Hašková Skype

A: Prší. (teď)
B: Ano. Dnes je deštivo.


A: Mám otázku. Můžu si vzít tento deštník?
B: Nemůžete si ho vzít, ale můžete si ho
vypůjčit.

A: Vypůjčit si ho?
B: Ano. Můžete si ho vzít, ale později ho musíte
dát zpátky.

A: Chápu. Je to zdarma?
B: Ne. Musíte zaplatit zálohu.

A: Zálohu?
B: Ano. Teď mi dáte 5 euro a až dáte zpátky ten
deštník, já vám dám zpátky vaše peníze.

A: Rozumím. To je fér. Zde je pět euro. Vidím, že
máte různé deštníky. Můžu si vypůjčit tento
modrý deštník?
B: Ano. Mějte pěknou procházku.

 

 

A: Ahoj. Mohu vám pomoct?
  B: Ano. Mám problém s kufrem.

A: Jaký máte problém?
  B: Toto není můj kufr.

A: Opravdu?
  B: Ano. Podívejte. Vidíte ty odznaky na saku?

A: Ano, vidím to. Madam, vy nejste admirál, že?
  B: Ne. Já potřebuju moje spodní prádlo. Ne
mužská saka.

A: Rozumím. Kde je váš kufr?
  B: Musí být na letišti.

A: Musíme vzít tento kufr na letiště. Zavolam na
letiště.
  B: Prosím, udělejte to. Já chci mojí podzemku.
Omlouvám se. Moje spodní prádlo.

A: Položte ten kufr tady, prosím.

 

 

A: Nazdar. Můžete mi pomoct?
  B: Ano. Co potřebujete?

A: Můj let je zítra a potřebuju vytisknout můj
palubní lístek.
  B: To není problém. Mohu to pro vás vytisknout.

A: Opravdu? Vy jste skvělá.
  B: Já vím. Máte e-mail od letecké společnosti?

A: Ne. Nemám to.
  B: Chápu. Můžeme najít váš palubní lístek na
internetu.

A: To je dobrý nápad.
  B: Budu potřebovat váš e-mail a vaše heslo.

A: Tady máte.
  B: OK. Zde je váš palubní lístek.

A: Velmi moc vám děkuji.

 

 

A: Dobré ráno. Jak se máte?
  B: Mám se fajn a vy?

A: Skvěle. Děkuji.
  B: Mám otázku na oblečení.

A: Ano?
  B: Perete tady oblečení?

A: Peníze ne, ale oblečení ano.
  B: Jaká je cena?

A: Jedna plná taška je za 100 randů.
  B: 100 randů. To je 8 dolarů, že?

A: Je to 7 dolarů a my to také vyžehlíme.
B: Pěkné. Kam mohu položit moje oblečení?

A: Položte vaše oblečení na postel a zítra my
položíme vaše čisté oblečení zpátky.
  B: Děkuji. Uvidíme se později.

A: Uvidíme se později, aligátore.

 

 

A: Nazdar. Co pro vás mohu udělat?
B: Můj let je ve 2 ráno.


A: OK.
B: Teď je 7:30 večer. Mohu použít letištní
autobus a jet do centra?

A: Ne. Poslední letištní autobus jezdí každý den
v 7 večer.
B: To je zlý. Mohu jít do centra?

A: Samozřejmě. Potřebujete si vzít taxík nebo jet
autobusem.
B: OK. Jaká je cena taxíku?

A: Je to mezi 10 a 15 dolary.
B: OK a autobus?

A: Autobus je za 7 dolarů.
B: Děkuji.

A: Prosím. Další, prosím.

 

 

A: Fajn. Jak dlouho zůstanete?
B: Zůstanu tři nebo čtyři týdny.


A: OK. Tři nebo čtyři týdny.
B: Budu platit na čtrnáct dní a později budu platit
znovu. Jaká je cena?

A: Ceny jsou různé. Za jeden den je to 37 euro.
Za jeden měsíc je to €615.
B: Opravdu? Plánuji zůstat minimálně tři týdny.

A: Je pro vás lepší, zaplatit za jeden měsíc.
B: Vidím. Je lepší zaplatit za jeden měsíc. To je
za pokoj, že?

A: Ano. Uklidíme váš pokoj každý den.
B: OK. Můžu platit kartou?

A: Ano. Máte Visa nebo Mastercard?
B: Podívejme se. To je Mastercard.

A: Děkuji.

 

 

A: Promiňte. Mohu vidět váš cestovní pas?
B: Ano. Zde.


A: Toto je průkaz totožnosti. Ne cestovní pas.
B: Já vím. Toto je můj průkaz totožnosti. Zde je
moje fotka. Vidíte? To jsem já.

A: Vidím. Vy potřebujete mít váš cestovní pas.
B: Opravdu?

A: Ano. Máte cestovní pas?
B: Ne tady.

A: Kde to máte?
B: V hotelu. Já nevím, že musím mít můj
cestovní pas s sebou.

A: Ano. Musíte mít cestovní pas.
B: OK. Rozumím.

A: Dnes nebudete platit. Příště si vemte váš
cestovní pas s sebou.
B: Vezmu. Děkuji.

 

 

 

A: Mohu vidět vaší letenku, pane?
B: Ano. Tady je moje letenka.


A: Lituji, pane, ale tady nemůžete sedět.
B: Ale mě se líbí toto sedadlo. Má to hodně
prostoru pro moje nohy.

A: Já vám rozumím, pane. Toto je byznys třída.
B: Skvělé. Já se chci učit o byznyse.

A: Toto není škola. My jsme v letadle. Vaše
letenka je na turistickou třídu.
B: Nemám rád ekonomii. Já chci být v byznys
třídě. Tady je větší obrazovka a jídlo je také
lepší v byznys třídě, že?

A: Musíte jít na vaše sedadlo, které je v turistické
třídě.
B: Turistická třída má malý prostor pro moje
nohy a obrazovka je také malá.

A: Prosím. Vstaňte a jděte k vašemu sedadlu.
B: OK. Můžu se později vrátit?

 

 

A: Promiňte. Kdy jede další autobus?
B: Já nevím. Písmena na jízdním řádu jsou
velmi malá. Já to nemůžu přečíst.


A: Já to také memůžu přečíst. Obvykle mám
brýle, ale dnes je tady nemám.
B: To je zlý. Také mám tento problém. Mám
moje brýle v hotelu.

A: Já to nevidím a vy to také nevidíte. Co
můžeme dělat?
B: Máte tady chytrý telefon?

A: Ano. Mám chytrý telefon. Proč?
B: Uvidíte. Můžete udělat fotku tohoto jízdního
řádu?

A: Ano. Počkejte. Tady je ta fotka.
B: Teď jsou písmena větší. Vidíte to?

A: Ano. To je skvělé. Děkuji. Další autobus přijede
v 10:15.