skype
A: Odkud jsi?
B: Já jsem holka z Norska a ty?
A: Já jsem kluk z Portugalska, ale příští měsíc
poletím do Austrálie.
B: Proč Austrálie?
A: Mám rád horké počasí.
B: Potřebuješ vízum, když chceš letět do
Austrálie?
A: Ano, ale to není velký problém.
B: Budeš cestovat v Austrálii?
A: Trochu. Budu surfovat v moři.
B: Ty umíš surfovat?
A: Samozřejmě. Surfování je můj koníček.
B: Měj příjemný výlet.
A: Děkuju. Můžeš letět se mnou.
B: Ne-ne. Já mám ráda studené počasí.
A: Nazdar. Vítejte v našem obchodě.
B: Nazdar. Máte tady pěkný boty.
A: Děkuji. Jaké boty chcete?
B: Jaké boty? Já chci jednu levou a jednu
pravou.
A: To je skvělé. My máme tyto boty.
B: Opravdu? Já to nevidím. Vidím pravé boty,
ale nevidím levé boty.
A: My také máme levé boty. Prodáváme boty v
párech.
B: Jednu levou a jednu pravou, že?
A: Ano, v párech. Chcete sportovní boty nebo
pracovní boty?
B: Já chci velké boty pro klauny.
A: Lituji. My nemáme tyto boty.
B: Žádný problém. Děkuji za vaší pomoc.
A: Nashledanou.
A: Můžete mi pomoct?
B: Já? Samozřejmě. S čím?
A: Já tady nemám brýle na čtení.
B: Vidím.
A: Mám zprávu na malém papíře a mám moje
brýle v hotelu. Můžete pro mě přečíst tu
zprávu?
B: Žádný problém. Můžu to pro vás přečíst.
A: Tady je papír. Je to v angličtině.
B: Vy jste krásná.
A: Velmi moc vám děkuji. Můžete prosím přečíst
tu zprávu?
B: Vy jste krásná.
A: Já vím, ale co je na tom papíru?
B: Vy jste krásná. Toto je text na papíře.
A: Chápu. Děkuji za vaší pomoc. Mějte pěkný
den.
A: Čau. Lituji, ale v mém pokoji je tma.
B: Ve vašem pokoji je tma?
A: Ano. V mém pokoji je tma.
B: Jaké je číslo vašeho pokoje?
A: Je to 407.
B: Omlouvám se. Já o tom problému vím. Tma
na pokoji 407.
A: Můžu vyměnit můj pokoj?
B: Lituji. My teď nemáme volný pokoj. Zítra
budete mít světlo ve vašem pokoji. Dnes
musíte použít váš chytrý telefon.
A: Můj chytrý telefon?
B: Dnes můžete použít svítilnu na vašem
chytrém telefonu. Zítra váš pokoj bude mít
světlo. Teď, tady je hrnek. Prosím, položte
váš chytrý telefon do hrnku a budete mít
světlo ve vašem pokoji.
A: Děkuji. To je opravdu skvělá věc.
A: Promiňte. Víte, kde můžu koupit lístek na
tramvaj?
B: V tramvaji.
A: Tady není stroj na lístky?
B: Ne. Stroj na lístky je obvykle v centru.
A: To je zlý. Já nemám lístek.
B: Máte kartu?
A: Kartu? Ano, mám.
B: Můžete použít vaší kartu. Můžete si koupit
lístek v tramvaji.
A: Opravdu? Jak?
B: Malý stroj na lístky je v každé tramvaji.
A: Je to snadné použít?
B: Ano. Malé dítě to umí udělat.
A: To není snadné pro mě, protože já nejsem
dítě.
A: Ahoj. Budete jíst?
B: Ano. Máte jídelní lístek?
A: Samozřejmě. Tady to je. Já přijdu zpátky.
B: Fajn.
A: OK. Co budete jíst?
B: Máte sardinky v oleji?
A: Ne, nemáme.
B: Žádný problém. Dám si (budu mít) pstruh a
salát. Nechci dresing.
A: OK. Máte tady olivový olej.
B: Dobře. Můj manžel chce těstoviny se sýrem.
A: OK. Co budete pít?
B: Můj manžel chce pivo. Pilsner Urguell. A pro
mě…Máte nealkoholické pivo?
A: Ano.
B: Dám si jedno.
A: Ahoj. My tady máme rezervaci.
B: Lituji, ale hotel je teď zavřený.
A: Cože?
B: Hotel je zavřený.
A: My zde máme rezervaci.
B: Lituji, ale od 11 dopoledne do 1 odpoledne je
hotel zavřený.
A: Můžeme si tady položit naše zavazadla a přijít
v 1 odpoledne?
B: Ne. Oni teď uklízí podlahu.
A: Můžeme si dát naše kurfy na pokoj?
B: Lituji. Oni teď čistí všechny pokoje.
A: To je zlý.
B: Já vím. V 1 odpoledne bude hotel znovu
otevřen.
A: Uvidíme se později.
A: Ahoj. Mohu dostat navíc postel na pokoj?
B: Proč? Rezervace je na 8 lidí.
A: Ano, ale nás je 9 lidí.
B: Rezervace je na 8 lidí.
A: Ano, to je, ale my taky máme dítě.
B: Vy jste 8 dospělích plus 1 dítě?
A: Dospělích?
B: Ano, ne mladí. Vy jste dospělí. Vy nejste dítě.
A: Chápu. Dospělí. Ano, 8 dospělích plus jedno
dítě. Máte postel navíc?
B: Nevím. Jak staré je to dítě?
A: Ona je 5 let stará. Má 120 centimetrů, ale
nemůže spát na podlaze.
B: OK. Uvidím, co můžu udělat.
A: Děkuji.
A: Promiňte, pane řidiči. Jedete do Manchesteru?
B: Ano, jedu.
A: Dobrá. Jaká je cena?
B: Je to 25 liber.
A: Fajn. Tady je 25 liber. Kam si mohu sednout?
B: Můžete si sednout, když najdete volné
sedadlo. Neseďte na lidech.
A: Skvělé. Děkuji.
B: Prosím. Váš bezpečnostní pás.
A: Můj co?
B: Já nemůžu jet, protože nemáte bezpečnostní
pás. Tato černá věc.
A: Opravdu? Kde to je?
B: Na vaší pravé straně.
A: Děkuji. Je to teď OK?
B: Ano. Teď můžeme jet.
A: Promiňte. Co je to za zvuk?
B: To je kapitán.
A: Kapitán?
B: Ano, on poletí s tímto letadlem.
A: On mluví? (teď)
B: Ano, on mluví.
A: Kde je? V bunkru?
B: Proč bunker?
A: Protože já mu nerozumím (ani) slovo.
B: Chápu. Tohle je, jak kapitání obvykle mluví.
A: Proč nemluví pomalu?
B: Já nevím. Já rozumím jeho prvnímu a
poslednímu slovu.
A: Jaké to jsou?
B: "Ahoj" a “let."
A: Děkuji.
A: Máte nějaké otázky?
B: Ano. Chci vědět, kde můžu koupit nějaké
dárky pro mojí rodinu.
A: Můžete to koupit na trhu.
B: Trh? Co to je?
A: To je místo, kde lidi prodávají suvenýry.
B: Aha.
A: Na trhu můžete koupit hodně dárků pro vaší
rodinu. Ceny na trhu jsou obvykle dobré.
B: Rozumím. To je skvělé. Kde to je?
A: Potřebujete jet taxíkem.
B: Opravdu? Můžete pro mě zavolat taxi?
A: Ano. Jaký čas chcete jet?
B: Zítra odpoledne ve 2 nebo 3 odpoledne.
A: Fajn. Zavolám taxi na zítra odpoledne.
B: Děkuji. Uvidíme se později.
A: Promiňte. Jste odtud?
B: Ano, já znám toto místo.
A: Kde je kostel Svatého Víta?
B: Vidíte toho muže u zahrady?
A: Ano.
B: Fajn. Jděte touto cestou dolů a pak doprava.
A: OK.
B: Pokračujte dolů a před náměstím najdete
kostel. Bude to na levé straně.
A: Děkuji. Je to daleko?
B: Ne. Je to 600 nebo 700 metrů.
A: Mám druhou otázku. Kde je tady záchod.
B: Nazýváme to “WC.” Je to u kostela Sv. Víta.
A: Je to WC zdarma?
B: Ne. Musíte zaplatit 50 centů.
A: Děkuji. Mějte pěkný den.
A: Promiňte? Promiňte, pane! My tady čekáme.
B: A?
A: Tady je fronta. My čekáme ve frontě.
B: Fronta? Co je fronta?
A: Fronta je, lidi před a za vámi.
B: Ano, vidím tady lidi.
A: Musíte také čekat ve frontě.
B: Ale já nerad čekám v frontě.
A: Já rozumím. Já také nemám rád čekání, ale
fronta je fér pro všechny lidi. Lituji.
B: Chápu.
A: Musíte jít za poslení osobu. Můžete to udělat
pro mě, prosím?
B: Já to udělám, ale nerad čekám.
A: Děkuji a mějtě příjemný výlet.
B: Nashle.
A: Můžete mi pomoct? Já chci najít hotel Harper.
B: Ano. Hotel v přístavu?
A: Ne přístav, ale Harper.
B: Můžete to vyhláskovat?
A: Vyhláskovat?
B: Ano. Abeceda. A, B, C, víte? Můžete to
vyhláskovat?
A: Aha. Rozumím. Vyhláskovat. Já nepotřebuju
hláskovat. Já to můžu napsat.
B: Dobrá. Můžete to napsat?
A: Lituji, ale nemám pero.
B: Chápu. Žádné hláskování. Žádné pero. To je
problém.
A: Ano. Mám problém, protože chci najít hotel
Harper.
B: Lituji, ale já vám nemůžu pomoct.
A: Žádný problém. Mějte pěkný den.
A: Další cestující, prosím.
B: Ahoj. Mohu jít dovnitř?
A: Potřebuji vidět váš lístek.
B: Mám lístek v mém chytrém telefonu.
A: Ok, ale já to potřebuju vidět.
B: Baterka mého smartphonu je prázdná. Mám
tady kabel. Potřebuju dát kabel do zástrčky
uvnitř autobusu. Pak uvidíte můj lístek.
A: To je problém.
B: Proč?
A: Cestující s lístkem mohou jít dovnitř. Když
nemůžu vidět váš lístek, vy nemůžete jít
dovnitř. Lituji.
B: Máte power banku?
A: Nevím. Jděte k řidiči. On vám může pomoct.
B: Děkuji.
A: Další cestující, prosím.
A: Čau. Můžu mít zvíře na pokoji?
B: Zvíře? Ne. Jaké zvíře?
A: Kočkaře.
B: Kočkaře? Neznám tohle zvíře.
A: Omlouvám se. Není to kočkař. Je to kočkomuž.
B: Kočkomuž? Neznám tohle zvíře. Můžu to
vidět?
A: Samozřejmě. Podívejte. Tady.
B: Toto není kočkař nebo kočkomuž. Toto je
kočka.
A: Ale to je on.
B: On? Lidé to nazývají "kocour."
A: Kocour? Ale jeho jméno není Tom. Jeho jméno
je Leo. Je on Leokočka?
B: Ne. Leo je kocour. On je velmi roztomilý.
Můžete mít Lea ve vašem pokoji.
A: Děkuji.
A: Čau.
B: Ano. Můžu vám pomoct?
A: Moje matka je starší žena a ona potřebuje
čerstvý vzduch v jejím pokoji.
B: Rozumím.
A: Máte klimatizaci ve vašem hotelu?
B: Ano, máme klimatizaci, ale ne teď.
A: V pokoji mé matky je horko.
B: Hotel bude mít klimatizaci v létě.
A: Teď je léto.
B: Ne v našem hotelu. Teď je květen a my
budeme mít klimatizaci od června.
A: Příští měsíc? Můžete pomoct mé matce?
B: Vaše matka si může otevřít okno. Teď jsou 4
odpoledne. V 7 odpoledne bude mít v pokoji
čerstvý a studený vzduch.
air-conditioning
air-conditioner
air-conditioned
A: Ahoj. Chcete jíst?
B: Ano. Můžete mi pomoct? Já nevím.
A: Můžete mít polévku.
B: Fajn. Jakou polévku máte?
A: Máme rajčatovou polévku.
B: OK. Dám si rajčatovou polévku. A pak?
A: Chcete zkusit typické jídlo?
B: Proč ne.
A: Je to Vídeňský řízek s bramborovým salátem.
B: Dobrá. Mám rád maso a brambory.
A: Co chcete pít?
B: Můžu mít pivo?
A: Samozřejmě.
B: Dám si (budu mít) pivo.
A: Vrátím se s pivem a pak s polévkou.
A: Omlouvám se, ale nemůžu tady najít můj let.
Můžete mi s tím pomoct?
B: Ano. Můžu vidět vaší letenku?
A: Samozřejmě. Tady je.
B: Musíte jet na Gatwick.
A: Co prosím?
B: Teď jste na Heathrow.
A: Můj let je z Londýna, že?
B: Ano, z Londýna, ale ne z tohoto letiště.
A: Cože?
B: V Londýně máme dvě velká letiště. Heathrow
a Gatwick. Vy jste teď na Heathrow, ale váš
let je z Gatwicku.
A: Aha. Co můžu dělat?
B: Můžete si vzít taxi. Zabere to 45 minut.
A: OK. Kde je taxi?
B: Jděte ven. Je to před letištěm.
A: Promiňte. Můžete mi pomoct?
B: Pokusím se.
A: Kde je záchod?
B: Koupelna?
A: Ne. Nepotřebuju si dávat koupel. Potřebuju
záchod.
B: Rozumím. Odpočívárnu.
A: Ne. Nepotřebuju odpočívat. Potřebuju záchod.
B: Vy nerozumíte. Lidé nazývají záchod
"koupelna" nebo "odpočívárna."
A: Opravdu?
B: Ano. Lidé to někdy nazývají "koupelna" a
někdy "odpočívárna."
A: OK. Kde je koupelna, odpočívárna a záchod?
B: Lituji. Nemáme tady záchod.
A: Tohle je opravdu skvělý. Žádná koupelna,
žádná odpočívárna a žádný záchod.
A: Mám otázku ohledně jídel.
B: Co chcete vědět?
A: V kolik je snídaně?
B: Snídaně je vždy v 7 ráno.
A: Děkuji. V kolik je oběd?
B: Oběd je vždy v poledne.
A: V poledne a v kolik je večeře?
B: Večeře je vždy v 6 večer.
A: OK. Můžete mi to napsat?
B: Ano, můžu.
A: A kde to je?
B: Co? Jídelna?
A: Jídelna?
B: Ano. Místnost, kde budete jíst všechna jídla.
Je to tudy. Je to za barem. Tady jsou časy
jídel.
A: Dobré ráno. Vidím, že tady prodáváte hodně
ovoce.
B: To je pravda. Prodávám skvělé ovoce. Které
chcete?
A: Nevím. Co je tohle oranžové ovoce tady?
B: To je meruňka. Tento rok je velmi dobrá.
Můžete to zkusit. Tady.
A: Meruňka. Je velmi dobrá. Děkuji. A tamto
modré ovoce nalevo?
B: To je švestka. Zkuste jednu.
A: Švestka. Je také velmi dobrá. Děkuji. A toto
červené ovoce napravo?
B: To je višeň. Zkuste to.
A: Višeň. Velmi dobrá.
B: Chcete si koupit meruňky, švestky nebo
višně?
A: Koupit? Ne. Chci se naučit nová slova, která
neznám. Děkuji za vaší pomoc. Nashle.
A: Promiňte. Máte nějaké drobné?
B: Drobné?
A: Nějaké mince nebo malé papírové peníze.
B: Samozřejmě, mám nějaké drobné.
A: Dejte mi nějaké drobné, prosím.
B: Proč chcete drobné?
A: Já nemám domov. Nemám manželku. Nemám
rodinu.
B: Já nevím.
A: Prosím. Já nemám práci. Nemám peníze na
jídlo.
B: Vidím, že jste ve špatné situaci.
A: Ano, jsem.
B: Proč si nenajdete práci?
A: Práci? To není jednoduché. Vy turisti máte
peníze a já ne. Pomozte.
B: Mějte pěkný den.
A: Promiňte. Kde mohu najít záchod?
B: Můžete jít rovně tudy. Najdete dva záchody.
Jeden je napravo a druhý je nalevo.
A: Promiňte, ale to není záchod.
B: Ano, to je záchod. Dva záchody.
A: To je vězení. Ne záchod.
B: Vězení? Proč?
A: Je to velmi malý. Na tom záchodě nemůžu se
procházet nebo se otáčet a nemůžu najít
okno. Je to pro malou osobu. Ne pro mě.
B: Rozumím vám, pane. Máte pravdu, ale tohle
není letiště, kde jsou větší záchody. My jsme v
letadle. Tady nepotřebujete na záchodě okno.
Když opravdu musíte jít, ten malý záchod vám
může opravdu pomoct.
A: Ano. Já teď musím rychle jít. Omluvte mě.
B: Žádný problém. Uvidíme se později.
A: Víte, jak se používá ten přístroj?
B: Zkouším dát mince sem.
A: Vy dáváte vaše mince sem, ale ne teď.
B: Ne? Já tomu nerozumím.
A: Tady je obrazovka. Podívejte. Musíte se
dotknout slova "start" na obrazovce. Dotkněte
se "start" teď.
B: OK. Co teď?
A: Teď se musíte dotknout "Základní lístek na 60
minut." Dotkněte se toho.
B: Teď jedna osoba?
A: Ano. Teď můžete dát vaše mince sem.
B: To není jednoduchý přístroj pro starší lidi.
A: Já vím. Teď si můžete vzít váš lístek.
B: Mám to. A teď?
A: Teď musíte počkat na autobus.
A: Vítejte v našem hotelu. Jaké je vaše jméno?
B: Philips.
A: Děkuji, pane Philips.
B: Je tady můj manžel?
A: Ne, není. Omlovám se, paní Philipsová. Váš
pokoj je na šestém patře.
B: OK. Šesté patro.
A: Omlouvám se. Je to osmé patro.
B: Fajn, osmé patro. Kde je výtah?
A: Je to nalevo. Vezmete výtah dolů do osmého
patra.
B: Dolů?
A: Omlouvám se paní Philipsová. Samozřejmě
nahoru. Číslo je 803. Je to osmé patro, třetí
okno nalevo.
B: Okno? Chcete mě zabít?
A: Omlouvám se. Jsou to třetí dveře nalevo.
A: Ahoj. Jaké je číslo mého pokoje? Kde je
toaleta? Mohu si tady vyměnit peníze? Kde je
garáž? Mohu kouřit na pokoji?
B: Omlouvám se, ale co chcete vědět?
A: Jaké je číslo mého pokoje? Kde je toaleta?
Mohu….
B: Počkejte. Jaké je vaše jméno, madam?
A: Já jsem paní Chaosová. Chci vědět, jaké je
číslo mého pokoje? Mohu si tady vyměnit
peníze? Kde….
B: Vítejte v našem hotelu, paní Chaosová. Váš
pokoj je 305. Toaleta je napravo za výtahem.
Peníze si tady vyměnit nemůžete. Naše
garáž je jedno patro dolů výtahem. Jaká je
poslední otázka?
A: Cože? Můžu kouřit na pokoji?
B: Nemůžete. Můžete kouřit na terase. Je to na
pátém patře.
A: Děkuji. Jste velmi milá.
A: Čau. Můj syn není šťastný.
B: Lituji, ale nerozumím.
A: Jméno mého syna je Bob a on není šťastný.
B: Lituji, ale já nerozumím.
A: Bob sedí u tamtoho malého stolu. Podívejte. Má zelené třičko. Vidíte Boba?
B: Ano. Vidím vašeho syna.
A: On jí vaše jídlo a není šťastný. Proč?
B: Já nevím, pane.
A: Můj syn jí vaše jídlo, Šťastné jídlo, ale on není sťastný.
B: Aha. Rozumím. Bob není sťastný. Máte rád pistáciovou zmrzlinu?
A: Ano. Jak to víte?
B: Tady je pistáciová zmrzlina pro vás a pro vašeho syna. On bude šťastný.
A: Čau. Jsou tohle informace pro cestující?
B: Ano, pane. Jak vám mohu pomoci?
A: Máte posilovnu na tomto letišti?
B: Ne, pane. Nemáme tady posilovnu.
A: Chápu. Máte tady kino nebo divadlo?
B: Lituji, pane. Nemáme.
A: To je zlý. A kadeřnici, saunu nebo knihovnu?
B: Toto není město. Toto je letiště. Je to místo pro letadla a cestující.
A: Já vím, ale mám hodně času, protože tady musím zůstat 7 hodin.
B: Opravdu? Vy jste velmi roztomilý. Teď je poledne. Budu volná ve 12:30. Pak můžeme jít do kavárny.
A: Děkuji. Dobrý nápad. Uvidíme se ve 12:30.
B: Moje jméno je Sonia.
A: Já vím. Máte to na tričku.
A: Další prosím.
B: Čau. Je můj let v 7 večer?
A: Ano, pane.
B: Teď je 11 dopoledne, že?
A: Ano, máte hodně času na odpočinek.
B: Ale to je 8 hodin. Můžete mi dát pokoj zdarma v hotelu?
A: Nemůžeme vám dát pokoj zdarma, protože to je 8 hodin a ne 12 hodin.
B: Nechci zůstat na letišti 8 hodin. Máte dřívější let?
A: Ano, máme pro vás dřívější let ve 2:30.
B: Skvělé. Můžu si vyměnit můj let?
A: Ano. Budete platit 350 dolarů za změnu.
B: 350 dolarů? Ne, děkuji. Jaká je cena jednohodinové masáže na letišti?
A: Masáž je za 22 dolarů, pane.
A: Omlouvám se, ale jste z Evropy?
B: Ne. Jsem z Ameriky.
A: Opravdu? Jste z USA?
B: Ano. Jsem z Colorada.
A: Zajímavé. Já znám New York, ale ne Colorado. Lidé v Coloradu lyžují, že?
B: To je pravda, ale já nelyžuju.
A: Ne? Co děláte?
B: Já jsem herec.
A: Zajímavé. Hrajete ve filmu?
B: Ne. Hraju v divadle. Co děláte vy?
A: Já jsem malíř těla.
B: Zajímavé. Malujete na těla?
A: Ano, já maluju na těla. V mém městě mám salón.
B: Vy máte město? To je zajímavé.
A: Promiňte. Kolik je hodin?
B: Je 10 hodin.
A: Děkuji. Jaký je plán?
B: Nejprve řidič zaparkuje náš autobus.
A: Zaparkovat autobus. A pak?
B: Vezmeme naše kufry do hotelu.
A: Kufry do hotelu. A pak?
B: Navštívíme centrum města.
A: Aha. Centrum města. A pak?
B: Půjdeme do restaurace na oběd.
A: Oběd v restauraci. A pak?
B: Pak půjdeme zpět do hotelu a budeme mít setkání.
A: Setkání v hotelu. OK. A pak?
B: Pak budete mít volno.
A: Volný čas? Žádný plán?
A: Čau. Chcete masáž?
B: Masáž? Já nevím. Jakou masáž?
A: Je to lehká masáž na relaxaci.
B: Relaxaci? Jak dlouhá je ta masáž?
A: Obvykle to zabere 60 minut.
B: Jednohodinová lehká masáž. Budu sedět nebo ležet?
A: Budete ležet a odpočívat, pane.
B: Opravdu?
A: Ano. Je to velmi dobrá relaxace pro vaše tělo.
B: Chápu. Moje tělo si potřebuje odpočinout. To je pravda. Jaká je cena?
A: Je to 22 dolarů.
B: OK. Chci relaxaci.
A: Vstupte a položte dolů všechno vaše oblečení.
B: Cože?
A: Ahoj. Mám otázku.
B: Jakou otázku?
A: Mám fazole a potřebuju otvírák na konzervy.
B: Můžu se podívat na tu konzervu?
A: Ano.
B: Já to nemůžu otevřít. Musíte mít... Musíte mít...
A: Otvírák na konzervy.
B: Ano. Otvírák na konzervy. To je dobrý nápad.
A: Máte otvírák na konzervy?
B: Ne, nemám, ale proč nejdete do kuchyně?
A: Kuře? To není kuře. Jám mám fazole v té plechovce.
B: Já vím. Ne kuře, ale kuchyň. K-i-t-c-h-e-n.
A: Aha. Kuchyň. Kde to je?
B: Jděte dolů. Je to za restaurací.
A: Položte váš kurf na pás, prosím.
B: Žádný problém. Tady to je.
A: Vaš kufr je těžký.
B: To já vím.
A: Váš kufr má 21 kilo.
B: Je to problém?
A: 20 kilogramů je fajn, ale ne 21 kilo. Musíte zaplatit 90 euro.
B: Mám uvnitř 3 plechovky piva. Já to vezmu ven a vypiju to později. Dejte mi 30 vteřin, prosím.
A: OK.
B: Je to teď lepší?
A: Ano. Teď má váš kufr 19 kilo. Tady je papír od vašeho kufru. Mějte pěkný let.
B: Budu.
A: Nazdar. Mám otázku.
B: Ano?
A: Vidím, že tady čeká hodně lidí.
B: Ano, lidé čekají.
A: Víte proč?
B: My nemůžeme jít ven z letiště.
A: Proč?
B: Za tamtěmi dveřmi je taška.
A: Jaká taška?
B: Žádný cestující není u té tašky.
A: Bomba na letišti?
B: Nevím, ale musíme tady všichni čekat.
A: Jak dlouho?
B: Dvacet minut.
A: Rozumím. Děkuji za informaci.
B: Žádný problém.
A: Je to všechno, madam?
B: Ano. Budu platit kartou.
A: Fajn. Je to 145 euro. Moment. Lituji, ale ta karta není v pořádku.
B: Žádný problém. Mám tady druhou kartu.
A: Fajn. Pojďme zkusit druhou kartu. Moment. Lituji, ale tato karta není v pořádku.
B: Žádný problém. Mám třetí kartu. Zde je moje třetí karta.
A: OK. Pojďme zkusit tu třetí kartu. Moment. Znovu. Nemůžete platit s touto kartou. Lituji.
B: Mám čtvrtou kartu. Můžeme to zkusit s touto kartou?
A: OK. Moment. Ne. Lituji. Máte hotovost?
B: Hotovost? Co je hotovost?
A: Papírové peníze nebo mince.
B: Aha. Můžu platit hotově. Tady je 145 euro.
A: Čau. Pracujete v tomto autobuse?
B: Ano. Moje jméno je Jana a já a řidič vás vezmeme do Prahy.
A: To je skvělé. Já chci jet do Prahy. Mohu jít dovnitř?
B: Ano, ale musíte mít jízdenku. Můžu vidět vaší jízdenku?
A: Ano. Mám chytrý telefon a ta jízdenka je ve vaší aplikaci. Podívejte.
B: Vidím, že máte naší aplikaci, ale ta jízdenka je stará.
A: Aha. Můžu si teď koupit nový lístek?
B: Ano. Prosím, jděte k řidičovi. On stojí u prvních dveří. Vidíte ho?
A: Ano. Vidím ho. On je roztomilý. Jaké je jeho jméno?
B: Jeho jméno je Lukáš. Uvidíme se v autobuse. Další cestující, prosím.
A: Promiňte.
B: Ano?
A: Je toto cesta k autobusovému nádraží nebo musíme jít zpátky?
B: Můžete pokračovat touto cestou.
A: Děkuji.
B: Ale musíte jít doprava a pokračovat rovně.
A: Rovně?
B: Ano. Ne levá, ne pravá. Rovně. Rozumíte?
A: Ano, rovně.
B: Pak uvidíte nemocnici.
A: OK, nemocnice.
B: Za nemocnicí jděte doprava. Pokračujte rovně a uvidíte autobusové nádraží.
A: Rozumím. Děkuji.
A: Jak se máte?
B: Fajn.
A: Je to všechno?
B: Ano, to je všechno.
A: Dobrá. 35 euro prosím.
B: Co prosím?
A: 35 euro prosím.
B: Za tohle?
A: Ano.
B: Já mám chleba, dva pomeranče a sýr. 35 euro za tohle všechno?
A: Ano. Ten sýr je za 31 euro. To je speciální francouzský sýr.
B: Vidím. Já to nechci. Omlouvám se.
A: Žádný problém. OK. Pomeranče a chleba. To jsou 4 eura.
B: Tady jsou 4 eura.
A: Georgi, spíš?
B: Trochu.
A: Podívej se ven. Víš, kde jsme?
B: Tohle je Las Vegas. Mám pravdu?
A: Ano. Máš pravdu.
B: Je tady horko.
A: To je pravda.
B: Já nechci být venku.
A: Můžeme jít dovnitř.
B: Ano. Chci vidět nějaká kasína.
A: Budeš hrát?
B: Samozřejmě.
A: Máš hodně peněz?
B: Ne. Nepotřebuju hodně peněz. Já chci vyhrát peníze.
A: Koukni na Eiffelovku. Tohle je Paříž ve Vegas.
A: Čau. Nevidím tady můj kufr.
B: Váš kufr není na pásu?
A: Ne. Nemůžu najít můj kufr.
B: Jaké je jméno letecké společnosti?
A: Letecká společnost Ranní Kufr.
B: Rozumím. Tady je papír. Napište vaše jméno, adresu hotelu a barvu vašeho kufru.
A: Tady to je.
B: Děkuji. Moment. Váš kufr tady není. Poletí v dalším letadle.
A: Já nemůžu čekat. Musím jít teď do hotelu.
B: Řidič letecké společnosti vezme váš kufr na hotel zítra ráno.
A: Víte čas?
B: Mezi 9 a 11 ráno. Tady je kopie papíru.
A: Mohu Vám pomoci, pane?
B: V našem pokoji není terasa.
A: Jaké je číslo vašeho pokoje, prosím?
B: Na dveřích je číslo mínus sedm.
A: Omlouvám se, ale my pro vás nemáme nový pokoj. Toto je poslední pokoj, který máme. Mohu vám dát tento pokoj za polovinu normální ceny.
B: Rozumím, ale v našem pokoji není výhled na moře.
A: Omlouvám se. Mohu vám dát tento pokoj za třetinu normální ceny.
B: Rozumím, ale v našem pokoji nejsou okna.
A: Dobrá. Můžete zůstat v našem hotelu zadarmo.
B: Děkuji. To je velmi milé.
A: Jak dlouho zůstanete, pane?
B: 365 dní.
A: Nazdar. Můžete mi pomoct?
B: Já nevím. S čím?
A: Já potřebuju jet autobusem, ale mám papírové peníze.
B: A vy potřebujete mince?
A: Ano. Potřebuju mince na autobus.
B: Rozumím.
A: Já vám dám 10 euro. Můžete mi dát mince, prosím?
B: Nemůžu. Mému šéfovi se nelíbí, když měníme peníze.
A: Opravdu?
B: Ano, ale můžete si tady koupit nějakou malou věc a já vám dám mince.
A: Fajn. Dejte mi láhev vody. Tady je 10 euro.
B: Děkuji. Tady je 8 euro v mincích.
A: Mějte pěkný den.
A: To je špatný, protože prší.
B: My prodáváme deštníky. Podívejte
A: To je dobrý nápad.
B: Máme hodně barev. Která se vám líbí?
A: Mám ráda zelenou.
B: My tady máme zelený deštníky.
A: Můžu si to vyzkoušet?
B: Ano. Můžete to otevřít. Vidíte? Pak to můžete
zavřít. Je to jednoduché.
A: Ano, vidím.
B: Je to pěkný a moderní deštník.
A: Jaká je cena?
B: Je to 6 liber.
A: Skvělé. Teď neprší.
B: Koupíte si ten deštník?
A: Ne. Příště. Nashle.
A: Tady je můj pas.
B: Děkuji. Máte zavazadlo?
A: Ano. Tady.
B: Položte váš kufr na pás, prosím.
A: Můj co?
B: Váš kufr.
A: Omlouvám se, ale nevím co je kufr.
B: Kufr je vaše zavazadlo.
A: Aha. Rozumím.
B: Dobrá. Položte váš kufr na pás, prosím.
A: Kam?
B: Na pás.
A: Omlouvám se, ale nevím co je pás.
B: Pás je tato černá věc.
A: Chápu. Žádný problém. Tady to je.
B: Děkuji.
A: Toto je vaše letenka.
B: Děkuji. V kolik je můj let?
A: Je to ve čtyři odpoledne.
B: OK. Ve čtryři odpoledne.
A: Ale buďte na letišti ve dvě odpoledne.
B: Proč?
A: Protože to zabere čas.
B: Co zabere čas?
A: Nebudete sama. Na letišti bude hodně
cestujících.
B: To je pravda.
A: A vaše zavazadla. Letecká společnost je musí
vzít do letadla a to zabere nějaký čas.
B: Aha.
A: Také můžete nakoupit nějaké suvenýry pro
vaše kamarády.
B: Rozumím. Budu na letišti ve dvě odpoledne.
A: Čau. Jakou pizzu máte?
B: Čau. Máme šunkovou, sýrovou, tuňákovou,
salámovou a špenátovou.
A: Já mám ráda tuňákovou a salámovou.
B: OK. Tuňákovou nebo salámovou?
A: Já nevím. Jaká je cena té pizzy?
B: Všechny pizzy jsou za jednu cenu. Jedna
pizza je za 8 liber.
A: 8 liber. A půlka pizzy?
B: Půlka pizzy je za 4 libry.
A: 4 libry, OK. A prodáváte čtvrtku pizzy?
B: Ano. To jsou dvě libry.
A: Je to horké nebo studené?
B: Je to horké.
A: OK. Dejte mi čtvrtku tuňákové a čtvrtku
salámové.
B: To jsou čtyři libry.
A: Promiňte. Čekáte na vlak?
B: Ano, čekám.
A: Pojede vlak z tohoto nástupiště do Prahy?
B: Ne. Vlak z tohoto nástupiště pojede do Plzně
ve 2 odpoledne.
A: Můj vlak také pojede ve 2 odpoledne.
B: Fajn, ale ne z tohoto nástupiště.
A: Toto není nástupiště 4?
B: Ne. Toto je nástupiště 1.
A: Opravdu? Víte, kde je nástupiště 4?
B: Ano. Musíte jít dolu tudy.
A: OK.
B: Pak jděte doleva. Musíte najít nástupiště 4 a
jít nahoru.
A: Rozumím. Vy jste skvělá.
B: Ano já vím.
A: Vaše dcera je roztomilá.
B: Děkuji.
A: Já mám taky dceru. Ona žije v Kanadě. Její
manžel je učitel an univerzitě.
B: Opravdu.
A: Ano. Já jsem rozvedená a žiju sama. Můj
manžel má mladší ženu.
B: Chápu.
A: Mám sousedku a její jméno je Mary. Její dcera
žije v Japonsku.
B: rozumím.
A: Moje druhá sousedka je Susan. Její dcera je
počítačová designerka.
B: Omlouvám se, ale my musíme jít.
A: Moje třetí sousedka je zpěvačka.
B: My opravdu musíme jít. Mějte pěkný den.
A: Počkejte. Moje čtvrtá sousedka...
A: Čau. Omlouvám se, ale potřebuju navíc
toaletní papír.
B: Ano a je toaleta ve pašem pokoji?
A: Cože? Samozřejmě, ale já potřebuju toaletní
papír.
B: OK a je podlaha čistá?
A: Ano, je, ale nemám toaletní papír.
B: Fajn. Jsou na pokoji ručníky?
A: Ano, jsou, ale ne toaletní papír.
B: Chápu. Teče voda?
A: Ano, voda je OK, ale ne toaletní papír.
B: OK. A je zrcadlo čisté?
A: Poslouchej. Dej mi toaleťák navíc nebo si
vezmu tvoje tričko a použiju ho za toaleťák.
B: Aha. Toaletní papír. Tady je toaletní papír.
A: Děkuji. Měj pěkný den.
A: Jaký je můj pokoj?
B: Je to 903.
A: Děkuji. Jaké poschodí to je?
B: Váš pokoj je na devátém poschodí.
A: Vy tady máte výtah, že?
B: Samozřejmě. Víte, kde je?
A: Ne, nevím.
B: Je to za vámi, madam.
A: Vidím. A kde mohu najít můj pokoj?
B: Pojedete (vezmete) výtahem do devátého
patra.
A: Fajn a pak?
B: Pak půjdete doprava a jsou to třetí dveře
napravo.
A: OK. Třetí dveře napravo. Uvidíme se později.
B: Uvidíme se později, madam.
A: Jaké je vaše jméno?
B: Moje jméno je John Lunch.
A: Děkuji, ale máte pas Tima Cooka.
B: Co? Tim je můj kamarád. On cestuje se
mnou.
A: Toto je jeho pas. Kde je váš pas?
B: Tim má můj pas.
A: Kde on je?
B: On je před letištěm.
A: To je velký problém.
B: Proč?
A: Váš kamarád je s vaším pasem před letištěm,
ale vy jste s jeho pasem v prostoru
cestujících.
B: On čeká před letištěm. Můžete ho najít.
A: Vy musíte zůstat tady.
A: Promiňte. Toto je moje místo.
B: Cože?
A: Sedíte na mém místě.
B: Já chci sedět tady.
A: Proč?
B: Já chci sedět u okna.
A: Lituji, ale tady nemůžete sedět.
B: Já budu sedět tady. Chci se dívat ven z okna.
A: Promiňte, mladá dámo, ale toto je opravdu
moje místo.
B: Já sedím tady a budu sedět tady.
A: Umíte létat s touto věcí?
B: Proč tohle chcete vědět? Jste pilot nebo co?
A: Ano a piloti obvykle sedí tady.
A: Mohu vám pomoci, pane?
B: Ano. Já si chci koupit letenku.
A: Jste na správném místě. Kam chcete letět?
B: Chci letět do Yemenu.
A: Omlouvám se, pane, ale proč Yemen?
B: Moje manželka mě vždy najde, ale ona mě
nenajde v Yemenu.
A: Vy nechcete být s vaší manželkou?
B: Ne. Ona chce moje peníze.
A: Chápu. Chcete jednosměrný lístek nebo
zpáteční lístek?
B: Jednosměrný lístek, samozřejmě.
A: Žádný problém. Máte hodně peněz, pane?
B: Ano, mám.
A: Můžu letět s vámi, pane?
A: Vítejte v hotelu Sahara.
B: Nazdar. Jaká je cena jednoho pokoje pro dva
lidi?
A: Zůstanete jednu nebo dvě noci?
B: Jednu noc.
A: Je to 38 dolarů. Na pokoji jsou dvě postele.
B: Je to se snídaní?
A: Ne, není.
B: V kolik musí být zítra pokoj prázdný?
A: Ve dvě hodiny odpoledne.
B: OK. Budu platit teď?
A: Budu teď potřebovat vaší kartu, ale platit
budete zítra.
B: Tady je moje karta. Kde je kasino?
A: Je to na pravé straně. Tady je vaše karta.
B: Děkuji.
A: Tohle je Karlův Most?
B: Ano, je.
A: Vidím tady krásné věci. To není dobré.
B: Proč? Jaký je problém?
A: Já chci koupit nějaké suvenýry pro moje
přátele, ale nemám peníze.
B: Já mám nápad.
A: Jaký nápad?
B: Ty umíš zpívat velmi dobře, že?
A: Ano. A?
B: Můžeš tady zpívat. Já mám klobouk a lidé ti
budou dávat peníze.
A: To není špatný nápad. Já budu zpívat, ale ty
musíš hrát na kytaru.
B: OK. Pojďme to udělat. Ty můžeš stát tady a
já budu hrát na mojí kytaru.
A: Fajn. Hraj. Já chci peníze na suvenýry.
A: Je to restaurace?
B: Ano. To je bufet.
A: Bufet?
B: Ano. Restaurace vše-co-mužeš-sníst.
A: Co to je?
B: Ty zaplatíš 8 dolarů a můžeš sníst, co chceš.
A: Jaké jídlo můžu jíst?
B: Můžeš jíst ovoce, zeleninu, maso, plody
moře, polévku, rýži, nudle a zákusek.
A: Opravdu? A můžu sníst všechno?
B: Ano. Za 8 dolarů můžeš sníst, co chceš.
A: To je skvělé. Pojďme. Jsem hladový.
B: Máš 8 dolarů?
A: Samozřejmě. Pojďme. Chci všechno
vyzkoušet.
B: Fajn. Pojďme.
A: Rozumíte tomuto jízdnímu řádu?
B: My tohle nazýváme jízdní řád, ale ano.
A: OK. Já nerozumím tomuto jízdnímu řádu.
B: To je jednoduché. Podívejte. Tady jsou jména
autobusových zastávek.
A: Je toto autobusová zastávka, kde teď jsme?
B: Ano. Tento autobus obvykle jezdí k nemocnici
16 minut. Vidíte to?
A: Ano. Vidím tady minuty.
B: Fajn. Toto je hodina a tady jsou minuty.
A: Vidím. Tuto hodinu autobus přijíždí každých
dvacet minut?
B: Ano, protože je sobota. Od pondělí do pátku
ten autobus přijíždí každých deset minut.
A: Teď tomu rozumím. Velmi moc vám děkuji.
B: Prosím. Mějte pěkný výlet.
A: Dobré ráno. Můžu vidět váš lístek?
B: Ano. Tady je můj lístek.
A: Děkuji. Tento lístek je starý.
B: Cože?
A: Toto není dobrý lístek. Čas tohoto lístku je od
10:15 do 10:45.
B: A?
A: Tento lístek je na třicet minut.
B: Kolik je teď hodin?
A: Je 10:55. Máte nový lístek?
B: Ne, nemám.
A: Pak musíte zaplatit 51 dolarů.
B: Opravdu?
A: Ano. Lístek je za 1 dolar plus 50 dolarů,
protože nemáte dobrý lístek.
B: Rozumím. Nejsem šťastný, ale tady je 51
dolarů.
A: Ahoj. Potřebujete pomoct?
B: Ano. Mám velký problém.
A: Můžu vám s tím pomoct?
B: Já nevím. Budu potřebovat můj pas, ale teď ho nemůžu najít.
A: Opravdu? To je zlý.
B: Já vím, ale nevím co dělat.
A: Můžu vidět vaší tašku?
B: Ano, ale můj pas nenajdete.
A: Tady není.
B: Já nevím co dělat.
A: Je toto také vaše taška?
B: Ano, ale můj pas v této tašce není.
A: Já se podívám. Počkejte. Je tohle váš pas?
B: Ano! Tohle je můj pas. Velmi moc vám děkuji.
A: Můžu si vzít do letadla šampón?
B: Ne. Nemůžete.
A: Žádný problém. Můžu si vzít do letadla nůž?
B: Samozřejmě ne.
A: Chápu. Můžu si vzít jídlo?
B: Ano. Můžete si do letadla vzít jídlo.
A: Dobrá. Můžu si vzít vodu?
B: Můžete si vzít 100 mililitrovou láhev s vodou nebo si můžete vzít prázdnou láhev.
A: OK. Můžu si vzít půllitrovou prázdnou láhev. Správně?
B: Ano, ale ta láhev musí být prázdná.
A: Rozumím. Děkuji za vaší pomoc.
B: Není zač. Mějte pěkný let.
A: Budu.
A: Omlouvám se, ale nemůžete si vzít vodu do letadla.
B: Ne?
A: Nemůžete.
B: Ale já potřebuju pít vodu.
A: Můžete si koupit vodu v letadle.
B: Rozumím, ale nemám hotovost.
A: Můžete použít vaší kartu.
B: OK. Co můžu udělat s mojí vodou?
A: Vidíte tamten koš?
B: Vidím tři koše. Který koš je na vodu?
A: Ten koš napravo je na plasty.
B: OK. Já se vrátím.
A: Já vím, že se vrátíte.
A: Omlouvám se.
B: Žádný problem.
A: Odkud jste?
B: Já jsem z Londýna. Odkud jste vy?
A: Jsem ze Španělska.
B: Pěkné. Kam jedete? (teď)
A: Mám dovolenou.
B: To je skvělé. Taky chci jet na dovolenou.
A: Dnes jedu (teď) zpátky do Španělska. A vy?
B: Jedu do mé práce. (teď)
A: Co děláte?
B: Pracuji v továrně na automobily.
A: Líbí se vám to?
B: Opravdu ne.
A: Děkuji za konverzaci. Mějte hezký den.
B: Mějte pěkný výlet.
A: Dobré ráno.
B: Já nemůžu spát.
A: Vy nemůžete spát? Proč?
B: Nevím. Mám v hlavě hodně myšlenek.
A: Tohle znám. Jste hladový?
B: Ano. Trochu.
A: Já taky nemůžu spát, když jsem hladová.
B: Opravdu?
A: Ano. Když jsem hladová, nemůžu spát. Sním nějaké jídlo a pak můžu spát.
B: OK. Máte tady nějaké jídlo?
A: Je tady bageta se šunkou, sýrem a zeleninou.
B: Můžu si to koupit?
A: Ano. Jsou to dva dolary.
B: Půjdu do mého pokoje pro peníze a přijdu zpátky.
A: Ahoj.
B: Ano, madam.
A: Mám na pokoji problém.
B: Jaký máte problém?
A: Voda na pokoji neteče.
B: Voda neteče. Rozumím. Studená nebo teplá?
A: Studená voda neteče a teplá taky neteče.
B: Dobrá. Musím zavolat našeho instalatéra.
A: Cože?
B: Instalatéra. On pracuje s vodou.
A: Chápu.
B: Budete ve vašem pokoji ve 2 odpoledne?
A: Ne. Půjdu do centra.
B: Dobrá. Až přijdete zpátky, voda poteče.
A: Skvělé. Uvidíme se později.
A: Ahoj. Já chci jít rychle k moři. Je to tudy?
B: Ne. Tudy půjdete do centra.
A: Opravdu?
B: Ano. Musíte jít zpátky.
A: Je to dlouhá cesta?
B: Ano. Je to dva a půl kilometru.
A: To je zlý.
B: Mám tady auto. Můžete jet se mnou.
A: Já nevím. Máte čas?
B: Ano. Žádný problém. Také potřebuju jet k moři.
A: To je skvělé. Jste ze San Franciska?
B: Jsem z Kanady, ale žiju v San Francisku. Odkud jste?
A: Já jsem ze Švédska.
B: Fajn. Pojďme.
A: Ahoj. Kde je moje letadlo?
B: Kam poletíte?
A: Poletím do Londýna.
B: A jaký čas?
A: Chviličku. Poletím v 8:10.
B: Ráno nebo večer?
A: V 8:10 večer.
B: To je easyJet. Ano?
A: Ano. EasyJet.
B: Je váš let U2 3066?
A: Pojďme se podívat. Ano.
B: Musíte jít k odletové bráně.
A: Je to tudy?
B: Ano. Rychle. Nemáte moc času.
A: Děkuji. Nashle.
B: Mějte dobrý let.
A: Rozumíte tomuhle?
B: Ano. Co potřebujete?
A: Já nevím, co je co.
B: Dobrá. Tohle je televize s informacemi.
A: Vidím.
B: Tady je město, kam vy poletíte.
A: Aha.
B: Tady je čas vašeho letu.
A: OK. A co je toto?
B: Toto je číslo vašeho letu.
A: Vidím. A tohle?
B: Tohle je jméno letecké společnosti.
A: A tahle poslední věc?
B: Toto je informace o tom, co musíte udělat.
A: Děkuji vám. Jste skvělá.
B: Já vím.
A: Co chcete?
B: Chci tento malý dort a tento malý dort taky.
A: A?
B: Dejte mi taky tento malý dort.
A: Je to všechno?
B: Ano.
A: Bude to šest dolarů.
B: Tady je šest dolarů. Máte tady záchod?
A: Ano. Jděte doprava.
B: Děkuji. Je to pro dámy nebo pány?
A: Je to pro dámy a pro pány taky.
B: Fajn. Pardon, ale není to otevřené.
A: Musíte mít náš klíč.
B: Tento klíč?
A: Ano.
A: Prosím, kde je metro?
B: Podzemní dráha? Jděte tudy.
A: Ne. Metro. Potřebuji metro.
B: Ano. Podzemka. Jděte tudy.
A: Ne podzemní dráha. Ne podzemka, ale metro. Chci vědět, kde je metro.
B: Já vám rozumím. Podzemní dráha a podzemka jsou slova pro metro.
A: Já tohle neznám. Já mluvím trochu anglicky.
B: Vidím. Podzemní dráha a podzemka jsou také metro.
A: Opravdu?
B: Samozřejmě.
A: Fajn. Kde jsou podzemní dráha, podzemka a metro?
B: Jděte tudy.
A: Děkuji.
A: Ahoj. Toto je z vašeho obchodu.
B: Mohu to vidět?
A: Ano. Tady to je.
B: Vidím. Je to z našeho obchodu.
A: Není to dobré.
B: Co není dobré?
A: Není to dobré. Podívejte tady a tady.
B: Vidím. Je to velký problém?
A: Ano. Já to nechci.
B: A co chcete?
A: Chci zpátky moje peníze.
B: Vy nechcete novou věc?
A: Ne. Chci moje peníze zpátky.
B: Dobrá, dobrá. Dám vám ty peníze.
A: Děkuji.
B: Nashledanou.
A: Potřebujete pomoct?
B: Ano. Můžete udělat obrázek se mnou a mojí manželkou?
A: Žádný problém.
B: Tady je můj mobil.
A: Děkuji. Slunce je tady. Můžete stát tady?
B: Ano.
A: Polibek, prosím. Pěkné.
B: Můžu se podívat?
A: Ano. Je to dobré?
B: Ne. Vaše ruka je na obrázku.
A: Omlouvám se. Můžeme to zkusit znovu?
B: Samozřejmě.
A: Znovu, polibek. Je to teď OK?
B: Je to skvělé. Děkuji.
A: Mějte dobrý den.
A: Máte ve vašem hotelu Wi-fi?
B: Hudbu?
A: Ne. Wi-fi. Potřebuji internet.
B: Internet? Ano. Wi-fi. Ano.
A: Mohu to použít?
B: Samozřejmě.
A: Je to zdarma nebo potřebuju heslo?
B: Potřebujete znát heslo.
A: Dáte mi jméno a heslo?
B: Napíšu to pro vás.
A: Děkuji.
B: OK. Tady je jméno a tady je heslo. Můžete to přečíst?
A: Co je tohle číslo?
B: Toto je číslo jedna.
A: Vidím.
https://www.richardludvik.cz/products/rozhovory-zacatecnici-na-kartickach/
A: Čau. Mám problém v mém pokoji.
B: Jaký problém máte, madam?
A: V mém pokoji je myš.
B: Myš v domě? Je malá nebo velká?
A: Já nevím. Malá.
B: Jaké barvy je ta myš?
A: Cože? Proč chcete vědět barvu?
B: Lituji, ale jaké barvy je ta myš?
A: Bílá. Ne. Šedá. Ne. Bílá.
B: Dobrá. Počkejte moment... Tady madam.
A: Co je tohle?
B: Tohle je náš kocour. Jeho jméno je Tom.
A: Já mám na pokoji myš a teď budu mít taky kočku? To je opravdu skvělý.
B: To není kočka. To je kocour. On najde vaší bílou-šedou-bílou myš a sní jí.
A: Ahoj. Vidím, že máte kokosovou zmrzlinu.
B: Ano. Máme kokosovou zmrzlinu. Chcete si jí koupit?
A: Z čeho to je?
B: Je to z kokosu.
A: Nemám rád kokos, ale vidím, že máte citronovou zmrzlinu. Z čeho to je?
B: Je z citronu.
A: Já nemám rád citron, ale tady vidím, že máte ananasovou zmrzlinu.
B: Ano, máme a je z ananasu.
A: Nemám rád ananas.
B: Co máte rád?
A: Mám rád pistáciovou.
B: My máme pistáciovou zmrzlinu.
A: Máte? Dejte mi pistáciovou zmrzlinu.
B: Tady to je.
A: Nazdar. Kde můžu zaparkovat moje auto?
B: Vy máte auto?
A: Samozřejmě, že mám auto. Kde ho můžu zaparkovat?
B: Lituji, ale nemůžete.
A: Proč?
B: Protože Mario parkuje všechna auta.
A: Mario?
B: Ano. On je náš hotelový řidič.
A: Kde on je?
B: U našeho hotelu. Zajeťte k hotelu a dejte klíče Mariovi. On zaparkuje vaše auto.
A: Dobrá. Umí zaparkovat můj Cadillac?
B: Ano. Žádný problém. Mario umí zaparkovat všechna auta.
A: Fajn. Já přijdu zpátky.
B: Uvidíme se později.
A: Čau. Chci ovocný koktejl.
B: Dobrá. Který chcete?
A: Podívejme se. Jaké ovoce je v Pretty Woman?
B: Banán, jahody a pomeranče.
A: Děkuji. Co je v Mango Mix?
B: Mango a pak pomeranče a jablka.
A: Vidím. A Happy Buddha?
B: To je také mango, borůvky a pomeranče.
A: Je to půl litru?
B: Ne, je to třista mililitrů.
A: Třista mililitrů?
B: Ano. Jedna třetina litru.
A: Dejte mi Happy Buddha, prosím.
B: OK. Budou to tři eura.
A: Tady to je.
B: Děkuji.
A: Ahoj. Mluvíte anglicky?
B: Ano, mluvím.
A: Dobře.
B: Prosím. Posaďte se.
A: Děkuji. Moje nehty nejsou dobré.
B: Žádný problém, madam. Udělám vám krásné nehty.
A: Opravdu?
B: Ano. Podívejte. Které nehty chcete?
A: Nevím.
B: Dlouhé nehty nebo krátké nehty?
A: Jsem ve městě nová čarodějnice a nevím.
B: Chápu. Potřebujete dlouhé nehty, madam. Podívejte. Tady.
A: To se mi líbí.
B: Budete mít krásné dlouhé nehty.
A: Promiňte. Máte vajíčka?
B: Ano, máme.
A: Já nemůžu najít vajíčka ve vašem obchodě. Můžete jít se mnou?
B: Nemůžu jít s vámi. Musím být tady.
A: Dobrá. Kde jsou ty vajíčka?
B: Dám vám krátké instrukce. Posloucháte?
A: Ano. Poslouchám.
B: Jděte tudy. Nejprve uvidíte špagety. Nezastavujte a pokračujte. Pak uvidíte čokoládu. Když uvidíte čokoládu, jděte doleva. Dobrá?
A: Dobrá. Doleva.
B: Pak pokračujte a uvidíte sýr a mléko. Nezastavujte a pokračujte. Pak uvidíte vajíčka. OK?
A: Děkuji. Zkusím to.
____________________
A: Čau. Máte otevřeno?
B: Ano. Vstupte.
A: Mám mobil a v mém mobilu mám obrázky,
které chci vytisknout.
B: Rozumím.
A: Můžete to pro mě vytisknout?
B: Nemůžu, ale vy můžete.
A: Opravdu?
B: Tady máme stroj na fotky, který vytiskne vaše
obrázky.
A: To je skvělé, ale já nemám paměťovou kartu.
B: Nepotřebujete paměťovou kartu. Můžete
použít tento kabel.
A: Opravdu? To je jednoduché.
B: Je to jednoduché.
A: Můžete mi s tím pomoct?
B: Žádný problém. Pojďme na to.
A: Kolik je hodin, prosím?
B: Vy nemáte hodinky?
A: Ne. Nemám hodinky.
B: A vy nemáte mobil?
A: Ne. Nemám mobil.
B: Dobrá. Je čtvrt do jedenácti.
A: Cože?
B: Je čtvrt do jedenácti.
A: Já nerozumím.
B: Je patnáct do jedenácti.
A: Patnáct a jedenáct?
B: Ne. Patnáct do jedenácti.
A: Já nerozumím.
B: Je deset čtyřicet pět.
A: Dobrá. Deset čtyřicet pět. Děkuji.
A: Promiňte mi?
B: Lituji, ale nepracuji.
A: Promiňte?
B: Lituji, já si čtu.
A: Můžete mi pomoct?
B: Lituji. Procházím se.
A: Ahoj.
B: Lituji. Obědvám.
A: Čau. Můžeš mi pomoct?
B: Lituji, ale snažím se spát.
A: Promiňte?
B: Hraju. Promiňte.
A: Ahoj.
B: Běžím. Příště.
A: Mám peníze!
B: Ano. Mohu vám pomoct?
A: Ahoj. Co prodáváte? (teď)
B: Co vidíte?
A: Vidím zmrzlinu.
B: Velmi dobře. Kterou zmrzlinu chcete?
A: Chci pistáciovou zmrzlinu.
B: Omlouvám se, ale nemáme pistáciovou.
A: Žádný problém. Dejte mi vanilkovou zmrzlinu.
B: Ano. Je to všechno?
A: A pistáciovou.
B: Lituji. Pistáciovou nemáme.
A: Vidím. Dejte mi vanilkovou, kávovou
a pistáciovou.
B: Znovu. Nemáme pistáciovou.
A: Dobrá. Vidím. Dejte mi banánovou,
pomerančovou, kávovou a pak trochu
pistáciové.
A: Mohu vám pomoci?
B: Ano. Chci jíst.
A: Promiňte?
B: Chci jíst. Jsem hladový.
A: To je dobré. Co chcete jíst?
B: Já nevím. Co máte?
A: Máme burgery.
B: Burgery?
A: Ano. Hamburgery, sýrburgery.
B: Je to s masem?
A: Ano. V našich burgerech je maso.
B: Jaké maso to je?
A: Je to obvykle hovězí.
B: Hovězí? Co to je?
A: To je maso z krávy.
B: Chápu. Dejte mi tři hamburgery.
A: Ahoj. Co piješ? (teď)
B: Piju pivo. (teď)
A: Proč pivo?
B: Protože je nejlepší na světě.
A: Opravdu?
B: Ano. České pivo je nejlepší na světě.
A: Jaké je jméno tohoto piva?
B: Je to Pilsner Urguell.
A: Co?
B: Je to Plzeň.
A: Plzeň?
B: Ano. Je to také název města, kde dělají toto
pivo.
A: Dobrá. Můžu to zkusit?
B: Ano.
A: Je to opravdu dobrý.