
A: Děkuji. My máme nějaký čas, že?
B: Ano. Kolik šálků kávy vypijete denně?
A: Tři nebo čtyři, obvykle.
B: OK. Užijte si vaší tmu v hrnku.
A: Užiju. Mám otázku. My pojedeme do
Salzburgu, že?
B: Ano. My budeme čtyři hodiny na silnici.
A: Může ten (bus) řidič zastavit každou hodinu?
B: Já nevím. Proč?
A: My jsme starší lidi. Potřebujeme pauzu na
záchod.
B: Já s ním promluvím.
A: Čau. Který film chcete vidět?
B: My nechceme žádný film o moři. My chceme
film o lásce.
A: Já rozumím. Je ten film v 6 večer?
B: Ano. Je ten film s ruskými titulky?
A: Lituji. Tento film nemá ruské titulky.
B: Ne? A španělské titulky?
A: Ne. Ne španělské titulky.
B: A francouzské nebo německé titulky?
A: To je americký film v americkém kině.
B: My nejsme američani, víte. My jsme z Evropy.
A: Můžete sledovat tento film. Kupte si popcorn
nebo brambůrky a kolu. Jezte, pijte a sledujte.
B: OK. Koupíme si čtyři lístky.
A: Tady máte.
A: Promiňte. V kolik pojedeme do Rakouska?
B: Musím zavolat řidičovi našeho autobusu.
Dejte mi minutu, prosím.
A: Samozřejmě.
B: Řidič našeho autobusu přijede v 1 odpoledne.
A: Dobrá. Odkud on je?
B: On je ze Slovinska.
A: Je to Českoslovinsko?
B: Ne. My jsme teď v České republice.
Slovensko je soused České republiky. Řidič
našeho autobusu je ze Slovinska.
A: To je složité. Můžete mi ukázat tyto země na
mapě?
B: Ano. Toto je Česká republika. Tato země je
Slovensko a Slovinsko je pod Rakouskem.
A: Aha. Tři rozdílné země. Chápu. Mluví řidič
autobusu anglicky?
B: Trochu. On zná některá slova a fráze.
A: Vítejte, pane.
B: Ahoj. Pokoj na jednu noc je za €36, že?
A: Ano, pane. Budu potřebovat váš pas.
B: Máte volný pokoj?
A: Ano. Chci vidět váš cestovní pas.
B: Ano. Mám rád sport. Fotbal, tenis. Zde je €40.
Můžete mi dát klíč, prosím?
A: Sport není cestovní pas. Já potřebuju pas. Ne
sport.
B: Já nemám pas. Tady je €50.
A: Každý host musí mít pas či průkaz totožnosti.
B: Proč? Já vám dávám hodně peněz.
A: Vidím ty peníze. Když přijde policie, můžu
zaplatit €3000, protože vy nemáte pas nebo
průkaz totožnosti.
B: Mám sportovní noviny. Podívejte.
A: Tohle není vtip, pane. Lituji.
A: Dobré ráno.
B: Ahoj. Co můžeme mít tady k snídani?
A: Můžete mít šunku a vajíčka, míchaná vejce
nebo sendvič.
B: Znám šunku a vajíčka, ale ne míchaná vejce.
A: Míchaná vejce? To je, když položíte (dáte)
bílou část vejce a žlutou část vejce dohromady
a pak to uvaříte.
B: Aha. To je zajímavé. Já si dám míchaná
vajíčka a můj manžel chce šunku a vejce.
A: OK. Je to dobré s houskou.
B: Žádný problém. Máte kávu?
A: Kávu? Ne. Máme čaj s citronem.
B: OK. Dvakrát čaj s citronem prosím.
A: Já se vrátím. Máme zdarma Wi-fi. Můžete
použít internet. Heslo je "míchanávajíčka."
B: Zajímavé heslo. Děkuji.
A: Ahoj. Můžeme vidět slony v tomto parku?
B: Ne. My tady nemáme slony. Sloni potřebují
větší prostor.
A: Chápu. Jaká zvířata tady můžeme vidět?
B: Lvy a mnoho různých zvířat, ale ne slony.
A: Tady musíme řídit, že?
B: Ano. Musíte zůstat ve vašem autě.
Neotvírejte dveře a neotvírejte okno.
A: Proč nemůžeme otvírat naše okno?
B: Lev je divoké zvíře. Lev normálně žije v
přírodě. Když je lev hladový, může tě sežrat.
A: To je vtip?
B: Ne, madam. Lev má velkou hlavu, velkou
pusu, ve které jsou velké zuby. Lvi jsou
někdy velmi rychlí.
A: Já nechci být lvův oběd. My zůstaneme v autě
a nebudeme otvírat naše okna.
A: Znovu, prosím. Chcete výhled na moře?
B: Ano, proč ne.
A: Tady je ten hotel. Je to 4-hvězdičkový hotel
s bazénem. Je to se vším všudy.
B: Se vším všudy? Co to je?
A: Dovolená se vším všudy je za jednu cenu a ne
malé ceny navíc později. Tři jídla denně a
servis, který na této dovolené potřebujete.
Rozumíte tomu?
B: Ano, rozumím. Je to také s masáží?
A: Podívejme se. Ano, můžete mít lehkou masáž
na relaxaci.
B: To se mi líbí. Jaká je cena této dovolené?
A: Letenka, hotel a všechen servis… to je 780
dolarů.
B: To není špatné. Kam poletím?
A: Do Jemenu, pane. Je to v pořádku?
B: Ano, to je skvělé. Zde je moje karta.
A: Vítejte, pane.
B: Je tohle cestovní kancelář?
A: Ano. Co pro vás mohu udělat?
B: Chci jet na dovolenou.
A: Jste na správné místě, pane. Chcete být na
dovolené sám?
B: Samozřejmě sám. Potřebuju být sám.
A: OK. Na kolik dní?
B: Sedm nebo osm dní, jeden týden, víte.
A: Chcete cestovat autobusem nebo letadlem?
B: Mám rád létání.
A: Žádný problém. Chcete aktivní dovolenou?
B: Ne. Chci ležet na pláži nebo u bazénu a mít
nápoj s tím malým deštníkem. Jsem velmi
unaven z mé práce a potřebuju odpočívat.
A: Mám pro vás jeden hotel.
A: Ahoj. Co je to za motorku?
B: Tohle je Harley Davidson.
A: Páni. David má syna?
B: Ne. Tohle je jiný David.
A: Já znám Davida a on má dceru, ale nemá
motorku.
B: Chápu. Jste modelka?
A: Ano. Jsem nová modelka. Tohle je nová
motorka, že?
B: Ano, je to letošní nový model.
A: Páni. Nový model. Jako já. Líbí se mi.
B: Má to hodně koní.
A: Ne. Nemůžete dát koně dovnitř této motorky.
Koně jsou velká zvířata.
B: Vemte si tuto přilbu. Ukážu vám ty koně.
A: OK. Já chci vidět ty koně. Pojeďme.
A: Co je zajímavého ve vaší zemi?
B: My děláme auta, dobré pivo a máme krásné
holky.
A: Vidím tady hodně restaurací a pěkné ženy. My
také máme dobré pivo v naší zemi.
B: Co jiného je zajímavé ve vaší zemi?
A: My děláme elektroniku.
B: Elektroniku? Jakou elektroniku?
A: My děláme pc součástky. Také máme skvělé
jídlo.
B: Jaké jídlo?
A: Hovězí, nudle, tofu, knedlíky a čaj.
B: Já miluju hovězí a čaj.
A: Až navštívíte naší zemi, zavolejte mi a já vás
vezmu do těch nejlepších míst, kde můžete
jíst hovězí a pít skvělý čaj.
B: OK. Udělám to.
A: Odkud jste?
B: Jsem z České republiky, Evropa, víte. Jste z
Johannesburgu?
A: Ano, jsem.
B: Jak se vám líbí, být taxikářem?
A: Já beru lidi v mém autě z hotelů na letiště a z
letiště do hotelů.
B: Vy musíte znát toto město velmi dobře.
A: Ano. Znám každou aerolinku na tomto letišti.
B: Páni. To je zajímavé.
A: Já mluvím mnoha jazyky.
B: Já mluvím anglicky a česky.
A: Já se učím slova a fráze ve španělštině,
francouzštině, němčině, ruštině a arabštině.
B: Ty brďo. Vy musíte potkávat hodně lidí z
různých zemí.
A: Ano. Líbí se mi, být taxikářem.
A: Na pravé straně můžete vidět Manhattan.
B: Jakého muže?
A: Manhattan, madam.
B: To není moc zajímavé.
A: Let ve vrtulníku přes New York není pro vás
zajímavý?
B: Ne. Můžete letět blízko tamtoho mrakodrapu,
jako Tom Cruise blízko skály v Mission
Impossible?
A: Tohle není film, madam.
B: Já chci být ve filmu.
A: Lituji, madam. Já nechci vidět váš
oběd. Podívejte se na vašeho manžela.
On je ticho.
B: Můj manžel je ve spacím režimu.
A: Vidím. On vždy chrápe, když je ve spacím
režimu?
B: Ano.
A: Ahoj.
B: Čau. Můžeme si půjčit loď?
A: Samozřejmě. Můžete si půjčit malou loď nebo
větší loď.
B: My chceme malou loď pro dva lidi.
A: Chcete si to půjčit na jednu hodinu, půl dne
nebo na jednodenní dlouhý výlet?
B: Jaké jsou ceny?
A: Krátký, jednohodinový výlet je za €15.
Půldenní je za €21 a jednodenní je za €30.
B: Jsou ty ceny pro jednu osobu?
A: Ano, pro jednu osobu. Můžete si vypůjčit
záchrannou vestu, vodotěsnou tašku a mapu.
B: OK. Kde je začátek a kde je konec na
jednohodinový výlet?
A: Začátek je tady a konec je v centru města.
B: OK. To chceme.
A: Promiňte. My chceme najít obchod.
B: Jaký obchod potřebujete?
A: Chceme koupit nějaké potraviny.
B: Višně, višně. Můžete koupit ovoce na trhu.
A: Děkujeme. Ne višně, ale potraviny.
B: Potraviny? Co je to potraviny?
A: To je jídlo, jako chleba, mléko a vajíčka.
B: Aha. Supermarket?
A: Ano. Víte, kde to je?
B: Ano. Malý supermarket je sto metrů tudy. Je
to na pravé straně ulice.
A: Znáte jméno toho supermarketu?
B: Ano. Nazývá se to “Večerní hvězda.”
A: Večerní hvězda. Je to otevřené dopoledne?
B: Já nevím.
A: Vítejte.
B: Ahoj. Prodáváte tady polévku?
A: Ano. Máme čtyři polévky každý den. Vždycky
máme sýrovou polévku a hráškovou polévku.
Potom, třetí polévka je jiná každý týden a
čtvrtá polévka je jiná každý den. Ta třetí je
rajčatová polévka s mozzarelou sýrem a ta
poslední polévka je houbová polévka. Kterou
chcete?
B: Já chci sýrovou polévku.
A: Polévka je v hrnku a můžete ten hrnek sníst.
B: To je vtip?
A: Ne. To není. Hrnek je ze speciálního chleba.
B: To je zajímavé. Já chci sníst hrnek. Jaká je
cena?
A: Jsou to 3 eura. Tady je lžíce.
B: Můžu také sníst tu lžíci?
A: Ne. Ta je ze dřeva.
A: Ahoj. Jak se máte, madam?
B: Ne dobře. Já jsem poprvé v hotelu a v mém
pokoji je duch.
A: Duch ve vašem pokoji? Je jeho jméno Patrik?
B: Ne. Já nechci tohoto ducha v mém pokoji.
A: Je to krásný duch nebo ošklivý duch?
B: Tento duch je krásný jako já.
A: To je dobré. Kde vidíte toho ducha?
B: V koupelně je okno a já v něm vidím toho
ducha.
A: Vy nemáte okno ve vaší koupelně, ale ve vaší
koupelně je zrcadlo.
B: Já nechci toho ducha v mé koupelně.
A: OK. Tady je ručník. Položte tento ručník přes
zrcadlo. Pardon, přes okno a nebudete vidět
duchy.
B: Děkuji.
A: Ahoj. Náš let je zrušen, ale já a můj manžel
nechceme zůstat v hotelu.
B: Rozumím, madam.
A: My chceme dnes letět do Baltimoru.
B: Proč? Náš hotel je zdarma a je velmi pěkný.
A: My nemáme naše kufry. Naše kufry jsou teď v
letadle do Baltimoru a my máme oblečení v
našich kufrech, víte.
B: OK. Uvidím, co můžu udělat.
A: Prosím. Pomozte nám.
B: Mám jedno poslední sedadlo v letadle do
Baltimoru a jedno sedadlo do Washingtonu.
A: Děkuji, ale my chceme letět spolu. My jsme
manžel a manželka. My vždy cestujeme spolu.
B: Lituji, ale další let je zítra večer.
A: OK. Kde je fronta na hotel?
B: Tudy, madam.
A: Ahoj. Mám tady rezervaci.
B: Jste pan Lake?
A: Ano. To jsem já.
B: Pojďte se mnou. Ukážu vám váš pokoj.
A: Děkuji.
B: OK. Zde je váš pokoj. Tady je koupelna.
A: Děkuji. Co je tady?
B: Toto je kuchyň. Budete ji sdílet s vaším
sousedem. Tady je televize. Prosím, vždy si
berte klíč s sebou.
A: Vidím, že máte kovové klíče.
B: Ano. Tady je dálkové ovládání na bránu. Máte
auto?
A: Ne. Zavolám si taxíka.
B: Fajn. Mějte pěkný pobyt. Já budu na recepci.
A: Děkuji a mějte dobrou noc.
A: Omlouvám se. Moje taška je velmi těžká.
B: Žádný problém. Odkud jste?
A: Já jsem z USA.
B: Odkud přesně jste?
A: Já jsem z Wisconsinu, ale žiju v Texasu. Jste
odtud?
B: Ano. Žiju v tomto místě. Pracuji v pivovaru.
A: My dnes navštívíme pivovar. Je to blízko, že?
B: Ano. Je to blízko. Jste velká skupina?
A: Je nás 28 starších lidí. Večer pojedeme do
Německa.
B: A pak poletíte zpátky do Spojených Států?
A: Dnes je středa. V sobotu poletíme zpátky
domů.
B: Děkuji za konverzaci. Mějte pěkný výlet.
A: Děkuji.
A: To je dlouhá procházka.
B: Ano. Chcete přestávku?
A: Ano. Jsem hladová.
B: Hladová nebo naštvaná?
A: Jsem trochu naštvaná, protože jsem hladová.
B: Můžeme jít do Hladového Okna.
A: Cože? Okno nemůže být hladové. Lidé nebo
zvířata jsou hladová. Ne okna.
B: Toto je jméno pro rychlé občerstvení.
A: Hladové okno?
B: To je malé okno, kde můžete mít rozdílná
jídla. Teplé bagety, tortilly nebo sýr v housce.
A: Houska? Co je houska?
B: To je malý chleba pro jednu osobu.
A: Já to chci. Jsem hladová. Pojďme do
Hladového Okna.
A: Dobré odpoledne. Vaše jízdenky, prosím.
Děkuji. Děkuji. A vy?
B: Já také mám jízdenku.
A: To je skvělé. Můžu to vidět?
B: Já nevím. Máte dobré oči?
A: Proč? Máte jízdenku na vlak?
B: Ano, mám, ale je teď pod sedadlem.
A: OK. Vemte tu jízdenku a ukažte mi tu jízdenku.
B: Já vám chci ukázat tu jízdenku, ale nemůžu
dát mojí ruku pod sedadlo. Podívejte.
A: Podívejme se. Ano. Vidím tu jízdenku. Je pod
a za sedadlem.
B: Ano. Prostor pro mojí ruku je malý, ale je
velký na jízdenku.
A: Nemůžu vidět podrobnosti na jízdence.
B: To je opravdu moje jízdenka.
A: OK. Žádný problém.
A: Ahoj. Chci vědět nějaké detaily mého výletu.
B: Ahoj. Co potřebujete vědět?
A: Jak pojedu na hotel?
B: Vy budete na letišti v 9 ráno, že?
A: To je pravda.
B: Taxikář na vás počká.
A: Já neznám toho taxikáře.
B: On bude mít papír s vaším jménem.
A: On mě vezme do hotelu?
B: Ano.
A: Jak budu platit?
B: Můžete zaplatit kartou. On bude mít stroj na
karty s sebou.
A: Opravdu? Jaká je cena?
B: Bude to mezi 25 a 35 dolary.
A: Děkuji.
A: Promiňte. Co je to slovo "zrušeno?"
B: Na obrazovce?
A: Ano. U našeho letu.
B: Vaše letadlo nepoletí.
A: Cože?
B: Ano. Vaše letadlo do Baltimoru dnes nepoletí.
A: Proč je to zrušeno?
B: Dnes je velmi špatné počasí a některé lety
jsou zrušeny.
A: Ale my potřebujeme letět do Baltimore. Náš
kamarád bude na nás čekat na letišti.
B: Volejte vašemu kamarádovi. Dnes nepoletíte.
A: A jaký čas je další let do Baltimore?
B: Zítra večer.
A: Cože? Kde budeme spát?
B: U támhletoho koše. Ne. My vám dáme
zdarma pokoj na hotelu.
A: Ahoj. Vidím tady v jídelním lístku, že máte
nějaké ryby. Je to tady typické jídlo?
B: Ano, to je.
A: Jakou rybu máte?
B: Máme kapra, pstruha a lososa.
A: Dobrá. Co je kapr?
B: Kapr je ryba, která žije v řece.
A: Děkuji. Co je pstruh?
B: Pstruh je ryba, která žije v řece a v jezeře.
A: OK. Co je losos?
B: Losos je ryba, která žije v moři.
A: Já nevím, co chci.
B: To je jednoduché. My nemáme pstruha nebo
lososa. Dnes máme kapra.
A: Chápu. Dám si kapra na másle s bramborama
a pivo.
B: Skvělé. Přijdu zpět.
A: Prší. (teď)
B: Ano. Dnes je deštivo.
A: Mám otázku. Můžu si vzít tento deštník?
B: Nemůžete si ho vzít, ale můžete si ho
vypůjčit.
A: Vypůjčit si ho?
B: Ano. Můžete si ho vzít, ale později ho musíte
dát zpátky.
A: Chápu. Je to zdarma?
B: Ne. Musíte zaplatit zálohu.
A: Zálohu?
B: Ano. Teď mi dáte 5 euro a až dáte zpátky ten
deštník, já vám dám zpátky vaše peníze.
A: Rozumím. To je fér. Zde je pět euro. Vidím, že
máte různé deštníky. Můžu si vypůjčit tento
modrý deštník?
B: Ano. Mějte pěknou procházku.
A: Ahoj. Mohu vám pomoct?
B: Ano. Mám problém s kufrem.
A: Jaký máte problém?
B: Toto není můj kufr.
A: Opravdu?
B: Ano. Podívejte. Vidíte ty odznaky na saku?
A: Ano, vidím to. Madam, vy nejste admirál, že?
B: Ne. Já potřebuju moje spodní prádlo. Ne
mužská saka.
A: Rozumím. Kde je váš kufr?
B: Musí být na letišti.
A: Musíme vzít tento kufr na letiště. Zavolám na
letiště.
B: Prosím, udělejte to. Já chci moje spodní
prádlo.
A: Položte ten kufr tady, prosím.
A: Nazdar. Můžete mi pomoct?
B: Ano. Co potřebujete?
A: Můj let je zítra a potřebuju vytisknout můj
palubní lístek.
B: To není problém. Mohu to pro vás vytisknout.
A: Opravdu? Vy jste skvělá.
B: Já vím. Máte e-mail od letecké společnosti?
A: Ne. Nemám to.
B: Chápu. Můžeme najít váš palubní lístek na
internetu.
A: To je dobrý nápad.
B: Budu potřebovat váš e-mail a vaše heslo.
A: Tady máte.
B: OK. Zde je váš palubní lístek.
A: Velmi moc vám děkuji.
A: Dobré ráno. Jak se máte?
B: Mám se fajn a vy?
A: Skvěle. Děkuji.
B: Mám otázku na oblečení.
A: Ano?
B: Perete tady oblečení?
A: Peníze ne, ale oblečení ano.
B: Jaká je cena?
A: Jedna plná taška je za 100 randů.
B: 100 randů. To je 8 dolarů, že?
A: Je to 7 dolarů a my to také vyžehlíme.
B: Pěkné. Kam mohu položit moje oblečení?
A: Položte vaše oblečení na postel a zítra my
položíme vaše čisté oblečení zpátky.
B: Děkuji. Uvidíme se později.
A: Uvidíme se později, aligátore.
A: Nazdar. Co pro vás mohu udělat?
B: Můj let je ve 2 ráno.
A: OK.
B: Teď je 7:30 večer. Mohu použít letištní
autobus a jet do centra?
A: Ne. Poslední letištní autobus jezdí každý den
v 7 večer.
B: To je zlý. Mohu jít do centra?
A: Samozřejmě. Potřebujete si vzít taxík nebo jet
autobusem.
B: OK. Jaká je cena taxíku?
A: Je to mezi 10 a 15 dolary.
B: OK a autobus?
A: Autobus je za 7 dolarů.
B: Děkuji.
A: Prosím. Další, prosím.
A: Fajn. Jak dlouho zůstanete?
B: Zůstanu tři nebo čtyři týdny.
A: OK. Tři nebo čtyři týdny.
B: Budu platit na čtrnáct dní a později budu platit
znovu. Jaká je cena?
A: Ceny jsou různé. Za jeden den je to 37 euro.
Za jeden měsíc je to €615.
B: Opravdu? Plánuji zůstat minimálně tři týdny.
A: Je pro vás lepší, zaplatit za jeden měsíc.
B: Vidím. Je lepší zaplatit za jeden měsíc. To je
za pokoj, že?
A: Ano. Uklidíme váš pokoj každý den.
B: OK. Můžu platit kartou?
A: Ano. Máte Visa nebo Mastercard?
B: Podívejme se. To je Mastercard.
A: Děkuji.
A: Promiňte. Mohu vidět váš cestovní pas?
B: Ano. Zde.
A: Toto je průkaz totožnosti. Ne cestovní pas.
B: Já vím. Toto je můj průkaz totožnosti. Zde je
moje fotka. Vidíte? To jsem já.
A: Vidím. Vy potřebujete mít váš cestovní pas.
B: Opravdu?
A: Ano. Máte cestovní pas?
B: Ne tady.
A: Kde to máte?
B: V hotelu. Já nevím, že musím mít můj
cestovní pas s sebou.
A: Ano. Musíte mít cestovní pas.
B: OK. Rozumím.
A: Dnes nebudete platit. Příště si vemte váš
cestovní pas s sebou.
B: Vezmu. Děkuji.
A: Mohu vidět vaší letenku, pane?
B: Ano. Tady je moje letenka.
A: Lituji, pane, ale tady nemůžete sedět.
B: Ale mě se líbí toto sedadlo. Má to hodně
prostoru pro moje nohy.
A: Já vám rozumím, pane. Toto je byznys třída.
B: Skvělé. Já se chci učit o byznyse.
A: Toto není škola. My jsme v letadle. Vaše
letenka je na turistickou třídu.
B: Nemám rád ekonomii. Já chci být v byznys
třídě. Tady je větší obrazovka a jídlo je také
lepší v byznys třídě, že?
A: Musíte jít na vaše sedadlo, které je v turistické
třídě.
B: Turistická třída má malý prostor pro moje
nohy a obrazovka je také malá.
A: Prosím. Vstaňte a jděte k vašemu sedadlu.
B: OK. Můžu se později vrátit?
A: Promiňte. Kdy jede další autobus?
B: Já nevím. Písmena na jízdním řádu jsou
velmi malá. Já to nemůžu přečíst.
A: Já to také memůžu přečíst. Obvykle mám
brýle, ale dnes je tady nemám.
B: To je zlý. Také mám tento problém. Mám
moje brýle v hotelu.
A: Já to nevidím a vy to také nevidíte. Co
můžeme dělat?
B: Máte tady chytrý telefon?
A: Ano. Mám chytrý telefon. Proč?
B: Uvidíte. Můžete udělat fotku tohoto jízdního
řádu?
A: Ano. Počkejte. Tady je ta fotka.
B: Teď jsou písmena větší. Vidíte to?
A: Ano. To je skvělé. Děkuji. Další autobus přijede
v 10:15.
A: Ahoj. Potřebujete pomoc?
B: Ano. My chceme jet na hrad.
A: Hrad… Chápu. Na vašich kolech?
B: Ano. Na této silnici je hodně aut.
A: Znám jednu cestu, kterou můžete použít.
B: Dobrá. Kde to je?
A: Jeďte tudy ke kruhovému objezdu. Na kruháči
zatočte vpravo.
B: OK. Zatočíme vpravo.
A: Potom potřebujete jet přes most.
B: Dřevěný most?
A: Ne. Je to z kovu. Pak za mostem doprava.
Můžete použít tu cestu přímo na hrad.
B: Skvělé. Děkujeme za vaší pomoc.
A: Mějte pěkný výlet.
B: Mějte pěkný den.
A: Mám otázku. Je věž tudy?
B: Černá věž?
A: Ano. Je to dlouhá cesta?
B: Ne. Jděte tudy k náměstí. Bude to na pravé
straně.
A: Děkuji. Váš jazyk. Jak dlouho?
B: Náš jazyk? Co?
A: Jak dlouho to zabere naučit se to?
B: Není jednoduché naučit se náš jazyk.
A: Chápu.
B: Máme hodně rozdílných slov na jedno slovo.
A: Opravdu?
B: Naše gramatika také není jednoduchá. Pro
lidi z jiných zemí není jednoduché se to
naučit.
A: Chápu. Děkuji, nashle.
B: Mějte pěkný den.
A: Ahoj. Vidím na dveřích, že máte pokoj zdarma.
Je to pravda?
B: Ano. Máme volný pokoj. Jak dlouho chcete
zůstat?
A: Zůstanu jeden týden.
B: Sedm dní. Skvělé. To bude 336 dolarů.
A: Cože? To není zdarma?
B: Ano, je, ale musíte zaplatit 336 dolarů.
A: Ten pokoj je zdarma, ale musím zaplatit?
B: Ano, musíte zaplatit. To je tady normální.
A: To není normální. Zdarma je, když
nepotřebujete platit.
B: Ne. Volné je, když lidé nejsou v pokoji.
A: Pokoj je zdarma, ale není zdarma. Já tomu
nerozumím. Lituji, ale nechci váš pokoj
zdarma.
B: Žádný problém.
A: Promiňte. Je toto terminál 1 nebo 2?
B: Tady je terminál 1.
A: Děkuji. Kde mohu najít mojí odletovou bránu?
B: Z jaké odletové brány poletíte?
A: Moment, prosím. To je brána A6.
B: Je to tudy, pane. Nejprve půjdete skrz
pasovou kontrolu.
A: OK. Pasová kontrola. A pak?
B: Pak potřebujete jít skrz obchody.
A: Obchody? Můžu koupit cigarety?
B: Ano. Najdete v těchto obchodech dobré ceny.
A: Opravdu?
B: Ano. Můžete koupit nějaké suvenýry a
můžete si také sednout do kavárny.
A: Kavárny?
B: Ano. V zóně cestujících můžete najít různé
kavárny. Můžete sedět a odpočívat.
A: Ahoj. Toto je terminál 1, že?
B: Ano, co potřebujete?
A: Potřebuji jít k odletové bráně.
B: Z jaké odletové brány poletíte?
A: Podívejme se. To je B5. Kudy to je?
B: Musíte jít tamtudy.
A: OK. Můj let je ve 3:55.
B: Buďte u brány ve 3:15.
A: Fajn. Je to dlouhá cesta?
B: Cesta k B5 je delší.
A: Co je to to “B”?
B: “B” není nejlepší. “A” je nejlepší, samozřejmě.
A: Cože?
B: Ne. “A” odletové brány jsou na pravé straně
letiště a “B” brány jsou na levé straně.
A: Chápu. Děkuji.
A: Ahoj. Máte….?
B: Ano, mladý muži. Jak vám mohu pomoci?
A: Já chci koupit …… .
B: Poslouchám. (teď)
A: Já ….. Já …… Já potřebuju …. .
B: Ano. Co potřebujete?
A: Já můžu ….., potřebuju ….., chci …., musím
…. koupit tyto…… .
B: Co? Já vám nerozumím. Co chcete koupit?
A: Ona a já budeme mít …. dnes v noci.
B: Vy a …. kondomy?
A: Ano, madam. Kondomy.
B: Toto je poprvé, co vy kupujete kondomy, že?
A: Ano, to je.
B: Tady to je. Mějte skvělou noc.
A: Kde mohu najít restauraci?
B: Jděte tudy. Pak zatočte vpravo a pak zatočte
vlevo. Jsou to poslední dveře nalevo.
A: Je to teď otevřené?
B: Samozřejmě.
A: Děkuji.
B: Není zač.
A: Promiňte. To není restaurace. To je záchod.
B: Vy nechcete jít na záchod?
A: Ne. Já chci jíst. Na záchodě nejsou žádná
jídla.
B: Aha. Restaurace. To je jinudy. Musíte jít tudy.
A: Děkuji.
B: Počkejte. To není všechno. Za židlema
zatočte vlevo.
A: OK. Já to najdu. Uvidíme se později.
A: Ahoj. Chci vyměnit nějaké peníze.
B: Jste na správném místě, pane.
A: Mám eura a chci Jihoafrický Rand.
B: Lituji. My nemáme tuto měnu.
A: To je zlý. Chci také koupit Brazilský Real.
B: Lituji, ale my tuto měnu také nemáme.
A: Ne? Co ještě nemáte?
B: My nemáme všechny měny, které vidíte na
této obrazovce.
A: Proč to máte na obrazovce?
B: Protože kupujeme tyto měny a pak je
prodáváme. Tyto nejsou typické měny v této
oblasti. Proč chcete tyto měny?
A: Budu do těchto zemí cestovat.
B: Chápu. Máte hodně peněz, pane?
A: Ano. Chcete cestovat se mnou?
B: Samozřejmě.
A: Promiňte. Mohu tady použít Wi-fi?
B: Nemůžete teď používat Wi-fi.
A: Proč ne? Máme 21. století, že?
B: Ano, ale v letadle nemůžete na vašem mobilu používat Wi-fi.
A: Ne?
B: Váš mobil musí být v letovém režimu, když
jste v letadle.
A: To je zlý. Co můžu dělat?
B: Můžete sledovat filmy.
A: Filmy? Kde?
B: Před vámi. Vidíte tuto obrazovku?
A: Ano. Jak to můžu používat?
B: Dotkněte se toto tlačítka a můžete sledovat filmy.
A: Děkuji.
B: Prosím.
A: Ahoj. Hamburger a Pepsi, prosím.
B: Znovu, prosím?
A: Chci jeden hamburger a Pepsi.
B: Víte, že jste v knihovně?
A: Jaký je problém?
B: Lidé tady musí být ticho.
A: Omlouvám se. Jeden hamburger a Pepsi.
B: My tady neprodáváme hamburgery.
A: A Pepsi?
B: Ne. My tady máme knihy.
A: Já nechci číst o hamburgrech. Já chci jíst
hamburger. Jsem hladová.
B: Jste na špatném místě, madam.
A: Špatné místo?
B: Ano. Kavárna je tudy.
A: Nashledanou.
A: Ahoj. Pracujete tady?
B: Ne, nepracuji.
A: Můžu si sednout na tu židli?
B: Samozřejmě. Co jiného chcete s tou židlí
dělat?
A: Můžu udělat oheň.
B: Co? Oheň?
A: Tohle je dřevěná židle, že?
B: Ano je to ze dřeva.
A: Můžu s tím udělat oheň.
B: Nemůžete udělat oheň v muzeu.
A: Ne, ale můžu jí vzít domů a udělat drilování.
B: Mám ráda grilování.
A: Fajn. Vy vezmete tu židli a já připravím
grilovačku.
B: To je dobrý plán.
A: Ahoj. Mám otázku. Chci jít na toto autobusové
nádraží.
B: To je tady.
A: Tady? Ale já mám obrázek a na obrázku není
toto autobusové nádraží.
B: Odkud je ten obrázek?
A: Je to z webové stránky na internetu.
B: Vidím. To je starý obrázek. Oni mají na
webové stránce staré autobusové nádraží.
Toto je nové autobusové nádraží.
A: Je to opravdu toto autobusové nádraží?
B: Ano. Kam budete cestovat?
A: Do Prahy se žlutým autobusem ve 3
odpoledne.
B: Já budu také cestovat s tím autobusem.
A: Děkuji.
B: Uvidíme se v autobuse.
A: Prosím, položte váš notebook pod sedadlo
před vámi.
B: Já?
A: Ano, vy. Nemůžete teď používat váš notebook.
B: Proč ne?
A: Protože budeme vzlétat.
B: My budeme co?
A: Vzlétat. To je, když letadlo začne letět.
B: Rozumím. OK. Kam můžu položit můj
notebook?
A: Pod sedadlo před vámi.
B: Můžu použít můj notebook později?
A: Až vzlétneme, potom můžete používat váš
notebook 8 hodin.
B: Žádný problém. Položím můj notebook pod
sedadlo.
A: Děkuji.
A: Ahoj. Vaše lístky, prosím.
B: Zde jsou naše lístky.
A: Děkuji. Na cestě je problém a my pojedeme
autobuse 20 kilometrů.
B: Toto není přímý vlak?
A: Je, ale oni opravují koleje.
B: Tento vlak nepojede přímo do Vídně?
A: Ne. Příští stanici musíte jít do autobusu a
později znovu do vlaku.
B: My máme těžké kufry.
A: Lituji, ale musíte vzít vaše kufry s sebou do
autobusu.
B: Jaký čas musíme jít do autobusu?
A: To bude v 11 dopoledne. Já budu stát na pravé
straně před vlakem. Autobusy budou u
stanice.
B: Děkuji.
A: Ahoj. Máte krásný obchod.
B: Děkuji. Jak vám mohu pomoci?
A: Já chci prodat nějaké suvenýry.
B: Koupit nebo prodat?
A: Omlouvám se. Samozřejmě koupit. Kupujete
loutky?
B: My nekupujeme loutky. My prodáváme loutky.
A: Ano, vy prodáváte. Jaké jsou ceny?
B: Jsou od 10 euro do 100 euro.
A: Vidím. Já chci prodat tohoto krále.
B: Chcete koupit tohoto krále?
A: Ano, koupit. Omlouvám se. Já pozměňuju
"kupovat" za "prodat."
B: Rozumím. Je to 80 euro.
A: Tady je 80 euro.
B: Tady je váš král. Nashle.
A: Ahoj. Můžu vám pomoct?
B: Ano. Já chci koupit spodní prádlo.
A: Pro vás nebo pro vaší dámu?
B: Spodní prádlo pro mě.
A: Můžete to najít spodní prádlo v tamté oblasti.
B: Děkuji, ale můžete mi to pomoct najít?
A: Jaké spodní prádlo potřebujete?
B: Trenýrky.
A: Pojďte se mnou. Tady máme trenýrky.
B: Líbí se mi tyto. Jakou velikost máte?
A: Podívejme se. Máme velikosti M, S, L.
B: Potřebuju XL. Máte XL?
A: Lituji, ale nemáme.
B: To je zlý. Já nemůžu mít menší velikosti.
Děkuji za vaší pomoc.
A: Není zač.
A: Ahoj. Jakou polévku máte?
B: Máme rajčatovou nebo hrachovou polévku.
A: Hráškovou polévku?
B: Ano. Je to zelené.
A: Aha. Já vím. Hrášková polévka. Mám rád hráškovou polévku, ale pak je můj žaludek plný větru.
B: To je, co hrášek občas dělá.
A: OK. Dám si rajčatovou polévku.
B: OK. Je to vše?
A: Ano. Ne, počkejte. Máte sardinky v oleji?
B: Ne, nemáme. Ale máme pstruha na másle a brambory.
A: Pstruh na másle? Je to zdravé?
B: Pstruh je velmi zdravý.
A: Já to chci zkusit. Fajn, dám si rajčatovou polévku a pstruha na másle.
A: Ahoj. Co budete jíst?
B: Dám si špagety se sýrem.
A: OK. Špagety se sýrem.
B: Jak dlouho to zabere?
A: Zabere to pět minut.
B: Skvělé.
A: Zde je vaše jídlo.
B: Děkuji. Počkejte. Vidím houby. Hodně hub!
A: Ano. Toto je vaše jídlo. Špagety se sýrem a houbama.
B: Já nerada houby. Já tohle nemůžu jíst.
A: Ale je to na našem jídelním lístku. Podívejte.
B: Ano, teď to vidím. Nebudu to jíst. Můžete si to vzít. Sbohem houby. Dám si pstruha s bramborama. Žádné houby.
A: OK.
A: Čau. Já chci koupit lístek na autobus.
B: Nazdar. Kam chcete jet?
A: Já mám 20 liber hrušek, které chci prodat na trhu v Praze.
B: Hrušek? Můžu to vidět?
A: Tady. Můžete si jednu vzít.
B: Děkuji vám. Co chcete za jednu libru?
A: €1. Já jsem farmář a toto jsou moje hrušky.
B: Nepořebujete jet do Prahy, pane farmáři. Já od vás všechny hrušky koupím.
A: Opravdu?
B: Ano. Já udělám koláč pro mojí rodinu. Tady je 20 euro. Nashle. Další cestující, prosím.
A: Ahoj. Já chci jet do Prahy a prodat moje meruňky na trhu.
B: Meruňky. Můžu to vidět?
A: Ano. Vemte si jednu.
A: Děkuji za vaší pomoc.
B: Prosím.
A: Prosím, neříkejte "Prosím."
B: Proč ne? Vy také říkáte "Prosím."
A: Já můžu říkat "Prosím," protože vím jak použít "Prosím." Můžete říct "Prosím," když se ptáte na otázku.
B: Ano, já vím. Co je špatně na mém "Prosím?"
A: Špatně? Když říkáte "Děkuji vám," lidé obvykle neříkají "Prosím."
B: Ne? Co říkají?
A: Lidé říkají "Welcome."
B: “Welcome?" Já používám "Welcome," když dáma navštíví můj dům.
A: Také můžete použít "Welcome" v této situaci, ale ne "Prosím."
B: To je pro mě nová informace. Děkuji vám.
A: Další cestující, prosím.
B: Prodáváte lístky na autobus?
A: Ano. Kam chcete jet?
B: Já mám 10 kilogramů malin a chci to prodat na trhu.
A: Kde je ten trh?
B: Já chci být v Praze 2.
A: OK. Jaký čas?
B: Čas je 2.
A: Čas je dvě nebo Praha je 2?
B: Praha 2 ve 2 odpoledne.
A: OK. Autobus pojede v 1 odpoledne. Budete v Praze 2 ve 2 odpoledne, kde můžete prodat vaše maliny.
B: OK. Jaká je cena?
A: 3 eura, prosím.
B: Tady jsou 3 eura. Děkuju.
A: Dobré ráno.
B: Špatné ráno.
A: Špatné ráno? Co je špatně?
B: V dalším pokoji je hluk.
A: Opravdu? Jaký hluk?
B: Velký muž je v dalším pokoji. On spí (teď) a je velmi hlučný.
A: Je to velký chrápač?
B: Chrápač?
A: Ano. Chrápači spí a dělají zvuk.
B: Ano. On je velký chrápač. On spí (teď) a já nemůžu spát. Tohle je špatné ráno.
A: Omlouvám se. Můžete vyměnit váš pokoj. Je to na druhé straně našeho hotelu.
B: Ano. Chci vyměnit můj pokoj teď. Nemám rád chrápače.
A: Tady je karta od vašeho nového pokoje.
A: Ahoj. Můžu vidět váš lístek, prosím?
B: Vy jste revizor?
A: Ano. Váš lístek, madam.
B: Vy jste roztomilý. Zde je můj lístek.
A: To není dobrý lístek. Tohle je letenka.
B: To je pravda. Omlouvám se. Zde je můj lístek.
A: Děkuji. Tohle je lístek z kina. Já potřebuji váš lístek na tramvaj.
B: Omlouvám se. Tady je můj lístek.
A: Co je tohle? Toto je loterijní lístek. Máte lístek na tramvaj?
B: Samozřejmě, roztomilý revizore.
A: Vidím, že máte nepořádek ve vaší tašce, madam.
B: Ano, já vím. Tady je ten lístek.
A: Děkuji. Mějte pěkný den.
B: Nashle.
A: Promiňte. V kolik můžu skočit z letadla?
B: Cože?
A: Nejprve použiju záchod a pak chci skočit z letadla. Víte, ve vzduchu není záchod.
B: Proč chcete skočit z tohoto letadla?
A: Můj kamarád Jack skáče z letadel a on říká, že je to skvělý. Já to chci zkusit, když jsem v tomhle letadle.
B: Lituji, ale nemůžete skočit z tohoto letadla.
A: Proč ne?
B: Toto je letadlo pro hodně pasažérů. Lidé skáčou z menších letadel.
A: To je zlý. Máte tady záchod nebo musím taky počkat na menší letadlo?
B: Máme tady záchod. Jděte tudy.
A: Děkuji.
A: Ahoj. Chcete jíst?
B: Ano. My chceme jíst. Vídím v jídelním lístku, že máte bramborový salát.
A: Ano, máme.
B: Co je v tom salátu?
A: Brambory.
B: Já chci vědět, jaké ingredience jsou uvnitř. Je cibule v tom salátu?
A: Já nevím. Já nejsem kuchař. Já jsem číšník.
B: Můžete pro mě tuto informaci najít?
A: Ano. Počkejte minutku.
B: Žádný problém. Já můžu počkat.
A: Mám pro vás tuto informaci. Cibule je v tom salátu.
B: To je skvělé. A jsou vajíčka v bramborovém salátu?
A: Musím najít tu informaci. Počkejte.
A: Promiňte, potřebuji být v Praze v 1 odpoledne.
B: Lituji, ale nebudeme v Praze v 1 odpoledne.
A: Proč ne?
B: Protože neumíme létat.
A: Já vím, ale já musím být v Praze v 1.
B: My jsme v autobuse. Silnice je plná aut. Vidíte ty auta?
A: Ano, ale já nemám problém s auty. Já musím být v Praze v 1 odpoledne.
B: My děláme, co můžeme.
A: Můžete jet rychleji?
B: Lituji, nemůžeme. Proč potřebujete být v Praze v 1 odpoledne?
A: Musím jet na letiště.
B: Kam poletíte?
A: Do Jemenu.
A: Ahoj. Můžete mi pomoct s tímto telefonem?
B: Pokusím se. Co potřebujete?
A: Jak můžu vidět moje kontakty?
B: Můžu se podívat?
A: Ano. Tady.
B: Musíte se dotknout tohohle horního tlačítka.
A: OK. Ale nevidím moje kontakty.
B: Jaké jméno chcete najít?
A: Jack Blackbetter.
B: OK. Pokusím se najít Jacka.
A: Já nerozumím tomuhle telefonu.
B: Lituji, ale vy nemáte žádné kontakty v tomto telefonu.
A: To je zlý. Děkuji.
B: Nashle.
A: Promiňte, pane.
B: Já?
A: Ano, vy. Je toto vaše peněženka?
B: Ano, to je moje růžová peněženka. Co se
děje?
A: Vy máte nůž v peněžence.
B: Opravdu?
A: Ano. Vy máte nůž pod mincema. Proč?
B: To je můj oblíbený nůž a nemůžu dát můj nůž
do mého kufru, protože můj kufr je v letadle.
A: Musím vzít tento nůž. Vy nemůžete jít do
letadla s nožem.
B: Ale to je můj oblíbený nůž.
A: Nemůžete letět s tímto nožem. Lituji, ale
musíte říct, "Nashledanou." vašemu noži.
B: Sbohem, můj noži.
A: Mějte pěkný let.
A: Ahoj. Máte lístek?
B: Lístek? Ne. Proč?
A: Dneska musíte mít lístek.
B: Já musím mít lístek, když chci jít do města?
A: Ano. Je to jednou ročně a dnes je ten den.
B: Proč? Já chodím do města každý měsíc a já
nikdy neplatím.
A: Já rozumím. Dnes je speciální den. Všichni
lidé musí zaplatit, když chtějí jít do města.
B: To je šílené.
A: Ano. Lidé z mnoha zemí přijíždí dnes do
našeho města. To je šílené.
B: OK. Jaká je cena?
A: 13 euro. Je to jednou ročně.
B: Tady je 13 euro. Jsem šťastný, že to je
jednou ročně a ne jednou měsíčně.
A: Ahoj. Já volám z hotelu a chci navštívit vaše
muzeum.
B: Toto není moje muzeum. Já tady pracuju.
A: Fajn. Já chci vědět …. Je muzeum dnes
otevřené?
B: Ano, je otevřené a já tady musím dnes být od
9 ráno do 5 odpoledne.
A: OK. Od 9 do 5. Jaká je adresa?
B: Vy nemáte internet ve vašem hotelu?
A: To není můj hotel. To je proč já volám.
B: Fajn. Je to 235 Bowery.
A: Omlouvám se. Můžete to hláskovat, prosím?
B: Je to 235 B-O-W-E-R-Y. Máte to?
A: Je to B-O-W-I-R-Y?
B: Ne. B-O-W-E-R-Y.
A: Mám to. Děkuji vám. Uvidíme se později.
B: Nashle.