Joana přijela z Mexika za svým manželem.....
Joana přijela z Mexika za svým manželem do Spojených států. Neuměla ani slovo anglicky. Její manžel se o ní musel postarat.
Ze všeho nejdříve jí přihlásil na místní college na kurz angličtiny, který byl zcela zdarma. Pouze za ní zaplatil vstupní test za 15 dolarů. Zbytek jejího kurzu měla zdarma, protože celý jazykový vzdělávací program pro cizince byl financován vládou.
Joana chodila na kurz dvakrát týdně dopoledne, vždy na tři hodiny. Nejprve nerozuměla skoro ničemu a tak jí pomáhali překladem španělsky mluvící spolužačky.
Joana věděla, že neumí nic a tak neměla co ztratit. Mohla se jen naučit nové věci. Hodně lidí kolem ní mluvilo anglicky, ale ona jim zpočátku nerozuměla.
Chodila pravidelně do kurzu a učila se slovíčka, sledovala videa, četla novinové články, diskutovala s ostatními studenty, hrála s nima různé hry a plnila úkoly z učebnice angličtiny.
Po čtyřech letech nejen, že Joana plynule mluvila anglicky, ale taky udělala test americké gramotnosti, který se zkládal z praktického porozumění, mluvení, čtení a psaní. Otestovali jí, jestli zná zvyky, práva, povinnosti a kulturu Spojených Států, aby se mohla začlenit do společnosti a zvládla základní potřeby každodenního života v Americe.
Tento krátký příběh byl jeden z mnoha Mexičanek, které přijíždí do Spojených Států za svými manželi. Neumí anglicky prakticky nic, ale za několik let tuhle znalost zvládnou.
Plynule anglicky se nenaučíme za pár dnů, týdnů nebo měsíců. Trvá to většinou roky, ale zvládnout se to dá. Jen to chce vytrvat, pravidelně se vzdělávat a mít správnou metodu, která vede k dobrým výsledkům.