Přijdete do obchodu, kde se mluví jen anglicky a chcete se zeptat na cenu. Začnete si pokládat tyto otázky?
- Jak se tvoří otázka?
- Začnetete přemýšlet, jestli je otázka v přítomném čase?
- Jaké pomocné sloveso by tam mělo být?
- Je to pomocí "is" nebo pomocí "do"?
- Co když to řeknu špatně a oni se mi budou smát?
- Je to "what many" nebo "how many"?
Pokud budete přemýšlet nad gramatikou, tak ten obchod dřív zavře, než to vymyslíte. Je to tak? Přemýšlet, jak se něco řekne, když už to máte umět.... to je příliš pozdě.
Prostě řeknete:
"How much is it?"
Mělo by to z vás automaticky vypadnout. Pokud ne, pak jste málo procvičovali. Jak to procvičovat? Prakticky. Učíte se jen teorii, která ve vás nepodporuje praktické znalosti v angličtině? Pak je něco špatně.
Stačí, když si vezmete jednoduché české věty a začnete je překládat do angličtiny. Nejprve můžete překládat jen pro sebe a pak trénovat nahlas.
Třeba takovéhle věty:
Mohu vám zavolat zpátky?
Můžete tady počkat 5 minut?
Jakou barvu má vaše peněženka?
Jste náš klient?
Kde si můžu koupit cigarety?
Můžu, ale chci sedět.
Žiju a pracuju tady.
Ne, protože moje sestra tady není.
Je to pro jednu osobu.
Jak dlouho vám bude trvat, než přeložíte tyhle věty do angličtiny? Máte stopky? Stopněte si to a uvidíte jak rychle jste to zvládli.
Zvládli jste to pod 20 vteřin? Paráda. Jste na tom skvěle.
- Pod 30 vteřin? Taky dobrý.
- Pod 1 minutu? Měli byste víc trénovat.
- Pod 2 minuty? Ajajajaj. Potřebujete procvičovat a procvičovat.