A: Co je tamto?
  B: To je místo pro nemocnici. Oni to staví. (teď)

A: Vidím, že to místo je velmi rušné. Příští rok
budete mít tady novou nemocnici.
  B: Příští rok? Kdepak. Příští týden.

A: Ani náhodou. Nemůžete postavit nemocnici
v jednom týdnu. To není možné.
  B: V Číně je to možné. My můžeme postavit,
co chceme.

A: To je skvělé. Vaši lidé jsou velmi rychlí.
  B: Ano. My jsme velmi rychlí stavitelé.

A: V našem městě my máme problém postavit
plavecký bazén. To zabere čtyři roky.
  B: Ty brďo. To musí být obrovský plavecký bazén.

A: Kdepak. To je normální veřejný plavecký bazén.
  B: Čtyři roky? Proč?

A: My někdy děláme věci komplikované.

 

 

A: Ahoj. Máte lidské maso?
  B: Spláchnout? Ano. Záchod je tudy. Udělejte vaší věc a pak to spláchněte.

A: Ne, ne. Lidské maso. Víte. Jíst.
  B: Jste lidožrout?

A: Ne. Já nejsem lidožrout. Proč?
  B: Protože chcete jíst lidi.

A: Já nechci jíst lidi. Já mám rád lidi.
  B: Proč chcete lidské maso?

A: Protože chci vařit guláš a potřebuju maso.
  B: Lidé mají maso.

A: Opravdu? A zvířata?
  B: My to nazýváme “meat.”

A: Aha. Omlouvám se. Já potřebuju maso.
  B: Jděte tudy rovně a na konci zatočte vpravo.
Tam najdete maso.

 

 

A: Ahoj. Můj let je ve 2 odpoledne.
  B: Vteřinku, pane.

A: Já musím jít rychle k odletové bráně.
  B: Můžu vidět váš palubní lístek?

A: Jistě. Zde je můj palubní lístek a můj průkaz.
  B: Lituji, pane. Jste (jdete) pozdě.

A: Pozdě? Ne. Musím jít rychle k odletové bráně.
Musím chytnout můj let ve 2 odpoledne.
  B: Nechytnete váš let ve 2 odpoledne. Odletová
brána je teď zavřená. Příště musíte přijít dříve.

A: Příště? Let nemá zpoždění nebo něco?
  B: Ne. Další let je ve 4 odpoledne. Zaplatíte €120.

A: 120 euro?
  B: Ano. Chcete sedět u okna?

A: Ano. Je to byznys třída?
  B: Ne. Za 120 euro nemůžete dostat byznys třídu.

 

 

A: Prosím, neležte pod tím palmovým stromem.
  B: Proč ne?

A: Vidíte ty kokosy tam nahoře?
  B: Ano. Já rád kokosy.

A: To je skvělé, ale kokos není moc hezký,
když spadne na vaší hlavu.
  B: To mě může zabít nebo co?

A: Jistě, že může.
  B: Ten kokos nespadne na mojí hlavu.

A: Jste si jistý?
  B: Já nevím. Jste si jistý?

A: Ne, ale je to nebezpečné, ležet pod tou palmou.
10 lidí umře každý rok na našem ostrově,
protože kokos spadne na jejich hlavu.
  B: OK. OK. Najdu si jinou palmu. Nechci
umřít pod tímto palmovým stromem.

A: To je velmi dobrý nápad.

 

 

A: Promiňte. Můžu se vás na něco zeptat?
  B: Jistě.

A: Čekáte také na autobus?
  B: Ano, čekám.

A: Víte, jestli ten autobus přijede?
  B: To je dobrá otázka. Někdy autobus přijede
a někdy nepřijede.

A: Jak je to možné?
  B: Pokud nemáme benzín, autobusy nepřijíždí.

A: To je tady normální?
 B: To je na Kubě normální. Máme na všechno
hodně času.

A: A co děláte, když autobus nepřijede?
  B: Jdu domů a přijdu další den. Můžete jít domů
se mnou a můžeme jít na karneval. Můžeme
najít nějaké hezké dámy, tancovat a pít rum
nebo Mojito.

 

 

A: Pěkný let, že?
  B: Ano, to je.

A: Jste na dovolené nebo na obchodní cestě?
  B: Jsem v práci, ale není to typická obchodní cesta.

A: Co to je?
  B: Já jsem profesionální cestující.

A: Profesionální? Vy dostáváte peníze za cestování?
  B: Ano. Já cestuju a společnosti mě platí.

A: Jak je to možné? Já cestuji, ale musím platit.
  B: Já nejsem normální cestující. Já píšu reporty.
Píšu co vidím. O časech letů, jestli musím
dlouho čekat nebo jestli je servis dobrý nebo
ne, víte.

A: A firmy vám za tohle platí?
  B: Ano. Musím se opatrně dívat na malé detaily.
Je to práce.

A: Líbí se mi vaše práce. To je velmi zajímavé.

 

 

 

A: Omlouvám se, ale co se děje? (co je špatně)
  B: Já jsem ošklivá.

A: Prosím?
  B: Já jsem ošklivá.

A: Ne. Vy jste velmi hezká.
  B: Ano, já vím, ale jsem ošklivá.

A: Ošklivá? Jste naštvaná?
  B: Ano. Jsem ošklivá. Omlouvám se, naštvaná.

A: Proč jste rozlobená?
  B: Chci jíst. To je proč jsem ošklivá. Ne naštvaná.

A: Jste hladová?
  B: Ano, naštvaná nebo hladová. Musím čekat,
ale chci jíst. A moje výslovnost není správná.

A: Rozumím. Máte ráda míchaná vajíčka?
  B: Ano. Cokoliv.

A: Tady máte.

 

 

A: Jak se máte?
  B: Jsem zaneprázdněný.

A: Jste připraven na váš výlet do Jižní Koreje?
  B: Ano. Ve čtvrtek poletím do Soulu.

A: Dnes je úterý. Dva dny a budete v letadle.
Není to vzrušující?
  B: Ano, je to vzrušující.

A: Máte všechno?
  B: Tipuju, že mám všechno. Není to můj první let.

A: Potřebujete vízum do Jižní Koreje?
  B: Ne. Je to šestidenní pobyt. Nepotřebuju vízum.

A: Ale potřebujete pas, že?
  B: Ano, potřebuju pas. Mám pas… Počkejte
minutku. Můj pas je starý. Já nemám
čas udělat nový pas. Nemůžu letět.
To je hrozné.

 

 

A: Vy jste malíř, že?
  B: Ano. Já jsem malíř. Co děláte vy?

A: Zkuste hádat.
  B: Tipuju, že vy jste detektiv.

A: Kdepak. Já nejsem detektiv.
  B: Vy můžete být… Vy můžete být řidič taxi.

A: Ani náhodou.
  B: Vy musíte být policista.

A: Lituji. Já nejsem policista.
  B: Já opravdu nevím. Co děláte?

A: Já jsem revizor.
  B: Revizor? Ale vy teď nepracujete, že?

A: Ano, pracuji. Máte lístek na vlak?
  B: Ne. Ale můžu vám dát můj obraz. Není to
dokončené. Jméno obrazu je Avignon…
Omlouvám se, moje jméno je Picasso.

 

 

A: Ahoj. My tady máme rezervaci. Víkendový pobyt.
  B: Vy nemůžete zůstat? Proč?

A: My máme rezervaci. Víkendový pobyt.
  B: Ano. Vy zde máte rezervaci. To je správně.
Proč nemůžete zůstat? Máte rezervaci
v jiném hotelu?

A: Vy nerozumíte. My máme víkendový pobyt
v tomto hotelu. Sobota a neděle. To je víkend.
  B: Aha. Sobota, neděle. Víkend. To je stejná
výslovnost “víkend” a “my nemůžeme.”

A: Výslovnost? Co to je?
  B: Každé slovo má zvuk. To je výslovnost.

A: Aha. Rozumím.
  B: Skvělé. Jaké je vaše jméno?

A: John Weekend.
  B: To je nový vtip?

A: Kdepak. Moje jméno je John Weekend.

 

 

A: Ahoj. Já chci jedno víno.
  B: Lituji. Tohle není restaurace, ale vlakové nádraží.

A: Já vím. Já chci jet do vína.
  B: My neprodáváme alkohol. Jestli chcete být
opilá, musíte jít do restaurace.

A: Ne. Vy nerozumíte.
  B: Samozřejmě, že nerozumím. Vy chcete víno
na prodejně jízdenek.

A: Já vím že tohle je prodejna jízdenek. Já si chci
koupit lístek do vína. Víno je město v Austrálii.
  B: Lituji. Vy jste v Evropě. My neprodáváme lístky
na vlak do Austrálie.

A: Omlouvám se. Ne Austrálie, ale Rakousko.
  B: Aha. Rakousko. To není víno, ale Vídeň.

A: Ano. Vídeň. Chci Vídeň.
  B: OK. 884 korun, prosím.

A: Koruny? O můj bože. Já nemám koruny.

 

 

A: Ahoj. Mluvíte anglicky?
  B: Jistě. Mluvím.

A: Mám otázku. Vidím, že jste štíhlý. Posilujete?
  B: Ano. Posiluju doma a obvykle mi to zabere
patnáct minut denně.

A: Já nemám rád posilování. Co jíte?
  B: Jím hodně rýže.

A: Já nemám rád rýži. Co ještě jíte?
  B: Jím ryby a zeleninu.

A: Fuj. Nemám rád ryby a zeleninu.
  B: To je zajímavé. Co jíte?

A: Mám rád hranolky, brambůrky, kolu, rychlé
občerstvení a koblihy.
  B: To je proč jste tlustý.

A: Ano, já vím.

 

 

A: Promiňte. Co je to za jazyk?
  B: To je maltština.

A: Maltština? Co to je?
  B: To je spojení angličtiny, italštiny a aerobiku.
Pardon arabštiny. Lidé z Malty mluví maltsky.

A: Kde je Malta?
  B: Je to malý ostrov blízko Itálie. Na Maltě žije
půl milionu lidí. Šedesát procent mluví italsky,
ale úřední jazyk je maltština a angličtina.

A: To je zajímavé. Vy jste z Malty?
  B: Ne. My jsme z Kalifornie.

A: Opravdu? Jak tohle všechno víte?
  B: Já jsem detektiv.

A: To je zajímavé. Jaké je vaše jméno?
  B: Moje jméno je Columbo a toto je moje
manželka Columbina.

 

 

A: Jaké pivo chcete?
  B: Pivo? Ne, díky.

A: My máme skvělé víno. Chcete nějaké víno?
  B: Kdepak.

A: Žádný problém. Máme alkoholické nápoje.
Chcete vodku nebo rum?
  B: Lituji, ale ne.

A: Chápu. Máme úžasné šampaňské. Chcete
šampaňské?
  B: Ne. My pijeme něco jiného.

A: Je dobré začít s koňakem. Trochu koňaku, OK?
  B: Lituji. My nepijeme žádný alkohol.

A: Proč nepijete žádný alkohol?
  B: Není to dobré pro naše zdraví.

A: Rozumím. Máme nápoj z vajec. Chcete trochu
vaječného likéru?

 

 

A: Můžu se vás na něco zeptat?
  B: Jistě.

A: Kudy do Grand Canyonu?
  B: Máte dvě silnice, kterými můžete jet. Jedna je
kratší a ta druhá je delší.

A: Kolik mají mil?
  B: Ta kratší cesta je 80 mil a ta delší je 200 mil.
Lidé obvykle jezdí tou kratší cestou.

A: Já nemám rád kratší cesty. Pojedu tou delší
cestou. Má to místo jméno?
  B: Jistě. Je to Severní okraj.

A: Já znám Řím v Itálii.
  B: V Itálii mají Rome, R-O-M-E. Toto je Rim. R-I-M.

A: Aha. Co to je?
  B: To je konec něčeho. Musíte zastavit u okraje.
Jestli budete pokračovat, spadnete a zabijete se.

A: Rozumím. Zastavím u Říma.

 

 

A: Promiňte. Je to složité, použít tady veřejnou
dopravu?
  B: Ne. Není to složité.

A: Na kolik minut je ten lístek?
  B: Je to na 90 minut.

A: Můžu jet na stejný lístek tramvají a také
podzemní dráhou?
  B: Ano. Můžete jet autobusem, tramvají
a podzemní dráhou na ten samý lístek.

A: To je jednoduché.
  B: Ano, ale pamatujte si jednu věc.

A: Co to je?
  B: Nejprve si koupíte lístek, ale pak musíte
dát ten lístek do malého oranžového stroje.
To vytiskne čas na váš lístek.

A: Kde jsou tyto malé oranžové stroje?
  B: Najdete to v tramvajích nebo autobusech
a u vchodu do podzemní dráhy.

 

 

A: Potřebuju lístek na vlak. Můžu platit eurama?
  B: Ne. Nemůžete. Potřebujete české koruny.

A: To nemám. Můžu si tady vyměnit peníze?
  B: Ne, ale máte bankomat 30 metrů odtud.
Podívejte. Vidíte to?

A: Bankomat? Co je bankomat?
  B: To je stroj na hotovost. Můžete jít k tomuto
stroji a dát vaší kartu do toho. To vám dá
hotovost, české koruny. Pak můžete zaplatit
váš lístek na vlak.

A: Jaká je cena lístku na vlak do Prahy?
  B: Potřebujete zpáteční jízdenku?

A: Ne. Jednosměrnou jízdenku.
  B: OK. To je 169 českých korun.

A: To je sedm euro, že?
  B: Já nevím.

A: Žádný problém. Já se vrátím.

 

 

A: Promiňte. Tento vlak má zpoždění, že?
  B: Ano. My máme 24 minut zpoždění.

A: My máme problém. Pokud máme 24 minut
zpoždění, my nechytneme náš vlak v Táboře.
  B: To je pravda.

A: Může ten druhý vlak na náš počkat v Táboře?
  B: Lituji. Ten druhý vlak na vás nepočká.

A: Pak budeme čekat 4 hodiny. To není dobré.
  B: To je zlý. 4 hodiny je hodně času.

A: Co můžeme udělat? Nechceme čekat 4 hodiny.
  B: Můžete si vzít taxi.

A: Taxi? My musíme platit za taxi?
  B: Ano. Budete platit za taxi a naše vlaková
společnost vám později dá peníze zpátky.

A: Můžete nám dát nějaký dokument?
  B: Ano. Tady je speciální číslo pro vás.

 

 

A: Nazdar. Já chci sýrburger a kolu.
  B: Chcete dvojitý sýrburger?

A: Ne. Sýrburger a kolu.
  B: OK. Chcete velkou kolu?

A: Ne. Chci malou kolu.
  B: OK. Chcete hranolky?

A: Ne. Děkuji.
  B: Žádný problém. Chcete zmrzlinu nebo
mléčný koktejl?

A: Ne. Děkuji.
  B: Chcete salát nebo kávu?

A: Ne. Chci sýrburger a malou kolu. To je
všechno.
  B: OK. Tady nebo jít? (sebou)

A: Tady. Jaká je cena?
  B: Je to 3 eura.

 

 

A: Promiňte. Je toto hlavní autobusové nádraží?
  B: Ne. Hlavní autobusové nádraží je další zastávka.

A: Je lepší vystoupit z autobusu tady nebo na
hlavním autobusovém nádraží?
  B: Kam chcete jít?

A: My chceme jít na náměstí.
  B: To je jedno, kde vystoupíte z autobusu.

A: Opravdu?
  B: Můžete vystoupit tady nebo na hlavním
autobusovém nádraží. To je stejné. Je to
desetiminutová procházka odtud a
také z hlavního autobusového nádraží.

A: OK. Musíme být na náměstí v 1:30 odpoledne.
  B: Máte hodně času. Můžete jet na hlavní
autobusové nádraží. Odkud jste?

A: My jsme z Malajsie.
  B: Malajsie? Ano, Sandokan. Pamatuju si. Vaše
angličtina je velmi dobrá.

 

 

A: Vítejte v našem hotelu.
  B: Děkuji. Mám tady rezervaci. Moje jméno
je Lukas Knife.

A: Váš pokoj je připraven, pane Knife.
  B: Skvělé. Kde to je?

A: Tady je karta od vašeho pokoje. Číslo je 209.
Je to tudy.
  B: Kde přesně to je?

A: Je to tudy nahoru. Na konci chotby jděte
doleva. Vedle okna najdete výtah.
  B: Děkuji. Můžete mě vzbudit v 6:30?

A: Jistě. Na vaší kartě najdete heslo k naší Wi-fi.
Nemůžete kouřit v našem hotelu. Snídaně je
od 7 do 7:45.
  B: Rozumím. Děkuji.

A: Užijte si váš pobyt.
  B: Uvidíme se později.

 

 

A: Vítejte v Las Vegas.
  B: Děkuji.

A: Budete hrát ruletu, karty nebo hrací automaty?
  B: Já jsem unavený z dlouhého výletu.

A: Žádný problém. Máme pro vás hodně her.
  B: Já nechci hrát. Já jsem unaven.

A: Unaven? Žádný problém. Vše co potřebujete
je, nějaké peníze.
  B: Já chci ležet. Kde můžu ležet?

A: Můžete lhát u stolu. Můžete sedět a hrát poker.
Nejlepší hláři jsou nejlepší hráči pokeru.
  B: Vy nerozumíte. Já nechci sedět u stolu. Já
chci jeden pokoj a chci spát.

A: Vy chcete spát v Las Vegas?
  B: Ano.

A: Lidi hrají ve Vegas. Tohle město nikdy nespí.
  B: Já vím. Já budu hrát zítra.

 

 

A: Čau. Je tohle pult, kde si můžu koupit potraviny?
  B: Nemůžete si tady koupit koně, ale můžete si koupit potraviny.

A: OK. Můžete mi dát, šunku, vejce, sýr, mléko
a tmavou čokoládu?
  B: Jistě. Tady to je.

A: Skvělé. Můžete mi dát chleba, špagety,
brambory a hnědou rýži?
  B: Ano. Tady to je.

A: Dobrá. Můžete mi dát sůl, brambůrky a hrášek
v plechovce?
  B: Jistě. Tady to je.

A: Fajn. Máte rajčatovou omáčku?
  B: Kořeněnou nebo nekořeněnou?

A: Kořeněnou samozřejmě.
  B: Tady máte.

A: Fantastické. Tady jsou peníze. Nashle.

 

 

A: Promiňte. Nevidím tady žádný jídelní lístek.
  B: To je pravda. Nemáme tady teď jídelní lístek.

A: Žádný problém. Jaká je cena předkrmu?
  B: Předkrmy jsou od tří do sedmi euro.

A: Děkuji. A hlavní chod?
  B: Hlavní chod je od osmi do osmnácti euro.

A: Dobrý. A salát?
  B: Saláty jsou od šesti do sedmi euro.

A: Fajn. Jaký máte salát?
  B: Lituji. Nemáme žádné předkrmy, hlavní
chody nebo saláty. To je proč vy tady
nemůžete vidět žádné jídelní lístky.

A: Proč nemáte žádná jídla?
  B: Všichni naši kuchaři jsou na pláži. Oni surfují
každé ráno. Musíte počkat.

A: To je zlý. Jak dlouho musím čekat?
  B: Tři hodiny.

 

 

A: Jsem unavená.
  B: No tak. Můžete pokračovat.

A: Ne. Já chci sedět tady.
  B: My na vás nemůžeme čekat. Vy to víte.

A: Ano. Vy půjdete nahoru do kopce, že?
  B: Ano. Potřebujeme jít nahoru. Na kopci je lepší
výhled.

A: Já vím. A vy přijdete zpátky touto cestou.
  B: Ano. Vy nechcete jít s námi nahoru?

A: Ne. Já zůstanu tady a budu odpočívat.
Nepotřebujete na mě čekat. Až přijdete
zpátky, já se k vám zase přidám.
  B: Vy opravdu nechcete jít na tamten kopec?

A: Ne. Budu sedět tady, budu odpočívat, budu jíst
nějaké ovoce a budu fajn.
  B: OK. Uvidíme se později.

A: Uvidíme se později, aligátore.

 

 

A: Promiňte. Tohle jídlo je hrozné.
  B: Hrozné? Proč?

A: Já nemůžu jíst tohle jídlo, protože je to velmi,
velmi, velmi kořeněné. V mojí puse je oheň.
  B: Ty brďo. Nechte mi to vyzkoušet. Ano, je to
kořeněné. Moment. Tady je jiné jídlo. Zkuste to.

A: To je dobré, ale je to také velmi, velmi kořeněné.
  B: Chápu. Já to vezmu. Mohu vám dát něco jiného.
Moment, prosím.

A: V mojí puse je oheň.
  B: Tady je něco jiného. Zkuste to.

A: OK. To je lepší, ale je to také velmi kořeněné.
  B: Lituji, ale indická jídla jsou normálně kořeněná.

A: Cože? Já jsem v Indii? Tohle není Yemen? Já
mám velký problém.
  B: Proč, pane?

A: Moje žena mě tady může najít.

 

 

A: Promiňte. Kde je nejlepší výhled na tohle město?
  B: Nejlepší výhled je z věže.

A: Můžeme jet nahoru výtahem?
  B: Ne. Tohle je stará věž a nemá to výtah. Věž má
226 schodů.

A: 226 schodů? To je hrozný. Můžou pro mě udělat
výtah?
  B: Je zdravé jít nahoru. Pak budete mít nejlepší
výhled na město.

A: Není to nebezpečné?
  B: Ne. Můžete jít první. Váš manžel půjde
pod vámi.

A: Co když spadnu?
  B: Žádný problém. Spadnete na vašeho manžela.

A: OK. Můžu to zkusit. Jaká je cena?
  B: Jsou to 2 eura.

A: Skvělé. Pojďme.

  

A: Vidím, že poletíte s aerolinkou Ranní Kufr.
  B: Ano, ale my budeme mít business třídu.

A: Vy máte business třídu?
  B: Ano. Na naší dovolené budeme spát v hotelu,
“Nejlepší Výhled,” víte. Budeme mít pokoj
v 10. patře.

A: My budeme ve stejném hotelu, ale náš pokoj
je v 12. patře.
  B: Vy budete na 12. patře?

A: Ano. To je poslední patro s nejlepším výhledem.
  B: Chápu. My máme dovolenou se vším všudy.

A: My také máme se vším všudy, plus zdarma
masáž každý den.
  B: Vy máte zdarma masáž, ale my máme zdarma
50 loterijních lístků. Jestli vyhrajeme, můžeme
si koupit tento hotel.

A: Jestli si koupíte tento hotel, budu zvracet.
  B: Můžete zvracet, ale ne v našem hotelu.

 

 

A: Pasová kontrola, pane. Máte nějaký alkohol
nebo cigarety?
  B: Dobré odpoledne. Ano. Mám nějaké cigarety.

A: Můžete mi to ukázat?
  B: Žádný problém. Je to dárek.

A: Chápu. Nemůžete mít deset balíčků cigaret.
  B: Ne? Kolik můžu mít?

A: Můžete mít čtyři balíčky cigaret.
  B: Co můžu dělat?

A: Musíte zaplatit daň za šest balíčků.
  B: Platit? Ne. Já to tady vykouřím. Já vykouřím
všech šest balíčků. To je 120 cigaret.

A: Tady nemůžete kouřit. Musíte zaplatit daň nebo
musíte jet zpět a znovu se vrátit se čtyřmi
balíčky cigaret.
  B: Já pojedu zpátky a budu kouřit jako fabrika.

A: Můžete si dělat, co chcete, pane.

 

 

A: Děkuji za zavolání. Chcete si pronajmout auto?
  B: Ne. Chceme si pronajmout dvě malé motorky.
Jaká je cena na jeden den?

A: Je to 100 euro na den.
  B: Co potřebujeme?

A: Potřebujete řidičák na auto. My vám ukážeme,
jak používat naše motorky. Zabere to dvacet
minut.
  B: To je skvělé.

A: Můžete si také vypůjčit helmu, pokud to nemáte.
  B: Ne, nemáme.

A: Žádný problém. Je to zdarma. Také vám
ukážeme zajímavá místa a pláže, které můžete
navštívit.
  B: Úžasné. My jsme v hotelu, “Unavený Host.” Víte
kde to je?

A: Ano. My vás vezmeme z a do vašeho hotelu.
  B: Děkuji. Uvidíme se zítra.

 

 

A: Čau. Jak se dnes máte?
  B: Máme se fajn.

A: Máte na dnešek nějaké plány?
  B: Chceme navštívit nějaké banky.

A: Banky. OK. Pár bank je blízko našeho hotelu.
  B: Dobrá. Jak daleko jsou?

A: Hlavní banka je na náměstí. To je 400 metrů.
  B: Je v tomto městě malá banka, která má hodně
peněz?

A: Jedna banka je na konci města.
  B: Znáte jejich otevírací dobu a jestli můžeme před
bankou zaparkovat?

A: Můžete zaparkovat před bankou a banka je teď
otevřená.
  B: Úžasné. Je v této bance ochranka?

A: Cože?

 

 

A: Promiňte. Můj manžel je venku.
  B: Já tady nemůžu zastavit.

A: Jsem uvnitř autobusu, ale můj manžel je venku.
  B: Ano, já to vidím.

A: Můj manžel je venku. Já chci také jít ven.
  B: Rozumím. Váš manžel je venku.

A: Můžete zastavit autobus? Chci jít ven.
  B: Lituji. My tady normálně zastavujeme krátce.

A: Co teď můžu dělat?
  B: Musíte jet s námi na hlavní autobusové nádraží.

A: To je vtip?
  B: Ne, madam.

A: Jak je to daleko?
  B: Je to 500 metrů. Pak můžete jít pěšky zpátky.

A: Opravdu tady nemůžete zastavit?
  B: Ne. Prosím, sedněte si.

 

 

A: Ahoj. Chcete banány, jablka nebo maliny?
  B: Ahoj. Máte nějaký chleba?

A: Ne, nemám, ale mám pomeranče nebo citrony.
  B: A sýr?

A: Ne. Prodávám ovoce a zeleninu. Můžete si tady
koupit rajčata, brambory, cibuli nebo okurku.
  B: Vidím. A máte nějaké mléko?

A: Ne, nemám mléko. Prodávám ovoce a zeleninu.
  B: Rozumím. Můžu si od vás koupit nějakou rybu?

A: Lituji. Jste na ovocno-zeleninovém trhu. Tohle
není obchod s potravinama. Prodávám ovoce
a zeleninu.
  B: OK. OK. Máte vajíčka?

A: Ne, ale mám pár pistácií.
  B: Opravdu? Jaká je cena?

A: Pro vás je to zdarma. Můžete si to vzít. Nashle.

 

 

A: Dobré ráno.
  B: Dobré ráno.

A: Chceme navštívit nějaká místa, co nejsou daleko.
  B: Máte mapu?

A: Ne. Máte jednu?
  B: Ano. Tady to je.

A: Jak daleko je toto náměstí?
  B: To je 300 metrů.

A: Fajn. Jak daleko je tento most?
  B: To je 700 metrů.

A: 700 metrů. A jak daleko je tohle muzeum?
  B: Je to jeden a půl kilometru.

A: OK. A jak daleko je toaleta?
  B: To je 20 metrů tudy, ale není to na mapě.

A: Děkuji. Začneme s toaletou.
  B: Dobrý nápad.

 

 

A: Ahoj. Žijete tady?
  B: Ano. Proč?

A: Znáte, tady kolem, nějakou dobrou restauraci?
  B: Ano. Jděte tudy 200 metrů.

A: To je dobrá restaurace, ale jejich příloha je
brambory nebo knedlíky.
  B: Chápu. Jděte tamtudy 300 metrů.

A: Děkuji. Tamto je také dobrá restaurace, ale jejich
příloha je hranolky nebo bramborové knedlíky.
  B: A co chcete?

A: Víte, my jsme štíhlí lidé z Asie a potřebujeme jíst
rýži.
  B: Chápu. Jděte rovně 400 metrů.

A: Znáte jméno té restaurace?
  B: Ano. “Štíhlá Rýže.”

A: Úžasné. Děkuji vám.

 

 

A: Ahoj. Můj kufr tady není.
  B: A nikdy nebude.

A: Cože? Proč?
  B: Omlouváme se, ale váš kurf je ztracen v
Bermudském trojúhelníku.

A: Moje staré spodní prádlo je ztraceno v
Bermudském trojúhelníku?
  B: Ano. Já vím, že je to pro vás problém.

A: To je vtip?
  B: Ne, není. Tady karta pro vás s 500 eury. Můžete
si koupit nové věci a oblečení.

A: Jestli tomu dobře rozumím, můj kufr s mými
starými věcmi je ztracen a já si můžu koupit
nové oblečení s touto kartou?
  B: To je pravda.

A: Koupím si nové spodní prádlo. Můj manžel bude
šťastný. Tohle je skvělá letecká společnost.
  B: My chceme šťastné cestující.

 

 

A: Promiňte? Čtete anglicky?
  B: Samozřejmě. Vy ne?

A: Ne. Já mluvím anglicky, ale nečtu anglicky.
  B: To je zajímavé.

A: Vidíte tyto šipky?
  B: Ano, vidím.

A: Můžete to pro mě přečíst?
  B: Na levých šipkách jsou náměstí, hrad, kostel a
muzeu.

A: Kdepak. Je to všechno?
  B: Na pravých šipkách jsou radnice, vlakové
nádraží, turistické centrum a policie.

A: Kdepak.
  B: Na šipkách se směrem rovně jsou podzemka a
pivovar.

A: A WC?
  B: Lituji. Žádná šipka se směrem na WC.

 

 

A: Čau. Potřebujete pomoct?
  B: Ano, můj kufr je těžký.

A: Já vám můžu pomoct. Pro mě to není problém.
  B: Ty brďo. Vidím, že jste silný muž. Já jsem štíhlá
blond modelka a tento kufr je na mě těžký.
Posilujete?

A: Ano. Chodím do posilovny.
  B: Vidím to na vašich pažích. Kde je vaše sedadlo?

A: Mám sedadlo 23.
  B: Já mám sedadlo 24. To je skvělé. Tohle je skvělý
výlet. Jaké je vaše jméno?

A: Já jsem Arnold a vy?
  B: Já jsem Pamela. Ráda vás poznávám.

A: Rád vás poznávám, Pamelo.
  B: Líbí se mi vaše angličtina.

A: Opravdu? Já mluvím trochu anglicky.
  B: Vy jste velmi roztomilý.

 

 

A: Jak se máš, Tome?
  B: Ne dobře.

A: Proč? Co se děje? (Co je špatně?)
  B: Příští týden pojedu na dovolenou.

A: To je skvělé, že?
  B: Ne. Budu mluvit anglicky, ale mluvím trochu
anglicky.

A: To pro tebe nebude obtížné.
  B: Já nevím. Budu mluvit s hodně lidma. Pomoz
mi, Jacku.

A: Neciť se špatně. To bude OK.
  B: Cítím se špatně, protože budu mluvit s
číšníkama, taxikářema a kapitánama.

A: Ty poletíš, ale nebudeš mluvit s kapitánama.
  B: Ne, ale budu ho poslouchat v letadle. Taky budu
mluvit s recepčníma a prodavačema.

A: Chápu. Zavolej mi a já ti pomůžu.

 

 

A: Dobré ráno, pane.
  B: Dobré ráno. Co je nového?

A: Musím se naučit anglicky.
  B: Je dobré mluvit anglicky. Proč chcete mluvit
anglicky?

A: Protože cestuju a lidi mluví anglicky.
  B: To je pravda. Ale vy mluvíte anglicky.

A: Já mluvím trochu anglicky. Já chci mluvit lépe.
  B: Vaše angličtina je dobrá.

A: Ne. Moje angličtina není dobrá. Cítím se hloupě,
když musím mluvit anglicky.
  B: Aha. Já můžu říct, “Pokračujte.” Jděte za
novými lidmi a ptejte se na otázky. Mluvte,
mluvte, a mluvte a vaše angličtina bude lepší.

A: OK. Zkusím to.
  B: Dobrá. Teď, prosím ukliďte tu podlahu.

A: Samozřejmě, uklidím.

 

 

A: Vítejte v našem obchodě.
  B: Děkuji. Já si chci koupit kufr. Budu poprvé
cestovat a potřebuju kufr, víte.

A: Jste na správném místě.
  B: Opravdu? To je skvělé. Já budu mít svůj první
kufr. Jsem šťastný.

A: Jakou chcete velikost?
  B: Velikost?

A: Ano. Kufr malé, střední nebo velké velikosti?
  B: Já nevím. Můžete mi pomoct?

A: Jaké věci si vezmete s sebou?
  B: Věci? Vezmu si své doklady, spodní prádlo, boty,
kalhoty, trička a bundy.

A: Fajn. Vy…
  B: Také si vezmu vitamíny, lžíci, nůž a ručník.

A: Chápu. Potřebujete kufr střední velikosti.
  B: To je skvělé. Počkejte. Já tady nemám peníze.

 

 

A: Můžete mi pomoct sbalit si?
  B: Samozřejmě.

A: Já nevím, co potřebuju.
  B: Potřebujete doklad, jako průkaz totožnosti.

A: Mám to. A pak?
  B: Pak potřebujete nějaké spodní prádlo.

A: Fajn. Mám to.
  B: Potřebujete boty, kalhoty, trička a bundy.

A: OK. Mám to.
  B: Pak potřebujete nějaké vitamíny, lžíci, nůž a
ručník.

A: Ano. Mám to. Počkejte. Kam si dám všechny tyto
věci?
  B: Máte kufr?

A: Ne. Co to je?
  B: Musíte si ho koupit. To je věc na cestování, kam
si můžete dát všechny tyto věci.

 

 

A: Vy také nemůžete spát?
  B: Ne. Není možné spát v tomhle hluku.

A: Odkud to přichází? (teď)
  B: Přichází to z posledního pokoje na tamté straně
hotelu.

A: Co? Můj pokoj je na konci druhé strany tohoto
hotelu.
  B: Opravdu? A vy nemůžete spát?

A: Když spím, spím dobře. Není jednoduché mě
vzbudit.
  B: Tady na recepci vidím patnáct hostů a oni
všichni nemůžou spát.

A: Patnáct hostů nemůže spát?
  B: Ano. Tenhle chrápač je hroznej. Musíme ho
zabít. Omlouvám se. Vzbudit.

A: Ano. Pojďme to udělat. Před hotelem je karavan.
Můžeme ho dát tam.

 

 

A: Dobře se vyspěte.
  B: Děkuji vám. Mám na vás otázku.

A: Co je to?
  B: Můžete mě ráno vzbudit?

A: Samozřejmě. V kolik?
  B: Potřebuju jet na letiště v 6 ráno. Můžete mě
vzbudit v 5 ráno?

A: Ano. Žádný problém. S jakou leteckou
společností poletíte?
  B: Je to letecká společnost “Ranní Kufr.”

A: Cože?
  B: Ano, já vím. Můžu mít (dostat) snídani v 5:30?

A: Normálně ne, ale náš kuchař pro vás může
připravit míchaná vajíčka.
  B: Skvělé. Děkuji. Dobrou noc.

A: Dobře se vyspěte, pane.
  B: Teď budu.

 

 

A: Jste tam? Ahoj! Jste tam?
  B: Omlouvám se. Já obvykle nemluvím s lidmi,
když jsem na toaletě.

A: Já vím. Já také nemluvím v této situaci, ale mám
tady malý problém.
  B: Co potřebujete?

A: Tady není toaletní papír a já nevím, co dělat.
  B: Vy jste ve špatné situaci, že?

A: Ano, jsem. Potřebuji vaší pomoc.
  B: Opravdu?

A: Ano. Můžete mi hodit nějaký toaletní papír?
  B: Žádný problém. Tady máte.

A: To je velká pomoc. Děkuji vám mockrát.
  B: To je normální. Příště já můžu být ve stejné
situaci.

A: Máte pravdu.

 

 

A: Mám otázku ohledně víza.
  B: Ano. Co chcete vědět?

A: Potřebuju vízum do Velké Británie?
  B: Ne, nepotřebujete, ale potřebujete vízum do
Spojených Států.

A: OK. Co potřebuju udělat?
  B: Musíte jít na internet a najít tuhle webstránku.

A: Je to v angličtině?
  B: Ano, je to v angličtině, ale na druhé webstránce
najdete překlad.

A: Tohle je složité.
  B: Není to složité. Můžete to udělat doma.

A: Jak?
  B: Můžete si udělat nějaký čas, připravit si dobrou
kávu a bude to OK.

A: Děkuji. Pokusím se.

 

 

A: Nazdar. Znáte toto místo?
  B: Ano, znám. Proč?

A: Tamto jsou sluneční hodiny, že?
  B: Na zdi?

A: Ano. Víte proč na nich není správný čas?
  B: Já nerozumím.

A: Teď je 2:30, že?
  B: Ano, je.

A: Ale ty sluneční hodiny ukazují 1:30.
  B: Vidím. To je, protože je letní čas. Ty sluneční
hodiny ukazují 1:30, ale my máme 2:30.

A: Rozumím.
  B: Víte, je jednoduché změnit čas na vašich
hodinkách nebo chytrém telefonu, ale není
jednoduché změnit velké namalované sluneční
hodiny za zdi tamtoho domu ze 17. století.

A: 17. století? To je zajímavé.

 

 

A: Jaký je tvůj plán na víkend?
  B: Chci vzít mojí rodinu do Aqua parku.

A: Nechoď tam o víkendu.
  B: Proč ne?

A: Je lepší tam jít v úterý nebo ve středu. Nebude
tam mnoho lidí.
  B: Opravdu?

A: Ano. Vaše děti si to užijou, protože nebudou
čekat u vodních skluzavek.
  B: To je dobrý nápad.

A: To bude skvělá relaxace pro tebe i tvojí rodinu.
  B: Jaká je otevírací doba?

A: Aqua park je otevřen od 10 ráno do 10 večer.
  B: Znáš cenu?

A: Rodinný vstupenka na jeden den je 80 dolarů.
  B: To není špatné. Děkuju.

 

 

A: Máte rád naše pivo?
  B: Ano. Je skvělé. Silné, ale skvělé.

A: Chcete druhou sklenici?
  B: Ano. Co jiného je skvělé ve vaší zemi?

A: My děláme dobrá auta.
  B: Jaké je jméno toho auta?

A: Škoda.
  B: Opravdu? To je zajímavé. Já jsem z Číny a vidím
tohle auto v naší zemi.

A: Opravdu? V Číně?
  B: Ano. Má to zajímavé logo.

A: Ano, je to zelený.
  B: Je to šíp s křídly, ale je to jako hlava indiána.

A: Ty brďo. Já tohle nevím. Vy znáte hodně věcí o
Škodě.
  B: Děkuji.

 

 

A: Kde je záchod?
  B: Lituji. Oni teď čistí záchod. Nemůžete ho použít.

A: Potřebuju kyblík, rychle.
  B: Proč potřebujete kyblík?

A: Jestliže mi nedáte kyblík, budu zvracet na
podlahu.
  B: Moment, prosím.

A: Je to naléhavé.
  B: Nemám kyblík, ale zde je taška.

A: Děkuji v….
  B: Jste v pořádku?

A: Teď je to lepší. Omlouvám se za vaší tašku. Co to
je? Louis Vuitton?
  B: Žádný problém. To není moje taška. To je taška
mojí šéfové.

A: Řekněte vaší šéfové, že se omlouvám. Nashle.

 

 

A: Ahoj. Můžu vám pomoct?
  B: Tohle se mi líbí.

A: Na tohle je třicet procent sleva.
  B: Děkuji. A tamto?

A: Můžete mít na to padesát procent slevu.
  B: Děkuji. A tamto?

A: To je nejlepší. Můžete na to mít sedmdesát
procent slevu.
  B: Ne, děkuji.

A: Cože? Sedmdesát procent není pro vás dobré?
  B: Máte něco bez (s ne) slevy?

A: Ne. Dnes je černý pátek a my máme slevu na
všechno.
  B: Děkuji, ale nekupuji věci, které mají slevy.
Uvidíme se zítra.

A: Počkejte. Zítra je černá sobota.

 

 

A: Musíme dát spropitné, že?
  B: V restauraci rychlého občerstvení?

A: Ne. Dnes půjdeme do restaurace a musíme
dát dýško číšníkovi.
  B: To je pravda.

A: Kolik procent?
  B: Je normální dát patnáct procent.

A: OK. Patnáct procent je normální?
  B: Ano. Když je servis velmi dobrý, můžete dát
dýško dvacet nebo třicet procent.

A: A když servis není dobrý?
  B: Pak můžete dát pět nebo deset procent.

A: Rozumím. Kde můžu koupit kalkulačku?
  B: Nepotřebujete si kupovat kalkulačku. Máte ji ve
vašem chytrém telefonu.

A: To je pravda. Děkuji.

 

 

A: Jak dlouho to zabere?
  B: Já nevím. Zaplatíte tady a vezmete si vaše jídlo
u dalšího pultu.

A: Pultu?
  B: Ano. U tohoto pultu vy platíte a u dalšího
pultu si vezmete vaše jídlo. Vidíte tamtu
ženu v bílém tričku?

A: Ano, vidím jí.
  B: Ona stojí (teď) za pultem a dá vám vaše jídlo.
Musíte počkat.

A: Já musím čekat v restauraci rychlého
občerstvení?
  B: Pane, nebudete čekat dlouho.

A: Já nerad čekám dlouho.
  B: Na vašem lístku je číslo. Až uvidíte tohle číslo na
obrazovce, jděte k tamtomu pultu.

A: Děkuji.
  B: Žádný problém. Další prosím.

 

 

A: Ahoj. Jste odtud?
  B: Ano. Proč?

A: Víte, jak přejít ulici?
  B: Ano. Jaký je problém?

A: Je tady hodně aut.
  B: To je v Indii normální.

A: Je to nebezpečné.
  B: Není to nebezpečné, ale musíte být opatrná.

A: Můžete mi pomoct přejít ulici?
  B: Ano. Jděte vedle mě.

A: OK. Vidím tady hodně lidí, hodně aut a hodně
věcí.
  B: Vy nejste odtud, že?

A: Ne. Já jsem z Aljašky. My nemáme hodně lidí. My
máme hodně sněhu.
  B: Aljaška musí být krásné místo.

 

 

A: OK. Jaká je cena lyžařské permanentky?
  B: My máme dvě rozdílné lyžářské permanentky
na jednu sezónu.

A: Jaké jsou?
  B: Ta první je za 400 dolarů.

A: Můžu lyžovat každý den?
  B: Ano. Ale ne o zvláštních svátcích.

A: Já chci lyžovat, když mám dovolenou nebo když
nejsem v práci.
  B: Rozumím. Svátky jsou také speciální dny, když
lidi nechodí do práce, jako víkendy.

A: Chápu. Já chci lyžovat v těchto dnech.
  B: Můžete si koupit druhou lyžařskou permici za
700 dolarů a můžete také lyžovat o svátcích.

A: Chci ten druhý ski pass. Budu hodně lyžovat.
  B: Fajn. Jaké je vaše jméno pane?

A: Sněhulák.

 

 

A: Děkuji, že jste mě vzal.
  B: Žádný problém. Kam cestujete? (teď)

A: Nejprve chci navštívit mého kamaráda v Lyonu.
  B: Vy budete stopovat do Lyonu?

A: Ano. Miluji stopování. Je to můj koníček.
  B: Proč?

A: Nepotřebuju platit za autobus nebo vlak.
  B: Není stopování nebezpečné?

A: Ne. Není to nejrychlejší metoda cestování, ale já
si to užívám.
  B: Zastavujete hodně aut?

A: Ano. Víte, já nemám děti a nejsem ženatý.
  B: Máte práci?

A: Ano. Jsem počítačový odborník, ale pár měsíců
v roce stopuju.
  B: To je zajímavé.

 

 

A: Ahoj. Prodáváte vitamíny?
  B: Ano, prodáváme.

A: Chci koupit vitamíny A, S a D.
  B: My nemáme vitamín S.

A: Omlouvám se. Ne S, ale C.
  B: OK. Tady to máte.

A: Děkuji. Počkejte. Tohle není, co já chci. Já chci
vitamín A.
  B: Tohle je vitamín A.

A: Tohle není, co já chci. Já chci……..moment,
prosím. A, B, C, D, E. Omlouvám se. Chci vitamín
E. Ne A.
  B: OK. Tady je vitamín E.

A: Děkuji. Moje hláskování není správné.
  B: Vidím. Máte všechny vitamíny, které chcete?

A: Ano, mám.

 

 

A: Ahoj. Můžete nám pomoct změnit náš let?
  B: Podívejme se. Co chcete změnit?

A: My chceme letět o dva dny později.
  B: OK. Budete platit 100 euro navíc.

A: To je pro nás hodně peněz.
  B: Můžete letět do Vídně. Budete platit 40 euro,
ale budete cestovat déle.

A: To není problém. Máme rádi cestování. Jak
můžeme cestovat z Vídně?
  B: Vlak je za 60 euro a autobus je 30 euro.
Který je pro vás lepší?

A: Autobus je fajn.
  B: Potřebuju vaše “cc” podrobnosti.

A: Moje co?
  B: Podrobnosti o vaší kreditní kartě?

A: “Cc” podrobnosti. Chápu. Tady to máte.
  B: Děkuji.

 

 

A: Vítejte znovu.
  B: Čau. Pamatujete si mě?

A: Ano, pamatuju si vás. Happy Buddha, že?
  B: Ano. Pamatujete si to velmi dobře.

A: Děkuji. Nepamatuju si všechny lidi, ale vás si pamatuju.
  B: Máte něco nového?

A: Samozřejmě. Máme Stress Killer.
  B: Ty brďo. Co je v tom?

A: Pomeranče, jablka, borůvky a jahody.
   B: To je přesně, co dneska potřebuju. Jaká je cena?

A: Jsou to 4 eura, pane.
  B: Tady to máte.

A: Děkuji. Tady je váš Stress Killer. Mějte pěkný den.
  B: Uvidíme se příště.

 

 

A: Ahoj. Mluvíte anglicky?
  B: Ano, mluvím.

A: Odkud jste?
  B: Původně jsem z Palm Beach.

A: Kde to je?
  B: To je město na Floridě s mnoha plážemi.

A: Žijete tam?
  B: Ne. Žiju na Long Beach.

A: Kde to je?
  B: To je město v Kalifornii. Také to má hodně
pláží. Odkud jste vy?

A: Já jsem z a žiju v Třebíči.
  B: Máte tam také hodně pláží?

A: Ne. My nemáme moře, ale máme hodně vína.
B: Zajímavé.

 

 

A: Ahoj. Jste tam?
  B: Ano, proč?

A: Musím jít na záchod teď.
  B: Můžete použít jiný záchod?

A: Ne. Vidím jeden záchod a to je ten záchod,
který používáte. (teď)
  B: Ano. Používám to. (teď) Musíte počkat.

A: Já nemůžu čekat. Je to naléhavé, prosím.
  B: Naléhavé? Nemůžete počkat pár minut?

A: Ne. Musím použít záchod teď nebo…
  B: Co můžu dělat?

A: Skončete a spláchněte.
  B: OK. OK.

A: Rychle!
  B: Tady máte.

A: Děkuji. Ne! Tady není toaletní papír!

 

 

A: Promiňte. Co je tohle "deli?"
  B: Deli je obchod nebo místo v obchodě, kde
můžete koupit sendviče a saláty.

A: Chápu. Mám rád sendviče. 
  B: My máme sendviče tady nebo pro vás mohu
udělat čerstvý sendvič.

A: Čerstvý sendvič? Dobrá.
  B: Jaké ingredience chcete?

A: Dejte mi kuře, prosím.
  B: OK. Kuře. Chcete máslo?

A: Ano. Máslo, kuře a trochu tohohle salátu.
  B: OK. Překrojit v půli?

A: Překrojit v půli?
  B: Ano. Chcete tu bagetu překrojit v půli?

A: Bagetu? Já chci sendvič.
  B: Tohle je taky sendvič.

 

 

A: Lituji, ale vy nemůžete mít vaše plechovky piva
v letadle.
  B: Ne?

A: Ne. Já vezmu tyto plechovky.
  B: Cože? Já si chci koupit plechovku piva.

A: Lituji, ale jste opilý.
  B: Já si chci koupit kelímek nebo sklenici piva.

A: Nemohu vám prodat alkohol, protože jste opilý.
  B: Jsem trochu opilý. To pro mě není problém.
Já můžu vypít hodně piva.

A: Lituji, ale lidé v letadle nemůžou být opilí.
  B: Co můžu dělat?

A: Můžete si koupit jídlo nebo nealkoholické
nápoje.
  B: Fajn. Máte pstruha na pivě?

A: Ne, pane.

 

 

 

A: Promiňte. Co je to za letadlo?
  B: To je Boing 737.

A: To není velké letadlo, že?
  B: Ne. To má 200 sedadel pro 200 cestujících.

A: To není hodně sedadel.
  B: Ne. To má 33 řad. Tři sedadla nalevo a tři
sedadla napravo v každé řadě.

A: To není na dlouhé lety, že?
  B: Ne. To je pro kratší lety. Dvou, tří, čtyř
hodinové lety.

A: Chápu. To je zajímavé.
  B: Létáte rád?

A: Ano. Užívám si létání.
  B: Mě se líbí, když letadlo vzlétává.

A: Také se mi to líbí. Užijte si váš let.
  B: Užiju.

 

 

A: Co je špatně, pane policisto?
  B: Vy nenosíte bezpečnostní pás, madam.

A: Bezpečnostní pás? Ne, protože modelky
nenosí bezpečnostní pásy.
  B: Musíte nosit bezpečnostní pás, když řídíte.

A: Já vím, ale můj modní návrhář nedělá
sedadlové pásy. To je proč já to nenosím.
  B: To je problém, madam.

A: Já neznám tento módní styl. Počkejte. Vy jste
policista, ne odborník na módu, že?
  B: To je pravda. Já jsem policista a vy musíte
zaplatit 20 dolarů, protože to je poprvé.
Příště budete platit 30 dolarů.

A: Je tohle módní policie?
  B: Ne. Tohle je normální policie.

A: To je šílené. Zde je $20. Musím si promluvit s
mým módním návrhářem o bezpečnost. pásech.
  B: Udělejte to. Bezpečnost. pás je pro vás dobrý.

 

 

A: Promiňte. Můžete nám pomoct? Máme
problém pod naším autem.
  B: Já nejsem odborník na auta.

A: To není problém s autem, ale s hadem pod
naším autem.
  B: Černý pasažér ve vašem autě?

A: Ne. Mám fotku tohoto hada. Podívejte se.
  B: Vidím. To je v Austrálii normální. Počasí je
v těchto dnech šílené a hadi přichází
z přírody, protože je horko.

A: Hadi nemůžou chodit. Oni nemají nohy.
  B: Oni nemají nohy, ale jsou 2 metry dlouzí.
Musíte zavolat odborníka na hady z místní
zoo.

A: Můžete zavolat tohoto odborníka?
  B: Ano. Jeho jméno je Jack Snake Dundee.

A: Je on filmová hvězda?
  B: Ne, ale on je dobrý odborník na hady.

 

 

 

A: Promiňte. Já nevím, jak použít ten záchod pro
kosmonauty.
  B: Ano. My máme moderní záchod v našem
vlaku.

A: Já vidím tlačítka se slovy pod tím.
  B: Já vám můžu pomoct. Půjdete k záchodu a
dotknete se otvíracího tlačítka. Pak půjdete
dovnitř a dotknete se zavíracího tlačítka.

A: OK. A pak?
  B: Pak použijete záchod. Až skončíte, dotknete
se splachovacího tlačítka.

A: OK. Splachovací tlačítko.
  B: Pak umývací tlačítko a umyjete si vaše ruce.
Pak znovu otevírací tlačítko a půjdete ven.

A: A tlačítko na toaletní papír?
  B: Musíte použít toaletní papír a papírový ručník
(s) vašima rukama.

A: Děkuji.

 

 

A: Skvělé. Tady je moje tma v hrnku.
  B: Vaše co?

A: Moje káva.
  B: Rozumím. Tma v hrnku. Pěkný vtip.

A: Děkuji. My máme nějaký čas, že?
  B: Ano. Kolik šálků kávy vypijete denně?

A: Tři nebo čtyři, obvykle.
  B: OK. Užijte si vaší tmu v hrnku.

A: Užiju. Mám otázku. My pojedeme do
Salzburgu, že?
  B: Ano. My budeme čtyři hodiny na silnici.

A: Může ten (bus) řidič zastavit každou hodinu?
  B: Já nevím. Proč?

A: My jsme starší lidi. Potřebujeme pauzu na
záchod.
  B: Já s ním promluvím.

 

 

A: Čau. Který film chcete vidět?
  B: My nechceme žádný film o moři. My chceme
film o lásce.

A: Já rozumím. Je ten film v 6 večer?
  B: Ano. Je ten film s ruskými titulky?

A: Lituji. Tento film nemá ruské titulky.
  B: Ne? A španělské titulky?

A: Ne. Ne španělské titulky.
  B: A francouzské nebo německé titulky?

A: To je americký film v americkém kině.
  B: My nejsme američani, víte. My jsme z Evropy.

A: Můžete sledovat tento film. Kupte si popcorn
nebo brambůrky a kolu. Jezte, pijte a sledujte.
  B: OK. Koupíme si čtyři lístky.

A: Tady máte.

 

 

A: Promiňte. V kolik pojedeme do Rakouska?
  B: Musím zavolat řidičovi našeho autobusu.
Dejte mi minutu, prosím.

A: Samozřejmě.
  B: Řidič našeho autobusu přijede v 1 odpoledne.

A: Dobrá. Odkud on je?
  B: On je ze Slovinska.

A: Je to Českoslovinsko?
  B: Ne. My jsme teď v České republice.
Slovensko je soused České republiky. Řidič
našeho autobusu je ze Slovinska.

A: To je složité. Můžete mi ukázat tyto země na
mapě?
  B: Ano. Toto je Česká republika. Tato země je
Slovensko a Slovinsko je pod Rakouskem.

A: Aha. Tři rozdílné země. Chápu. Mluví řidič
autobusu anglicky?
  B: Trochu. On zná některá slova a fráze.

 

 

A: Vítejte, pane.
  B: Ahoj. Pokoj na jednu noc je za €36, že?

A: Ano, pane. Budu potřebovat váš pas.
  B: Máte volný pokoj?

A: Ano. Chci vidět váš cestovní pas.
  B: Ano. Mám rád sport. Fotbal, tenis. Zde je €40.
Můžete mi dát klíč, prosím?

A: Sport není cestovní pas. Já potřebuju pas. Ne
sport.
  B: Já nemám pas. Tady je €50.

A: Každý host musí mít pas či průkaz totožnosti.
  B: Proč? Já vám dávám hodně peněz.

A: Vidím ty peníze. Když přijde policie, můžu
zaplatit €3000, protože vy nemáte pas nebo
průkaz totožnosti.
  B: Mám sportovní noviny. Podívejte.

A: Tohle není vtip, pane. Lituji.

 

 

A: Dobré ráno.
  B: Ahoj. Co můžeme mít tady k snídani?

A: Můžete mít šunku a vajíčka, míchaná vejce
nebo sendvič.
  B: Znám šunku a vajíčka, ale ne míchaná vejce.

A: Míchaná vejce? To je, když položíte (dáte)
bílou část vejce a žlutou část vejce dohromady
a pak to uvaříte.
  B: Aha. To je zajímavé. Já si dám míchaná
vajíčka a můj manžel chce šunku a vejce.

A: OK. Je to dobré s houskou.
  B: Žádný problém. Máte kávu?

A: Kávu? Ne. Máme čaj s citronem.
  B: OK. Dvakrát čaj s citronem prosím.

A: Já se vrátím. Máme zdarma Wi-fi. Můžete
použít internet. Heslo je "míchanávajíčka."
  B: Zajímavé heslo. Děkuji.

 

 

A: Ahoj. Můžeme vidět slony v tomto parku?
  B: Ne. My tady nemáme slony. Sloni potřebují
větší prostor.

A: Chápu. Jaká zvířata tady můžeme vidět?
  B: Lvy a mnoho různých zvířat, ale ne slony.

A: Tady musíme řídit, že?
  B: Ano. Musíte zůstat ve vašem autě.
Neotvírejte dveře a neotvírejte okno.

A: Proč nemůžeme otvírat naše okno?
  B: Lev je divoké zvíře. Lev normálně žije v
přírodě. Když je lev hladový, může tě sežrat.

A: To je vtip?
  B: Ne, madam. Lev má velkou hlavu, velkou
pusu, ve které jsou velké zuby. Lvi jsou
někdy velmi rychlí.

A: Já nechci být lvův oběd. My zůstaneme v autě
a nebudeme otvírat naše okna.

 

 

A: Znovu, prosím. Chcete výhled na moře?
  B: Ano, proč ne.

A: Tady je ten hotel. Je to 4-hvězdičkový hotel
s bazénem. Je to se vším všudy.
  B: Se vším všudy? Co to je?

A: Dovolená se vším všudy je za jednu cenu a ne
malé ceny navíc později. Tři jídla denně a
servis, který na této dovolené potřebujete.
Rozumíte tomu?
  B: Ano, rozumím. Je to také s masáží?

A: Podívejme se. Ano, můžete mít lehkou masáž
na relaxaci.
  B: To se mi líbí. Jaká je cena této dovolené?

A: Letenka, hotel a všechen servis… to je 780
dolarů.
  B: To není špatné. Kam poletím?

A: Do Jemenu, pane. Je to v pořádku?
  B: Ano, to je skvělé. Zde je moje karta.

 

 

 

 

A: Vítejte, pane.
  B: Je tohle cestovní kancelář?

A: Ano. Co pro vás mohu udělat?
  B: Chci jet na dovolenou.

A: Jste na správné místě, pane. Chcete být na
dovolené sám?
  B: Samozřejmě sám. Potřebuju být sám.

A: OK. Na kolik dní?
  B: Sedm nebo osm dní, jeden týden, víte.

A: Chcete cestovat autobusem nebo letadlem?
  B: Mám rád létání.

A: Žádný problém. Chcete aktivní dovolenou?
  B: Ne. Chci ležet na pláži nebo u bazénu a mít
nápoj s tím malým deštníkem. Jsem velmi
unaven z mé práce a potřebuju odpočívat.

A: Mám pro vás jeden hotel.

 

 

A: Ahoj. Co je to za motorku?
  B: Tohle je Harley Davidson.

A: Páni. David má syna?
  B: Ne. Tohle je jiný David.

A: Já znám Davida a on má dceru, ale nemá
motorku.
  B: Chápu. Jste modelka?

A: Ano. Jsem nová modelka. Tohle je nová
motorka, že?
  B: Ano, je to letošní nový model.

A: Páni. Nový model. Jako já. Líbí se mi.
  B: Má to hodně koní.

A: Ne. Nemůžete dát koně dovnitř této motorky.
Koně jsou velká zvířata.
  B: Vemte si tuto přilbu. Ukážu vám ty koně.

A: OK. Já chci vidět ty koně. Pojeďme.

 

 

A: Co je zajímavého ve vaší zemi?
  B: My děláme auta, dobré pivo a máme krásné
holky.

A: Vidím tady hodně restaurací a pěkné ženy. My
také máme dobré pivo v naší zemi.
  B: Co jiného je zajímavé ve vaší zemi?

A: My děláme elektroniku.
  B: Elektroniku? Jakou elektroniku?

A: My děláme pc součástky. Také máme skvělé
jídlo.
  B: Jaké jídlo?

A: Hovězí, nudle, tofu, knedlíky a čaj.
  B: Já miluju hovězí a čaj.

A: Až navštívíte naší zemi, zavolejte mi a já vás
vezmu do těch nejlepších míst, kde můžete
jíst hovězí a pít skvělý čaj.
  B: OK. Udělám to.

 

 

A: Odkud jste?
  B: Jsem z České republiky, Evropa, víte. Jste z
Johannesburgu?

A: Ano, jsem.
  B: Jak se vám líbí, být taxikářem?

A: Já beru lidi v mém autě z hotelů na letiště a z
letiště do hotelů.
  B: Vy musíte znát toto město velmi dobře.

A: Ano. Znám každou aerolinku na tomto letišti.
  B: Páni. To je zajímavé.

A: Já mluvím mnoha jazyky.
  B: Já mluvím anglicky a česky.

A: Já se učím slova a fráze ve španělštině,
francouzštině, němčině, ruštině a arabštině.
  B: Ty brďo. Vy musíte potkávat hodně lidí
z různých zemí.

A: Ano. Líbí se mi být taxikářem.

 

 

 

A: Na pravé straně můžete vidět Manhattan.
  B: Jakého muže?

A: Manhattan, madam.
  B: To není moc zajímavé.

A: Let ve vrtulníku přes New York není pro vás
zajímavý?
  B: Ne. Můžete letět blízko tamtoho mrakodrapu,
jako Tom Cruise blízko skály v Mission
Impossible?

A: Tohle není film, madam.
  B: Já chci být ve filmu.

A: Lituji, madam. Já nechci vidět váš oběd.
Podívejte se na vašeho manžela.
On je ticho.
  B: Můj manžel je ve spacím režimu.

A: Vidím. On vždy chrápe, když je ve spacím
režimu?
  B: Ano.

 

 

 

A: Ahoj.
  B: Čau. Můžeme si půjčit loď?

A: Samozřejmě. Můžete si půjčit malou loď nebo
větší loď.
  B: My chceme malou loď pro dva lidi.

A: Chcete si to půjčit na jednu hodinu, půl dne
nebo na jednodenní dlouhý výlet?
  B: Jaké jsou ceny?

A: Krátký, jednohodinový výlet je za €15.
Půldenní je za €21 a jednodenní je za €30.
  B: Jsou ty ceny pro jednu osobu?

A: Ano, pro jednu osobu. Můžete si vypůjčit
záchrannou vestu, vodotěsnou tašku a mapu.
  B: OK. Kde je začátek a kde je konec na
jednohodinový výlet?

A: Začátek je tady a konec je v centru města.
  B: OK. To chceme.

 

 

A: Promiňte. My chceme najít obchod.
  B: Jaký obchod potřebujete?

A: Chceme koupit nějaké potraviny.
  B: Višně, višně. Můžete koupit ovoce na trhu.

A: Děkujeme. Ne višně, ale potraviny.
  B: Potraviny? Co je to potraviny?

A: To je jídlo, jako chleba, mléko a vajíčka.
  B: Aha. Supermarket?

A: Ano. Víte, kde to je?
  B: Ano. Malý supermarket je sto metrů tudy. Je
to na pravé straně ulice.

A: Znáte jméno toho supermarketu?
  B: Ano. Nazývá se to “Večerní hvězda.”

A: Večerní hvězda. Je to otevřené dopoledne?
  B: Já nevím.

 

 

 

A: Vítejte.
  B: Ahoj. Prodáváte tady polévku?

A: Ano. Máme čtyři polévky každý den. Vždycky
máme sýrovou polévku a hráškovou polévku.
Potom, třetí polévka je jiná každý týden a
čtvrtá polévka je jiná každý den. Ta třetí je
rajčatová polévka s mozzarelou sýrem a ta
poslední polévka je houbová polévka. Kterou
chcete?
  B: Já chci sýrovou polévku.

A: Polévka je v hrnku a můžete ten hrnek sníst.
  B: To je vtip?

A: Ne. To není. Hrnek je ze speciálního chleba.
  B: To je zajímavé. Já chci sníst hrnek. Jaká je
cena?

A: Jsou to 3 eura. Tady je lžíce.
  B: Můžu také sníst tu lžíci?

A: Ne. Ta je ze dřeva.

 

 

A: Ahoj. Jak se máte, madam?
  B: Ne dobře. Já jsem poprvé v hotelu a v mém
pokoji je duch.

A: Duch ve vašem pokoji? Je jeho jméno Patrik?
  B: Ne. Já nechci tohoto ducha v mém pokoji.

A: Je to krásný duch nebo ošklivý duch?
  B: Tento duch je krásný jako já.

A: To je dobré. Kde vidíte toho ducha?
  B: V koupelně je okno a já v něm vidím toho
ducha.

A: Vy nemáte okno ve vaší koupelně, ale ve vaší
koupelně je zrcadlo.
  B: Já nechci toho ducha v mé koupelně.

A: OK. Tady je ručník. Položte tento ručník přes
zrcadlo. Pardon, přes okno a nebudete vidět
žádné duchy.
  B: Děkuji.

 

 

 

A: Ahoj. Náš let je zrušen, ale já a můj manžel
nechceme zůstat v hotelu.
  B: Rozumím, madam.

A: My chceme dnes letět do Baltimoru.
  B: Proč? Náš hotel je zdarma a je velmi pěkný.

A: My nemáme naše kufry. Naše kufry jsou teď v
letadle do Baltimoru a my máme oblečení v
našich kufrech, víte.
  B: OK. Uvidím, co můžu udělat.

A: Prosím. Pomozte nám.
  B: Mám jedno poslední sedadlo v letadle do
Baltimoru a jedno sedadlo do Washingtonu.

A: Děkuji, ale my chceme letět spolu. My jsme
manžel a manželka. My vždy cestujeme spolu.
  B: Lituji, ale další let je zítra večer.

A: OK. Kde je fronta na hotel?
  B: Tudy, madam.

 

 

 

A: Ahoj. Mám tady rezervaci.
  B: Jste pan Lake?

A: Ano. To jsem já.
  B: Pojďte se mnou. Ukážu vám váš pokoj.

A: Děkuji.
  B: OK. Zde je váš pokoj. Tady je koupelna.

A: Děkuji. Co je tady?
  B: Toto je kuchyň. Budete ji sdílet s vaším
sousedem. Tady je televize. Prosím, vždy si
berte klíč s sebou.

A: Vidím, že máte kovové klíče.
  B: Ano. Tady je dálkové ovládání na bránu. Máte
auto?

A: Ne. Zavolám si taxíka.
  B: Fajn. Mějte pěkný pobyt. Já budu na recepci.

A: Děkuji a mějte dobrou noc.

 

 

A: Omlouvám se. Moje taška je velmi těžká.
  B: Žádný problém. Odkud jste?


A: Já jsem z USA.
  B: Odkud přesně jste?

A: Já jsem z Wisconsinu, ale žiju v Texasu. Jste
odtud?
  B: Ano. Žiju v tomto místě. Pracuji v pivovaru.

A: My dnes navštívíme pivovar. Je to blízko, že?
  B: Ano. Je to blízko. Jste velká skupina?

A: Je nás 28 starších lidí. Večer pojedeme do
Německa.
  B: A pak poletíte zpátky do Spojených Států?

A: Dnes je středa. V sobotu poletíme zpátky
domů.
  B: Děkuji za konverzaci. Mějte pěkný výlet.

A: Děkuji.

 

 

 

A: To je dlouhá procházka.
  B: Ano. Chcete přestávku?


A: Ano. Jsem hladová.
  B: Hladová nebo naštvaná?

A: Jsem trochu naštvaná, protože jsem hladová.
  B: Můžeme jít do Hladového Okna.

A: Cože? Okno nemůže být hladové. Lidé nebo
zvířata jsou hladová. Ne okna.
  B: Toto je jméno pro rychlé občerstvení.

A: Hladové okno?
  B: To je malé okno, kde můžete mít rozdílná
jídla. Teplé bagety, tortilly nebo sýr v housce.

A: Houska? Co je houska?
  B: To je malý chleba pro jednu osobu.

A: Já to chci. Jsem hladová. Pojďme do
Hladového Okna.

 

 

A: Dobré odpoledne. Vaše jízdenky, prosím.
Děkuji. Děkuji. A vy?
  B: Já také mám jízdenku.

A: To je skvělé. Můžu to vidět?
  B: Já nevím. Máte dobré oči?

A: Proč? Máte jízdenku na vlak?
  B: Ano, mám, ale je teď pod sedadlem.

A: OK. Vemte tu jízdenku a ukažte mi tu jízdenku.
  B: Já vám chci ukázat tu jízdenku, ale nemůžu
dát mojí ruku pod sedadlo. Podívejte.

A: Podívejme se. Ano. Vidím tu jízdenku. Je pod
a za sedadlem.
  B: Ano. Prostor pro mojí ruku je malý, ale je
velký na jízdenku.

A: Nemůžu vidět podrobnosti na jízdence.
  B: To je opravdu moje jízdenka.

A: OK. Žádný problém.

 

 

 

A: Ahoj. Chci vědět nějaké detaily mého výletu.
  B: Ahoj. Co potřebujete vědět?

A: Jak pojedu na hotel?
  B: Vy budete na letišti v 9 ráno, že?

A: To je pravda.
  B: Taxikář na vás počká.

A: Já neznám toho taxikáře.
  B: On bude mít papír s vaším jménem.

A: On mě vezme do hotelu?
  B: Ano.

A: Jak budu platit?
  B: Můžete zaplatit kartou. On bude mít stroj na
karty s sebou.

A: Opravdu? Jaká je cena?
  B: Bude to mezi 25 a 35 dolary.

A: Děkuji.

 

 

A: Promiňte. Co je to slovo "zrušeno?"
  B: Na obrazovce?

A: Ano. U našeho letu.
  B: Vaše letadlo nepoletí.

A: Cože?
  B: Ano. Vaše letadlo do Baltimoru dnes nepoletí.

A: Proč je to zrušeno?
  B: Dnes je velmi špatné počasí a některé lety
jsou zrušeny.

A: Ale my potřebujeme letět do Baltimore. Náš
kamarád bude na nás čekat na letišti.
  B: Volejte vašemu kamarádovi. Dnes nepoletíte.

A: A jaký čas je další let do Baltimore?
  B: Zítra večer.

A: Cože? Kde budeme spát?
  B: U támhletoho koše. Ne. My vám dáme
zdarma pokoj na hotelu.

 

 

A: Ahoj. Vidím tady v jídelním lístku, že máte
nějaké ryby. Je to tady typické jídlo?
  B: Ano, to je.

A: Jakou rybu máte?
  B: Máme kapra, pstruha a lososa.

A: Dobrá. Co je kapr?
  B: Kapr je ryba, která žije v řece.

A: Děkuji. Co je pstruh?
  B: Pstruh je ryba, která žije v řece a v jezeře.

A: OK. Co je losos?
  B: Losos je ryba, která žije v moři.

A: Já nevím, co chci.
  B: To je jednoduché. My nemáme pstruha nebo
lososa. Dnes máme kapra.

A: Chápu. Dám si kapra na másle s bramborama
a pivo.
  B: Skvělé. Přijdu zpět.

 

 

A: Prší. (teď)
B: Ano. Dnes je deštivo.


A: Mám otázku. Můžu si vzít tento deštník?
B: Nemůžete si ho vzít, ale můžete si ho
vypůjčit.

A: Vypůjčit si ho?
B: Ano. Můžete si ho vzít, ale později ho musíte
dát zpátky.

A: Chápu. Je to zdarma?
B: Ne. Musíte zaplatit zálohu.

A: Zálohu?
B: Ano. Teď mi dáte 5 euro a až dáte zpátky ten
deštník, já vám dám zpátky vaše peníze.

A: Rozumím. To je fér. Zde je pět euro. Vidím, že
máte různé deštníky. Můžu si vypůjčit tento
modrý deštník?
B: Ano. Mějte pěknou procházku.

 

 

A: Ahoj. Mohu vám pomoct?
  B: Ano. Mám problém s kufrem.

A: Jaký máte problém?
  B: Toto není můj kufr.

A: Opravdu?
  B: Ano. Podívejte. Vidíte ty odznaky na saku?

A: Ano, vidím to. Madam, vy nejste admirál, že?
  B: Ne. Já potřebuju moje spodní prádlo. Ne
mužská saka.

A: Rozumím. Kde je váš kufr?
  B: Musí být na letišti.

A: Musíme vzít tento kufr na letiště. Zavolám na
letiště.
  B: Prosím, udělejte to. Já chci mojí podzemku.
Omlouvám se. Moje spodní prádlo.

A: Položte ten kufr tady, prosím.

 

 

A: Nazdar. Můžete mi pomoct?
  B: Ano. Co potřebujete?

A: Můj let je zítra a potřebuju vytisknout můj
palubní lístek.
  B: To není problém. Mohu to pro vás vytisknout.

A: Opravdu? Vy jste skvělá.
  B: Já vím. Máte e-mail od letecké společnosti?

A: Ne. Nemám to.
  B: Chápu. Můžeme najít váš palubní lístek na
internetu.

A: To je dobrý nápad.
  B: Budu potřebovat váš e-mail a vaše heslo.

A: Tady máte.
  B: OK. Zde je váš palubní lístek.

A: Velmi moc vám děkuji.

 

 

A: Dobré ráno. Jak se máte?
  B: Mám se fajn a vy?

A: Skvěle. Děkuji.
  B: Mám otázku na oblečení.

A: Ano?
  B: Perete tady oblečení?

A: Peníze ne, ale oblečení ano.
  B: Jaká je cena?

A: Jedna plná taška je za 100 randů.
  B: 100 randů. To je 8 dolarů, že?

A: Je to 7 dolarů a my to také vyžehlíme.
B: Pěkné. Kam mohu položit moje oblečení?

A: Položte vaše oblečení na postel a zítra my
položíme vaše čisté oblečení zpátky.
  B: Děkuji. Uvidíme se později.

A: Uvidíme se později, aligátore.

 

 

A: Nazdar. Co pro vás mohu udělat?
B: Můj let je ve 2 ráno.


A: OK.
B: Teď je 7:30 večer. Mohu použít letištní
autobus a jet do centra?

A: Ne. Poslední letištní autobus jezdí každý den
v 7 večer.
B: To je zlý. Mohu jít do centra?

A: Samozřejmě. Potřebujete si vzít taxík nebo jet
autobusem.
B: OK. Jaká je cena taxíku?

A: Je to mezi 10 a 15 dolary.
B: OK a autobus?

A: Autobus je za 7 dolarů.
B: Děkuji.

A: Prosím. Další, prosím.

 

 

A: Fajn. Jak dlouho zůstanete?
B: Zůstanu tři nebo čtyři týdny.


A: OK. Tři nebo čtyři týdny.
B: Budu platit na čtrnáct dní a později budu platit
znovu. Jaká je cena?

A: Ceny jsou různé. Za jeden den je to 37 euro.
Za jeden měsíc je to €615.
B: Opravdu? Plánuji zůstat minimálně tři týdny.

A: Je pro vás lepší, zaplatit za jeden měsíc.
B: Vidím. Je lepší zaplatit za jeden měsíc. To je
za pokoj, že?

A: Ano. Uklidíme váš pokoj každý den.
B: OK. Můžu platit kartou?

A: Ano. Máte Visa nebo Mastercard?
B: Podívejme se. To je Mastercard.

A: Děkuji.

 

 

A: Promiňte. Mohu vidět váš cestovní pas?
B: Ano. Zde.


A: Toto je průkaz totožnosti. Ne cestovní pas.
B: Já vím. Toto je můj průkaz totožnosti. Zde je
moje fotka. Vidíte? To jsem já.

A: Vidím. Vy potřebujete mít váš cestovní pas.
B: Opravdu?

A: Ano. Máte cestovní pas?
B: Ne tady.

A: Kde to máte?
B: V hotelu. Já nevím, že musím mít můj
cestovní pas s sebou.

A: Ano. Musíte mít cestovní pas.
B: OK. Rozumím.

A: Dnes nebudete platit. Příště si vemte váš
cestovní pas s sebou.
B: Vezmu. Děkuji.

 

 

 

 

A: Mohu vidět vaší letenku, pane?
B: Ano. Tady je moje letenka.


A: Lituji, pane, ale tady nemůžete sedět.
B: Ale mě se líbí toto sedadlo. Má to hodně
prostoru pro moje nohy.

A: Já vám rozumím, pane. Toto je byznys třída.
B: Skvělé. Já se chci učit o byznyse.

A: Toto není škola. My jsme v letadle. Vaše
letenka je na turistickou třídu.
B: Nemám rád ekonomii. Já chci být v byznys
třídě. Tady je větší obrazovka a jídlo je také
lepší v byznys třídě, že?

A: Musíte jít na vaše sedadlo, které je v turistické
třídě.
B: Turistická třída má malý prostor pro moje
nohy a obrazovka je také malá.

A: Prosím. Vstaňte a jděte k vašemu sedadlu.
B: OK. Můžu se později vrátit?

 

 

A: Promiňte. Kdy je (jede) další autobus?
B: Já nevím. Písmena na jízdním řádu jsou
velmi malá. Já to nemůžu přečíst.


A: Já to také nemůžu přečíst. Obvykle mám
brýle, ale dnes je tady nemám.
B: To je zlý. Také mám tento problém. Mám
moje brýle v hotelu.

A: Já to nevidím a vy to také nevidíte. Co
můžeme dělat?
B: Máte tady chytrý telefon?

A: Ano. Mám chytrý telefon. Proč?
B: Uvidíte. Můžete udělat fotku tohoto jízdního
řádu?

A: Ano. Počkejte. Tady je ta fotka.
B: Teď jsou písmena větší. Vidíte to?

A: Ano. To je skvělé. Děkuji. Další autobus přijede
v 10:15.

 

 

A: Ahoj. Potřebujete pomoc?
B: Ano. My chceme jet na hrad.


A: Hrad… Chápu. Na vašich kolech?
B: Ano. Na této silnici je hodně aut.

A: Znám jednu cestu, kterou můžete použít.
B: Dobrá. Kde to je?

A: Jeďte tudy ke kruhovému objezdu. Na kruháči
zatočte vpravo.
B: OK. Zatočíme vpravo.

A: Potom potřebujete jet přes most.
B: Dřevěný most?

A: Ne. Je to z kovu. Pak za mostem doprava.
Můžete použít tu cestu přímo na hrad.
B: Skvělé. Děkujeme za vaší pomoc.

A: Mějte pěkný výlet.
B: Mějte pěkný den.

 

 

A: Mám otázku. Je věž tudy?
B: Černá věž?


A: Ano. Je to dlouhá cesta?
B: Ne. Jděte tudy k náměstí. Bude to na pravé
straně.

A: Děkuji. Váš jazyk. Jak dlouho?
B: Náš jazyk? Co?

A: Jak dlouho to zabere naučit se to?
B: Není jednoduché naučit se náš jazyk.

A: Chápu.
B: Máme hodně rozdílných slov na jedno slovo.

A: Opravdu?
B: Naše gramatika také není jednoduchá. Pro
lidi z jiných zemí není jednoduché se to
naučit.

A: Chápu. Děkuji, nashle.
B: Mějte pěkný den.

 

 

A: Ahoj. Vidím na dveřích, že máte pokoj zdarma.
Je to pravda?
B: Ano. Máme volný pokoj. Jak dlouho chcete
zůstat?


A: Zůstanu jeden týden.
B: Sedm dní. Skvělé. To bude 336 dolarů.

A: Cože? To není zdarma?
B: Ano, je, ale musíte zaplatit 336 dolarů.

A: Ten pokoj je zdarma, ale musím zaplatit?
B: Ano, musíte zaplatit. To je tady normální.

A: To není normální. Zdarma je, když
nepotřebujete platit.
B: Ne. Volné je, když lidé nejsou v pokoji.

A: Pokoj je zdarma, ale není zdarma. Já tomu
nerozumím. Lituji, ale nechci váš pokoj
zdarma.
B: Žádný problém.

 

 

A: Promiňte. Je toto terminál 1 nebo 2?
B: Tady je terminál 1.


A: Děkuji. Kde mohu najít mojí odletovou bránu?
B: Z jaké odletové brány poletíte?

A: Moment, prosím. To je brána A6.
B: Je to tudy, pane. Nejprve půjdete skrz
pasovou kontrolu.

A: OK. Pasová kontrola. A pak?
B: Pak potřebujete jít skrz obchody.

A: Obchody? Můžu koupit cigarety?
B: Ano. Najdete v těchto obchodech dobré ceny.

A: Opravdu?
B: Ano. Můžete koupit nějaké suvenýry a
můžete si také sednout do kavárny.

A: Kavárny?
B: Ano. V zóně cestujících můžete najít různé
kavárny. Můžete sedět a odpočívat.

 

 

A: Ahoj. Toto je terminál 1, že?
B: Ano. Co potřebujete?


A: Potřebuji jít k odletové bráně.
B: Z jaké odletové brány poletíte?

A: Podívejme se. To je B5. Kudy to je?
B: Musíte jít tamtudy.

A: OK. Můj let je ve 3:55.
B: Buďte u brány ve 3:15.

A: Fajn. Je to dlouhá cesta?
B: Cesta k B5 je delší.

A: Co je to to “B”?
B: “B” není nejlepší. “A” je nejlepší, samozřejmě.

A: Cože?
B: Ne. “A” odletové brány jsou na pravé straně
letiště a “B” brány jsou na levé straně.

A: Chápu. Děkuji.

 

 

A: Ahoj. Máte….?
B: Ano, mladý muži. Jak vám mohu pomoci?


A: Já chci koupit …… .
B: Poslouchám. (teď)

A: Já ….. Já …… Já potřebuju …. .
B: Ano. Co potřebujete?

A: Já můžu ….., potřebuju ….., chci …., musím
…. koupit tyto…… .
B: Co? Já vám nerozumím. Co chcete koupit?

A: Ona a já budeme mít …. dnes v noci.
B: Vy a …. kondomy?

A: Ano, madam. Kondomy.
B: Toto je poprvé, co vy kupujete kondomy, že?

A: Ano, to je.
B: Tady to je. Mějte skvělou noc.

 

 

A: Kde mohu najít restauraci?
B: Jděte tudy. Pak zatočte vpravo a pak zatočte
vlevo. Jsou to poslední dveře nalevo.


A: Je to teď otevřené?
B: Samozřejmě.

A: Děkuji.
B: Není zač.

A: Promiňte. To není restaurace. To je záchod.
B: Vy nechcete jít na záchod?

A: Ne. Já chci jíst. Na záchodě nejsou žádná
jídla.
B: Aha. Restaurace. To je jinudy. Musíte jít tudy.

A: Děkuji.
B: Počkejte. To není všechno. Za židlema
zatočte vlevo.

A: OK. Já to najdu. Uvidíme se později.

 

 

 

 

A: Ahoj. Chci vyměnit nějaké peníze.
B: Jste na správném místě, pane.


A: Mám eura a chci Jihoafrický Rand.
B: Lituji. My nemáme tuto měnu.

A: To je zlý. Chci také koupit Brazilský Real.
B: Lituji, ale my tuto měnu také nemáme.

A: Ne? Co jiného nemáte?
B: My nemáme všechny měny, které vidíte na
této obrazovce.

A: Proč to máte na obrazovce?
B: Protože kupujeme tyto měny a pak je
prodáváme. Tyto nejsou typické měny v této
oblasti. Proč chcete tyto měny?

A: Budu do těchto zemí cestovat.
B: Chápu. Máte hodně peněz, pane?

A: Ano. Chcete cestovat se mnou?
B: Samozřejmě.

 

 

A: Promiňte. Mohu tady použít Wi-fi?
B: Nemůžete teď používat Wi-fi.


A: Proč ne? Máme 21. století, že?
B: Ano, ale v letadle nemůžete na vašem mobilu
používat Wi-fi.

A: Ne?
B: Váš mobil musí být v letovém režimu, když
jste v letadle.

A: To je zlý. Co můžu dělat?
B: Můžete sledovat filmy.

A: Filmy? Kde?
B: Před vámi. Vidíte tuto obrazovku?

A: Ano. Jak to můžu používat?
B: Dotkněte se toto tlačítka a můžete sledovat
filmy.

A: Děkuji.
B: Prosím.

 

 

A: Ahoj. Hamburger a Pepsi, prosím.
B: Znovu, prosím?


A: Chci jeden hamburger a Pepsi.
B: Víte, že jste v knihovně?

A: Jaký je problém?
B: Lidé tady musí být ticho.

A: Omlouvám se. Jeden hamburger a Pepsi.
B: My tady neprodáváme hamburgery.

A: A Pepsi?
B: Ne. My tady máme knihy.

A: Já nechci číst o hamburgrech. Já chci jíst
hamburger. Jsem hladová.
B: Jste na špatném místě, madam.

A: Špatné místo?
B: Ano. Kavárna je tudy.

A: Nashledanou.

 

 

A: Ahoj. Pracujete tady?
B: Ne, nepracuji.

A: Můžu si sednout na tu židli?
B: Samozřejmě. Co jiného chcete s tou židlí dělat?


A: Můžu udělat oheň.
B: Co? Oheň?

A: Tohle je dřevěná židle, že?
B: Ano, je to ze dřeva.

A: Můžu s tím udělat oheň.
B: Nemůžete udělat oheň v muzeu.

A: Ne, ale můžu jí vzít domů a udělat grilování.
B: Mám ráda grilování.

A: Fajn. Vy vezmete tu židli a já připravím grilovačku.
B: To je dobrý plán.

 

A: Ahoj. Mám otázku. Chci jít na toto autobusové
nádraží.
B: To je tady.


A: Tady? Ale já mám obrázek a na obrázku není
toto autobusové nádraží.
B: Odkud je ten obrázek?

A: Je to z webové stránky na internetu.
B: Vidím. To je starý obrázek. Oni mají na
webové stránce staré autobusové nádraží.
Toto je nové autobusové nádraží.

A: Je to opravdu toto autobusové nádraží?
B: Ano. Kam budete cestovat?

A: Do Prahy se žlutým autobusem ve 3
odpoledne.
B: Já budu také cestovat s tím autobusem.

A: Děkuji.
B: Uvidíme se v autobuse.

 

 

A: Prosím, položte váš notebook pod sedadlo
před vámi.
B: Já?


A: Ano, vy. Nemůžete teď používat váš notebook.
B: Proč ne?

A: Protože budeme vzlétat.
B: My budeme co?

A: Vzlétat. To je, když letadlo začne letět.
B: Rozumím. OK. Kam můžu položit můj
notebook?

A: Pod sedadlo před vámi.
B: Můžu použít můj notebook později?

A: Až vzlétneme, potom můžete používat váš
notebook 8 hodin.
B: Žádný problém. Položím můj notebook pod
sedadlo.

A: Děkuji.

 

 

A: Ahoj. Vaše lístky, prosím.
B: Zde jsou naše lístky.


A: Děkuji. Na cestě je problém a my pojedeme
autobuse 20 kilometrů.
B: Toto není přímý vlak?

A: Je, ale oni opravují koleje.
B: Tento vlak nepojede přímo do Vídně?

A: Ne. Příští stanici musíte jít do autobusu a
později znovu do vlaku.
B: My máme těžké kufry.

A: Lituji, ale musíte vzít vaše kufry s sebou do
autobusu.
B: Jaký čas musíme jít do autobusu?

A: To bude v 11dopoledne. Já budu stát na pravé
straně před vlakem. Autobusy budou u
stanice.
B: Děkuji.

 

 

A: Ahoj. Máte krásný obchod.
  B: Děkuji. Jak vám mohu pomoci?

A: Já chci prodat nějaké suvenýry.
  B: Koupit nebo prodat?

A: Omlouvám se. Samozřejmě koupit. Kupujete
loutky?
  B: My nekupujeme loutky. My prodáváme loutky.

A: Ano, vy prodáváte. Jaké jsou ceny?
  B: Jsou od 10 euro do 100 euro.

A: Vidím. Já chci prodat tohoto krále.
  B: Chcete koupit tohoto krále?

A: Ano, koupit. Omlouvám se. Já pozměňuju
"kupovat" za "prodat."
  B: Rozumím. Je to 80 euro.

A: Tady je 80 euro.
  B: Tady je váš král. Nashle.

 

 

A: Ahoj. Můžu vám pomoct?
  B: Ano. Já chci koupit spodní prádlo.

A: Pro vás nebo pro vaší dámu?
  B: Spodní prádlo pro mě.

A: Můžete najít spodní prádlo v tamté oblasti.
  B: Děkuji, ale můžete mi to pomoct najít?

A: Jaké spodní prádlo chcete?
  B: Trenýrky.

A: Pojďte se mnou. Tady máme trenýrky.
  B: Líbí se mi tyto. Jakou velikost máte?

A: Podívejme se. Máme velikosti M, S, L.
  B: Potřebuju XL. Máte XL?

A: Lituji, ale nemáme.
  B: To je zlý. Já nemůžu mít menší velikosti.
Děkuji za vaší pomoc.

A: Není zač.

 

A: Ahoj. Jakou polévku máte?
B: Máme rajčatovou nebo hrachovou polévku.


A: Hráškovou polévku?
B: Ano. Je to zelené.

A: Aha. Já vím. Hrášková polévka. Mám rád
hráškovou polévku, ale pak je můj žaludek
plný větru.
B: To je, co hrášek občas dělá.

A: OK. Dám si rajčatovou polévku.
B: Je to vše?

A: Ano. Ne, počkejte. Máte sardinky v oleji?
B: Ne, nemáme. Ale máme pstruha na másle a
brambory.

A: Pstruh na másle? Je to zdravé?
B: Pstruh je velmi zdravý.

A: Já to chci zkusit. Fajn, dám si rajčatovou
polévku a pstruha na másle.

 

 

A: Ahoj. Co budete jíst?
B: Dám si špagety se sýrem.


A: OK. Špagety se sýrem.
B: Jak dlouho to zabere?

A: Zabere to pět minut.
B: Skvělé.

A: Zde je vaše jídlo.
B: Děkuji. Počkejte. Vidím houby. Hodně hub!

A: Ano. Toto je vaše jídlo. Špagety se sýrem
a houbama.
B: Já nerada houby. Já tohle nemůžu jíst.

A: Ale je to na našem jídelním lístku. Podívejte.
B: Ano, teď to vidím. Nebudu to jíst. Můžete
si to vzít. Sbohem houby. Dám si pstruha
s bramborama. Žádné houby.

A: OK.

 

 

A: Čau. Já chci koupit lístek na autobus.
B: Nazdar. Kam chcete jet?


A: Já mám 20 liber hrušek, které chci prodat na
trhu v Praze.
B: Hrušek? Můžu to vidět?

A: Tady. Můžete si jednu vzít.
B: Děkuji vám. Co chcete za jednu libru?

A: €1. Já jsem farmář a toto jsou moje hrušky.
B: Nepořebujete jet do Prahy, pane farmáři. Já
od vás všechny hrušky koupím.

A: Opravdu?
B: Ano. Já udělám koláč pro mojí rodinu. Tady je
20 euro. Nashle. Další cestující, prosím.

A: Ahoj. Já chci jet do Prahy a prodat moje
meruňky na trhu.
B: Meruňky. Můžu to vidět?

A: Ano. Vemte si jednu.

 

 

 

 

A: Děkuji za vaší pomoc.
B: Prosím.


A: Prosím, neříkejte "Prosím."
B: Proč ne? Vy také říkáte "Prosím."

A: Já můžu říkat "Prosím," protože vím jak použít
"Prosím." Můžete říct "Prosím," když se ptáte
na otázku.
B: Ano, já vím. Co je špatně na mém "Prosím?"

A: Špatně? Když říkáte "Děkuji vám," lidé obvykle
neříkají "Prosím."
B: Ne? Co říkají?

A: Lidé říkají "Welcome."
B: “Welcome?" Já používám "Welcome," když
dáma navštíví můj dům.

A: Také můžete použít "Welcome" v této situaci,
ale ne "Prosím."
B: To je pro mě nová informace. Děkuji vám.

 

 

A: Další cestující, prosím.
B: Prodáváte lístky na autobus?


A: Ano. Kam chcete jet?
B: Já mám 10 kilogramů malin a chci to prodat
na trhu.

A: Kde je ten trh?
B: Já chci být v Praze 2.

A: OK. Jaký čas?
B: Čas je 2.

A: Čas je dvě nebo Praha je 2?
B: Praha 2 ve 2 odpoledne.

A: OK. Autobus pojede v 1 odpoledne. Budete v
Praze 2 ve 2 odpoledne, kde můžete prodat
vaše maliny.
B: OK. Jaká je cena?

A: 3 eura, prosím.
B: Tady jsou 3 eura. Děkuju.

 

 

A: Dobré ráno.
 B: Špatné ráno.

A: Špatné ráno? Co je špatně?
 B: V dalším pokoji je hluk.


A: Opravdu? Jaký hluk?
 B: Velký muž ve v dalším pokoji. On teď spí a je
velmi hlučný.

A: Je to velký chrapér?
 B: Chrapér?

A: Ano. Chrapéři spí a dělají zvuk.
  B: Ano. On je velký chrapér. On spí (teď) a já
nemůžu spát. Tohle je špatné ráno.

A: Omlouvám se. Můžete vyměnit váš pokoj. Je to
na druhé straně našeho hotelu.
 B: Ano. Chci vyměnit můj pokoj teď. Nemám rád
chrapéry.

A: Tady je karta od vašeho nového pokoje.

 

 

A: Ahoj. Můžu vidět váš lístek, prosím?
  B: Vy jste revizor?

A: Ano. Váš lístek, madam.
  B: Vy jste roztomilý. Zde je můj lístek.

A: To není dobrý lístek. Tohle je letenka.
  B: To je pravda. Omlouvám se. Zde je můj lístek.

A: Děkuji. Tohle je lístek z kina. Já potřebuji váš
lístek na tramvaj.
  B: Omlouvám se. Tady je můj lístek.

A: Co je tohle? Toto je loterijní lístek. Máte lístek
na tramvaj?
  B: Samozřejmě, roztomilý revizore.

A: Vidím, že máte nepořádek ve vaší tašce,
madam.
  B: Ano, já vím. Tady je ten lístek.

A: Děkuji. Mějte pěkný den.
  B: Nashle.

 

 

 

A: Promiňte. V kolik můžu skočit z letadla?
B: Cože?


A: Nejprve použiju záchod a pak chci skočit z
letadla. Víte, ve zvduchu není záchod.
B: Proč chcete skočit z tohoto letadla?

A: Můj kamarád Jack skáče z letadel a on říká, že
je to skvělý. Já to chci zkusit, když jsem v
tomhle letadle.
B: Lituji, ale nemůžete skočit z tohoto letadla.

A: Proč ne?
B: Toto je letadlo pro hodně pasažérů. Lidé
skáčou z menších letadel.

A: To je zlý. Máte tady záchod nebo musím taky
počkat na menší letadlo.
B: Máme tady záchod. Jděte tudy.

A: Děkuji.

 

 

A: Ahoj. Chcete jíst?
B: Ano. My chceme jíst. Vídím v jídelním lístku,
že máte bramborový salát.


A: Ano, máme.
B: Co je v tom salátu?

A: Brambory.
B: Já chci vědět, jaké ingredience jsou uvnitř. Je
cibule v tom salátu?

A: Já nevím. Já nejsem kuchař. Já jsem číšník.
B: Můžete pro mě tuto informaci najít?

A: Ano. Počkejte minutku.
B: Žádný problém. Já můžu počkat.

A: Mám pro vás tuto informaci. Cibule je v tom
salátu.
B: To je skvělé. A jsou vajíčka v bramborovém
salátu?

A: Musím najít tu informaci. Počkejte.

 

A: Promiňte, potřebuji být v Praze v 1 odpoledne.
B: Lituji, ale nebudeme v Praze v 1 odpoledne.


A: Proč ne?
B: Protože neumíme létat.

A: Já vím, ale já musím být v Praze v 1.
B: My jsme v autobuse. Silnice je plná aut.
Vidíte ty auta?

A: Ano, ale já nemám problém s auty. Já musím
být v Praze v 1 odpoledne.
B: My děláme, co můžeme.

A: Můžete jet rychleji?
B: Lituji, nemůžeme. Proč potřebujete být v
Praze v 1 odpoledne?

A: Musím jet na letiště.
B: Kam poletíte?

A: Do Jemenu.

 

 

 

A: Ahoj. Můžete mi pomoct s tímto telefonem?
B: Pokusím se. Co potřebujete?


A: Jak můžu vidět moje kontakty?
B: Můžu se podívat?

A: Ano. Tady.
B: Musíte se dotknout tohohle horního tlačítka.

A: OK. Ale nevidím moje kontakty.
B: Jaké jméno chcete najít?

A: Jack Blackbetter.
B: OK. Pokusím se najít Jacka.

A: Já nerozumím tomuhle telefonu.
B: Lituji, ale vy nemáte žádné kontakty v tomto
telefonu.

A: To je zlý. Děkuji.
B: Nashle.

 

 

A: Promiňte, pane.
B: Já?


A: Ano, vy. Je toto vaše peněženka?
B: Ano, to je moje růžová peněženka. Co se
děje?

A: Vy máte nůž v peněžence.
B: Opravdu?

A: Ano. Vy máte nůž pod mincema. Proč?
B: To je můj oblíbený nůž a nemůžu dát můj nůž
do mého kufru, protože můj kufr je v letadle.

A: Musím vzít tento nůž. Vy nemůžete jít do
letadla s nožem.
B: Ale to je můj oblíbený nůž.

A: Nemůžete letět s tímto nožem. Lituji, ale
musíte říct, "Nashledanou." vašemu noži.
B: Sbohem, můj noži.

A: Mějte pěkný let.

 

 

A: Ahoj. Máte lístek?
B: Lístek? Ne. Proč?


A: Dneska musíte mít lístek.
B: Já musím mít lístek, když chci jít do města?

A: Ano. Je to jednou ročně a dnes je ten den.
B: Proč? Já chodím do města každý měsíc a já
nikdy neplatím.

A: Já rozumím. Dnes je speciální den. Všichni
lidé musí zaplatit, když chtějí jít do města.
B: To je šílené.

A: Ano. Lidé z mnoha zemí přijíždí dnes do
našeho města. To je šílené.
B: OK. Jaká je cena lístku?

A: 13 euro. Je to jednou ročně.
B: Tady je 13 euro. Jsem šťastný, že to je
jednou ročně a ne jednou měsíčně.

 

A: Ahoj. Já volám z hotelu a chci navštívit vaše
muzeum.
B: Toto není moje muzeum. Já tady pracuju.


A: Fajn. Já chci vědět …. Je muzeum dnes
otevřené?
B: Ano, je otevřené a já tady musím dnes být od
9 ráno do 5 odpoledne.

A: OK. Od 9 do 5. Jaká je adresa?
B: Vy nemáte internet ve vašem hotelu?

A: To není můj hotel. To je proč já volám.
B: Fajn. Je to 235 Bowery.

A: Omlouvám se. Můžete to hláskovat, prosím?
B: Je to 235 B-O-W-E-R-Y. Máte to?

A: Je to B-O-W-I-R-Y?
B: Ne. B-O-W-E-R-Y.

A: Mám to. Děkuji vám. Uvidíme se později.
B: Nashle.

 

 

A: Odkud jsi?
B: Já jsem holka z Norska a ty?


A: Já jsem kluk z Portugalska, ale příští měsíc
poletím do Austrálie.
B: Proč Austrálie?

A: Mám rád horké počasí.
B: Potřebuješ vízum, když chceš letět do
Austrálie?

A: Ano, ale to není velký problém.
B: Budeš cestovat v Austrálii?

A: Trochu. Budu surfovat v moři.
B: Ty umíš surfovat?

A: Samozřejmě. Surfování je můj koníček.
B: Měj pěkný výlet.

A: Děkuju. Můžeš letět se mnou.
B: Ne-ne. Já mám ráda studené počasí.

 

 

A: Nazdar. Vítejte v našem obchodě.
B: Nazdar. Máte tady pěkný boty.


A: Děkuji. Jaké boty chcete?
B: Jaké boty? Já chci jednu levou a jednu
pravou.

A: To je skvělé. My máme tyto boty.
B: Opravdu? Já to nevidím. Vidím pravé boty,
ale nevidím levé boty.

A: My také máme levé boty. Prodáváme boty v
párech.
B: Jednu levou a jednu pravou, že?

A: Ano, v párech. Chcete sportovní boty nebo
pracovní boty?
B: Já chci velké boty pro klauny.

A: Lituji. My nemáme tyto boty.
B: Žádný problém. Děkuji za vaší pomoc.

A: Nashledanou.

 

A: Čau. Já jsem revizor. Váš lístek, prosím.
B: Čau. Já jsem zubař. Rád tě poznávám. Jaké
je tvoje jméno?


A: Cože? Já jsem Tony. Máte lístek?
B: Rád tě poznávám, Tony. Já jsem Frank. Kam
jedeš?

A: Teď jedu v tomto autobusu a chci vidět váš
lístek.
B: Já vím. Ty jsi revizor. Klídek Tony. Ty
nepotřebuješ pracovat v neděli. Já taky teď
nechci vidět tvoje zuby.

A: Já musím vidět váš lístek.
B: Ty nepotřebuješ lístek. Pojď se mnou Tony.
Já ti koupím pivo.

A: Já jsem v práci.
B: Klídek. Tady je hospoda. Pojď se mnou Tony.

A: Máte lístek?
B: OK. Měj pěkný den. Čau.

 

 

A: Můžete mi pomoct?
B: Já? Samozřejmě. S čím?


A: Já tady nemám brýle na čtení.
B: Vidím.

A: Mám zprávu na malém papíře a mám moje
brýle v hotelu. Můžete pro mě přečíst tu
zprávu?
B: Žádný problém. Můžu to pro vás přečíst.

A: Tady je papír. Je to v angličtině.
B: Vy jste krásná.

A: Velmi moc vám děkuji. Můžete prosím přečíst
tu zprávu?
B: Vy jste krásná.

A: Já vím, ale co je na tom papíru?
B: Vy jste krásná. Toto je text na papíře.

A: Chápu. Děkuji za vaší pomoc. Mějte pěkný
den.

 

 

A: Čau. Lituji, ale v mém pokoji je tma.
B: Ve vašem pokoji je tma?


A: Ano. V mém pokoji je tma.
B: Jaké je číslo vašeho pokoje?

A: Je to 407.
B: Omlouvám se. Já o tom problému vím. Tma
na pokoji 407.

A: Můžu vyměnit můj pokoj?
B: Lituji. My teď nemáme volný pokoj. Zítra
budete mít světlo ve vašem pokoji. Dnes
musíte použít váš chytrý telefon.

A: Můj chytrý telefon?
B: Dnes můžete použít svítilnu na vašem
chytrém telefonu. Zítra váš pokoj bude mít
světlo. Teď, tady je hrnek. Prosím, položte
váš chytrý telefon do hrnku a budete mít
světlo ve vašem pokoji.

A: Děkuji. To je opravdu skvělá věc.

 

 

 

A: Promiňte. Víte, kde můžu koupit lístek na
tramvaj?
B: V tramvaji.


A: Tady není stroj na lístky?
B: Ne. Stroj na lístky je obvykle v centru.

A: To je zlý. Já nemám lístek.
B: Máte kartu?

A: Kartu? Ano, mám.
B: Můžete použít vaší kartu. Můžete si koupit
lístek v tramvaji.

A: Opravdu? Jak?
B: Malý stroj na lístky je v každé tramvaji.

A: Je to snadné použít?
B: Ano. Malé dítě to umí udělat.

A: To není snadné pro mě, protože já nejsem
dítě.

 

 

A: Ahoj. Musíte jít se mnou.
B: Proč.


A: Mám v pokoji pavouka.
B: Nemůžu jít s vámi. Musím zůstat na recepci.
Jak velký je ten pavouk?

A: Jak velký? Nevím. Dva centimetry.
B: To není pavouk. Tarantule je pavouk. Dvou
centimetrová věc vás nezabije.

A: Velmi moc vám děkuji. To je opravdu milé. Já
nemůžu být v pokoji s touto věcí. Má to hodně
dlouhých nohou.
B: Je to na zdi, podlaze nebo stropu?

A: Stropu?
B: Ano. Horní zeď.

A: Je to na podlaze.
B: Zde je plastový hrnek. Položte to na pavouka.

A: Ne. Má to dlouhé nohy.

 

 

A: Líbí se mi tyto kalhoty.
B: Tyto modré kalhoty?


A: Ano. Jaká je cena?
B: Je to 70 euro.

A: To není zlé a tyto kalhoty?
B: Tyto černé kalhoty?

A: Ano. Jaká je cena, prosím?
B: Je to 90 euro.

A: Děkuji. Mohu si zkusit tyto a tyto?
B: Samozřejmě, že můžete.

A: Kde si to můžu zkusit?
B: Máme zkušební kabinky. Pojďte se mnou.

A: OK. Je zrcadlo ve zkušební kabince?
B: Ne. Já na vás budu koukat.

A: Cože?
B: Samozřejmě, zrcadlo je ve zkušební kabince.

 

 

 

A: Nemám mojí peněženku.
B: Cože?


A: Nevidím mojí peněženku.
B: Není ve tvé tašce?

A: Ne. Není v mé tašce.
B: Jaké barvy je tvoje peněženka?

A: Je růžová.
B: Růžová? Ty máš růžovou peněženku?

A: Ano. Co je špatného na růžové peněžence?
B: Není to obvyklá barva. To je vše.

A: Pomoz mi. Kde je?
B: Musí být snadné najít růžovou peněženku.
Pojďme se podívat. Podívej se na tamten
stůl. Není to tvoje peněženka?

A: Ano. Děkuju. To je moje peněženka. Počkat. Je
prázdná. Kde jsou moje peníze? Pomoc!

 

 

A: Promiňte. Já chci vědět čas vlaku.
B: Jaký čas chcete cestovat?


A: Dnes v 8 večer.
B: Kam chcete cestovat?

A: Chci cestovat z Budějovic do Plzně.
B: OK. Vlak z Budějovic do Lince pojede v 8:15.

A: Ne, ne. Vy nerozumíte. Já chci Plzeň.
B: OK. Z Plzně do Linze.

A: Ne Linz, ale Plzeň. Z Budějovic do Plzně.
B: OK. Z Plzně do Budějovic.

A: Ne. Chci cestovat z Budějovic do Plzně.
B: Aha. Z Budějovic do Plzně. Vlak pojede v
8:10 večer.

A: 8:10. Dobrá. Víte cenu?
B: Je to 8 euro.

 

 

A: Čau. Můžu si tady sednout?
  B: Ano. Tady je náš jídelní lístek. Chcete jíst?


A: Dejte mi minutu, prosím.
  B: Samozřejmě. Vrátím se později.

A: Děkuji.
  B: OK. Co si dáte? (Co budete mít?)

A: Máte gulášovou polévku?
  B: Ne. Dnes máme zeleninovou polévku.

A: Ne, děkuji. Máte kachnu?
  B: Ne, kachna není na našem jídelním lístku.

A: Já můžu mít pstruha nebo tuňáka, že?
  B: Lituji, ale to není na jídelním lístku.

A: Žádný problém. Chci vepřové na pivu s
knedlíkama.
  B: Lituji. To není na jídelním lístku.

A: Žádný problém. Dejte mi pistaciovou zmrzlinu.

 

 

A: Ahoj. Budete jíst?
  B: Ano. Máte jídelní lístek?


A: Samozřejmě. Tady to je. Já přijdu zpátky.
  B: Fajn.

A: OK. Co budete jíst?
  B: Máte sardinky v oleji?

A: Ne, nemáme.
  B: Žádný problém. Dám si (budu mít) pstruh a
salát. Nechci dresing.

A: OK. Máte tady olivový olej.
  B: Dobře. Můj manžel chce těstoviny se sýrem.

A: OK. Co budete pít?
  B: Můj manžel chce pivo. Pilsner Urguell. A pro
mě…Máte nealkoholické pivo?

A: Ano.
  B: Dám si jedno.

 

 

A: Ahoj. My tady máme rezervaci.
B: Lituji, ale hotel je teď zavřený.


A: Cože?
B: Hotel je zavřený.

A: My zde máme rezervaci.
B: Lituji, ale od 11 dopoledne do 1 odpoledne je
hotel zavřený.

A: Můžeme si tady položit naše zavazadla a přijít
v 1 odpoledne?
B: Ne. Oni teď uklízí podlahu.

A: Můžeme si dát naše kurfy na pokoj?
B: Lituji. Oni teď čistí všechny pokoje. To je
proč je hotel zavřený.

A: To je zlý.
B: Já vím. V 1 odpoledne bude hotel znovu
otevřen.

A: Uvidíme se později.

 

 

A: Ahoj. Mohu mít navíc postel na pokoj?
B: Proč? Rezervace je na 8 lidí.


A: Ano, ale nás je 9 lidí.
B: Tady je rezervace na 8 lidí.

A: Ano, to je, ale my taky máme dítě.
B: Vy jste 8 dospělých plus 1 dítě?

A: Dospělých?
B: Ano, ne mladí. Vy jste dospělý. Vy nejste dítě.

A: Chápu. Dospělý. Ano, 8 dospělých plus jedno
dítě. Máte postel navíc?
B: Nevím. Jak staré je to dítě?

A: Ona je 5 let stará. Má 120 centimetrů, ale
nemůže spát na podlaze.
B: OK. Uvidím, co můžu udělat.

A: Děkuji.

 

car
cars

child
children 

 

A: Promiňte, pane řidiči. Jedete do Manchesteru?
  B: Ano, jedu.

A: Dobrá. Jaká je cena?
  B: Je to 25 liber.

A: Fajn. Tady je 25 liber. Kam si mohu sednout?
  B: Můžete si sednout, když najdete volné
sedadlo. Neseďte na lidech.

A: Skvělé. Děkuji.
  B: Prosím. Váš bezpečnostní pás.

A: Můj co?
  B: Já nemůžu jet, protože nemáte bezpečnostní
pás. Tato černá věc.

A: Opravdu? Kde to je?
  B: Na vaší pravé straně.

A: Děkuji. Je to teď OK?
  B: Ano. Teď můžeme jet.

 

 

A: Promiňte, pane řidiči. Jedete do Manchesteru?
  B: Ano, jedu.

A: Dobrá. Jaká je cena?
  B: Je to 25 liber.

A: Fajn. Tady je 25 liber. Kam si mohu sednout?
  B: Můžete si sednout, když najdete volné
sedadlo. Neseďte na lidech.

A: Skvělé. Děkuji.
  B: Prosím. Váš bezpečnostní pás.

A: Můj co?
  B: Já nemůžu jet, protože nemáte bezpečnostní
pás. Tato černá věc.

A: Opravdu? Kde to je?
  B: Na vaší pravé straně.

A: Děkuji. Je to teď OK?
  B: Ano. Teď můžeme jet.

 

 

A: Promiňte. Co je to za zvuk?
  B: To je kapitán.

A: Kapitán?
  B: Ano, on poletí s tímto letadlem.

A: On mluví? (teď)
  B: Ano, on mluví.

A: Kde je? V bunkru?
  B: Proč bunker?

A: Protože já mu nerozumím (ani) slovo.
  B: Chápu. Tohle je, jak kapitání obvykle mluví.

A: Proč nemluví pomalu?
  B: Já nevím. Já rozumím jeho prvnímu a
poslednímu slovu.

A: Jaké to jsou?
  B: "Ahoj" a “let."

A: Děkuji.

 

 

A: Máte nějaké otázky?
  B: Ano. Chci vědět, kde můžu koupit nějaké
dárky pro mojí rodinu.

A: Můžete to koupit na trhu.
  B: Trh? Co to je?

A: To je místo, kde lidi prodávají suvenýry.
  B: Aha.

A: Na trhu můžete koupit hodně dárků pro vaší
rodinu. Ceny na trhu jsou obvykle dobré.
  B: Rozumím. To je skvělé. Kde to je?

A: Potřebujete jet taxíkem.
  B: Opravdu? Můžete pro mě zavolat taxi?

A: Ano. Jaký čas chcete jet?
  B: Zítra odpoledne ve 2 nebo 3 odpoledne.

A: Fajn. Zavolám taxi na zítra odpoledne.
  B: Děkuji. Uvidíme se později.

 

 

A: Promiňte. Jste odtud?
B: Ano, já znám toto místo.

A: Kde je kostel Svatého Víta?
B: Vidíte toho muže u zahrady?

A: Ano.
B: Fajn. Jděte touto cestou dolů a pak doprava.

A: OK.
B: Pokračujte dolů a před náměstím najdete
kostel. Bude to na levé straně.

A: Děkuji. Je to dlouhá cesta?
B: Ne. Je to 600 nebo 700 metrů.

A: Mám druhou otázku. Kde je tady záchod?
B: Nazýváme to “WC.” Je to u kostela Sv. Víta.

A: Je to WC zdarma?
B: Ne. Musíte zaplatit 50 centů.

A: Děkuji. Mějte pěkný den.

 

 

 

A: Promiňte? Promiňte, pane! My tady čekáme.
B: A?

A: Tady je fronta. My čekáme ve frontě.
B: Fronta? Co je fronta?

A: Fronta je, lidi před a za vámi.
B: Ano, vidím tady lidi.

A: Musíte také čekat ve frontě.
B: Ale já nerad čekám v frontě.

A: Já rozumím. Já také nemám rád čekání, ale
fronta je fér pro všechny lidi. Lituji.
B: Chápu.

A: Musíte jít za poslední osobu. Můžete to udělat
pro mě, prosím?
B: Já to udělám, ale nerad čekám.

A: Děkuji a mějte pěkný výlet.
B: Nashle.

 

 

 

 

A: Můžete mi pomoct? Já chci najít hotel Harper.
B: Ano. Hotel v přístavu?

A: Ne přístav, ale Harper.
B: Můžete to vyhláskovat?

A: Vyhláskovat?
B: Ano. Abeceda. A, B, C, víte? Můžete to
vyhláskovat?

A: Aha. Rozumím. Vyhláskovat. Já nepotřebuju
hláskovat. Já to můžu napsat.
B: Dobrá. Můžete to napsat?

A: Lituji, ale nemám pero.
B: Chápu. Žádné hláskování. Žádné pero. To je
problém.

A: Ano. Mám problém, protože chci najít hotel
Harper.
B: Lituji, ale já vám nemůžu pomoct.

A: Žádný problém. Mějte pěkný den.

 

 

A: Další cestující, prosím.
  B: Ahoj. Mohu jít dovnitř?

A: Potřebuji vidět váš lístek.
  B: Mám lístek v mém chytrém telefonu.

A: Ok, ale já to potřebuju vidět.
  B: Baterka mého chytrého telefonu je prázdná.
Mám tady kabel. Potřebuju dát kabel do
zástrčky uvnitř autobusu. Pak uvidíte můj lístek.

A: To je problém.
  B: Proč?

A: Cestující s lístkem mohou jít dovnitř. Když
nemůžu vidět váš lístek, vy nemůžete jít
dovnitř. Lituji.
  B: Máte power banku?

A: Nevím. Jděte k řidiči. On vám může pomoct.
  B: Děkuji.

 

 

 

A: Čau. Můžu mít zvíře na pokoji?
  B: Zvíře? Ne. Jaké zvíře?

A: Kočkaře.
  B: Kočkaře? Neznám tohle zvíře.

A: Omlouvám se. Není to kočkař. Je to kočkomuž.
  B: Kočkomuž? Neznám tohle zvíře. Můžu to
vidět?

A: Samozřejmě. Podívejte. Tady.
  B: Toto není kočkař nebo kočkomuž. Toto je
kočka.

A: Ale to je on.
  B: On? Lidé to nazývají "kocour."

A: Kocour? Ale jeho jméno není Tom. Jeho jméno
je Leo. Je on Leokočka?
  B: Ne. Leo je kocour. On je velmi roztomilý.
Můžete mít Lea ve vašem pokoji.

A: Děkuji.

 

 

 

A: Ahoj. Co tady máte?
  B: Ahoj. Máme hambáče, americké hot dogy,
teplé bagety a saláty.

A: Jaké americké hot dogy máte?
  B: Můžete mít Classic, Chicago nebo New York.

A: Zajímavá jména. Co je v Chicagu?
  B: Je to se smaženou cibulí.

A: Opravdu? Máte sardinky v oleji?
  B: Ne, nemáme.

A: Žádný problém. Dám si Chicago.
  B: OK. Chcete nějaký nápoj?

A: Kolu, prosím.
  B: Máme Pepsi.

A: Pepsi je fajn.
  B: Jsou to 4 eura.

A: Tady jsou €4. Budu sedět u tamtoho stolu.

 

 

A: Čau.
  B: Ano. Můžu vám pomoct?

A: Moje matka je starší žena a ona potřebuje
čerstvý vzduch v jejím pokoji.
  B: Rozumím.

A: Máte klimatizaci ve vašem hotelu?
  B: Ano, máme klimatizaci, ale ne teď.

A: V pokoji mé matky je horko.
  B: Hotel bude mít klimatizaci v létě.

A: Teď je léto.
  B: Ne v našem hotelu. Teď je květen a my
budeme mít klimatizaci od června.

A: Příští měsíc? Můžete pomoct mé matce?
  B: Vaše matka si může otevřít okno. Teď jsou 4
odpoledne. V 7 odpoledne ona bude mít v
pokoji čerstvý a studený vzduch.

 

 

air-conditioning [erkondyšnynk] = klimatizace (systém)
air-conditioner [erkondyšnr] = klimatizace (přístroj)
air-conditioned [erkondyšnd] = klimatizovaný

 

A: Ahoj. Chcete jíst?
B: Ano. Můžete mi pomoct? Já nevím.

A: Můžete mít polévku.
B: Fajn. Jakou polévku máte?

A: Máme rajčatovou polévku.
B: OK. Dám si rajčatovou polévku. A pak?

A: Chcete zkusit typické jídlo?
B: Proč ne.

A: Je to Vídeňský řízek s bramborovým salátem.
B: Dobrá. Mám rád maso a brambory.

A: Co chcete pít?
B: Můžu mít pivo?

A: Samozřejmě.
B: Dám si (budu mít) pivo.

A: Vrátím se s pivem a pak s polévkou.

 

 

A: Omlouvám se, ale nemůžu tady najít můj let.
Můžete mi s tím pomoct?
  B: Ano. Můžu vidět vaší letenku?

A: Samozřejmě. Tady je.
  B: Musíte jet na Gatwick.

A: Co prosím?
  B: Teď jste na Heathrow.

A: Můj let je z Londýna, že?
  B: Ano, z Londýna, ale ne z tohoto letiště.

A: Cože?
  B: V Londýně máme dvě velká letiště. Heathrow
a Gatwick. Vy jste teď na Heathrow, ale váš
let je z Gatwicku.

A: Aha. Co můžu dělat?
  B: Můžete si vzít taxi. Zabere to 45 minut.

A: OK. Kde je taxi?
  B: Jděte ven. Je to před letištěm.

 

 

A: Promiňte. Můžete mi pomoct?
  B: Pokusím se.

A: Kde je záchod?
  B: Koupelna?

A: Ne. Nepotřebuju si dávat koupel. Potřebuju
záchod.
  B: Rozumím. Odpočívárnu.

A: Ne. Nepotřebuju odpočívat. Potřebuju záchod.
  B: Vy nerozumíte. Lidé nazývají záchod
"koupelna" nebo "odpočívárna."

A: Opravdu?
  B: Ano. Lidé to někdy nazývají "koupelna" a
někdy "odpočívárna."

A: OK. Kde je koupelna, odpočívárna a záchod?
  B: Lituji. Nemáme tady záchod.

A: Tohle je opravdu skvělý. Žádná koupelna,
žádná odpočívárna a žádný záchod.

 

 

A: Mám otázku ohledně jídel.
  B: Co chcete vědět?

A: V kolik je snídaně?
  B: Snídaně je vždy v 7 ráno.

A: Děkuji. V kolik je oběd?
  B: Oběd je vždy v poledne.

A: V poledne a v kolik je večeře?
  B: Večeře je vždy v 6 večer.

A: OK. Můžete mi to napsat?
  B: Ano, můžu.

A: A kde to je?
  B: Co? Jídelna?

A: Jídelna?
  B: Ano. Místnost, kde budete jíst všechna jídla.
Je to tudy. Je to za barem. Tady jsou časy
jídel.

 

 

A: Dobré ráno. Vidím, že tady prodáváte hodně
ovoce.
B: To je pravda. Prodávám skvělé ovoce. Které
chcete?


A: Nevím. Co je tohle oranžové ovoce tady?
B: To je meruňka. Tento rok je velmi dobrá.
Můžete to zkusit. Tady.

A: Meruňka. Je velmi dobrá. Děkuji. A tamto
modré ovoce nalevo?
B: To je švestka. Zkuste jednu.

A: Švestka. Je také velmi dobrá. Děkuji. A toto
červené ovoce napravo?
B: To je višeň. Zkuste to.

A: Višeň. Velmi dobrá.
B: Chcete si koupit meruňky, švestky nebo
višně?

A: Koupit? Ne. Chci se naučit nová slova, která
neznám. Děkuji za vaší pomoc. Nashle.

 

 

 

A: Promiňte. Máte nějaké drobné?
B: Drobné?


A: Nějaké mince nebo malé papírové peníze.
B: Samozřejmě, mám nějaké drobné.

A: Dejte mi nějaké drobné, prosím.
B: Proč chcete drobné?

A: Já nemám domov. Nemám manželku. Nemám
rodinu.
B: Já nevím.

A: Prosím. Já nemám práci. Nemám peníze na
jídlo.
B: Vidím, že jste ve špatné situaci.

A: Ano, jsem.
B: Proč si nenajdete práci?

A: Práci? To není jednoduché. Vy turisti máte
peníze a já ne. Pomozte.
B: Mějte pěkný den.

 

 

---

A: Promiňte. Kde mohu najít záchod?
  B: Můžete jít rovně tudy. Najdete dva záchody.
Jeden je napravo a druhý je nalevo.

A: Promiňte, ale to není záchod.
  B: Ano, to je záchod. Dva záchody.

A: To je vězení. Ne záchod.
B: Vězení? Proč?

A: Je to velmi malý. Na tom záchodě nemůžu se
procházet nebo se otáčet a nemůžu najít
okno. Je to pro malou osobu. Ne pro mě.
B: Rozumím vám, pane. Máte pravdu, ale tohle
není letiště, kde jsou větší záchody. My jsme v
letadle. Tady nepotřebujete na záchodě okno.
Když opravdu musíte jít, ten malý záchod vám
může opravdu pomoct.

A: Ano. Já teď musím rychle jít. Omluvte mě.
  B: Žádný problém. Uvidíme se později.

 

 

A: Víte, jak se používá ten stroj?
  B: Zkouším dát mince sem.

A: Vy dáváte vaše mince sem, ale ne teď.
  B: Ne? Já tomu nerozumím.

A: Tady je obrazovka. Podívejte. Musíte se
dotknout slova "start" na obrazovce. Dotkněte
se "start" teď.
  B: OK. Co teď?

A: Teď se musíte dotknout "Základní lístek na 60
minut." Dotkněte se toho.
  B: Teď jedna osoba?

A: Ano. Teď můžete dát vaše mince sem.
  B: To není jednoduchý přístroj pro starší lidi.

A: Já vím. Teď si můžete vzít váš lístek.
  B: Mám to. A teď?

A: Teď musíte počkat na autobus.

 

 

A: Vítejte v našem hotelu. Jaké je vaše jméno?
  B: Philips.

A: Děkuji, pane Philips.
  B: Je tady můj manžel?

A: Ne, není. Omlouvám se, paní Philipsová. Váš
pokoj je na šestém patře.
  B: OK. Šesté patro.

A: Omlouvám se. Je to osmé patro.
  B: Fajn, osmé patro. Kde je výtah?

A: Je to nalevo. Vezmete výtah dolů do osmého
patra.
  B: Dolů?

A: Omlouvám se paní Philipsová. Samozřejmě
nahoru. Číslo je 803. Je to osmé patro, třetí
okno nalevo.
  B: Okno? Chcete mě zabít?

A: Omlouvám se. Jsou to třetí dveře nalevo.

 

 

A: Ahoj. Jaké je číslo mého pokoje? Kde je
toaleta? Mohu si tady vyměnit peníze? Kde je
garáž? Mohu kouřit na pokoji?
  B: Omlouvám se, ale co chcete vědět?

A: Jaké je číslo mého pokoje? Kde je toaleta?
Mohu….
  B: Počkejte. Jaké je vaše jméno, madam?

A: Já jsem paní Chaosová. Chci vědět, jaké je
číslo mého pokoje? Mohu si tady vyměnit
peníze? Kde….
  B: Vítejte v našem hotelu, paní Chaosová. Váš
pokoj je 305. Toaleta je napravo za výtahem.
Peníze si tady vyměnit nemůžete. Naše
garáž je jedno patro dolů výtahem. Jaká je
poslední otázka?

A: Cože? Můžu kouřit na pokoji?
  B: Nemůžete. Můžete kouřit na terase. Je to na
pátém patře.

A: Děkuji. Jste velmi milá.

 

 

A: Čau. Můj syn není šťastný.
  B: Lituji, ale nerozumím.

A: Jméno mého syna je Jim a on není šťastný.
  B: Lituji, ale já nerozumím.

A: Jim sedí u tamtoho malého stolu. Podívejte.
Má zelené třičko. Vidíte Jima?
  B: Ano. Vidím vašeho syna.

A: On jí vaše jídlo a není šťastný. Proč?
  B: Já nevím, pane.

A: Můj syn jí vaše jídlo, Šťastné jídlo, ale on není
sťastný.
  B: Aha. Rozumím. Jim není sťastný. Máte rád
pistáciovou zmrzlinu?

A: Ano. Jak to víte?
  B: Tady je pistáciová zmrzlina pro vás a pro
vašeho syna. On bude šťastný.

 

 

A: Čau. Jsou tohle informace pro cestující?
B: Ano, pane. Jak vám mohu pomoci?


A: Máte posilovnu na tomto letišti?
B: Ne, pane. Nemáme tady posilovnu.

A: Chápu. Máte tady kino nebo divadlo?
B: Lituji, pane. Nemáme.

A: To je zlý. A kadeřnici, saunu nebo knihovnu?
B: Toto není město. Toto je letiště. Je to místo
pro letadla a cestující.

A: Já vím, ale mám hodně času, protože tady
musím zůstat 7 hodin.
B: Opravdu? Vy jste velmi roztomilý. Teď je
poledne. Budu volná ve 12:30. Pak můžeme
jít do kavárny.

A: Děkuji. Dobrý nápad. Uvidíme se ve 12:30.
B: Moje jméno je Sonia.

A: Já vím. Máte to na vašem tričku.

 

 

 

 

A: Další prosím.
B: Čau. Je můj let v 7 večer?


A: Ano, pane.
B: Teď je 11 dopoledne, že?

A: Ano, máte hodně času na odpočinek.
B: Ale to je 8 hodin. Můžete mi dát pokoj zdarma
v hotelu?

A: Nemůžeme vám dát pokoj zdarma, protože to
je 8 hodin a ne 12 hodin.
B: Nechci zůstat na letišti 8 hodin. Máte dřívější
let?

A: Ano, máme pro vás dřívější let ve 2:30.
B: Skvělé. Můžu si vyměnit můj let?

A: Ano. Budete platit 350 dolarů za změnu.
B: 350 dolarů? Ne, děkuji. Jaká je cena
jednohodinové masáže na letišti?

A: Masáž je za 22 dolarů, pane.

 

 

---

A: Omlouvám se, ale jste z Evropy?
  B: Ne. Jsem z Ameriky.

A: Opravdu? Jste z USA?
  B: Ano. Jsem z Colorada.

A: Zajímavé. Já znám New York, ale ne Colorado.
Lidé v Coloradu lyžují, že?
  B: To je pravda, ale já nelyžuju.

A: Ne? Co děláte?
  B: Já jsem herec.

A: Zajímavé. Hrajete ve filmu?
  B: Ne. Hraju v divadle. Co děláte vy?

A: Já jsem malíř těla.
  B: Zajímavé. Malujete na těla?

A: Ano, já maluju na těla. V mém městě mám
salón.
  B: Vy máte město? To je zajímavé.

 

 

A: Promiňte. Kolik je hodin?
  B: Je 10 hodin.

A: Děkuji. Jaký je plán?
  B: Nejprve řidič zaparkuje náš autobus.

A: Zaparkovat autobus. A pak?
  B: Vezmeme naše kufry do hotelu.

A: Kufry do hotelu. A pak?
  B: Navštívíme centrum města.

A: Aha. Centrum města. A pak?
  B: Půjdeme do restaurace na oběd.

A: Oběd v restauraci. A pak?
  B: Pak půjdeme zpět do hotelu a budeme mít
setkání.

A: Setkání v hotelu. OK. A pak?
  B: Pak budete mít volný čas.

A: Volný čas? Žádný plán?

 

 

A: Čau. Chcete masáž?
  B: Masáž? Já nevím. Jakou masáž?

A: Je to lehká masáž na relaxaci.
  B: Relaxaci? Jak dlouhá je ta masáž?

A: Obvykle to zabere 60 minut.
  B: Jednohodinová lehká masáž. Budu sedět
nebo ležet?

A: Budete ležet a odpočívat, pane.
  B: Opravdu?

A: Ano. Je to velmi dobrá relaxace pro vaše tělo.
  B: Chápu. Moje tělo si potřebuje odpočinout. To
je pravda. Jaká je cena?

A: Je to 22 dolarů.
  B: OK. Chci relaxaci.

A: Vstupte a položte dolů všechno vaše oblečení.
  B: Cože?

 

 

 

A: Ahoj. Mám otázku.
  B: Jakou otázku?

A: Mám fazole a potřebuju otvírák na konzervy.
  B: Můžu se podívat na tu konzervu?

A: Ano.
  B: Já to nemůžu otevřít. Musíte mít... Musíte
mít...

A: Otvírák na konzervy.
  B: Ano. Otvírák na konzervy. To je dobrý nápad.

A: Máte otvírák na konzervy?
  B: Ne, nemám, ale proč nejdete do kuchyně?

A: Kuře? To není kuře. V té plechovce jsou fazole.
  B: Já vím. Ne kuře, ale kuchyň. K-i-t-c-h-e-n.

A: Aha. Kuchyň. Kde to je?
  B: Jděte dolů. Je to za restaurací.

 

 

 

A: Položte váš kurf na pás, prosím.
B: Žádný problém. Tady to je.


A: Vaš kufr je těžký.
B: To já vím.

A: Váš kufr má 21 kilo.
B: Je to problém?

A: 20 kilogramů je fajn, ale ne 21 kilo. Musíte
zaplatit 90 euro.
B: Mám uvnitř 3 plechovky piva. Já to vezmu
ven a vypiju to později. Dejte mi 30 vteřin,
prosím.

A: OK.
B: Je to teď lepší?

A: Ano. Teď má váš kufr 19 kilo. Tady je papír od
vašeho kufru. Mějte pěkný let.
B: Budu.

 

A: Nazdar. Mám otázku.
  B: Ano?

A: Vidím, že tady čeká hodně lidí.
  B: Ano, lidé čekají.

A: Víte proč?
  B: My nemůžeme jít ven z letiště.

A: Proč?
  B: Za tamtěmi dveřmi je taška.

A: Jaká taška?
  B: Žádný cestující není u té tašky.

A: Bomba na letišti?
  B: Nevím, ale musíme tady všichni čekat.

A: Jak dlouho?
  B: Dvacet minut.

A: Rozumím. Děkuji za informaci.
B: Žádný problém.

 

 

 

A: Je to všechno, madam?
  B: Ano. Budu platit kartou.

A: Fajn. Je to 145 euro. Moment. Lituji, ale ta
karta není v pořádku.
  B: Žádný problém. Mám tady druhou kartu.

A: Fajn. Pojďme zkusit druhou kartu. Moment.
Lituji, ale tato karta není v pořádku.
  B: Žádný problém. Mám třetí kartu. Zde je moje
třetí karta.

A: OK. Pojďme zkusit tu třetí kartu. Moment.
Znovu. Nemůžete platit s touto kartou. Lituji.
  B: Mám čtvrtou kartu. Můžeme to zkusit s touto
kartou?

A: OK. Moment. Ne. Lituji. Máte hotovost?
  B: Hotovost? Co je hotovost?

A: Papírové peníze nebo mince.
  B: Aha. Můžu platit hotově. Tady je 145 euro.

 

 

A: Čau. Pracujete v tomto autobuse?
  B: Ano. Moje jméno je Jana a já a řidič vás
vezmeme do Prahy.

A: To je skvělé. Já chci jet do Prahy. Mohu jít
dovnitř?
  B: Ano, ale musíte mít jízdenku. Můžu vidět vaší
jízdenku?

A: Ano. Mám chytrý telefon a ta jízdenka je ve
vaší aplikaci. Podívejte.
  B: Vidím, že máte naší aplikaci, ale ta jízdenka
je stará.

A: Aha. Můžu si teď koupit nový lístek?
  B: Ano. Prosím, jděte k řidičovi. On stojí u
prvních dveří. Vidíte ho?

A: Ano. Vidím ho. On je roztomilý. Jaké je jeho
jméno?
  B: Jeho jméno je Lukáš. Uvidíme se v autobuse.
Další cestující, prosím.

 

A: Promiňte.
  B: Ano?

A: Je toto cesta k autobusovému nádraží nebo
musíme jít zpátky?
  B: Můžete pokračovat touto cestou.

A: Děkuji.
  B: Ale musíte jít doprava a pokračovat rovně.

A: Rovně?
  B: Ano. Ne levá, ne pravá. Rovně. Rozumíte?

A: Ano, rovně.
  B: Pak uvidíte nemocnici.

A: OK, nemocnice.
  B: Za nemocnicí jděte doprava. Pokračujte
rovně a uvidíte autobusové nádraží.

A: Rozumím. Děkuji.

 

 

---

A: Jak se máte?
  B: Fajn.

A: Je to všechno?
  B: Ano, to je všechno.

A: Dobrá. 35 euro prosím.
  B: Co prosím?

A: 35 euro prosím.
  B: Za tohle?

A: Ano.
  B: Já mám chleba, dva pomeranče a sýr. 35
euro za tohle všechno?

A: Ano. Ten sýr je za 31 euro. To je speciální
francouzský sýr.
  B: Vidím. Já to nechci. Omlouvám se.

A: Žádný problém. OK. Pomeranče a chleba. To
jsou 4 eura.
  B: Tady jsou 4 eura.

 

 

A: Georgi, spíš?
  B: Trochu.

A: Podívej se ven. Víš, kde jsme?
  B: Tohle je Las Vegas. Mám pravdu?

A: Ano. Máš pravdu.
  B: Je tady horko.

A: To je pravda.
  B: Já nechci být venku.

A: Můžeme jít dovnitř.
  B: Ano. Chci vidět nějaká kasína.

A: Budeš hrát?
  B: Samozřejmě.

A: Máš hodně peněz?
  B: Ne. Nepotřebuju hodně peněz. Já chci vyhrát
peníze.

A: Koukni na Eiffelovku. Tohle je Paříž ve Vegas.

 

 

A: Čau. Nevidím tady můj kufr.
  B: Váš kufr není na pásu?

A: Ne. Nemůžu najít můj kufr.
  B: Jaké je jméno letecké společnosti?

A: Letecká společnost Ranní Kufr.
  B: Rozumím. Tady je papír. Napište vaše jméno,
adresu hotelu a barvu vašeho kufru.

A: Tady to je.
  B: Děkuji. Moment. Váš kufr tady není. Poletí v
dalším letadle.

A: Já nemůžu čekat. Musím jít teď do hotelu.
  B: Řidič letecké společnosti vezme váš kufr na
hotel zítra ráno.

A: Aha. Letecká společnost Ranní Kufr. Víte čas?
  B: Mezi 9 a 11 ráno. Tady je kopie papíru.

 

 

A: Mohu Vám pomoci, pane?
  B: V našem pokoji není terasa.

A: Jaké je číslo vašeho pokoje, prosím?
  B: Na dveřích je číslo mínus sedm.

A: Omlouvám se, ale my pro vás nemáme nový
pokoj. Toto je poslední pokoj, který máme.
Mohu vám dát tento pokoj za polovinu
normální ceny.
  B: Rozumím, ale v našem pokoji není výhled na
moře.

A: Omlouvám se. Mohu vám dát tento pokoj za
třetinu normální ceny.
  B: Rozumím, ale v našem pokoji nejsou okna.

A: Dobrá. Můžete zůstat v našem hotelu
zadarmo.
  B: Děkuji. To je velmi milé.

A: Jak dlouho zůstanete, pane?
  B: 365 dní.

 

 

A: Nazdar. Můžete mi pomoct?
  B: Já nevím. S čím?

A: Já potřebuju jet autobusem, ale mám papírové
peníze.
  B: A vy potřebujete mince?

A: Ano. Potřebuju mince na autobus.
  B: Rozumím.

A: Já vám dám 10 euro. Můžete mi dát mince,
prosím?
  B: Nemůžu. Můj šéf nemá rád, když měníme
peníze.

A: Opravdu?
  B: Ano, ale můžete si tady koupit nějakou malou
věc a já vám dám mince.

A: Fajn. Dejte mi láhev vody. Tady je 10 euro.
  B: Děkuji. Tady je 8 eur v mincích.

A: Mějte pěkný den.

 

 

A: To je špatný, protože prší.
  B: My prodáváme deštníky. Podívejte.

A: To je dobrý nápad.
  B: Máme hodně barev. Která se vám líbí?

A: Mám ráda zelenou.
  B: My tady máme zelené deštníky.

A: Můžu si to vyzkoušet?
  B: Ano. Můžete to otevřít. Vidíte? Pak to můžete
zavřít. Je to jednoduché.

A: Ano, vidím.
  B: Je to pěkný a moderní deštník.

A: Jaká je cena?
  B: Je to 6 liber.

A: Skvělé. Teď neprší.
  B: Koupíte si ten deštník?

A: Ne. Příště. Nashle.

 

 

A: Tady je můj pas.
  B: Děkuji. Máte zavazadlo?

A: Ano. Tady.
  B: Položte váš kufr na pás, prosím.

A: Můj co?
  B: Váš kufr.

A: Omlouvám se, ale nevím co je kufr.
  B: Kufr je vaše zavazadlo.

A: Aha. Rozumím.
  B: Dobrá. Položte váš kufr na pás, prosím.

A: Kam?
  B: Na pás.

A: Omlouvám se, ale nevím co je pás.
  B: Pás je tato černá věc.

A: Chápu. Žádný problém. Tady to je.
  B: Děkuji.

 

 

 

---

 

A: Toto je vaše letenka.
  B: Děkuji. V kolik je můj let?

A: Je to ve čtyři odpoledne.
  B: OK. Ve čtryři odpoledne.

A: Ale buďte na letišti ve dvě odpoledne.
  B: Proč?

A: Protože to zabere čas.
  B: Co zabere čas?

A: Nebudete sama. Na letišti bude hodně
cestujících.
  B: To je pravda.

A: A vaše zavazadla. Letecká společnost je musí
vzít do letadla a to zabere nějaký čas.
  B: Aha.

A: Také můžete nakoupit nějaké suvenýry pro
vaše kamarády.
  B: Rozumím. Budu na letišti ve dvě odpoledne.

 

 

A: Čau. Jakou pizzu máte?
  B: Čau. Máme šunkovou, sýrovou, tuňákovou,
salámovou a špenátovou.

A: Já mám ráda tuňákovou a salámovou.
  B: OK. Tuňákovou nebo salámovou?

A: Já nevím. Jaká je cena té pizzy?
  B: Všechny pizzy jsou za jednu cenu. Jedna
pizza je za 8 liber.

A: 8 liber. A půlka pizzy?
  B: Půlka pizzy je za 4 libry.

A: 4 libry, OK. A prodáváte čtvrtku pizzy?
  B: Ano. To jsou dvě libry.

A: Je to horké nebo studené?
  B: Je to horké.

A: OK. Dejte mi čtvrtku tuňákové a čtvrtku
salámové.
  B: To jsou čtyři libry.

 

 

A: Promiňte. Čekáte na vlak?
  B: Ano, čekám.

A: Pojede vlak z tohoto nástupiště do Prahy?
  B: Ne. Vlak z tohoto nástupiště pojede do Plzně
ve 2 odpoledne.

A: Můj vlak také pojede ve 2 odpoledne.
  B: Fajn, ale ne z tohoto nástupiště.

A: Toto není nástupiště 4?
  B: Ne. Toto je nástupiště 1.

A: Opravdu? Víte, kde je nástupiště 4?
  B: Ano. Musíte jít dolu tudy.

A: OK.
  B: Pak jděte doleva. Musíte najít nástupiště 4 a
jít nahoru.

A: Rozumím. Vy jste skvělá.
  B: Ano já vím.

 

 

 

A: Vaše dcera je roztomilá.
  B: Děkuji.

A: Já mám taky dceru. Ona žije v Kanadě. Její
manžel je učitel an univerzitě.
  B: Opravdu.

A: Ano. Já jsem rozvedená a žiju sama. Můj
manžel má mladší ženu.
  B: Chápu.

A: Mám sousedku a její jméno je Mary. Její dcera
žije v Japonsku.
  B: rozumím.

A: Moje druhá sousedka je Susan. Její dcera je
počítačová designerka.
  B: Omlouvám se, ale my musíme jít.

A: Moje třetí sousedka je zpěvačka.
  B: My opravdu musíme jít. Mějte pěkný den.

A: Počkejte. Moje čtvrtá sousedka...

 

 

 

A: Čau. Omlouvám se, ale potřebuju navíc
toaletní papír.
  B: Ano a je toaleta ve vašem pokoji?

A: Cože? Samozřejmě, ale já potřebuju toaletní
papír.
  B: OK a je podlaha čistá?

A: Ano, je, ale nemám toaletní papír.
  B: Fajn. Jsou na pokoji ručníky?

A: Ano, jsou, ale ne toaletní papír.
  B: Chápu. Teče voda?

A: Ano, voda je OK, ale ne toaletní papír.
  B: OK. A je zrcadlo čisté?

A: Poslouchej. Dej mi toaleťák navíc nebo si
vezmu tvoje tričko a použiju ho za toaleťák.
  B: Aha. Toaletní papír. Tady je toaletní papír.

A: Děkuji. Měj pěkný den.

 

 

A: Jaký je můj pokoj?
  B: Je to 903.

A: Děkuji. Jaké poschodí to je?
  B: Váš pokoj je na devátém poschodí.

A: Vy tady máte výtah, že?
  B: Samozřejmě. Víte, kde je?

A: Ne, nevím.
  B: Je to za vámi, madam.

A: Vidím. A kde mohu najít můj pokoj?
  B: Pojedete (vezmete) výtahem do devátého
patra.

A: Fajn a pak?
  B: Pak půjdete doprava a jsou to třetí dveře
napravo.

A: OK. Třetí dveře napravo. Uvidíme se později.
  B: Uvidíme se později, madam.

 

 

 

---

 

A: Jaké je vaše jméno?

  B: Moje jméno je John Lunch.

 

A: Děkuji, ale máte pas Tima Cooka.

  B: Co? Tim je můj kamarád. On cestuje se mnou.

 

A: Toto je jeho pas. Kde je váš pas?

  B: Tim má můj pas.

 

A: Kde on je?

  B: On je před letištěm.

 

A: To je velký problém.

  B: Proč?

 

A: Váš kamarád je s vaším pasem před letištěm,

ale vy jste s jeho pasem v prostoru cestujících.

  B: On čeká před letištěm. Můžete ho najít.

 

A: Vy musíte zůstat tady.

 

 

 

A: Promiňte. Toto je moje místo.

B: Cože?

 

A: Sedíte na mém místě.

B: Já chci sedět tady.

 

A: Proč?

B: Já chci sedět u okna.

 

A: Lituji, ale tady nemůžete sedět.

B: Já budu sedět tady. Chci se dívat ven z okna.

 

A: Promiňte, mladá dámo, ale toto je opravdu

moje místo.

B: Já sedím tady a budu sedět tady.

 

A: Umíte létat s touto věcí?

B: Proč tohle chcete vědět? Jste pilot nebo co?

 

A: Ano a piloti obvykle sedí tady.