SKYPE
A: Promiňte. Já chci vědět čas vlaku.
B: Jaký čas chcete cestovat?
A: Dnes v 8 večer.
B: Kam chcete cestovat?
A: Chci cestovat z Budějovic do Plzně.
B: OK. Vlak z Budějovic do Lince pojede v 8:15.
A: Ne, ne. Vy nerozumíte. Já chci Plzeň.
B: OK. Z Plzně do Linze.
A: Ne Linz, ale Plzeň. Z Budějovic do Plzně.
B: OK. Z Plzně do Budějovic.
A: Ne. Chci cestovat z Budějovic do Plzně.
B: Aha. Z Budějovic do Plzně. Vlak pojede v
8:10 večer.
A: 8:10. Dobrá. Víte cenu?
B: Je to 8 euro.
A: Čau. Můžu si tady sednout?
B: Ano. Tady je náš jídelní lístek. Chcete jíst?
A: Dejte mi minutu, prosím.
B: Samozřejmě. Vrátím se později.
A: Děkuji.
B: OK. Co si dáte? (Co budete mít?)
A: Máte gulášovou polévku?
B: Ne. Dnes máme zeleninovou polévku.
A: Ne, děkuji. Máte kachnu?
B: Ne, kachna není na našem jídelním lístku.
A: Já můžu mít pstruha nebo tuňáka, že?
B: Lituji, ale to není na jídelním lístku.
A: Žádný problém. Chci vepřové na pivu s
knedlíkama.
B: Lituji. To není na jídelním lístku.
A: Žádný problém. Dejte mi pistaciovou zmrzlinu.
A: Ahoj. Budete jíst?
B: Ano. Máte jídelní lístek?
A: Samozřejmě. Tady to je. Já přijdu zpátky.
B: Fajn.
A: OK. Co budete jíst?
B: Máte sardinky v oleji?
A: Ne, nemáme.
B: Žádný problém. Dám si (budu mít) pstruh a
salát. Nechci dresing.
A: OK. Máte tady olivový olej.
B: Dobře. Můj manžel chce těstoviny se sýrem.
A: OK. Co budete pít?
B: Můj manžel chce pivo. Pilsner Urguell. A pro
mě…Máte nealkoholické pivo?
A: Ano.
B: Dám si jedno.
A: Ahoj. My tady máme rezervaci.
B: Lituji, ale hotel je teď zavřený.
A: Cože?
B: Hotel je zavřený.
A: My zde máme rezervaci.
B: Lituji, ale od 11 dopoledne do 1 odpoledne je
hotel zavřený.
A: Můžeme si tady položit naše zavazadla a přijít
v 1 odpoledne?
B: Ne. Oni teď uklízí podlahu.
A: Můžeme si dát naše kurfy na pokoj?
B: Lituji. Oni teď čistí všechny pokoje. To je
proč je hotel zavřený.
A: To je zlý.
B: Já vím. V 1 odpoledne bude hotel znovu
otevřen.
A: Uvidíme se později.
A: Ahoj. Mohu mít navíc postel na pokoj?
B: Proč? Rezervace je na 8 lidí.
A: Ano, ale nás je 9 lidí.
B: Tady je rezervace na 8 lidí.
A: Ano, to je, ale my taky máme dítě.
B: Vy jste 8 dospělých plus 1 dítě?
A: Dospělých?
B: Ano, ne mladí. Vy jste dospělý. Vy nejste dítě.
A: Chápu. Dospělý. Ano, 8 dospělých plus jedno
dítě. Máte postel navíc?
B: Nevím. Jak staré je to dítě?
A: Ona je 5 let stará. Má 120 centimetrů, ale
nemůže spát na podlaze.
B: OK. Uvidím, co můžu udělat.
A: Děkuji.
car
cars
child
children
A: Promiňte, pane řidiči. Jedete do Manchesteru?
B: Ano, jedu.
A: Dobrá. Jaká je cena?
B: Je to 25 liber.
A: Fajn. Tady je 25 liber. Kam si mohu sednout?
B: Můžete si sednout, když najdete volné
sedadlo. Neseďte na lidech.
A: Skvělé. Děkuji.
B: Prosím. Váš bezpečnostní pás.
A: Můj co?
B: Já nemůžu jet, protože nemáte bezpečnostní
pás. Tato černá věc.
A: Opravdu? Kde to je?
B: Na vaší pravé straně.
A: Děkuji. Je to teď OK?
B: Ano. Teď můžeme jet.
A: Promiňte, pane řidiči. Jedete do Manchesteru?
B: Ano, jedu.
A: Dobrá. Jaká je cena?
B: Je to 25 liber.
A: Fajn. Tady je 25 liber. Kam si mohu sednout?
B: Můžete si sednout, když najdete volné
sedadlo. Neseďte na lidech.
A: Skvělé. Děkuji.
B: Prosím. Váš bezpečnostní pás.
A: Můj co?
B: Já nemůžu jet, protože nemáte bezpečnostní
pás. Tato černá věc.
A: Opravdu? Kde to je?
B: Na vaší pravé straně.
A: Děkuji. Je to teď OK?
B: Ano. Teď můžeme jet.
A: Promiňte. Co je to za zvuk?
B: To je kapitán.
A: Kapitán?
B: Ano, on poletí s tímto letadlem.
A: On mluví? (teď)
B: Ano, on mluví.
A: Kde je? V bunkru?
B: Proč bunker?
A: Protože já mu nerozumím (ani) slovo.
B: Chápu. Tohle je, jak kapitání obvykle mluví.
A: Proč nemluví pomalu?
B: Já nevím. Já rozumím jeho prvnímu a
poslednímu slovu.
A: Jaké to jsou?
B: "Ahoj" a “let."
A: Děkuji.
A: Máte nějaké otázky?
B: Ano. Chci vědět, kde můžu koupit nějaké
dárky pro mojí rodinu.
A: Můžete to koupit na trhu.
B: Trh? Co to je?
A: To je místo, kde lidi prodávají suvenýry.
B: Aha.
A: Na trhu můžete koupit hodně dárků pro vaší
rodinu. Ceny na trhu jsou obvykle dobré.
B: Rozumím. To je skvělé. Kde to je?
A: Potřebujete jet taxíkem.
B: Opravdu? Můžete pro mě zavolat taxi?
A: Ano. Jaký čas chcete jet?
B: Zítra odpoledne ve 2 nebo 3 odpoledne.
A: Fajn. Zavolám taxi na zítra odpoledne.
B: Děkuji. Uvidíme se později.
A: Promiňte. Jste odtud?
B: Ano, já znám toto místo.
A: Kde je kostel Svatého Víta?
B: Vidíte toho muže u zahrady?
A: Ano.
B: Fajn. Jděte touto cestou dolů a pak doprava.
A: OK.
B: Pokračujte dolů a před náměstím najdete
kostel. Bude to na levé straně.
A: Děkuji. Je to dlouhá cesta?
B: Ne. Je to 600 nebo 700 metrů.
A: Mám druhou otázku. Kde je tady záchod?
B: Nazýváme to “WC.” Je to u kostela Sv. Víta.
A: Je to WC zdarma?
B: Ne. Musíte zaplatit 50 centů.
A: Děkuji. Mějte pěkný den.
A: Promiňte? Promiňte, pane! My tady čekáme.
B: A?
A: Tady je fronta. My čekáme ve frontě.
B: Fronta? Co je fronta?
A: Fronta je, lidi před a za vámi.
B: Ano, vidím tady lidi.
A: Musíte také čekat ve frontě.
B: Ale já nerad čekám v frontě.
A: Já rozumím. Já také nemám rád čekání, ale
fronta je fér pro všechny lidi. Lituji.
B: Chápu.
A: Musíte jít za poslední osobu. Můžete to udělat
pro mě, prosím?
B: Já to udělám, ale nerad čekám.
A: Děkuji a mějte pěkný výlet.
B: Nashle.
A: Můžete mi pomoct? Já chci najít hotel Harper.
B: Ano. Hotel v přístavu?
A: Ne přístav, ale Harper.
B: Můžete to vyhláskovat?
A: Vyhláskovat?
B: Ano. Abeceda. A, B, C, víte? Můžete to
vyhláskovat?
A: Aha. Rozumím. Vyhláskovat. Já nepotřebuju
hláskovat. Já to můžu napsat.
B: Dobrá. Můžete to napsat?
A: Lituji, ale nemám pero.
B: Chápu. Žádné hláskování. Žádné pero. To je
problém.
A: Ano. Mám problém, protože chci najít hotel
Harper.
B: Lituji, ale já vám nemůžu pomoct.
A: Žádný problém. Mějte pěkný den.
A: Další cestující, prosím.
B: Ahoj. Mohu jít dovnitř?
A: Potřebuji vidět váš lístek.
B: Mám lístek v mém chytrém telefonu.
A: Ok, ale já to potřebuju vidět.
B: Baterka mého chytrého telefonu je prázdná.
Mám tady kabel. Potřebuju dát kabel do
zástrčky uvnitř autobusu. Pak uvidíte můj lístek.
A: To je problém.
B: Proč?
A: Cestující s lístkem mohou jít dovnitř. Když
nemůžu vidět váš lístek, vy nemůžete jít
dovnitř. Lituji.
B: Máte power banku?
A: Nevím. Jděte k řidiči. On vám může pomoct.
B: Děkuji.
A: Čau. Můžu mít zvíře na pokoji?
B: Zvíře? Ne. Jaké zvíře?
A: Kočkaře.
B: Kočkaře? Neznám tohle zvíře.
A: Omlouvám se. Není to kočkař. Je to kočkomuž.
B: Kočkomuž? Neznám tohle zvíře. Můžu to
vidět?
A: Samozřejmě. Podívejte. Tady.
B: Toto není kočkař nebo kočkomuž. Toto je
kočka.
A: Ale to je on.
B: On? Lidé to nazývají "kocour."
A: Kocour? Ale jeho jméno není Tom. Jeho jméno
je Leo. Je on Leokočka?
B: Ne. Leo je kocour. On je velmi roztomilý.
Můžete mít Lea ve vašem pokoji.
A: Děkuji.
A: Ahoj. Co tady máte?
B: Ahoj. Máme hambáče, americké hot dogy,
teplé bagety a saláty.
A: Jaké americké hot dogy máte?
B: Můžete mít Classic, Chicago nebo New York.
A: Zajímavá jména. Co je v Chicagu?
B: Je to se smaženou cibulí.
A: Opravdu? Máte sardinky v oleji?
B: Ne, nemáme.
A: Žádný problém. Dám si Chicago.
B: OK. Chcete nějaký nápoj?
A: Kolu, prosím.
B: Máme Pepsi.
A: Pepsi je fajn.
B: Jsou to 4 eura.
A: Tady jsou €4. Budu sedět u tamtoho stolu.
A: Čau.
B: Ano. Můžu vám pomoct?
A: Moje matka je starší žena a ona potřebuje
čerstvý vzduch v jejím pokoji.
B: Rozumím.
A: Máte klimatizaci ve vašem hotelu?
B: Ano, máme klimatizaci, ale ne teď.
A: V pokoji mé matky je horko.
B: Hotel bude mít klimatizaci v létě.
A: Teď je léto.
B: Ne v našem hotelu. Teď je květen a my
budeme mít klimatizaci od června.
A: Příští měsíc? Můžete pomoct mé matce?
B: Vaše matka si může otevřít okno. Teď jsou 4
odpoledne. V 7 odpoledne ona bude mít v
pokoji čerstvý a studený vzduch.
air-conditioning [erkondyšnynk] = klimatizace (systém)
air-conditioner [erkondyšnr] = klimatizace (přístroj)
air-conditioned [erkondyšnd] = klimatizovaný
A: Ahoj. Chcete jíst?
B: Ano. Můžete mi pomoct? Já nevím.
A: Můžete mít polévku.
B: Fajn. Jakou polévku máte?
A: Máme rajčatovou polévku.
B: OK. Dám si rajčatovou polévku. A pak?
A: Chcete zkusit typické jídlo?
B: Proč ne.
A: Je to Vídeňský řízek s bramborovým salátem.
B: Dobrá. Mám rád maso a brambory.
A: Co chcete pít?
B: Můžu mít pivo?
A: Samozřejmě.
B: Dám si (budu mít) pivo.
A: Vrátím se s pivem a pak s polévkou.
A: Omlouvám se, ale nemůžu tady najít můj let.
Můžete mi s tím pomoct?
B: Ano. Můžu vidět vaší letenku?
A: Samozřejmě. Tady je.
B: Musíte jet na Gatwick.
A: Co prosím?
B: Teď jste na Heathrow.
A: Můj let je z Londýna, že?
B: Ano, z Londýna, ale ne z tohoto letiště.
A: Cože?
B: V Londýně máme dvě velká letiště. Heathrow
a Gatwick. Vy jste teď na Heathrow, ale váš
let je z Gatwicku.
A: Aha. Co můžu dělat?
B: Můžete si vzít taxi. Zabere to 45 minut.
A: OK. Kde je taxi?
B: Jděte ven. Je to před letištěm.
A: Promiňte. Můžete mi pomoct?
B: Pokusím se.
A: Kde je záchod?
B: Koupelna?
A: Ne. Nepotřebuju si dávat koupel. Potřebuju
záchod.
B: Rozumím. Odpočívárnu.
A: Ne. Nepotřebuju odpočívat. Potřebuju záchod.
B: Vy nerozumíte. Lidé nazývají záchod
"koupelna" nebo "odpočívárna."
A: Opravdu?
B: Ano. Lidé to někdy nazývají "koupelna" a
někdy "odpočívárna."
A: OK. Kde je koupelna, odpočívárna a záchod?
B: Lituji. Nemáme tady záchod.
A: Tohle je opravdu skvělý. Žádná koupelna,
žádná odpočívárna a žádný záchod.
A: Mám otázku ohledně jídel.
B: Co chcete vědět?
A: V kolik je snídaně?
B: Snídaně je vždy v 7 ráno.
A: Děkuji. V kolik je oběd?
B: Oběd je vždy v poledne.
A: V poledne a v kolik je večeře?
B: Večeře je vždy v 6 večer.
A: OK. Můžete mi to napsat?
B: Ano, můžu.
A: A kde to je?
B: Co? Jídelna?
A: Jídelna?
B: Ano. Místnost, kde budete jíst všechna jídla.
Je to tudy. Je to za barem. Tady jsou časy
jídel.
A: Dobré ráno. Vidím, že tady prodáváte hodně
ovoce.
B: To je pravda. Prodávám skvělé ovoce. Které
chcete?
A: Nevím. Co je tohle oranžové ovoce tady?
B: To je meruňka. Tento rok je velmi dobrá.
Můžete to zkusit. Tady.
A: Meruňka. Je velmi dobrá. Děkuji. A tamto
modré ovoce nalevo?
B: To je švestka. Zkuste jednu.
A: Švestka. Je také velmi dobrá. Děkuji. A toto
červené ovoce napravo?
B: To je višeň. Zkuste to.
A: Višeň. Velmi dobrá.
B: Chcete si koupit meruňky, švestky nebo
višně?
A: Koupit? Ne. Chci se naučit nová slova, která
neznám. Děkuji za vaší pomoc. Nashle.
A: Promiňte. Máte nějaké drobné?
B: Drobné?
A: Nějaké mince nebo malé papírové peníze.
B: Samozřejmě, mám nějaké drobné.
A: Dejte mi nějaké drobné, prosím.
B: Proč chcete drobné?
A: Já nemám domov. Nemám manželku. Nemám
rodinu.
B: Já nevím.
A: Prosím. Já nemám práci. Nemám peníze na
jídlo.
B: Vidím, že jste ve špatné situaci.
A: Ano, jsem.
B: Proč si nenajdete práci?
A: Práci? To není jednoduché. Vy turisti máte
peníze a já ne. Pomozte.
B: Mějte pěkný den.
A: Promiňte. Kde mohu najít záchod?
B: Můžete jít rovně tudy. Najdete dva záchody.
Jeden je napravo a druhý je nalevo.
A: Promiňte, ale to není záchod.
B: Ano, to je záchod. Dva záchody.
A: To je vězení. Ne záchod.
B: Vězení? Proč?
A: Je to velmi malý. Na tom záchodě nemůžu se
procházet nebo se otáčet a nemůžu najít
okno. Je to pro malou osobu. Ne pro mě.
B: Rozumím vám, pane. Máte pravdu, ale tohle
není letiště, kde jsou větší záchody. My jsme v
letadle. Tady nepotřebujete na záchodě okno.
Když opravdu musíte jít, ten malý záchod vám
může opravdu pomoct.
A: Ano. Já teď musím rychle jít. Omluvte mě.
B: Žádný problém. Uvidíme se později.
A: Víte, jak se používá ten stroj?
B: Zkouším dát mince sem.
A: Vy dáváte vaše mince sem, ale ne teď.
B: Ne? Já tomu nerozumím.
A: Tady je obrazovka. Podívejte. Musíte se
dotknout slova "start" na obrazovce. Dotkněte
se "start" teď.
B: OK. Co teď?
A: Teď se musíte dotknout "Základní lístek na 60
minut." Dotkněte se toho.
B: Teď jedna osoba?
A: Ano. Teď můžete dát vaše mince sem.
B: To není jednoduchý přístroj pro starší lidi.
A: Já vím. Teď si můžete vzít váš lístek.
B: Mám to. A teď?
A: Teď musíte počkat na autobus.
A: Vítejte v našem hotelu. Jaké je vaše jméno?
B: Philips.
A: Děkuji, pane Philips.
B: Je tady můj manžel?
A: Ne, není. Omlouvám se, paní Philipsová. Váš
pokoj je na šestém patře.
B: OK. Šesté patro.
A: Omlouvám se. Je to osmé patro.
B: Fajn, osmé patro. Kde je výtah?
A: Je to nalevo. Vezmete výtah dolů do osmého
patra.
B: Dolů?
A: Omlouvám se paní Philipsová. Samozřejmě
nahoru. Číslo je 803. Je to osmé patro, třetí
okno nalevo.
B: Okno? Chcete mě zabít?
A: Omlouvám se. Jsou to třetí dveře nalevo.
A: Ahoj. Jaké je číslo mého pokoje? Kde je
toaleta? Mohu si tady vyměnit peníze? Kde je
garáž? Mohu kouřit na pokoji?
B: Omlouvám se, ale co chcete vědět?
A: Jaké je číslo mého pokoje? Kde je toaleta?
Mohu….
B: Počkejte. Jaké je vaše jméno, madam?
A: Já jsem paní Chaosová. Chci vědět, jaké je
číslo mého pokoje? Mohu si tady vyměnit
peníze? Kde….
B: Vítejte v našem hotelu, paní Chaosová. Váš
pokoj je 305. Toaleta je napravo za výtahem.
Peníze si tady vyměnit nemůžete. Naše
garáž je jedno patro dolů výtahem. Jaká je
poslední otázka?
A: Cože? Můžu kouřit na pokoji?
B: Nemůžete. Můžete kouřit na terase. Je to na
pátém patře.
A: Děkuji. Jste velmi milá.
A: Čau. Můj syn není šťastný.
B: Lituji, ale nerozumím.
A: Jméno mého syna je Jim a on není šťastný.
B: Lituji, ale já nerozumím.
A: Jim sedí u tamtoho malého stolu. Podívejte.
Má zelené třičko. Vidíte Jima?
B: Ano. Vidím vašeho syna.
A: On jí vaše jídlo a není šťastný. Proč?
B: Já nevím, pane.
A: Můj syn jí vaše jídlo, Šťastné jídlo, ale on není
sťastný.
B: Aha. Rozumím. Jim není sťastný. Máte rád
pistáciovou zmrzlinu?
A: Ano. Jak to víte?
B: Tady je pistáciová zmrzlina pro vás a pro
vašeho syna. On bude šťastný.
A: Čau. Jsou tohle informace pro cestující?
B: Ano, pane. Jak vám mohu pomoci?
A: Máte posilovnu na tomto letišti?
B: Ne, pane. Nemáme tady posilovnu.
A: Chápu. Máte tady kino nebo divadlo?
B: Lituji, pane. Nemáme.
A: To je zlý. A kadeřnici, saunu nebo knihovnu?
B: Toto není město. Toto je letiště. Je to místo
pro letadla a cestující.
A: Já vím, ale mám hodně času, protože tady
musím zůstat 7 hodin.
B: Opravdu? Vy jste velmi roztomilý. Teď je
poledne. Budu volná ve 12:30. Pak můžeme
jít do kavárny.
A: Děkuji. Dobrý nápad. Uvidíme se ve 12:30.
B: Moje jméno je Sonia.
A: Já vím. Máte to na vašem tričku.
A: Další prosím.
B: Čau. Je můj let v 7 večer?
A: Ano, pane.
B: Teď je 11 dopoledne, že?
A: Ano, máte hodně času na odpočinek.
B: Ale to je 8 hodin. Můžete mi dát pokoj zdarma
v hotelu?
A: Nemůžeme vám dát pokoj zdarma, protože to
je 8 hodin a ne 12 hodin.
B: Nechci zůstat na letišti 8 hodin. Máte dřívější
let?
A: Ano, máme pro vás dřívější let ve 2:30.
B: Skvělé. Můžu si vyměnit můj let?
A: Ano. Budete platit 350 dolarů za změnu.
B: 350 dolarů? Ne, děkuji. Jaká je cena
jednohodinové masáže na letišti?
A: Masáž je za 22 dolarů, pane.
A: Omlouvám se, ale jste z Evropy?
B: Ne. Jsem z Ameriky.
A: Opravdu? Jste z USA?
B: Ano. Jsem z Colorada.
A: Zajímavé. Já znám New York, ale ne Colorado.
Lidé v Coloradu lyžují, že?
B: To je pravda, ale já nelyžuju.
A: Ne? Co děláte?
B: Já jsem herec.
A: Zajímavé. Hrajete ve filmu?
B: Ne. Hraju v divadle. Co děláte vy?
A: Já jsem malíř těla.
B: Zajímavé. Malujete na těla?
A: Ano, já maluju na těla. V mém městě mám
salón.
B: Vy máte město? To je zajímavé.
A: Promiňte. Kolik je hodin?
B: Je 10 hodin.
A: Děkuji. Jaký je plán?
B: Nejprve řidič zaparkuje náš autobus.
A: Zaparkovat autobus. A pak?
B: Vezmeme naše kufry do hotelu.
A: Kufry do hotelu. A pak?
B: Navštívíme centrum města.
A: Aha. Centrum města. A pak?
B: Půjdeme do restaurace na oběd.
A: Oběd v restauraci. A pak?
B: Pak půjdeme zpět do hotelu a budeme mít
setkání.
A: Setkání v hotelu. OK. A pak?
B: Pak budete mít volný čas.
A: Volný čas? Žádný plán?
A: Čau. Chcete masáž?
B: Masáž? Já nevím. Jakou masáž?
A: Je to lehká masáž na relaxaci.
B: Relaxaci? Jak dlouhá je ta masáž?
A: Obvykle to zabere 60 minut.
B: Jednohodinová lehká masáž. Budu sedět
nebo ležet?
A: Budete ležet a odpočívat, pane.
B: Opravdu?
A: Ano. Je to velmi dobrá relaxace pro vaše tělo.
B: Chápu. Moje tělo si potřebuje odpočinout. To
je pravda. Jaká je cena?
A: Je to 22 dolarů.
B: OK. Chci relaxaci.
A: Vstupte a položte dolů všechno vaše oblečení.
B: Cože?
A: Ahoj. Mám otázku.
B: Jakou otázku?
A: Mám fazole a potřebuju otvírák na konzervy.
B: Můžu se podívat na tu konzervu?
A: Ano.
B: Já to nemůžu otevřít. Musíte mít... Musíte
mít...
A: Otvírák na konzervy.
B: Ano. Otvírák na konzervy. To je dobrý nápad.
A: Máte otvírák na konzervy?
B: Ne, nemám, ale proč nejdete do kuchyně?
A: Kuře? To není kuře. V té plechovce jsou fazole.
B: Já vím. Ne kuře, ale kuchyň. K-i-t-c-h-e-n.
A: Aha. Kuchyň. Kde to je?
B: Jděte dolů. Je to za restaurací.
A: Položte váš kurf na pás, prosím.
B: Žádný problém. Tady to je.
A: Vaš kufr je těžký.
B: To já vím.
A: Váš kufr má 21 kilo.
B: Je to problém?
A: 20 kilogramů je fajn, ale ne 21 kilo. Musíte
zaplatit 90 euro.
B: Mám uvnitř 3 plechovky piva. Já to vezmu
ven a vypiju to později. Dejte mi 30 vteřin,
prosím.
A: OK.
B: Je to teď lepší?
A: Ano. Teď má váš kufr 19 kilo. Tady je papír od
vašeho kufru. Mějte pěkný let.
B: Budu.
A: Nazdar. Mám otázku.
B: Ano?
A: Vidím, že tady čeká hodně lidí.
B: Ano, lidé čekají.
A: Víte proč?
B: My nemůžeme jít ven z letiště.
A: Proč?
B: Za tamtěmi dveřmi je taška.
A: Jaká taška?
B: Žádný cestující není u té tašky.
A: Bomba na letišti?
B: Nevím, ale musíme tady všichni čekat.
A: Jak dlouho?
B: Dvacet minut.
A: Rozumím. Děkuji za informaci.
B: Žádný problém.
A: Je to všechno, madam?
B: Ano. Budu platit kartou.
A: Fajn. Je to 145 euro. Moment. Lituji, ale ta
karta není v pořádku.
B: Žádný problém. Mám tady druhou kartu.
A: Fajn. Pojďme zkusit druhou kartu. Moment.
Lituji, ale tato karta není v pořádku.
B: Žádný problém. Mám třetí kartu. Zde je moje
třetí karta.
A: OK. Pojďme zkusit tu třetí kartu. Moment.
Znovu. Nemůžete platit s touto kartou. Lituji.
B: Mám čtvrtou kartu. Můžeme to zkusit s touto
kartou?
A: OK. Moment. Ne. Lituji. Máte hotovost?
B: Hotovost? Co je hotovost?
A: Papírové peníze nebo mince.
B: Aha. Můžu platit hotově. Tady je 145 euro.
A: Čau. Pracujete v tomto autobuse?
B: Ano. Moje jméno je Jana a já a řidič vás
vezmeme do Prahy.
A: To je skvělé. Já chci jet do Prahy. Mohu jít
dovnitř?
B: Ano, ale musíte mít jízdenku. Můžu vidět vaší
jízdenku?
A: Ano. Mám chytrý telefon a ta jízdenka je ve
vaší aplikaci. Podívejte.
B: Vidím, že máte naší aplikaci, ale ta jízdenka
je stará.
A: Aha. Můžu si teď koupit nový lístek?
B: Ano. Prosím, jděte k řidičovi. On stojí u
prvních dveří. Vidíte ho?
A: Ano. Vidím ho. On je roztomilý. Jaké je jeho
jméno?
B: Jeho jméno je Lukáš. Uvidíme se v autobuse.
Další cestující, prosím.
A: Promiňte.
B: Ano?
A: Je toto cesta k autobusovému nádraží nebo
musíme jít zpátky?
B: Můžete pokračovat touto cestou.
A: Děkuji.
B: Ale musíte jít doprava a pokračovat rovně.
A: Rovně?
B: Ano. Ne levá, ne pravá. Rovně. Rozumíte?
A: Ano, rovně.
B: Pak uvidíte nemocnici.
A: OK, nemocnice.
B: Za nemocnicí jděte doprava. Pokračujte
rovně a uvidíte autobusové nádraží.
A: Rozumím. Děkuji.
A: Jak se máte?
B: Fajn.
A: Je to všechno?
B: Ano, to je všechno.
A: Dobrá. 35 euro prosím.
B: Co prosím?
A: 35 euro prosím.
B: Za tohle?
A: Ano.
B: Já mám chleba, dva pomeranče a sýr. 35
euro za tohle všechno?
A: Ano. Ten sýr je za 31 euro. To je speciální
francouzský sýr.
B: Vidím. Já to nechci. Omlouvám se.
A: Žádný problém. OK. Pomeranče a chleba. To
jsou 4 eura.
B: Tady jsou 4 eura.
A: Georgi, spíš?
B: Trochu.
A: Podívej se ven. Víš, kde jsme?
B: Tohle je Las Vegas. Mám pravdu?
A: Ano. Máš pravdu.
B: Je tady horko.
A: To je pravda.
B: Já nechci být venku.
A: Můžeme jít dovnitř.
B: Ano. Chci vidět nějaká kasína.
A: Budeš hrát?
B: Samozřejmě.
A: Máš hodně peněz?
B: Ne. Nepotřebuju hodně peněz. Já chci vyhrát
peníze.
A: Koukni na Eiffelovku. Tohle je Paříž ve Vegas.
A: Čau. Nevidím tady můj kufr.
B: Váš kufr není na pásu?
A: Ne. Nemůžu najít můj kufr.
B: Jaké je jméno letecké společnosti?
A: Letecká společnost Ranní Kufr.
B: Rozumím. Tady je papír. Napište vaše jméno,
adresu hotelu a barvu vašeho kufru.
A: Tady to je.
B: Děkuji. Moment. Váš kufr tady není. Poletí v
dalším letadle.
A: Já nemůžu čekat. Musím jít teď do hotelu.
B: Řidič letecké společnosti vezme váš kufr na
hotel zítra ráno.
A: Aha. Letecká společnost Ranní Kufr. Víte čas?
B: Mezi 9 a 11 ráno. Tady je kopie papíru.
A: Mohu Vám pomoci, pane?
B: V našem pokoji není terasa.
A: Jaké je číslo vašeho pokoje, prosím?
B: Na dveřích je číslo mínus sedm.
A: Omlouvám se, ale my pro vás nemáme nový
pokoj. Toto je poslední pokoj, který máme.
Mohu vám dát tento pokoj za polovinu
normální ceny.
B: Rozumím, ale v našem pokoji není výhled na
moře.
A: Omlouvám se. Mohu vám dát tento pokoj za
třetinu normální ceny.
B: Rozumím, ale v našem pokoji nejsou okna.
A: Dobrá. Můžete zůstat v našem hotelu
zadarmo.
B: Děkuji. To je velmi milé.
A: Jak dlouho zůstanete, pane?
B: 365 dní.
A: Nazdar. Můžete mi pomoct?
B: Já nevím. S čím?
A: Já potřebuju jet autobusem, ale mám papírové
peníze.
B: A vy potřebujete mince?
A: Ano. Potřebuju mince na autobus.
B: Rozumím.
A: Já vám dám 10 euro. Můžete mi dát mince,
prosím?
B: Nemůžu. Můj šéf nemá rád, když měníme
peníze.
A: Opravdu?
B: Ano, ale můžete si tady koupit nějakou malou
věc a já vám dám mince.
A: Fajn. Dejte mi láhev vody. Tady je 10 euro.
B: Děkuji. Tady je 8 eur v mincích.
A: Mějte pěkný den.
A: To je špatný, protože prší.
B: My prodáváme deštníky. Podívejte.
A: To je dobrý nápad.
B: Máme hodně barev. Která se vám líbí?
A: Mám ráda zelenou.
B: My tady máme zelené deštníky.
A: Můžu si to vyzkoušet?
B: Ano. Můžete to otevřít. Vidíte? Pak to můžete
zavřít. Je to jednoduché.
A: Ano, vidím.
B: Je to pěkný a moderní deštník.
A: Jaká je cena?
B: Je to 6 liber.
A: Skvělé. Teď neprší.
B: Koupíte si ten deštník?
A: Ne. Příště. Nashle.
A: Tady je můj pas.
B: Děkuji. Máte zavazadlo?
A: Ano. Tady.
B: Položte váš kufr na pás, prosím.
A: Můj co?
B: Váš kufr.
A: Omlouvám se, ale nevím co je kufr.
B: Kufr je vaše zavazadlo.
A: Aha. Rozumím.
B: Dobrá. Položte váš kufr na pás, prosím.
A: Kam?
B: Na pás.
A: Omlouvám se, ale nevím co je pás.
B: Pás je tato černá věc.
A: Chápu. Žádný problém. Tady to je.
B: Děkuji.
A: Toto je vaše letenka.
B: Děkuji. V kolik je můj let?
A: Je to ve čtyři odpoledne.
B: OK. Ve čtryři odpoledne.
A: Ale buďte na letišti ve dvě odpoledne.
B: Proč?
A: Protože to zabere čas.
B: Co zabere čas?
A: Nebudete sama. Na letišti bude hodně
cestujících.
B: To je pravda.
A: A vaše zavazadla. Letecká společnost je musí
vzít do letadla a to zabere nějaký čas.
B: Aha.
A: Také můžete nakoupit nějaké suvenýry pro
vaše kamarády.
B: Rozumím. Budu na letišti ve dvě odpoledne.
A: Čau. Jakou pizzu máte?
B: Čau. Máme šunkovou, sýrovou, tuňákovou,
salámovou a špenátovou.
A: Já mám ráda tuňákovou a salámovou.
B: OK. Tuňákovou nebo salámovou?
A: Já nevím. Jaká je cena té pizzy?
B: Všechny pizzy jsou za jednu cenu. Jedna
pizza je za 8 liber.
A: 8 liber. A půlka pizzy?
B: Půlka pizzy je za 4 libry.
A: 4 libry, OK. A prodáváte čtvrtku pizzy?
B: Ano. To jsou dvě libry.
A: Je to horké nebo studené?
B: Je to horké.
A: OK. Dejte mi čtvrtku tuňákové a čtvrtku
salámové.
B: To jsou čtyři libry.
A: Promiňte. Čekáte na vlak?
B: Ano, čekám.
A: Pojede vlak z tohoto nástupiště do Prahy?
B: Ne. Vlak z tohoto nástupiště pojede do Plzně
ve 2 odpoledne.
A: Můj vlak také pojede ve 2 odpoledne.
B: Fajn, ale ne z tohoto nástupiště.
A: Toto není nástupiště 4?
B: Ne. Toto je nástupiště 1.
A: Opravdu? Víte, kde je nástupiště 4?
B: Ano. Musíte jít dolu tudy.
A: OK.
B: Pak jděte doleva. Musíte najít nástupiště 4 a
jít nahoru.
A: Rozumím. Vy jste skvělá.
B: Ano já vím.
A: Vaše dcera je roztomilá.
B: Děkuji.
A: Já mám taky dceru. Ona žije v Kanadě. Její
manžel je učitel an univerzitě.
B: Opravdu.
A: Ano. Já jsem rozvedená a žiju sama. Můj
manžel má mladší ženu.
B: Chápu.
A: Mám sousedku a její jméno je Mary. Její dcera
žije v Japonsku.
B: rozumím.
A: Moje druhá sousedka je Susan. Její dcera je
počítačová designerka.
B: Omlouvám se, ale my musíme jít.
A: Moje třetí sousedka je zpěvačka.
B: My opravdu musíme jít. Mějte pěkný den.
A: Počkejte. Moje čtvrtá sousedka...
A: Čau. Omlouvám se, ale potřebuju navíc
toaletní papír.
B: Ano a je toaleta ve vašem pokoji?
A: Cože? Samozřejmě, ale já potřebuju toaletní
papír.
B: OK a je podlaha čistá?
A: Ano, je, ale nemám toaletní papír.
B: Fajn. Jsou na pokoji ručníky?
A: Ano, jsou, ale ne toaletní papír.
B: Chápu. Teče voda?
A: Ano, voda je OK, ale ne toaletní papír.
B: OK. A je zrcadlo čisté?
A: Poslouchej. Dej mi toaleťák navíc nebo si
vezmu tvoje tričko a použiju ho za toaleťák.
B: Aha. Toaletní papír. Tady je toaletní papír.
A: Děkuji. Měj pěkný den.
A: Jaký je můj pokoj?
B: Je to 903.
A: Děkuji. Jaké poschodí to je?
B: Váš pokoj je na devátém poschodí.
A: Vy tady máte výtah, že?
B: Samozřejmě. Víte, kde je?
A: Ne, nevím.
B: Je to za vámi, madam.
A: Vidím. A kde mohu najít můj pokoj?
B: Pojedete (vezmete) výtahem do devátého
patra.
A: Fajn a pak?
B: Pak půjdete doprava a jsou to třetí dveře
napravo.
A: OK. Třetí dveře napravo. Uvidíme se později.
B: Uvidíme se později, madam.
A: Jaké je vaše jméno?
B: Moje jméno je John Lunch.
A: Děkuji, ale máte pas Tima Cooka.
B: Co? Tim je můj kamarád. On cestuje se mnou.
A: Toto je jeho pas. Kde je váš pas?
B: Tim má můj pas.
A: Kde on je?
B: On je před letištěm.
A: To je velký problém.
B: Proč?
A: Váš kamarád je s vaším pasem před letištěm,
ale vy jste s jeho pasem v prostoru cestujících.
B: On čeká před letištěm. Můžete ho najít.
A: Vy musíte zůstat tady.
A: Promiňte. Toto je moje místo.
B: Cože?
A: Sedíte na mém místě.
B: Já chci sedět tady.
A: Proč?
B: Já chci sedět u okna.
A: Lituji, ale tady nemůžete sedět.
B: Já budu sedět tady. Chci se dívat ven z okna.
A: Promiňte, mladá dámo, ale toto je opravdu
moje místo.
B: Já sedím tady a budu sedět tady.
A: Umíte létat s touto věcí?
B: Proč tohle chcete vědět? Jste pilot nebo co?
A: Ano a piloti obvykle sedí tady.