Skype Rezacova
A: Ahoj. Jakou polévku máte?
B: Máme rajčatovou nebo hrachovou polévku.
A: Hráškovou polévku?
B: Ano. Je to zelené.
A: Aha. Já vím. Hrášková polévka. Mám rád hráškovou polévku, ale pak je můj žaludek plný větru.
B: To je, co hrášek občas dělá.
A: OK. Dám si rajčatovou polévku.
B: OK. Je to vše?
A: Ano. Ne, počkejte. Máte sardinky v oleji?
B: Ne, nemáme. Ale máme pstruha na másle a brambory.
A: Pstruh na másle? Je to zdravé?
B: Pstruh je velmi zdravý.
A: Já to chci zkusit. Fajn, dám si rajčatovou polévku a pstruha na másle.
A: Ahoj. Co budete jíst?
B: Dám si špagety se sýrem.
A: OK. Špagety se sýrem.
B: Jak dlouho to zabere?
A: Zabere to pět minut.
B: Skvělé.
A: Zde je vaše jídlo.
B: Děkuji. Počkejte. Vidím houby. Hodně hub!
A: Ano. Toto je vaše jídlo. Špagety se sýrem a houbama.
B: Já nerada houby. Já tohle nemůžu jíst.
A: Ale je to na našem jídelním lístku. Podívejte.
B: Ano, teď to vidím. Nebudu to jíst. Můžete si to vzít. Sbohem houby. Dám si pstruha s bramborama. Žádné houby.
A: OK.
A: Čau. Já chci koupit lístek na autobus.
B: Nazdar. Kam chcete jet?
A: Já mám 20 liber hrušek, které chci prodat na trhu v Praze.
B: Hrušek? Můžu to vidět?
A: Tady. Můžete si jednu vzít.
B: Děkuji vám. Co chcete za jednu libru?
A: €1. Já jsem farmář a toto jsou moje hrušky.
B: Nepořebujete jet do Prahy, pane farmáři. Já od vás všechny hrušky koupím.
A: Opravdu?
B: Ano. Já udělám koláč pro mojí rodinu. Tady je 20 euro. Nashle. Další cestující, prosím.
A: Ahoj. Já chci jet do Prahy a prodat moje meruňky na trhu.
B: Meruňky. Můžu to vidět?
A: Ano. Vemte si jednu.
A: Děkuji za vaší pomoc.
B: Prosím.
A: Prosím, neříkejte "Prosím."
B: Proč ne? Vy také říkáte "Prosím."
A: Já můžu říkat "Prosím," protože vím jak použít "Prosím." Můžete říct "Prosím," když se ptáte na otázku.
B: Ano, já vím. Co je špatně na mém "Prosím?"
A: Špatně? Když říkáte "Děkuji vám," lidé obvykle neříkají "Prosím."
B: Ne? Co říkají?
A: Lidé říkají "Welcome."
B: “Welcome?" Já používám "Welcome," když dáma navštíví můj dům.
A: Také můžete použít "Welcome" v této situaci, ale ne "Prosím."
B: To je pro mě nová informace. Děkuji vám.
A: Další cestující, prosím.
B: Prodáváte lístky na autobus?
A: Ano. Kam chcete jet?
B: Já mám 10 kilogramů malin a chci to prodat na trhu.
A: Kde je ten trh?
B: Já chci být v Praze 2.
A: OK. Jaký čas?
B: Čas je 2.
A: Čas je dvě nebo Praha je 2?
B: Praha 2 ve 2 odpoledne.
A: OK. Autobus pojede v 1 odpoledne. Budete v Praze 2 ve 2 odpoledne, kde můžete prodat vaše maliny.
B: OK. Jaká je cena?
A: 3 eura, prosím.
B: Tady jsou 3 eura. Děkuju.
A: Dobré ráno.
B: Špatné ráno.
A: Špatné ráno? Co je špatně?
B: V dalším pokoji je hluk.
A: Opravdu? Jaký hluk?
B: Velký muž je v dalším pokoji. On spí (teď) a je velmi hlučný.
A: Je to velký chrápač?
B: Chrápač?
A: Ano. Chrápači spí a dělají zvuk.
B: Ano. On je velký chrápač. On spí (teď) a já nemůžu spát. Tohle je špatné ráno.
A: Omlouvám se. Můžete vyměnit váš pokoj. Je to na druhé straně našeho hotelu.
B: Ano. Chci vyměnit můj pokoj teď. Nemám rád chrápače.
A: Tady je karta od vašeho nového pokoje.
A: Ahoj. Můžu vidět váš lístek, prosím?
B: Vy jste revizor?
A: Ano. Váš lístek, madam.
B: Vy jste roztomilý. Zde je můj lístek.
A: To není dobrý lístek. Tohle je letenka.
B: To je pravda. Omlouvám se. Zde je můj lístek.
A: Děkuji. Tohle je lístek z kina. Já potřebuji váš lístek na tramvaj.
B: Omlouvám se. Tady je můj lístek.
A: Co je tohle? Toto je loterijní lístek. Máte lístek na tramvaj?
B: Samozřejmě, roztomilý revizore.
A: Vidím, že máte nepořádek ve vaší tašce, madam.
B: Ano, já vím. Tady je ten lístek.
A: Děkuji. Mějte pěkný den.
B: Nashle.
A: Promiňte. V kolik můžu skočit z letadla?
B: Cože?
A: Nejprve použiju záchod a pak chci skočit z letadla. Víte, ve vzduchu není záchod.
B: Proč chcete skočit z tohoto letadla?
A: Můj kamarád Jack skáče z letadel a on říká, že je to skvělý. Já to chci zkusit, když jsem v tomhle letadle.
B: Lituji, ale nemůžete skočit z tohoto letadla.
A: Proč ne?
B: Toto je letadlo pro hodně pasažérů. Lidé skáčou z menších letadel.
A: To je zlý. Máte tady záchod nebo musím taky počkat na menší letadlo?
B: Máme tady záchod. Jděte tudy.
A: Děkuji.
A: Ahoj. Chcete jíst?
B: Ano. My chceme jíst. Vídím v jídelním lístku, že máte bramborový salát.
A: Ano, máme.
B: Co je v tom salátu?
A: Brambory.
B: Já chci vědět, jaké ingredience jsou uvnitř. Je cibule v tom salátu?
A: Já nevím. Já nejsem kuchař. Já jsem číšník.
B: Můžete pro mě tuto informaci najít?
A: Ano. Počkejte minutku.
B: Žádný problém. Já můžu počkat.
A: Mám pro vás tuto informaci. Cibule je v tom salátu.
B: To je skvělé. A jsou vajíčka v bramborovém salátu?
A: Musím najít tu informaci. Počkejte.
A: Promiňte, potřebuji být v Praze v 1 odpoledne.
B: Lituji, ale nebudeme v Praze v 1 odpoledne.
A: Proč ne?
B: Protože neumíme létat.
A: Já vím, ale já musím být v Praze v 1.
B: My jsme v autobuse. Silnice je plná aut. Vidíte ty auta?
A: Ano, ale já nemám problém s auty. Já musím být v Praze v 1 odpoledne.
B: My děláme, co můžeme.
A: Můžete jet rychleji?
B: Lituji, nemůžeme. Proč potřebujete být v Praze v 1 odpoledne?
A: Musím jet na letiště.
B: Kam poletíte?
A: Do Jemenu.
A: Ahoj. Můžete mi pomoct s tímto telefonem?
B: Pokusím se. Co potřebujete?
A: Jak můžu vidět moje kontakty?
B: Můžu se podívat?
A: Ano. Tady.
B: Musíte se dotknout tohohle horního tlačítka.
A: OK. Ale nevidím moje kontakty.
B: Jaké jméno chcete najít?
A: Jack Blackbetter.
B: OK. Pokusím se najít Jacka.
A: Já nerozumím tomuhle telefonu.
B: Lituji, ale vy nemáte žádné kontakty v tomto telefonu.
A: To je zlý. Děkuji.
B: Nashle.
A: Promiňte, pane.
B: Já?
A: Ano, vy. Je toto vaše peněženka?
B: Ano, to je moje růžová peněženka. Co se
děje?
A: Vy máte nůž v peněžence.
B: Opravdu?
A: Ano. Vy máte nůž pod mincema. Proč?
B: To je můj oblíbený nůž a nemůžu dát můj nůž
do mého kufru, protože můj kufr je v letadle.
A: Musím vzít tento nůž. Vy nemůžete jít do
letadla s nožem.
B: Ale to je můj oblíbený nůž.
A: Nemůžete letět s tímto nožem. Lituji, ale
musíte říct, "Nashledanou." vašemu noži.
B: Sbohem, můj noži.
A: Mějte pěkný let.
A: Ahoj. Máte lístek?
B: Lístek? Ne. Proč?
A: Dneska musíte mít lístek.
B: Já musím mít lístek, když chci jít do města?
A: Ano. Je to jednou ročně a dnes je ten den.
B: Proč? Já chodím do města každý měsíc a já
nikdy neplatím.
A: Já rozumím. Dnes je speciální den. Všichni
lidé musí zaplatit, když chtějí jít do města.
B: To je šílené.
A: Ano. Lidé z mnoha zemí přijíždí dnes do
našeho města. To je šílené.
B: OK. Jaká je cena?
A: 13 euro. Je to jednou ročně.
B: Tady je 13 euro. Jsem šťastný, že to je
jednou ročně a ne jednou měsíčně.
A: Ahoj. Já volám z hotelu a chci navštívit vaše
muzeum.
B: Toto není moje muzeum. Já tady pracuju.
A: Fajn. Já chci vědět …. Je muzeum dnes
otevřené?
B: Ano, je otevřené a já tady musím dnes být od
9 ráno do 5 odpoledne.
A: OK. Od 9 do 5. Jaká je adresa?
B: Vy nemáte internet ve vašem hotelu?
A: To není můj hotel. To je proč já volám.
B: Fajn. Je to 235 Bowery.
A: Omlouvám se. Můžete to hláskovat, prosím?
B: Je to 235 B-O-W-E-R-Y. Máte to?
A: Je to B-O-W-I-R-Y?
B: Ne. B-O-W-E-R-Y.
A: Mám to. Děkuji vám. Uvidíme se později.
B: Nashle.