A: Jak byste rád zaplatil?
  B: Kartou.

A: Fajn. Vaše číslo karty, prosím.
  B: 5457 6238 9023 4113.

A: Ok. Jaké je datum platnosti?
  B: Je to 08 23.

A: A ty 3 čísla vzadu na vaší kartě?
  B: Je to 129.

A: Moment, prosím. To je fajn. Budete mít
vaší čerstvou a lahodnou pizzu za 40
minut.
  B: Děkuji vám. Můžete pro nás nakrájet
tu pizzu, prosím?

A: Jistě. Na kolik plátků?
  B: Rozkrájejte to na 32 malých plátků, prosím.
My tady máme malý večírek.

A: Žádný problém.

 

 

A: Čau. Máte tady pěkné pohlednice.
  B: To je pravda. Nenajdete tady ošklivé
pohlednice.

A: Kolik stojí (je) tahle pohlednice?
  B: Je to 35 centů.

A: Kolik známek potřebuju?
  B: Kam chcete poslat tu pohlednici?

A: Do Evropy.
  B: Dovolte mi se podívat. Do Evropy to bude 1.20.
Budete potřebovat jednodolarovou známku
a taky padesáticentovou známku.

A: Ok. Vezmu si ty známky a tuhle pohlednici.
  B: 1.85, prosím. Pošlete to vašim rodičům?

A: Ne. Já to pošlu sám sobě.
  B: Sám sobě? (k vám)

A: Jo. Rád dostávám pohlednice.
  B: To je zajímavý nápad.

 

 

A: Čau. Prosím. Kde je kolenová restaurace?
  B: Kolenová restaurace?

A: Jo. Hodně vepřových kolen, guláš, pivo,
Sachrový dort…
 B: Nejsem si jistá.

A: Oni prodávají tisíc vepřových kolen denně.
  B: Já vím o čem to mluvíte.

A: Skvělé. Jak daleko to je?
  B: To je velmi daleko. Je to restaurace s relaxační
atmosférou, s hodně pivem Budvar, řízky,
vepřovými koleny, lahodnými čokoládovými
dorty a rozkošnými servírkami?

A: Přesně. Jak se tam můžeme dostat?
  B: Musíte znovu letět, protože je to v Rakousku.
Teď jste v Melbourne, australském letišti.

A: Jejda. Chlapci! Musíme si koupit nové letenky
do Rakouska. Omlouvám se. Opravdu se
musím naučit, jak se správně hláskuje.

 

A: Lituji, ale můžu se vás na něco zeptat?
  B: Jistě.

A: Vidím, že vaše pravá paže je větší než vaše
levá paže. Proč to je?
  B: To je, protože házím kameny do vody s mojí
pravou paží.

A: Proč to děláte?
  B: Je to můj koníček a dnes cestuju (teď)
na šampionát.

A: Šampionát? V čem?
  B: V házení kamenů do jezera.

A: Kde to je?
  B: Je to ve Skotsku. Tři sta padesát lidí bude
házet kameny do jezera. Kameny musí
skákat po vodě. Rekord je sto dvacet
metrů.

A: To je zajímavé. Hodně štěstí.
  B: Chtěl bych znovu vyhrát.

 

A: Dobrý večer, mladý pane.
  B: Dobrý večer.

A: Fabio říká, že máte rád naší kávu.
  B: Kdo?

A: Fabio. Můj prodavač.
  B: Ano. Italská káva je skvělá. Malá, ale skvělá.

A: Děkuji, ale teď je večer a tohle je vaše sedmá
káva.
  B: Pravděpodobně. Já dnes v noci nebudu spát.

A: Mohu se zeptat proč?
  B: Mám plán navštívit dnes v noci Vatikán.

A: Chápu. Víte, není obvyklé vypít sedm šálků
kávy za jednu hodinu.
  B: Nemějte obavy. Moje srdce je silné a tohle
je můj plán.

A: Fajn. Užijte si váš výlet.

 

 

A: Vítejte na našem hotelu, paní Old.
  B: Děkuji. Je tohle Zdravý hotel?

A: Ano, je. Máte pokoj v 35. patře. Zde je váš klíč.
  B: To je skvělé. Mám ráda výhled na město. Kde
je výtah?

A: My nemáme žádný výtah v našem hotelu. Vy půjdete nahoru 35 pater.
B: Prosím. Je mi 90 let. Chcete mě zabít?

A: Mě je 92 let. Nemějte obavy, paní Old. Teď
je odpoledne. Večeře je ve 32. patře. Je to
hodně schodů, ale máte hodně času. V každém
5. patře je masážní pokoj, kde můžete dostat
masáž.
  B: Tohle je hrozné.

A: Užijte si vaše šplhání. Hodně štěstí, paní Old.
Uvidíme se zítra.
  B: Ne. Moje stará kolena!

 

 

A: Tahle loutka? Ok. Bude to šestnáct set pesos.
  B: Tady máte.

A: To není dost.
  B: Já neznám vaší měnu. Tady je víc peněz.

A: Lituji, ale to stále není dost.
  B: Ok. Ok. Tady je víc peněz.

A: No tak. To není dost, amigo.
  B: Fajn. Tady jsou všechny pesos, co mám.

A: Lituji. Stále ne dost.
  B: Já nemám víc.

A: Jestli chcete tohohle hráče na kytaru,
musíte mi dát víc pesos.
  B: Moment. Hildo! Dej mi víc pesos. Tento muž
potřebuje víc peněz…. Ok. Tady máte.

A: Gracias amigo. Tady je váš hráč na kytaru.

 

 

A: Dobrý večer. Je možné dostat židle navíc?
  B: Proč potřebujete ty židle?

A: Na sezení, samozřejmě.
  B: Kolik židlí potřebujete?

A: Tipuju, že tři židle navíc budou fajn. Naši
kamarádi nás navštíví v našem pokoji, víte.
  B: OK. Přijďte za 10 minut. Co budete dělat?
Budete mít večírek?

A: Budeme hrát karty. Můžete se k nám přidat
jestli chcete, ale musíte si vzít s sebou židli.
  B: Někdo musí zůstat na recepci. Je tady klid
(ticho), ale…

A: Mám kocoura. On je velmi chytrý a může
tady zůstat.
  B: To je vtip?

A: Kdepak. On zamňouká pokud někdo přijde.
  B: Fajn. Uvidíme se později.

 

 

A: Můžu se vás na něco zeptat?
  B: Jistě.

A: Tohle je můj první let a já jsem trochu
zmatený. Kde můžu najít můj kufr?
  B: Musíte ho hledat.

A: Já vím, ale kde?
  B: Na pohyblivém pásu. Bude tam hodně
pásů. Musíte vědět správné číslo pásu.

A: Ale já to nevím.
  B: Musíte najít číslo na TV obrazovce, vedle
čísla vašeho letu a jména města.

A: Fajn a pak?
  B: Váš kufr přijede na pásu. Musíte ho hledat
a až ho uvidíte, vezmete si ho. Neberte jiný
kufr.

A: Chápu. Děkuji.

 

 

 

A: Další prosím.
  B: Omlouvám se, ale co to je?

A: Tohle je náš moderní bezpečnostní systém.
  B: Já nemám žádné kovové věci.

A: To není o kovu. Nemějte obavy a projděte
skrz, madam….. Ok. Podívejme se, co tady
máme. Zaprvé, my víme, že naši piloti
jsou hezcí, ale v tomto letadle s nimi
nemůžete mluvit.
  B: Jak víte, že chci mluvit v vašimi piloty?

A: Zadruhé, nemůžete mít sex s pilotama
v jejich kabině.
  B: Cože? Jak tohle víte?

A: Tohle je náš duševní detektor. Může číst
vaše nebezpečné myšlenky.
  B: O můj bože. Já nemůže letět nebo co?

A: Můžete letět, madam. Teď vy víte, že my
víme a to je vše. Užijte si váš let.

 

 

A: Čau. Mluvíte anglicky?
  B: Jo, mluvím.

A: Vypadáte, jako že žijete na tomto ostrově.
  B: Jo, žiju tady sám.

A: Sám? Vy nejste lidožrout, že?
  B: Ne. Nemějte obavy. Já nemám rád lidi.

A: Vy opravdu žijete na tomto ostrově sám?
  B: Jo. Co je to s vámi? (špatně) Není těžké
tomu porozumět. Žiju na tomto ostrově
a nikdy neodjíždím.

A: Mluvíte s kokosovýma ořechama?
  B: Někdy. Také čtu knihy. Miluju knihy. Lidi sem
v létě přijíždí na lodích. Nezůstávají moc
dlouho.

A: Máte kamarády?
  B: Příroda je můj kamarád. Tipuju, že mě tento
ostrov má rád.

 

 

A: Vítejte v Pitabu.
  B: Děkuji vám. Co tady máte?

A: My v podstatě máme pizzy, tacos a burrita.
  B: Já znám pizzu velmi dobře, ale chtěl bych
zkusit taco nebo burrito. Jak vypadají?

A: Vidíte ty fotky támhle?
  B: Jo. Taco je nalevo a burrito je napravo, že?

A: Přesně. V taco je maso, sýr a hlávkový salát.
V burritu je maso, fazole, sýr, rýže a cibule.
  B: Co je hlávkový salát?

A: Hlávkový salát je zelená zelenina a je to jako
salát v mnoha jazycích?
  B: Aha. Hlávkový salát. Jsem hladový. Prosím,
dejte mi dvě taco, pepsi a hranolky.

A: Bude to 4.39, pane.
  B: Tady máte.

 

 

A: Jak se máte?
  B: Mám se fajn. Dnes uvidím Nahé Profesory.

A: O můj bože. Nazí profesoři. Já vím, že oni
nevydělávají hodně peněz, ale oni musí být
nazí? To je zlé.
  B: Kdepak. Takhle to není. (To není jako tamto.)

A: Studenti se nemůžou v jejich třídách soustředit.
Nechtěla bych být profesorem v těchto dnech.
  B: Prosím, poslouchejte….

A: Profesoři mají teď pravděpodobně hodně
peněz, ale….. a oni učí v normálních školách
nebo v soukromých školách?
  B: Klídek. Takhle to není.

A: Školy jsou šílené. Moje děti chodí do školy,
ale oni nemluví o nahých profesorech.
  B: “Nazí Profesoři” je jméno hudební kapely. Oni
hrají irskou muziku a jsou velmi dobří.

A: Kapely mají šílená jména.

 

 

A: Podívejte se na tamto. Je to tunel nebo co?
  B: To je tunel skrz kancelářskou budovu.

A: To je budova, ale dálnice vede (jde) skrze to?
  B: To je správně.

A: Má to jméno?
  B: Jo. “Brána Věž Budova.”

A: Kolik pater to má?
  B: Má to šestnáct pater.

A: Skrze jakým patrem my řídíme? (teď)
  B: Dálnice vede (jde) skrz 5., 6. a 7. patro.

A: Proč jsou dálnice a budova dohromady?
  B: To má dlouhou a složitou historii.

A: Vypadá to senzačně. Máte mnoho budov
jako tahle ve vašem městě?
  B: Kdepak. Tohle je opravdu něco speciálního.

 

 

A: Sním? (teď)
  B: Pravděpodobně ne.

A: Ne. To není sen. Také slyšíte tu ženskou?
  B: Jo, slyším.

A: Ale oni nemůžou mít sex v letadle, že?
  B: Oni nemají sex. (teď)

A: Oni mají (teď) tvrdý sex. Poslouchejte.
  B: Pravděpodobně o devět měsíců dříve.

A: Co ta ženská dělá? (teď)
  B: Tipuju, že to bude kluk.

A: Cože? Narození v letadle? Je tam doktor?
  B: Nedělejte si starosti. Mají to pod kontrolou.

A: Narození, deset tisíc metrů ve vzduchu.
O můj bože.
  B: Jeden cestující navíc. To je vzrušující.

 

 

A: Vy první.
  B: Děkuji vám. Odkud jste?

A: Já jsem z USA, ale my teď žijeme na jachtě.
  B: Vy a?

A: Já, můj manžel a naše 6-ti měsíční dcera.
  B: A vy cestujete na vaší jachtě?

A: Jo. Cestujeme od ostrova k ostrovu.
  B: Kde parkujete?

A: My kotvíme u pláží, ale někdy v přístavu.
  B: Kotvíme?

A: Jo. Položíte kotvu na podlahu moře.
  B: Musíte mít krásný život.

A: Je to fantastické, ale také náročné. Chtěla
byste vidět naší loď?
  B: Jo. Proč ne.

A: Pojďme.

 

 

A: Čau. My bychom rádi letěli na Maltu.
  B: Vy a?

A: Já, můj manžel a náš pes.
  B: Vy nemůžete letět z Anglie se psem.

A: Jak se můžeme všichni dostat na Maltu?
  B: Musíte cestovat do Belgie vlakem a pak
můžete letět na Maltu s vaším psem.

A: OK. My tohle uděláme. Víte, kam v letadle
můžeme položit našeho psa?
  B: Jestli je váš pes štěně, můžete ho mít v malé
tašce a položit ho pod vaše nohy.

A: Náš pes je novofundlanďan.
  B: Já nejsem odbornice na psy. Jaká je velikost
vašeho psa?

A: On je 70 centimetrů vysoký.
  B: To je problém. Tipuju, že nemůžete zabalit
vašeho psa do malé tašky.

 

 

A: Kde jsme teď?
  B: My jsme před nejvyšším mostem na světě.

A: My teď půjdeme pěšky?
  B: Můžeme jít pěšky nebo jet. (řídit)

A: Pojďme pěšky. Jak široké to je?
  B: Ten most je 5 metrů široký.

A: To je dobré. Jak vysoké to je?
  B: Je to přes kaňon. Ten kaňon je 300 metrů
hluboký a ten most je 380 metrů dlouhý.

A: Ty brďo. To je hluboký. To chci vidět.
  B: Jestli skočíš, můžeš padat 300 metrů.

A: Ani náhodou. Co je tam dole?
  B: To je řeka a vedle toho jsou koleje pro vlak.

A: Pojďme udělat fotky. Co jsou ty hodiny tady?
  B: Ty hodiny ukazují čas a datum. Čas a datum,
který je teď.

 

A: Jsem rád, že vás vidím. Je to mrtvé?
  B: Jo. Tady je váš kocour.

A: Děkuji vám. Tom vypadá uvaneně. Jsem rád,
že ta myš je mrtvá a vy si můžete užít váš
pobyt v našem hotelu.
  B: Já si nejsem jistá.

A: No tak. Myš teď není ve vašem pokoji a vy
budete mít úžasnou dovolenou.
  B: Kdepak. Ta myš je stále naživu.

A: Naživu?
  B: Ano. Myš je stále v mém pokoji. Živá.

A: Myš je živá? Co je mrtvé?
  B: Je mi to líto, ale pravděpodobně je to velmi
nebezpečná myš. To musí být supermyš.

A: Co je mrtvé? Náš kocour?
  B: Jo, já vím. To je škoda.

A: Neobávejte se. Přijdu s Machhali, naším tigrem.

 

 

A: Hola. Zde je 15 dolarů. Potřebuju mít správnou
angličtinu.
  B: Ahoj. Vítejte. Chtěl byste tady studovat?

A: Si. Ano. Je tato hustá pro Mexičany?
  B: Jo. Naše škola je pro nerodilé mluvčí. Máme
tady pár mexických studentů.

A: Kdy můžu začít?
  B: Jestli máte čas, můžeme dnes udělat vstupní
test a začít můžete zítra.

A: OK. Dejte mi ten vstupní text.
  B: Já připravím test a jestli můžete přijít za
30 minut, uděláme test.

A: Gracias….. Můžu tady koupit mexickou placku?
  B: Nejsem si jistá. Automat na kávu je na konci
chotby. Můžete jít také do kavárny, která je
ve druhé budově.

A: Naviděnou, baby.
  B: Uvidíme se později.

 

 

A: Omlouvám se. Vy říkáte “Jo.”
  B: Jo.

A: Co to je?
  B: Jo?

A: Ano.
  B: To je jako “Ano.”

A: Jak to hláskujete?
  B: Y E A H.

A: “Ano” a “Jo” jsou stejné věci?
  B: Jo.

A: Chápu. Proč neříkáte “Ano?”
  B: Protože “Jo” je senza a přirozený. Používám
“Ano,” když jsem na důležitém setkání.
Rozumíte tomu?

A: Jo. Já budu také používat “Jo.”
  B: Senza. Vítejte v “Jo” světě.

 

 

A: Ty brďo. Ty brďo. Ty brďo.
  B: Co je špatně, úředníku.

A: Zvuk detektoru kovu říká, že máte zbraň
nebo něco pod vaším oblečením.
  B: To není možné, úředníku. Podívejte se na mě.
Vypadám, že mám s sebou zbraň?

A: Vypadáte skvěle, ale já nevím. Musím to vidět.
Prosím, sundejte si vaší bundu, vaše boty
a projděte znovu skrz detektor kovu.
  B: Fajn. Tady jsou moje boty a moje bunda.
Cože? Zase?

A: Ano, paní Lopézová. Prosím, sundejte si vaše
tričko a vaše kalhoty.
  B: Vy musíte být šílený. Je tohle vtip?

A: Ne, madam. Jestli chcete letět do Hollywoodu,
musíte si sundat vaše tričko a vaše kalhoty.
  B: OK. Cože? Zase?

A: Ano. Sundejte si vaše spodní prádlo, prosím.

 

 

A: Pěkný skok, člověče.
  B: Děkuju. Já rád skáču do vody.

A: Podívej. Vidím plavky (pánské) na vodě.
  B: To je legrační. Někdo pravděpodobně nemá
svoje plavky.

A: To je pravda. Někdo je teď nahý. Pojďme znova
skákat. Mám rád skákání.
  B: Ano. Pojďme. Počkej. Nemám moje plavky.

A: Ty jsi nahý. Rychle. Skoč do vody. Nemůžeš
se tady procházet takhle. (jako takto)
  B: OK.

A: Plav pro svoje plavky.
  B: Ne. Jedna žena bere (teď) moje plavky. Ne.
Ona sem plave (teď). Co můžu dělat?

A: To je moje kámoška Pamela. Zůstaň ve vodě.
  B: Ale ona má velký…. ona je krásná. Já jsem
nervózní a zmatený. Pomoz mi, Arnolde.

 

 

A: Ahoj. Potřebujeme najít hotel, kde můžeme
přespat, protože zítra bychom rádi cestovali
z Los Angeles do San Franciska.
  B: Proč nejedete spacím autobusem?

A: Spacím autobusem?
  B: Ano. Je to jako hotel, ale menší. V noci
budete spát v autobuse a zítra ráno
budete v San Francisku.

A: Jsou postele v autobuse?
  B: Každý cestující dostane svou vlastní kabinku,
kde bude jedna postel. Není to manželská
postel, ale je to pohodlné na spaní. V noci
musíte spát a být potichu. Nemůžete mluvit.

A: To je zajímavé. Je to se snídaní?
  B: Ne, ale ráno dostanete kafe.

A: To je skvělý nápad na cestování. Pojďme. Kde
je ten spací autobus?
  B: Tady si můžete koupit lístky a autobus je
na nástupišti 15.

 

 

A: Ahoj. Nebudeme zastavovat. Máme zpoždění.
  B: Promiňte, slečno průvodčí. Rádi bychom
vystoupili příští zastávku.

A: Dnes máme zpoždění. Nebudeme zastavovat.
  B: Musíme vystoupit příští zastávku.

A: Umíte skákat?
  B: Já nevím. Proč?

A: Nemůžeme zastavit, ale můžeme zpomalit
a můžete skočit z vlaku.
  B: Skočit? Nám je 60 let.

A: To je tady normální.
  B: Opravdu? Ok. Zkusíme to. Počkejte, my
máme v tašce vajíčka.

A: Musíte být opatrní. Teď, rychle. Ukážu vám,
kde můžete skočit.
  B: To je od vás milé. Hildo! Pojďme. Slečna
průvodčí nám ukáže, kde můžeme skočit
z vlaku.

 

 

 

A: Ahoj. Co máte?
  B: My máme džus a kolu.

A: OK. Co jiného?
  B: Dort, sendvič a salát. To je všechno.

A: OK. 92 dolarů, prosím.
  B: Cože? Já nekupuju šperky nebo zlato.

A: Rozumím vaší reakci, ale je to 92 dolarů.
  B: Co? Za tohle? To je drahé.

A: Ano. Je to drahé. To je naše strategie.
  B: Proč je to drahé?

A: Máme levné letenky, ale naše letištní jídlo
je drahé.
  B: To je opravdu drahé.

A: Já vím. My máme rádi, když naši cestující
musí čekat na našem letišti, protože budou
platit hodně peněz za naše jídlo.
  B: Děkuji vám za informace.

 

 

A: Vítejte na mé recepci.
  B: Recepce? To je legrační.

A: Máte pokoj AZ-85. Chtěl byste televizi
v vašem pokoji?
  B: Já mám možnosti. Hustý. Ano, chci televizi.

A: Chtěl byste dálkové ovládání na televizi?
  B: Ano. Budu ležet a relaxovat.

A: Chtěl byste tři nebo čtyři jídla denně?
  B: Čtyři jídla. Můžete mi dát klíč k mému pokoji?

A: Lituji. Tento pán vám ukáže váš pokoj.
  B: Ale to je ochranka.

A: To je správně. Jak dlouho tady zůstanete?
  B: Pravděpodobně velmi dlouho, ale tipuju,
že tady nebudu navždy.

A: Fajn. Vítejte na Alcatrazu, pane Capone.

 

A: Ahoj. Rádi bychom vyměnili náš pokoj.
  B: Jaký je problém? Pavouk, myš, žádné světlo,
žádný toaleťák nebo neteče voda?

A: Ne. Manželská postel.
  B: Zaprvé, my nemáme pro vás volný pokoj,
lituji. Zadruhé, co je za problém s manželskou
postelí? Není rovná?

A: Ne. Je to rozkošná postel, ale víte… Já a moje
manželka… my chceme dvě oddělené postele.
  B: My nemáme oddělené postele v našem hotelu.
Vy jste v hotelu “Druhá láska.” To je pro
manželské lidi jako vy. Tady vy a vaše
manželka musíte spát spolu.

A: My opravdu nemůžeme mít oddělené postele?
  B: Ó můj Bože. Tato rozkošná dáma je vaše
manželka. Spěte s ní.

A: Děkuji vám. Hildo! Ta recepční říká, že spolu
musíme spát.

 

 

A: Promiňte. Vy vypadáte, že potřebujete pomoc.
  B: Ano. Rád bych šel k Western Wall. Je to
přede mnou?

A: Ne. Je to tamtudy.
  B: Děkuji. Je to daleko?

A: Je to 30-ti minutová procházka. Mohu jít s vámi.
  B: Jste místní?

A: Ano. Jste slepý?
  B: Ano. Lidé mi hodně pomáhají.

A: Cestujete sám?
  B: Ano. Chtěl bych navštívit každou zemi. Toto
je moje sto dvacátá třetí země.

A: Ty brďo. Tipuju, že to není lehké.
  B: Ne. Pořád se ztrácím.

A: Vy jste úžasný.
  B: Děkuji za vaší pomoc.

 

 

A: Promiňte, pane. Můžete mi pomoct s mým
telefonem?
  B: Jistě. Já znám telefony.

A: Mám instrukce od recepční, že můžu použít
svítilnu na mém chytrém telefonu.
  B: Podívejme se. Ano, můžeme použít prst
od shora dolů.

A: Já nejsem dobrá na telefony.
  B: Chápu. Tady je tlačítko svítilny. Tady máte,
madam.

A: Děkuji. Skvělé.
  B: Vy nemáte světlo ve vašem pokoji?

A: Mám světlo v mém pokoji. Tohle není můj pokoj.
  B: Co tady děláte? (teď)

A: Chtěla bych najít nějaké věci.
  B: Jaké věci?

A: Peníze, šperky, zlato, cokoliv.

 

 

A: Dobré ráno. Jaké aktivity můžeme dělat
v tomto parku?
  B: Můžete lézt na El Capitan.

A: To je zajímavé, ale já nemluvím španělsky.
  B: Nepotřebujete mluvit španělsky, jestli chcete
navštívit El Capitan.

A: Hádám, že musím mluvit s tímto úředníkem.
Tímto kapitánem.
  B: El Capitan není mexický úředník. Je to veliká
skála. Hodně lidí šplhá na tuto skálu.

A: Šplhá? Co je šplhá?
  B: To je, když jdete nahoru jako pavouk.
Musíte používat vaše paže a nohy.

A: Chápu. Proč tohle lidé dělají?
  B: Chtějí být silnější a být venku.

A: Ne. Děkujeme.
  B: Nebo můžete řídit skrz náš park a dělat fotky.

 

 

A: Promiňte. Vidím tady hodně starých lidí.
  B: Ano, mladý muži. My máme čas.

A: Čekáte na Banány? (teď)
  B: Ano. Máte také rád banány?

A: Jistě. Já miluju Banány.
  B: Banány jsou lahodný.

A: Lahodný? To je legrační. Mám otázku. Máte
lístek navíc?
  B: Lístek? Na co?

A: Na koncert, samozřejmě.
  B: Jaký koncert? O čem to mluvíte?

A: Tohle není fronta na kapelu Banáni?
  B: Ne. My čekáme před supermarketem. Oni
mají čerstvé banány z Kostariky.

A: Omlouvám se. Já musím být opilý.
  B: Žádný problém, mladý muži. Počkejte tady.
Můžeme si promluvit a pak jít na koncert.

 

 

A: Fuj. Co je tohle?
  B: Prosím?

A: Co tady tohle zvíře dělá? (teď) Fuj.
  B: To je moucha. Mouchy létají. To je normální.

A: Otevřete okno, rychle. Já to tady nechci.
  B: Tento vlak je klimatizovaný. Okna jsou
zavřená a nemůžou být otevřená.

A: Nemám ráda létající zvířata. Je to na vaší hlavě.
  B: Prosím. Au! Nebijte mě. Ta moucha není na
mé hlavě. Je na okně. Támhle. Podívejte.

A: Aha. Ano. Musím to zabít. Dobrá. Je to mrtvé.
  B: Vidím, že jste silná žena.

A: Krev na okně. Fuj.
  B: Mějte pěkný výlet. Nashledanou.

A: Počkejte. Vidím druhou mouchu.

 

 

A: Promiňte. Mám malý problém s mojí
kamarádkou vedle mě.
  B: Co je špatně? (Co se děje?)

A: Podívejte se na ní. Ona obvykle nespí v letadle.
  B: Jsou její oči zavřené?

A: Ano.
  B: OK. Dotkněte se jejího těla.

A: OK… Žádná reakce.
  B: Vidím. Plácněte jí do tváře.

A: OK…. Žádná reakce.
  B: Fackněte jí znovu a silněji.

A: OK…. Ano, ona je OK.
  B: Dobrá. Já se vrátím s vodou. Vaše
kamarádka musí chodit.

A: Velmi moc vám děkuji.

 

 

 

A: Mohu vám pomoci?
  B: Váš obchod je rozkošný.

A: Omlouvám se. Já neslyším dobře.
  B: Váš obchod je rozkošný!

A: Ano, lidé sem rádi chodí, ale obvykle
se nevrací.
  B: Vy prodáváte ponožky v párech, že?

A: My prodáváme ponožky tady. Ne v Paříži.
  B: V párech! Dvě ponožky stejné velikosti.

A: Ano, samozřejmě. Prodáváme ponožky v párech.
  B: Máte trenýrky?

A: Ne, já nejsem opilá. Já nemůžu pít alkohol,
když jsem v práci.
  B: Trenýrky! Máte trenýrky?

A: Já nemám trenýrky. Můj manžel má trenýrky.
Já nenosím trenýrky.
  B: Chápu. Milé vás potkat. Nashledanou.

 

 

A: Čau, mám problém. Je zima v mém pokoji.
  B: Čau. Já v tom nevidím žádný problém.

A: Ne?
  B: Samozřejmě, že je zima. Chcete plus 40 ve
vašem pokoji, když venku je mínus 20?

A: Já mám na sobě tři páry ponožek, dvoje
kalhoty, pět triček, dvě bundy, ale je mi zima.
  B: Vám je zima?

A: Ano. Můžete s tím něco udělat?
  B: Lituji, ale to je tady normální. Jestli je vám
zima, zacvičte si, posilujte nebo se projděte.
Dělejte něco, víte?

A: Tohle je hrozné. Já jsem z Afriky. My nemáme
chladné počasí.
  B: Já podzemka. Já rozumím. Tohle není Afrika.
Jste na Islandu. Tady je obvykle velmi chladno.

A: Můžete pro mě udělat horký čaj, prosím?
  B: Ano. Tohle můžu udělat.

 

 

 

A: Promiňte, policisto.
  B: Ano, madam.

A: Znáte tuto oblast?
  B: Ano, madam. Znám.

A: Jsem trochu zmatená. Ráda bych našla pár
míst. Můžete mi dát nějaké informace?
  B: Pokusím se.

A: Nejprve, kde je obchod s tabákem?
  B: Je to na tamtom rohu. Odtud to můžete vidět.

A: Vidím. Děkuji. Kde je tramvajová zastávka?
  B: Tramvajová zastávka je za tamtím rohem.

A: Za tamtím rohem. OK. Fuj.
  B: Co je špatně (Co se děje,) madam?

A: Podívejte. Co tamtem muž dělá? (teď)
  B: On čůrá (teď) v rohu. Promiňte. Musím jít.

A: Žádný problém. To je hrozné.

 

 

 

A: Proč přijíždíte do Kanady?
  B: My jsme turisti. Chceme navštívit Vancouver.

A: Kde budete pobývat?
  B: Máme kamaráda ve Vancouveru. Jeho jméno
je Helmut Heineken.

A: To není typické kanadské jméno. Máte jeho
telefonní číslo?
  B: Cože? Ne. Máme jeho adresu. Můžete si najít
jeho telefonní číslo ve Zlatých stránkách.

A: OK. Tohle jméno není ve Zlatých stránkách.
  B: To není náš problém, úředníku.

A: Jak dlouho zůstanete v Kanadě?
  B: Dva týdny.

A: Máte s sebou nějaký alkohol?
  B: Ne. To je proč jsem nervózní. Také, vaše
otázky mě znervózňují.

A: Tady jsou vaše pasy. Užijte si váš pobyt.

 

 

A: Čau. Jsem rád, že jste tady. Pojďme.
  B: Lituji. My nepůjdeme.

A: Proč ne? Chtěli bychom vidět tržnici.
  B: My nepůjdeme. My poplujeme.

A: Poplujeme?
  B: Ano. V malé lodi, protože je to tržnice na řece.

A: Ale je to tržnice, že?
  B: Samozřejmě, že to je tržnice. Můžete tam
koupit oblečení, tabák, typické suvenýry
a hodně ovoce a zeleniny.

A: Aha. Budeme plavat?
  B: Ne. Můžete všechno koupit z lodi.

A: Z lodi, chápu. Je to bezpečné?
  B: Ano. Lidé jsou velmi milí. Je to krásné místo
a je to jedna z největších plovoucích tržnic
na světě.

A: To je vzrušující. Pojďme. Pardon. Plujme.

 

 

A: Podívej se na tuhle fotku z mé dovolené.
  B: Omlouvám se, ale ty nejsi dobrý fotograf.

A: Proč ne?
  B: To vypadá jako… Není to rovné.

A: Co není rovné? Moje tělo?
  B: Ne. Tato věž.

A: To je normální. To je Věž v Pise.
  B: Pise? Pizza je italské jídlo, které jím v pizzerii
každý týden.

A: Jídlo je pizza, ale věž je Pisa.
  B: Aha. Já rozumím. Italská pizza. Pisa v Itálii.
Proč ta věž není rovná? Opilý architekt?

A: Pravděpodobně. A také stavitelé.
  B: To je legrační, že oni mohou postavit věž,
která vypadá takto.

A: Já vím.

 

 

A: Ahoj. Jste z České republiky?
  B: Ano, jsme.

A: Pojďte s námi, prosím.
  B: Jaký je problém, úředníku?

A: Nedělejte si starosti. My vám pomůžeme
s vašimi tříměsíčními vízy.
  B: OK. Holky. Pojďme.

A: Prosím. Posaďte se. Chtěli byste vodu?
  B: Ano, chceme vodu. Děkujeme. Cítím, že je
tato místnost klimatizovaná. To je milé.

A: To je služba pro vás. Dejte nám vaše pasy,
prosím. My pro vás vyplníme vaše doklady.
  B: To je od vás milé. Zde jsou naše pasy.

A: Zde jsou ty doklady. Potřebujeme 50 dolarů
za každé vízum. To je 200 dolarů.
  B: My máme hotovost.

A: Já vím. My milujeme hotovost.

 

 

A: Vítejte v nejlepším středisku na Zanzibaru.
  B: Děkujeme. My máme se vším všudy, že?

A: Ano. Ne tabák, ale všechno ostatní ano. V našem
turistickém středisku můžete dělat všechno,
co chcete. Jděte na naší krásnou pláž. Je
prázdná a je pro vás všechny.
  B: Já podzemka. Omlouvám se, já rozumím.

A: Jezte co chcete a kde chcete.
  B: To je skvělé. Můžu jíst v obýváku.

A: Prosím. Vyzkoušejte všechna jídla. Máme hodně
typických Zanzibarských jídel. Jestli se vám
nějaké jídlo nelíbí, žádný problém. Zkuste něco
jiného, jako náš fantastický chobotnicový salát.
  B: Fuj. Kde je náš dům?

A: Všechny malé domy, kde budete pobývat, jsou
u pláže. Ptejte se na co chcete a budete to mít.
  B: Mohu mít kino v našem pokoji?

A: Žádný problém.

 

 

A: Čau. Mluvíte anglicky?
  B: Ano, mluvím.

A: Fantastické. Kde je Zanzibar?
  B: To je legrační otázka. Teď jste v Zanzibaru.

A: Já vím, ale chtěl bych najít Zanzibar.
  B: Tohle je Zanzibar. Půl milionu lidí žije na
tomto ostrově.

A: Chápu. Rád bych našel bar Zanzibar.
 B: Bar? Je to jméno baru?

A: Ano. Musí to být blízko pláže.
  B: Já tady znám hodně barů, ale ne bar se
jménem Zanzibar.

A: To je škoda.
  B: Proč potřebujete jít do tohoto baru?

A: Chci potkat Nicka Slaughtera.
  B: Aha. To je Nick Slaughterův bar v Zanzibaru.
Znám tento bar. Pojďte se mnou.

 

 

A: Dnes je skvělé počasí na lyžování, že?
  B: Ano. Mám letos nové lyže.

A: Ty brďo. Ty lyžuješ jako profesionál. Já jsem
trochu unaven. Poďme si dát pauzu.
  B: Žádný problém. Vy Britové pijete hodně čaje,
že?

A: Ano, ale my vždy pijeme čaj o páté odpoledne.
  B: Čaj o páté?

A: Ano. Ale jestli to pijete v jiný čas, není to dobré.
Někdy to může být opravdu nebezpečné.
  B: Vy si musíte dělat legraci.

A: Ne. Čaj o páté je nejlepší.
  B: Já budu pít čaj. Na tom nezáleží, že teď
není pět. Já to budu pít.

A: Nepijte to. Může to být pro vás nebezpečné.
  B: Já chci pít horký ča……

A: Ne! Sněhuláku! Kde jsi?

 

 

A: Čau. Kde jsi?
  B: Jsem ztracena. Pomoz mi.

A: Kde jsi?
  B: Já nevím. Vidím hodně lidí, most a řeku.

A: My máme v našem městě tři mosty. Já
nevím přesně, kde jsi. Můžeš udělat fotku
toho místa?
  B: Ano. Udělám fotku a zavolám ti za dvě minuty.

A: Já nemám tvojí fotku.
  B: Já mám tu fotku v mém chytrém telefonu.

A: To je skvělé, ale musíš mi to poslat.
  B: Aha. Já ti to pošlu a zavolám ti zpátky za
dvě minuty.

A: Mám tvojí fotku. Vím, kde jsi. Počkej tam.
Budu tam za deset minut. Čau.

 

 

A: Čau. Baterka mého chytrého telefonu je prázdná.
  B: Jste na správném místě, mladý pane.

A: Můžu si tady dobít můj chytrý telefon?
  B: Ano. Ale musíte použít vaší energii.

A: Mojí energii? Jak?
  B: Musíte šlapat na tomto stroji.

A: Šlapat? Fuj.
  B: Vy neumíte používat vaše nohy?

A: Ale já jsem tlustý.
  B: No tak. Chcete používat váš chytrý telefon?

A: Ano, ale… Co je tohle? Chytré město?
  B: Ano. Pro tlusté lidi. Položte tady váš chytrý
telefon, sedněte si na tohle sedadlo a začněte
šlapat. Je to snadné. Budete se cítit dobře.

A: Mami! Pomoc! Nemám rád posilování.

 

 

A: Uvidíme se nenávistníku.
  B: Počkejte. Já nejsem nenávistník.

A: Ne, nejste. Uvidíme se později. Moje angličtina
není dobrá, ale já rád mluvím anglicky.
  B: OK. Žádný problém. Jestli chcete mluvit
lépe anglicky, mám pro vás nápad (plán).

A: Co to je?
  B: V našem městě máme skvělou školu pro
nerodilé mluvčí.

A: Hustý? Je ta hustá opravdu dobrá?
  B: Ano. Ta škola je hustá. Zaplatíte 15 dolarů
za vstupní test a pak můžete studovat
zadarmo.

A: 15 dolarů? Já můžu hrát 15 dolarů.
  B: Můžete zaplatit 15 dolarů. To není hodně peněz.

A: Kde je ta hustá? Škola? Já to potřebuju.
  B: Já vám napíšu adresu.

 

 

A: Promiňte, recepční. Kde je číšník?
  B: Číšník? Číšníci jsou v restauraci.

A: Ne číšník. Potřebuju výtah.
  B: Výtah? Je to támhle, madam.

A: Vidím. Kde je můj oběd?
  B: Oběd? To musí být v restauraci.

A: Ne. Moje zavazadlo.
  B: Vaše zavazadlo je támhle. Podívejte.

A: Vidím. Je dnes neděle?
  B: Ne. Dnes je středa.

A: Ne. Je dnes slunečný den?
  B: Ano, madam. Dnes je slunečno.

A: OK. Prosím, ukažte mi borůvky na této mapě.
  B: Borůvky? Jste v pořádku, madam?

A: Ano. Ne. Kde je pivovar? Omlouvám se.
Musím si vzít moje pilulky na paměť.

 

A: Čau. Co můžeme vidět na tomto výletu?
  B: Čau. Sochu Svobody a můžete udělat fotky
mrakodrapů z naší lodi. Náš vtipný průvodce
bude mluvit o historii Velkého Jablka.

A: Já nemám rád historii ovoce.
  B: Velké Jablko je jméno New York City.

A: Opravdu?
  B: Naučíte se tohle a mnoho různých zajímavých
informací na tomto výletu.

A: Chápu. V jaký čas je další výlet?
  B: Za 45 minut.

A: 45 minut? My nechceme čekat.
  B: Jestli nemáte rád jablka, můžete sníst
něco jiného.

A: My jsme trochu hladoví.
  B: Musíte zkusit vepřové v housce. Je to za rohem.

A: OK. Uvidíme se za 45 minut.

 

 

A: Pojďme dokončit to rezervování.
  B: OK. Jsem zpět. Kde jsme?

A: Jednosměrný lístek. Vidíte? Já tomuhle
nerozumím. Je to pro mě hodně informací.
  B: Dovol mi se podívat. Ano. Máš tady 4 možnosti.

A: Čtyři? Jaké to jsou?
  B: Je to všechno o zavazadle. Ta první, můžeš
letět s malou taškou. Ta druhá, můžeš mít 2
tašky, které si můžeš vzít s sebou do letadla.

A: OK. A ta třetí a čtvrtá možnost?
  B: Ta třetí je…. můžeš mít 20-ti kilogramový
kufr. A ta čtvrtá je…. ta samá jako ta třetí,
ale můžeš změnit datum letu později.

A: Děkuju. Já chci tu třetí možnost, protože
budu mít velký kufr.
  B: Fajn. To je všechno.

A: Děkuju ti za tvojí pomoc.

 

 

A: Ty někdy létáš, že?
  B: Ano. Chceš si zarezervovat let?

A: Já nebudu číst knihy v letadle.
  B: Ne, ne. Když si rezervuješ let, rezervuješ si
sedadlo v budoucím letadle.

A: Aha. Ano. Potřebuju s tímto pomoct.
  B: Pojďme to udělat. Nejprve, “kam z” a “kam do”
chceš letět?

A: OK. Mám to. Pak datum?
  B: Ano. Jednosměrná nebo zpáteční?

A: Jednosměrná. A další?
  B: Počkej minutku. Potřebuju použít záchod.
Kde je záchod?

A: Jdi tudy a pak zatoč dvakrát doleva.
  B: Já budu zpět za minutu a pak dokončíme
tvoje rezervování.

A: Já počkám. Žádný problém.

 

 

A: Je pěkné počasí na snowbording, že?
  B: Počasí je fajn, ale snowbording je hroznej.

A: Proč? Co je špatně?
  B: To je můj první den na snowboardu.

A: Padáte hodně?
  B: Padám na vrcholu kopce a pak jedu dolů po
mém zadku.

A: Rozumím. To je normální. Pamatuju si můj 1. den.
  B: Snowboarding je velmi těžký. Pro mě to není
snowboarding, ale “sněhozadkování.”

A: To já znám. Pokračujte a bude to lepší.
  B: Já nevím. Můžu se to naučit?

A: Samozřejmě. Váš pátý den bude fajn a vy
si to užijete.
  B: Každý začátek je těžký.

A: Přesně.
  B: Děkuji. Uvidíme se později.

 

 

A: Potřebujete pomoct vyplnit tento dokument?
  B: Ano. Potřebuji pomoct. Nerozumím tomu.

A: Já vám pomůžu. Potřebujete vyplnit tento papír.
  B: Já potřebuju tento papír co?

A: Vyplnit. Napište informace na prázdná místa.
  B: Já nevím, co je co.

A: Tady musíte napsat vaše příjmení a první
jméno. Pak vaší zemi a datum a místo
narození.
  B: Místo čeho?

A: Místo…. Začátek vašeho života.
  B: Rozumím. Ano. To si pamatuju.

A: Pak adresu vašeho hotelu a proč chcete
navštívit Jemen.
  B: Proč? Musím najít mého manžela. On má
moje peníze. Děkuji za vaší pomoc.

A: Žádný problém. Hodně štěstí.

 

 

A: Ochranka. Pardon, madam. Musíte jít s námi.
  B: Co je špatně, úředníku?

A: Uvidíte. Pojďte s námi, prosím.
  B: OK. My jedeme (teď) dolů výtahem?

A: Ano, madam. Vy máte něco ve vaší krosně
a musíte to vyndat.
  B: Já? Proč já?

A: Tady madam. Musíte otevřít vaší krosnu
a vyndat vaší powerbanku.
  B: OK. Počkejte… Nemůžu to najít.

A: Prosím, podívejte se znovu. Ve vaší krosně
musí být powerbanka.
  B: To není moje krosna, ale krosna mého kámoše.

A: Opravdu? Jaké je jeho jméno?
  B: To je ona. Její jméno je Nikol.

A: Děkuji a její příjmení je?
  B: Její plné (celé) jméno je Nikol Tesla.

 

 

A: Mohu si pronajmout tohle hovno?
  B: Prosím?

A: Chci si pronajmout tohle hovno.
  B: Neříkejte toto slovo. Je to sprosté.

A: Což….. Cože? Co je tahle věc?
  B: Toto? To je loď (malá.)

A: OK. Omlouvám se. A co je “hovno?”
  B: Neříkejte toto slovo. Je to sprosté. To je
co splachujete na záchodě nebo co někdy
najdete na straně ulice.

A: Opravdu? Omlouvám se.
  B: Prosím. Nepoužívejte toto slovo na veřejnosti.
Není to pěkné. Loď je velká a loď je malá.

A: OK. Omlouvám se. Angličtina není můj první
jazyk. Mluvím trochu anglicky a moje
výslovnost pravděpodobně není správná.
  B: To je pravda. Je hezké, když zkoušíte mluvit
anglicky. Žádný problém.

 

 

A: Kam cestujete? (teď)
  B: Do Mnichova.

A: Vy navštívíte vaše rodiče?
  B: Ne. Navštívím Oktoberfest.

A: Co to je?
  B: To je největší pivní festival na světě.

A: Ale teď není říjen. Teď je září.
  B: Začíná to na konci září a bude to pokračovat
do října. Je to obvykle 16 dní.

A: A vy budete opilý 16 dní?
  B: Ano. Chci vyzkoušet pivo z různých pivovarů.

A: Potkáte nové lidi, že?
  B: Ano. Šest mimoňů, pardon šest milionů lidí
navštíví tento festival každý rok. Ve velkém
pivním stanu chci potkat svou budoucí
manželku.

A: Hodně štěstí.

 

 

A: Fuj. Budu zvracet. Co je to za hrozný pach?
  B: To jsou jatka.

A: Nick Slaughterův dům smrdí takhle?
  B: Ne. To je továrna, kde oni zabíjí prasata.

A: A prasata páchnou takhle, když oni umírají?
  B: Ne. Na těchto jatkách oni také vaří maso.

A: To je hrozný smrad. Přestanu jíst maso.
  B: Ty přestaneš jíst všechno maso?

A: Ne. Maso z prasat. Jak se to nazývá?
  B: To je vepřové.

A: Ano, vepřové. Oni pracují (teď) v neděli?
  B: Pravděpodobně.

A: Pojďme pokračovat v našem výletu. Nelíbí
se mi tento hrozný pach a nechci zvracet.
  B: Ano. Pojďme pokračovat.

A: Nechci tohle místo nikdy vidět znovu.

 

 

A: Náš vlak má zpoždění.
 B: Ano. Vidím to na obrazovce.

A: Nemám to rád.
  B: Prosím?

A: Nemám to rád.
  B: Můžu to pro vás přečíst. Vlak má 15 minut
zpoždění. Přijede v 10:20. Pojede do
Mnichova a pojede z nástupiště 6.

A: Děkuji za informace, ale já to umím přečíst.
  B: To není problém. Já vám můžu pomoct.

A: Proč mi chcete pomoct?
  B: Vy říkáte, že jste dyslektik. A dyslektici
neumí dobře číst a psát.

A: Já nejsem dyslektik.
  B: To je fajn. Já vám opravdu mohu pomoct.

A: To je od vás milé, ale nejsem dyslektik. Já říkám,
že “to nemám rád.” Nemám rád zpoždění.

 

 

A: Jste pan Lucky?
  B: Ano. To jsem já.

A: Mohu s vámi mluvit?
  B: Ano. Je něco špatně?

A: Velmi se omlouváme, ale naše letadlo je plné
a váš kurf poletí v dalším letadle.
  B: Cože? Zase? Tohle je hrozná letecká společnost.
Nikdy znova nepoletím s leteckou společností
“Ranní Kufr.” Nechci zase čekat na můj kufr.

A: Kvůli tomuhle mi vám dáme sedadlo v byznys
třídě. Můžete jít se mnou do byznys třídy.
Budete mít větší prostor, kde můžete spát
nebo sledovat filmy na větší obrazovce.
  B: Opravdu?

A: Ano. Také budete mít neomezený počet
alkoholických nápojů.
  B: Tohle je skvělé. Miluju leteckou společnost
“Ranní Kufr.” Můžu počkat na můj kufr. Vždy
budu lítat s tohle leteckou společností.

 

 

A: Ahoj. Toto není americká letecká společnost, že?
  B: Ne, madam. My jsme z Anglie. Jak vám
můžeme pomoct?

A: Já jsem stará paní, ale chci navštívit mého
vnuka v Evropě.
  B: My létáme do Evropy.

A: Ale let zabere 7 hodin. Já můžu zůstat
v letadle 5 hodin. Ne 6 nebo 7 hodin.
  B: Teď to není problém. My můžeme letět
z New Yorku do Londýna za čtyři hodiny.

A: Opravdu? Jak je to možné?
  B: S tornádem za naším letadlem, let zabere
4 hodiny a 50 minut.

A: To je fantastické. Můžu navštívit mého vnuka.
Jaký čas je další tornádo? Omlouvám se,
další let?
  B: Další tornádo bude příští čtvrtek.

A: Já chci sedadlo u okna.

 

 

 

A: Čau. Jak se máš?
  B: Skvěle a ty?

A: Jsem připraven na výlet.
  B: Fajn. Můžeme se setkat (o) deset minut později?

A: Žádný problém. Ve 2:10?
  B: Ne. (O) deset minut později.

A: Dvě hodiny. Deset minut později….. to je 2:10.
  B: Ne. Později. Ne. Dříve.

A: Později nebo dříve?
  B: Já nevím. Jsem zmatený.

A: V kolik se chceš setkat?
  B: Můžeme se setkat v 1:50.

A: Skvělé. Uvidíme se v 1:50 na náměstí.
  B: Václavské náměstí?

A: Ano. Pod koněm.
  B: Uvidíme se pod koněm.

 

 

A: Jacku? Můžeš mi pomoct?
  B: Jistě. Co potřebuješ?

A: Potřebuju zaplatit za můj pokoj, ale
nemám hotovost.
  B: Můžeš zaplatit kartou?

A: Ano, ale nemám na svém účtu s kartou
peníze. Mám peníze na jiném účtu v té
samé bance.
  B: OK. Pokud tomu dobře rozumím, máš ve
tvé bance dva účty a musíš převézt peníze
z prvního účtu na účet, kde máš kartu. Je to
správně?

A: To je přesně, co potřebuju.
  B: OK. Udělej to.

A: Wi-fi teď nepracuje (nefunguje). Musím
zapnout mobilní data, ale nevím jak to udělat.
Je to pro mě komplikované.
  B: Rozumím. Dovol mi ti pomoct.

 

 

A: Čau. Můžu se ubytovat?
  B: Ano. Potřebuji váš cestovní pas.

A: To je ten problém.
  B: Jaký je problém?

A: Já zde mám rezervaci. Moje jméno je
Frank Cleverless.
  B: Ano, pane Cleverless. Máte rezervaci
v našem hotelu.

A: Můj cestovní pas je v mém kufru.
  B: A kde je váš kufr?

A: Je na letišti.
  B: Potřebujete taxík pro váš kufr?

A: Ano, prosím.
  B: Zavolám taxíka. Můžete tady položit vaší tašku
a můžete navštívit město. Teď je 1 odpol.. Váš
kufr tady bude ve 3. Pak se můžete ubytovat.

A: Děkuji. Uvidíme se ve tři odpoledne.

 

 

A: Čau. OK. Tento mp3 přehrávač. Pěkné. Je to vše?
  B: Ano. To je všechno.

A: Potřebujete powerbanku?
  B: Ne, nepotřebuju powerbanku.

A: Fajn. Chcete nějaké tužkové baterie?
  B: Tužku? Nepotřebuju tužku. Já jsem v obchodě
s elektronikou, že?

A: Ano. Tohle jsou elektronické tužkové baterie.
  B: Já používám normální pero. Nepotřebuju
na to baterky.

A: Tohle nejsou baterky na tužku. Nazývají se
“tužkové baterie,” protože jsou malé.
  B: Opravdu?

A: Ano. Jsou to baterie na foťáky a malé
elektronické věci.
  B: Chápu. Ne. Nepotřebuji tužkové baterie.

A: Fajn. Bude to 110 dolarů.

 

 

A: Jste připraven na let horkovzdušným balónem?
  B: Nejsem si jistý.

A: To musíte vyzkoušet, pane.
  B: Já nevím. Není to nebezpečné?

A: Kdepak. Je to bezpečné.
  B: Co potřebuju?

A: Jestli chcete vidět východ slunce blízko
Melbourne, potřebujete se vzbudit brzo.
  B: To není problém.

A: Skvělé. Naučíte se o horkovzdušných balónech
a můžete také pomoct zabalit balón.
  B: Ty brďo. Jaká je cena tohohle?

A: Je to 270 dolarů.
  B: Rakouských…… pardon, australských dolarů?

A: Ano. Můžete platit kartou.
  B: Tady je moje karta. Uvidíme se zítra ráno.

 

 

A: Čekám na mojí manželku. (teď)
  B: Vaší Wi-fi?

A: Ne. Mojí manželku.
  B: Chápu.

A: My budeme lyžovat z vrcholu dolů.
  B: Z vrcholu dolů?

A: Ano. Vrtulník nás vezme na vrchol a my
budeme lyžovat dolů. A pak znovu, nahoru
a dolů, nahoru a dolů.
  B: Ty brďo. To je vzrušující. Lyžujete rád na
čerstvém sněhu?

A: Ano, lyžuju. Dnes je krásné slunečné počasí.
My si to užijeme. Co budete dělat vy?
  B: Já budu celý den na recepci.

A: Ale máte ráda vaší práci, že?
  B: Ano. Já ráda vidím a pomáhám rozdílným
lidem.

 

 

 

A: Promiňte. Vidím, že máte kufry.
Vy pravděpodobně chcete jet na letiště.
  B: Ano. Co se děje? (je špatně)

A: Vy čekáte na špatném nástupišti. (teď)
  B: Tento vlak metra nepojede do centra?

A: Ne. To nepojede do centra města.
  B: To je dobře, protože my nechceme jet do
Downtownu. My chceme jet do centra.
Pak chceme změnit vlak metra a jet na
letiště.

A: Letiště JFK?
  B: Ano.

A: Centrum a centrum města jsou ta samá místa.
Centrum my nazýváme “centrum města.”
  B: Centrum města? OK. Kde je druhé nástupiště?

A: Musíte jít dolů tudy a pak znovu nahoru. Je to
jednoduché.
  B: Děkuji. To je od vás milé. Nashledanou.

 

 

A: Co je tamto?
  B: To je místo pro nemocnici. Oni to staví. (teď)

A: Vidím, že to místo je velmi rušné. Příští rok
budete mít tady novou nemocnici.
  B: Příští rok? Kdepak. Příští týden.

A: Ani náhodou. Nemůžete postavit nemocnici
v jednom týdnu. To není možné.
  B: V Číně je to možné. My můžeme postavit,
co chceme.

A: To je skvělé. Vaši lidé jsou velmi rychlí.
  B: Ano. My jsme velmi rychlí stavitelé.

A: V našem městě my máme problém postavit
plavecký bazén. To zabere čtyři roky.
  B: Ty brďo. To musí být obrovský plavecký bazén.

A: Kdepak. To je normální veřejný plavecký bazén.
  B: Čtyři roky? Proč?

A: My někdy děláme věci komplikované.

 

 

A: Ahoj. Máte lidské maso?
  B: Spláchnout? Ano. Záchod je tudy. Udělejte vaší věc a pak to spláchněte.

A: Ne, ne. Lidské maso. Víte. Jíst.
  B: Jste lidožrout?

A: Ne. Já nejsem lidožrout. Proč?
  B: Protože chcete jíst lidi.

A: Já nechci jíst lidi. Já mám rád lidi.
  B: Proč chcete lidské maso?

A: Protože chci vařit guláš a potřebuju maso.
  B: Lidé mají maso.

A: Opravdu? A zvířata?
  B: My to nazýváme “meat.”

A: Aha. Omlouvám se. Já potřebuju maso.
  B: Jděte tudy rovně a na konci zatočte vpravo.
Tam najdete maso.

 

 

A: Ahoj. Můj let je ve 2 odpoledne.
  B: Vteřinku, pane.

A: Já musím jít rychle k odletové bráně.
  B: Můžu vidět váš palubní lístek?

A: Jistě. Zde je můj palubní lístek a můj průkaz.
  B: Lituji, pane. Jste (jdete) pozdě.

A: Pozdě? Ne. Musím jít rychle k odletové bráně.
Musím chytnout můj let ve 2 odpoledne.
  B: Nechytnete váš let ve 2 odpoledne. Odletová
brána je teď zavřená. Příště musíte přijít dříve.

A: Příště? Let nemá zpoždění nebo něco?
  B: Ne. Další let je ve 4 odpoledne. Zaplatíte €120.

A: 120 euro?
  B: Ano. Chcete sedět u okna?

A: Ano. Je to byznys třída?
  B: Ne. Za 120 euro nemůžete dostat byznys třídu.

 

 

A: Prosím, neležte pod tím palmovým stromem.
  B: Proč ne?

A: Vidíte ty kokosy tam nahoře?
  B: Ano. Já rád kokosy.

A: To je skvělé, ale kokos není moc hezký,
když spadne na vaší hlavu.
  B: To mě může zabít nebo co?

A: Jistě, že může.
  B: Ten kokos nespadne na mojí hlavu.

A: Jste si jistý?
  B: Já nevím. Jste si jistý?

A: Ne, ale je to nebezpečné, ležet pod tou palmou.
10 lidí umře každý rok na našem ostrově,
protože kokos spadne na jejich hlavu.
  B: OK. OK. Najdu si jinou palmu. Nechci
umřít pod tímto palmovým stromem.

A: To je velmi dobrý nápad.

 

 

A: Promiňte. Můžu se vás na něco zeptat?
  B: Jistě.

A: Čekáte také na autobus?
  B: Ano, čekám.

A: Víte, jestli ten autobus přijede?
  B: To je dobrá otázka. Někdy autobus přijede
a někdy nepřijede.

A: Jak je to možné?
  B: Pokud nemáme benzín, autobusy nepřijíždí.

A: To je tady normální?
 B: To je na Kubě normální. Máme na všechno
hodně času.

A: A co děláte, když autobus nepřijede?
  B: Jdu domů a přijdu další den. Můžete jít domů
se mnou a můžeme jít na karneval. Můžeme
najít nějaké hezké dámy, tancovat a pít rum
nebo Mojito.

 

 

A: Pěkný let, že?
  B: Ano, to je.

A: Jste na dovolené nebo na obchodní cestě?
  B: Jsem v práci, ale není to typická obchodní cesta.

A: Co to je?
  B: Já jsem profesionální cestující.

A: Profesionální? Vy dostáváte peníze za cestování?
  B: Ano. Já cestuju a společnosti mě platí.

A: Jak je to možné? Já cestuji, ale musím platit.
  B: Já nejsem normální cestující. Já píšu reporty.
Píšu co vidím. O časech letů, jestli musím
dlouho čekat nebo jestli je servis dobrý nebo
ne, víte.

A: A firmy vám za tohle platí?
  B: Ano. Musím se opatrně dívat na malé detaily.
Je to práce.

A: Líbí se mi vaše práce. To je velmi zajímavé.

 

 

 

A: Omlouvám se, ale co se děje? (co je špatně)
  B: Já jsem ošklivá.

A: Prosím?
  B: Já jsem ošklivá.

A: Ne. Vy jste velmi hezká.
  B: Ano, já vím, ale jsem ošklivá.

A: Ošklivá? Jste naštvaná?
  B: Ano. Jsem ošklivá. Omlouvám se, naštvaná.

A: Proč jste rozlobená?
  B: Chci jíst. To je proč jsem ošklivá. Ne naštvaná.

A: Jste hladová?
  B: Ano, naštvaná nebo hladová. Musím čekat,
ale chci jíst. A moje výslovnost není správná.

A: Rozumím. Máte ráda míchaná vajíčka?
  B: Ano. Cokoliv.

A: Tady máte.

 

 

A: Jak se máte?
  B: Jsem zaneprázdněný.

A: Jste připraven na váš výlet do Jižní Koreje?
  B: Ano. Ve čtvrtek poletím do Soulu.

A: Dnes je úterý. Dva dny a budete v letadle.
Není to vzrušující?
  B: Ano, je to vzrušující.

A: Máte všechno?
  B: Tipuju, že mám všechno. Není to můj první let.

A: Potřebujete vízum do Jižní Koreje?
  B: Ne. Je to šestidenní pobyt. Nepotřebuju vízum.

A: Ale potřebujete pas, že?
  B: Ano, potřebuju pas. Mám pas… Počkejte
minutku. Můj pas je starý. Já nemám
čas udělat nový pas. Nemůžu letět.
To je hrozné.

 

 

A: Vy jste malíř, že?
  B: Ano. Já jsem malíř. Co děláte vy?

A: Zkuste hádat.
  B: Tipuju, že vy jste detektiv.

A: Kdepak. Já nejsem detektiv.
  B: Vy můžete být… Vy můžete být řidič taxi.

A: Ani náhodou.
  B: Vy musíte být policista.

A: Lituji. Já nejsem policista.
  B: Já opravdu nevím. Co děláte?

A: Já jsem revizor.
  B: Revizor? Ale vy teď nepracujete, že?

A: Ano, pracuji. Máte lístek na vlak?
  B: Ne. Ale můžu vám dát můj obraz. Není to
dokončené. Jméno obrazu je Avignon…
Omlouvám se, moje jméno je Picasso.

 

 

A: Ahoj. My tady máme rezervaci. Víkendový pobyt.
  B: Vy nemůžete zůstat? Proč?

A: My máme rezervaci. Víkendový pobyt.
  B: Ano. Vy zde máte rezervaci. To je správně.
Proč nemůžete zůstat? Máte rezervaci
v jiném hotelu?

A: Vy nerozumíte. My máme víkendový pobyt
v tomto hotelu. Sobota a neděle. To je víkend.
  B: Aha. Sobota, neděle. Víkend. To je stejná
výslovnost “víkend” a “my nemůžeme.”

A: Výslovnost? Co to je?
  B: Každé slovo má zvuk. To je výslovnost.

A: Aha. Rozumím.
  B: Skvělé. Jaké je vaše jméno?

A: John Weekend.
  B: To je nový vtip?

A: Kdepak. Moje jméno je John Weekend.

 

 

A: Ahoj. Já chci jedno víno.
  B: Lituji. Tohle není restaurace, ale vlakové nádraží.

A: Já vím. Já chci jet do vína.
  B: My neprodáváme alkohol. Jestli chcete být
opilá, musíte jít do restaurace.

A: Ne. Vy nerozumíte.
  B: Samozřejmě, že nerozumím. Vy chcete víno
na prodejně jízdenek.

A: Já vím že tohle je prodejna jízdenek. Já si chci
koupit lístek do vína. Víno je město v Austrálii.
  B: Lituji. Vy jste v Evropě. My neprodáváme lístky
na vlak do Austrálie.

A: Omlouvám se. Ne Austrálie, ale Rakousko.
  B: Aha. Rakousko. To není víno, ale Vídeň.

A: Ano. Vídeň. Chci Vídeň.
  B: OK. 884 korun, prosím.

A: Koruny? O můj bože. Já nemám koruny.

 

 

A: Ahoj. Mluvíte anglicky?
  B: Jistě. Mluvím.

A: Mám otázku. Vidím, že jste štíhlý. Posilujete?
  B: Ano. Posiluju doma a obvykle mi to zabere
patnáct minut denně.

A: Já nemám rád posilování. Co jíte?
  B: Jím hodně rýže.

A: Já nemám rád rýži. Co ještě jíte?
  B: Jím ryby a zeleninu.

A: Fuj. Nemám rád ryby a zeleninu.
  B: To je zajímavé. Co jíte?

A: Mám rád hranolky, brambůrky, kolu, rychlé
občerstvení a koblihy.
  B: To je proč jste tlustý.

A: Ano, já vím.

 

 

A: Promiňte. Co je to za jazyk?
  B: To je maltština.

A: Maltština? Co to je?
  B: To je spojení angličtiny, italštiny a aerobiku.
Pardon arabštiny. Lidé z Malty mluví maltsky.

A: Kde je Malta?
  B: Je to malý ostrov blízko Itálie. Na Maltě žije
půl milionu lidí. Šedesát procent mluví italsky,
ale úřední jazyk je maltština a angličtina.

A: To je zajímavé. Vy jste z Malty?
  B: Ne. My jsme z Kalifornie.

A: Opravdu? Jak tohle všechno víte?
  B: Já jsem detektiv.

A: To je zajímavé. Jaké je vaše jméno?
  B: Moje jméno je Columbo a toto je moje
manželka Columbina.

 

 

A: Jaké pivo chcete?
  B: Pivo? Ne, díky.

A: My máme skvělé víno. Chcete nějaké víno?
  B: Kdepak.

A: Žádný problém. Máme alkoholické nápoje.
Chcete vodku nebo rum?
  B: Lituji, ale ne.

A: Chápu. Máme úžasné šampaňské. Chcete
šampaňské?
  B: Ne. My pijeme něco jiného.

A: Je dobré začít s koňakem. Trochu koňaku, OK?
  B: Lituji. My nepijeme žádný alkohol.

A: Proč nepijete žádný alkohol?
  B: Není to dobré pro naše zdraví.

A: Rozumím. Máme nápoj z vajec. Chcete trochu
vaječného likéru?

 

 

A: Můžu se vás na něco zeptat?
  B: Jistě.

A: Kudy do Grand Canyonu?
  B: Máte dvě silnice, kterými můžete jet. Jedna je
kratší a ta druhá je delší.

A: Kolik mají mil?
  B: Ta kratší cesta je 80 mil a ta delší je 200 mil.
Lidé obvykle jezdí tou kratší cestou.

A: Já nemám rád kratší cesty. Pojedu tou delší
cestou. Má to místo jméno?
  B: Jistě. Je to Severní okraj.

A: Já znám Řím v Itálii.
  B: V Itálii mají Rome, R-O-M-E. Toto je Rim. R-I-M.

A: Aha. Co to je?
  B: To je konec něčeho. Musíte zastavit u okraje.
Jestli budete pokračovat, spadnete a zabijete se.

A: Rozumím. Zastavím u Říma.